4 C 14/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr Pavlou Fukalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1 proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 20 533,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit a) částku ve výši 15 019,65 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 311,99 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 663,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 312,20 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení s úrokem ve výši 28,00 % ročně z částky 11 312,20 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení b) částku ve výši 2 771 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 550,27 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 652,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 692,38 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení s úrokem ve výši 28,00 % ročně z částky 2 692,38 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částek 1 400 Kč a 1 343 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 666,39 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 16 419,65 Kč s příslušenstvím, a částku 4 114 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila skutečností, že dne 16. 11. 2016 a 15. 6. 2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno]) s žalovaným smlouvy, na jejichž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že částku 12 000 Kč vrátí společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 069 Kč, který byl sjednán ve výši 28,00 % ročně, odměnou za zpracování a doručení ve výši 1 400 Kč a částkou za administrativní činnost – komfortní splácení v hotovosti ve výši 7 000 Kč. Vše se žalovaný zavázal splatit v 60 týdenních splátkách po 375 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas s tím, že poslední splátku uhradil 15. 12. 2016. Dále se žalovaný zavázal, že částku 6 000 Kč vrátí společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 817 Kč, který byl sjednán ve výši 28,00 % ročně, odměnou za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 343 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 2 310 Kč. Vše se žalovaný zavázal splatit v 45 týdenních splátkách po 233 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas s tím, že poslední splátku uhradil 15. 12. 2016. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a [anonymizováno] dne 24. 6. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky ustanovení § 115a občanského soudního řádu, rozhodl soud v nepřítomnosti účastníků.

4. Jelikož se v případě žalovaného jedná o státního občana Rumunska, soud se zabýval i mezinárodní příslušností a rozhodným právem ve věci. Dle Smlouvy o právní pomoci v občanských věcech mezi Českou republikou a Rumunskem (Bukurešť, 11. 7. 1994; č. 1/1996 Sb.), článku 50 odst. 1 a 3 soud uzavřel, že závazek vznikl na území České republiky, tudíž rozhodným právem je právo české. Zároveň soud uzavřel, že žalovaný má bydliště na území České republiky, tudíž je dána pravomoc českých soudů k rozhodnutí ve věci.

5. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 11. 2016 [číslo] uzavřené mezi [anonymizováno] a žalovaným soud zjistil, že žalovanému poskytla [anonymizováno] částku 12 000 Kč s poplatkem 10 469 Kč. Poplatek se skládal z kapitalizovaného úroku ve výši 2 069 Kč, který byl sjednán ve výši 28,00 % ročně, z poplatku za zpracování a doručení ve výši 1 400 Kč a administrativního poplatku za komfortní splácení v hotovosti ve výši 7 000 Kč. Výše uvedené částky se žalovaný zavázal splatit v 60 splátkách po 375 Kč. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 6. 2016 [číslo] uzavřené mezi [anonymizováno] a žalovaným soud zjistil, že žalovanému poskytla [anonymizováno] částku 6 000 Kč s poplatkem 4 470 Kč. Poplatek se skládal z kapitalizovaného úroku ve výši 817 Kč, který byl sjednán ve výši 28,00 % ročně, z administrativního poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 343 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 310 Kč. Výše uvedené částky se žalovaný zavázal splatit v 45 splátkách po 233 Kč. Ze zákaznických karet ze dne 16. 11. 2016 a 15. 6. 2016, soud zjistil, že u zápůjčky na 12 000 Kč žalovaný uvedl čistý příjem 21 000 Kč a u smlouvy na 6 000 Kč uvedl 32 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně tuto skutečnost ověřila prostřednictvím předložené pracovní smlouvy, potvrzení o výši příjmu, výplatních pásek, výpisů z bankovního účtu a telefonicky u zaměstnavatele. Odhadované měsíční výdaje žalovaný uvedl 4 000 Kč a 22 700 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a [anonymizováno] a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni ke dni 24. 6. 2019. Z výzvy k plnění ze dne 12. 3. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k plnění dlužné částky v celkové výši 33 399,58 Kč.

6. Při právním hodnocení věci soud prvního stupně věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), zejména § 2395 a násl. o. z. Soud s ohledem na spotřebitelskou povahu předmětné smlouvy aplikoval rovněž ustanovení § 1810 a násl. o. z., a taktéž zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále též jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

8. Podle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

9. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

11. Dle § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru je roční procentní sazbou nákladů na spotřebitelský úvěr celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru.

