4 C 114/2026
č. j. 4 C 114/2026-32
V PLATNOSTIOkresní soud v Kutné Hoře rozhodl, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni částku 7 000 Kč jako bezdůvodné obohacení, protože žalobkyně neprokázala, že by byla smlouva o zápůjčce řádně podepsána elektronickým prostředím zaručujícím identitu jednající osoby. Soud se opřel o § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož musí obohatělý vrátit získané prostředky, pokud nebyl jejich převzetí právně oprávněno. Žalobě bylo vyhověno pouze ve výši 7 000 Kč s úrokem z prodlení, protože žalobkyně nebyla schopna prokázat platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Ve zbývající části žaloby, včetně požadovaných poplatků a smluvních pokut, soud žalobě zamítl, protože žalobkyně nepředložila důkazy o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného.
Plný text
Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Fukalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Markvartem sídlem U Přejezdu 443/8, 111 01 Praha proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 12 369 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v rozsahu částky 2 275 Kč se zákonným úrokem ve výši 12,75 % z částky 2 275 Kč ročně od datum do zaplacení, se zákonným úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 9 275 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem ve výši 1,25 % ročně z částky 7 000 Kč od datum do zaplacení 2 500 Kč, částky 3 094 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 12 369 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uzavřela dne datum s žalovaným úvěrovou smlouvu, na základě které poskytla žalovanému částku 2 000 Kč. Žalovaný dále s žalobkyní uzavřel několik žádostí o navýšení zápůjčky, konkrétně dne datum o 2 000 Kč, dále dne datum o 1 000 Kč a dne datum o 2 000 Kč. Celkem tedy žalobkyně poskytla žalovanému částku 7 000 Kč. Všechny tyto poskytnuté finanční prostředky byly žalovanému zaslány na bankovní účet č. č. účtu. Smlouvy byly s žalovaným uzavřeny prostřednictvím internetových stránek web. K uzavření smlouvy došlo podáním online žádosti žalovaným, kdy si na stránkách žalobkyně vybral parametry zápůjčky a vyplnil na webu formulář, kam zadal osobní údaje. Tím byl učiněn návrh na uzavření smlouvy. Před uzavřením samotné smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalovaného za pomocí poskytnutého scanu občanského průkazu. K podpisu smlouvy žalovaným pak došlo zadáním PIN kódu, který žalobkyně žalovanému zaslala na uvedené telefonní číslo. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného dále vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných poměrech a získané informace ověřila na základě poskytnutých dokumentů. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit a uhradit žalobkyni poplatek ve výši 2 275 Kč Jistina i poplatek byly splatné ke dni datum, ale žalovaný však svůj dluh neuhradil. Žalobkyně dále požaduje též úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky 7 000 Kč do dne podání návrhu, která činí 3 094 Kč. Výše smluvní pokuty vyplývá ze smluvních podmínek žalobkyně. Žalovaný ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum a Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně bylo prokázáno, že smlouva o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovaným, s uvedeným datem uzavření datum, byla žalovaným podepsána za pomocí PIN kódu hodnota. Smlouva obsahuje následující parametry zápůjčky: poskytnutá částka 2 000 Kč, poplatek ve výši 650 Kč, splatnost datum, úroková sazba 0 %, RPSN 2 969 %. Sjednána byla i smluvní pokuta pro případ prodlení se splácením ve výši 0,10 % denně z načerpané jistiny, smlouva dále obsahuje i sazebník poplatků.
4. Z údajů o provedených platbách a ověření vlastnictví účtu bylo prokázáno, že na účet č. č. účtu byly dne datum zaslány částky 2 000 Kč, 2 000 Kč, 2 000 Kč a 1 000 Kč.
5. Ze zprávy banka bylo prokázáno, že majitelem účtu č. č. účtu je žalovaný.
6. Z předžalobní výzvy a podacího archu bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně zaslal dne datum žalovanému předžalobní výzvu, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě částky 14 669 Kč ve lhůtě tří dnů.
7. Z kopie občanského průkazu bylo prokázáno, že jí žalobkyně disponuje.
8. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Smlouva o zápůjčce ze dne datum“ podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o. z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba podávající žádost prostřednictvím internetových stránek, kdy smlouva je uzavřena, když si ji zákazník v systému web zobrazí souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Přestože měla žalobkyně k dispozici fotografii osobního dokladu žalovaného, a další osobní údaje žalovaného, nelze z předmětného jednání ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť fotografiemi osobních dokladů a bankovním účtem žalovaného může disponovat i jiná osoba odlišná od žalovaného, případně mohly být fotografie pořízeny žalovaným za jiným účelem, než sjednání úvěru. Jelikož však bylo prokázáno zaslání celkové částky 7 000 Kč na účet žalovaného a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaný ke dni rozhodnutí soudu vrátil částku 0 Kč.
15. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyní nebylo rovněž prokázáno řádné ověření schopnosti splácet žalovaného v době sjednání závazku, neboť žalobkyně sice uvedla, že si od žalovaného vyžádala informace o jeho poměrech a doklady k podložení jeho tvrzení, ale neuvedla nic konkrétního a ani ke zkoumání úvěruschopnosti nepředložila jediný důkaz. Soud tak uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že došlo k ověření schopnosti zaplatit načerpanou částku žalovaným za jeden měsíc od jejího poskytnutí. S ohledem na krátkou dobu splatnosti by měla tak mít žalobkyně v době sjednání závazku postaveno najisto, zda bude schopen žalovaný částku zaplatit. Tudíž za situace, že by bylo prokázáno uzavření smlouvy, smlouva by byla vyhodnocena jako neplatná v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.
16. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 7 000 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaný byl od datum v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po vyhlášení rozsudku), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
17. Ve zbývající části včetně poplatků a příslušenství soud žalobu zamítl (výrok II.).
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu a neúspěchu ve věci byl mezi účastníky řízení obdobný (výrok III.).
19. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s § 160 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.