4 C 14/2022

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Fukalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobce o 20 000 Kč a omluvu

I. Žaloba o zaplacení částky 10 000 Kč a zaslání omluvného dopisu ve znění:„ Omlouvám se za veškerá má pochybení, neboť jsem [příjmení] záležitost nešetřila tak důkladně, jak bych měla, čímž jsem Vás poškodila.“ Od žalované 2) se zamítá.

II. Žaloba o zaplacení částky 10 000 Kč a zaslání omluvného dopisu, kde se žalobci omluví za neprofesionální jednání jeho podřízených a též za svá pochybení, kdy nejednal také profesionálně od žalovaného 1) se zamítá.

III. Žalobce je povinný zaplatit žalované 2) náhradu nákladů řízení ve výši 10 200 Kč k rukám zástupce žalované 2) do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinný zaplatit žalovanému 1) náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Ve věci žádal žalobce zaplacení po každém z žalovaných zaplacení částky 10 000 Kč a omluvu. Svůj nárok vyvozoval z chybného řešení dvou událostí. První incident se stal mezi žalobcem a manželi [příjmení] z Podhořan. Tento incident byl řešen přestupkovou komisí, jejíž předsedkyní byla žalovaná 2). Žalobce uvedl, že chybně řízení vedla, požadoval řádné a pravdivé vyřešení, což se dle jeho názoru nestalo. Druhý incident se stal [datum], kdy byl dle tvrzení žalobce nezákonně zadržen členem ochranky v obchodním řetězci Lidl v [obec]. Žalobce žádal žalovanou 2) o zjištění totožnosti člena ochranky a jeho předvolání, ale to žalovaná 2) neučinila, i když o tom byl sepsán protokol s přivolanou policií. Svůj nárok vůči žalovanému 1) vyvozuje žalobce ze skutečnosti, že žádal nápravu za pochybení žalované 2), která proběhla proškolením žalované 2), avšak žalobce požadoval jiné důsledky vůči žalované 2), například její odvolání z funkce nebo přeložení, opatření starosty považuje za nedostatečná, proto žádá omluvu a finanční odškodnění i po něm. Žalobce uvedl, že se věcí zabýval i veřejný ochránce práv, který zjistil pochybení žalované 2).

2. Žalovaný 1) se k žalobě vyjádřil s tím, že žalobu považuje za nedůvodnou a zmatečnou. Uvedl, že se domnívá, že ve věci není pasivně legitimovaný, jelikož již není starostou města Čáslavi. Uvedl, že i tak nárok považuje za nedůvodný, jelikož starosta města není nadřízeným vedoucí přestupkové komise, nemá oprávnění do přestupkových řízení vstupovat. Z těchto důvodů navrhl žalobu zamítnout.

3. Žalovaná 2) se k věci vyjádřila tak, že dle ní se žalobce snaží zvrátit podáním žaloby výsledek přestupkového řízení, což mohl učinit podáním opravného prostředku ve věci, ale nikoli takto. Uvedla, že se domnívá, že ve věci není pasivně legitimována, jelikož i kdyby se měla čehokoli dopustit, což také odmítá, jednalo by se o výkon státní správy, kdy je taková odpovědnost posuzována v souladu se zákonem č. 92/1998 Sb. Pokud by soud dovodil jakoukoli odpovědnost žalované 2) uvádí, že zároveň namítá promlčení nároku žalobce. Z uvedených důvodů navrhla žalobu zamítnout.

4. Soud zjistil následující skutkový stav. Z usnesení ze dne 30.7.2020 č.j. PRE 24687/2020 soud zjistil, že žalovaná 2) jako předsedkyně přestupkové komise rozhodla o zastavení přestupkového řízení vedené proti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. V tomto řízení vystupoval žalobce jako osoba přímo postižená spácháním přestupku. Z vyrozumění ze dne [datum] adresované žalobci jako osobě podezřelé soud zjistil, že komise k projednávání přestupků města Čáslav odložila řízení ve věci přestupku proti občanskému soužití. Z podání žalobce k přestupkové komisi města Čáslav ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce požadoval kvůli incidentu [datum] u prodejny Lidl v [obec] žádal zajištění kamerových záznamů. Z vyrozumění ze dne [datum] adresovaného žalobci soud zjistil, že žalovaná 2) jako předsedkyně komise k projednávání přestupků informovala žalobce k jeho žádosti o zajištění kamerových záznamů ohledně událostí ze dne [datum], že nebylo shledáno žádné protiprávní jednání, které by je opravňovalo k zajištění takových záznamů. Z vyjádření veřejného ochránce práv ze dne [datum] vyplynulo, že seznámil starostu města Čáslav se zjištěnými pochybeními přestupkové komise. Starosta na zjištění reagoval zajištěním proškolení všech členů komise právničku města Čáslavi a dále bylo zařízeno školení pro členy komise na řádné a bezvadné vedení přestupkového řízení.

5. Soud neprovedl další důkazy navržené žalobcem týkající se průběhu událostí, průběhu projednání přestupků, zdravotního stavu žalobce a šetření veřejného ochránce práv, jakož i výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] a protokolu městské policie ze dne [datum] pro jejich nadbytečnost, jelikož skutkový stav pro právní posouzení věci byl zjištěn soudem z výše uvedených důkazů.

6. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

7. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad").

8. Dle § 6 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Úřadem podle odstavce 1 je a) Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, b) příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu.

9. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Dle § 7 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

10. Dle § 8 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

11. Dle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Dle § 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

13. Dle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Dle odstavce 2 byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány. Dle odstavce 3 uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Dle odstavce 4 je-li pro posouzení nároku na náhradu škody nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup úřad nebo jiný orgán veřejné moci, který není k jeho projednání příslušný, poskytne tento úřad nebo jiný orgán veřejné moci příslušnému úřadu nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.

14. Dle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle odstavce 2 ustanovení domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. Dle § 19 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem uzemní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy a) nezákonným rozhodnutím, b) nesprávným úředním postupem.

16. Dle § 20 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem bylo-li územním celkem v samostatné působnosti v řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení, vydáno nezákonné rozhodnutí, mají účastníci řízení právo na náhradu škody, která jim tímto rozhodnutím vznikla. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. Dle odstavce 2 bylo-li nezákonné rozhodnutí územním celkem v samostatné působnosti vydáno postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, má právo na náhradu škody ten, komu tímto rozhodnutím vznikla škoda.

17. Dle § 21 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím územního celku v samostatné působnosti vydaným v řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení, platí obdobně ustanovení..Dle odstavce 2 nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím územního celku v samostatné působnosti vydaným postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, lze uplatnit tehdy, pokud bylo vykonatelné rozhodnutí zrušeno pro nezákonnost příslušným orgánem.

18. Dle § 22 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě. Dle odstavce 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

19. Dle § 7 odstavec 1 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, Obec spravuje své záležitosti samostatně (dále jen "samostatná působnost"). Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem. Dle odstavce 2 ustanovení státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost (§ 61 a násl.).

20. Dle § 61 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, přenesená působnost ve věcech, které stanoví zvláštní zákony, je a) v základním rozsahu svěřeném obci vykonávána orgány obce určenými tímto nebo jiným zákonem nebo na základě tohoto zákona; v tomto případě je území obce správním obvodem, b) v rozsahu pověřeného obecního úřadu (§ 64) vykonávána tímto úřadem, c) v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností (§ 66) vykonávána tímto úřadem.

21. Dle § 60 zákona č. 250/2016 Sb., zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nestanoví-li zákon jinak, je správním orgánem příslušným k řízení obecní úřad obce s rozšířenou působností. Dle odstavce 2 je obecní úřad příslušný k řízení o přestupcích a) proti pořádku ve státní správě spáchaných porušením povinnosti stanovené v nařízení obce nebo kraje, b) proti pořádku v územní samosprávě, c) proti veřejnému pořádku, d) proti občanskému soužití a e) proti majetku.

22. Dle § 61 zákona č. 250/2016 Sb., zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Starosta může zřizovat jako zvláštní orgány obce komise pro projednávání přestupků (dále jen„ komise“). Komise může projednávat přestupky proti pořádku ve státní správě spáchané porušením povinnosti stanovené v nařízení obce nebo kraje, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti občanskému soužití, přestupky proti majetku a přestupky, o kterých to stanoví jiný zákon. Při zřízení komise starosta určí, které přestupky komise projednává namísto obecního úřadu. Dle odstavce 2 starosta jmenuje a odvolává předsedu komise a další její členy. Předseda komise musí splňovat požadavky podle § 111.

23. Soud uzavřel, že přestupková komise města Čáslav projednávala přestupky, kterých se měly jiné osoby dopustit vůči žalobci. Žalovaná 2) vyřizovala i další podněty žalobce. Žalovaný 1) byl starostou města. Žalobce byl nespokojen s výsledkem přestupkového řízení a vyřizováním dalších svých podnětů, proto se obrátil na veřejného ochránce práv. Veřejný ochránce práv zjistil nedostatky v řízení. Na základě doporučení veřejného ochránce práv žalovaný 1) jako starosta města zajistil proškolení všech členů přestupkové komise. Žalobce se po starostovi domáhal jiného pracovního zařazení nebo propuštění žalované 2). Žalobce tedy žádá náhradu a omluvu po žalované 2) za nedostatky při vedení přestupkového řízení, kde působila jako předsedkyně přestupkové komise. Po žalovaném 1) žádá náhradu z důvodu nečinnosti vůči pracovním nedostatkům žalované 2). Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce uplatňuje vůči žalovaným nároky, které vyplývají z výkonu jejich funkce dle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Soud dospěl k závěru, že žalovaní nejsou ve věci pasivně legitimováni. Za takové situace se nelze nároků domáhat vůči žalovaným, ale bylo by třeba postupovat dle výše uvedeného zákona, který upravuje, jak uplatnit obdobné nároky vůči státu.

24. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému 1), jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (písemné podání ve věci a účast při jednání u soudu) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované 2), jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) (usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2448/2014, ze dne 17. 2. 2015) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t..

27. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o.s.ř.