12. Dle § 3 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru celkovými náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele veškeré náklady, včetně úroků, provizí, daní a veškerých dalších poplatků, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou věřiteli známy, s výjimkou nákladů na služby notáře; do celkových nákladů se započítávají i náklady související s doplňkovými službami spotřebitelského úvěru, zejména pojistné, pokud je uzavření smlouvy o poskytnutí doplňkové služby povinné pro získání spotřebitelského úvěru nebo pro jeho získání za nabízených podmínek.

13. Dle § 5 odst. 1 zákona č. 634/1991 Sb., o ochraně spotřebitele je obchodní praktika klamavá opomene-li podnikatel uvést důležitý údaj, jenž s přihlédnutím ke všem okolnostem lze po podnikateli spravedlivě požadovat; za opomenutí se považuje též uvedení důležitého údaje nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem.

14. Soud vzal za prokázané, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalovaným a [anonymizováno]. Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč a 6 000 Kč, které měl vrátit společně s úrokem ve výši 28,00 % ročně ze zapůjčené částky, který byl kapitalizován na částky 2 069 Kč a 817 Kč a dále s náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 7 000 Kč a 2 310 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nevrátil poskytnutou zápůjčku řádně a včas, vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na zaplacení neuhrazené jistiny, kapitalizovaných úroků a platby za hotovostní inkaso. Ze smlouvy o postoupení pohledávky vzal soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu 11 312,20 Kč jako jistiny, částky 3 707,45 Kč jako nedoplaceného„ poplatku“ - součet neuhrazeného kapitalizovaného úroku a hotovostního inkasa, částky 2 692,38 Kč jako jistiny, a částky 78,62 Kč jako nedoplaceného„ poplatku“ - součet neuhrazeného kapitalizovaného úroku a hotovostního inkasa. Soud dále vyhověl žalobě co do příslušenství pohledávek, kdy přiznal žalobkyni nárok na úroky ze zápůjček ve výši 28,00 % ročně a dále úrok z prodlení z jistiny v souladu s § 1970 o. z.

15. Soud se zabýval dále poplatkem za zpracování a doručení smlouvy a administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 400 Kč a 1 343 Kč. K tomu soud uvádí, že ekonomickou podstatou a účelem úroku z úvěru je poskytnutí protiplnění, úplaty, ceny za přenechání peněžitých prostředků na danou půjčku na určitou dohodnutou dobu. Uvedené poplatky za administrativní činnost jsou dle svého účelu úrokem jakožto cenou za poskytnutí finančních prostředků. Nemají jiný smysl a účel než fakticky navýšit tuto úplatu, tj. navýšit faktický úrok daného úvěru. Soud nepovažuje poplatky za administrativní činnost za samostatně sjednanou položku smlouvy o zápůjčce, ale za položku, která by měla být součástí úroku samotného, tedy v tomto případě v jeho procentním vyjádření. Soud tak ujednání o administrativních poplatcích shledal jako ustanovení, které obchází zákon o spotřebitelském úvěru. Zároveň soud v souladu s § 5 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, kdy jednání podnikatele, kde je důležitý údaj uvedený nejednoznačným způsobem považováno za klamavé uvádí, že pokud právní předchůdkyně žalobkyně nezapočítává administrativní poplatky do samotného úroku, dopouští se tím i klamavého jednání vůči spotřebiteli. Tento klamavý údaj by mohl vést i např. k tomu, že v případě, že by spotřebitel využil své oprávnění v souladu s § 11 odst. 1,2,3 zákona o spotřebitelském úvěru a od smlouvy odstoupil, měl by hradit jen přepočet úroku na dobu, než došlo ke splacení jistiny. Takto by však právní předchůdkyně žalobkyně mohla žádat splacení celého administrativního poplatku, i případě odstoupení spotřebitele od smlouvy, jelikož jej neučinila součástí úroku. Takový postup by byl v rozporu se zákonem a soud tak uzavřel, že ujednání o administrativním poplatku je ujednání pro žalovaného jako spotřebitele nikoli jasné a srozumitelné, ale naopak klamavé, jehož jediným účelem je daným nejasným způsobem vyjádření předstírat nižší než ve skutečnosti sjednanou výši úroku. Dané ujednání tak zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že se žalovaný jako spotřebitel daného nepřiměřeného ujednání nedovolal, v souladu s citovaným § 1815 o. z. se k němu nepřihlíží. Soud s ohledem na výše uvedené žalobu co do částek 1 400 Kč a 1 343 Kč zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 666,39 Kč, přičemž tato částka představuje 73,28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 86,64 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,36 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 822 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 533,65 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

17. Náhrady nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem dle § 149 odst. l o. s. ř. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody.