4 C 161/2024

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Fukalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. Alenou Malachovou sídlem Na Zátorce 90/1, 160 00 Praha proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. Bc. Tomášem Kasalem, LL.M. sídlem Kutnohorská 43, 280 02 Kolín I o stanovení výživného neprovdané matce a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem

I. Řízení se co do částky 137 468,31 Kč a co do výživného neprovdané matky za období od datum do datum ve výši 2 500 Kč měsíčně se zastavuje.

II. Žalovaný je povinný přispět na výživu žalobkyně částkou 1 000 Kč měsíčně za období od datum do datum, částkou 3 000 Kč měsíčně za období od datum do datum a částkou 1 500 Kč měsíčně za období od datum do datum do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se co do výživného 1 500 Kč měsíčně od datum do datum, co do výživného 4 000 Kč od datum do datum, co do výživného 3 000 Kč od datum do datum, co do výživného 1 000 Kč za období od datum do datum a co do výživného 2 500 Kč od datum do datum zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 98 735,11 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala stanovení povinnosti žalovanému, aby jí uhradil jako matce jejich nezletilého dítěte jméno FO, které dovršilo dvou let dne datum výživné ve výši 4 000 Kč za každý měsíc od narození nezletilého do dovršení jeho druhého roku, celkem 96 000 Kč. Dále se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí náklady spojené s těhotenstvím a porodem ve výši 137 468,31 Kč, kdy jednotlivé položky specifikovala v příloze k žalobě. Tyto položky následně žalobkyně specifikovala v podání ze dne datum, kde uvedla, že se jedná o těhotenské oblečení a kojící podprsenky v částkách 727 Kč, 124 Kč, 982 Kč, 356 Kč, 272 Kč, 473 Kč, 469 Kč, 498 Kč. Uvedla, že před těhotenstvím dosahovala příjmů jako kadeřnice 25 000 Kč měsíčně. Žalobkyně je na rodičovské dovolené s tím, že její příjem činí 9 400 Kč. Bydlí v nájemním bytě, kde hradí částku 14 350 Kč měsíčně včetně služeb a popelnice 800 Kč. Finančně jí vypomáhá babička. Vlastní polovinu domu a vlastní automobil Volkswagen Passat, rok výroby 2020.

2. Žalobkyně učinila zpětvzetí návrhu co do nákladů spojených s těhotenstvím a porodem ve výši 137 468,31 Kč a dále co do výživného ve výši 2 500 Kč měsíčně za období od datum do datum.

3. Žalovaný uvedl, že s podanou žalobou nesouhlasí. Uvedl, že ochrana neprovdané matky spočívá v omezení její výdělečné činnosti v důsledku porodu a následné péče o dítě. Uvedl, že není pravdou, že se nepodílel na životních výdajích žalobkyně a jejich syna. Uvedl, že žalobkyně vykonává výdělečnou činnost a vykonávala ji i za doby, kdy ještě společně žili. Společnou domácnost tvořili přibližně do podzimu roku 2023, kterou žalobkyně opustila z důvodu nově navázaného vztahu s jméno FO. Žalovaný uvedl, že za rozhodnou dobu platil náklady spojené s bydlením – energie, hypotéku a dále se podílel i na dalších nákladech společné domácnosti. Doplnil, že za jejich společného života se na něj žalobkyně neobrátila a nežádala peníze. Žalovaný uvedl, že spoustu plateb nebo financí poskytoval žalobkyně v hotovosti, což neprokáže, ale může prokázat elektronicky činěné platby. Uvedl, že mimo náklady na bydlení běžně nakupoval potřeby pro společnou domácnost, ať potraviny nebo další věci. Náklady na hypotéku činili 12 300 Kč měsíčně a elektřina 5 000 Kč záloha. Žalovaný podanou žalobu považuje za v rozporu s dobrými mravy, jelikož to byla žalobkyně, kdo opustil společnou domácnost kvůli jinému muži, se kterým následně žila. Žalovaný uvedl, že je rozporné, jaké byly náklady na bydlení žalobkyně a její příjmy, jelikož žalobkyně neukončila ani nepřerušila svou podnikatelskou činnost po dobu těhotenství a po dobu péče o nezletilého, zároveň do žaloby neuvedla svůj další příjem, a to dávky čerpané od Úřadu práce. Tato žaloba byla dle jeho vyjádření podána neočekávaně, bez jakékoli výzvy a domnívá se, že z důvodu jeho upozornění, že žalobkyně nedodržuje opatrovnický rozsudek.

4. Účastníci řízení shodně uvedli, že jsou rodiči nezletilého jméno FO, narozeného datum. Od narození nezletilého žili společně v nemovitosti, kterou mají v podílovém spoluvlastnictví, každý v rozsahu jedné poloviny, přičemž do porodu hradili náklady spojené s bydlením přibližně na půl. Dále shodně uvedli, že dne datum ukončili jejich vztah. Od narození nezletilého jméno FO do datum považují účastníci za účinnou jejich dohodu ústně uzavřenou před narozením jméno FO, že žalovaný bude po dobu, kdy se nebude žalobkyně moci věnovat se výdělečné činnosti hradit náklady spojené s bydlením, tedy hypotéku a energie. Žalovaný náklady na bydlení hradil i po datum až doposud. Shodně účastníci uvedli, že se dne datum žalobkyně ze společné domácnosti odstěhovala. Dále účastníci shodně uvedli, že žalobkyně je vlastníkem účtů na sociálních sítích, a to na Facebooku s názvem web a na instagramu s názvem web – web.

5. Co se týká shodného tvrzení, že dohoda o platbách za bydlení žalovaný uvedl, že považoval dohodu za účinnou do odstěhování žalobkyně a žalobkyně toto odmítla, že ona ji považovala za účinnou pouze do datum.

6. Z účastnické výpovědi žalobkyně vyplynulo, že se žalobkyně s žalovaným seznámili přibližně 6 let zpětně, kdy spolu bydleli asi rok v bytě v adresa. Po roce a půl se rozhodli společně, že koupí pozemek a postaví dům, na což si vzali hypotéku. Žalobkyně uvedla, že dům mohli dostavět asi v roce 2020. Uvedla, že veškeré výdaje měli přibližně na půl, hypotéku každý platil rovným dílem, elektřinu žalovaný a ona zase zajišťovala drogerii. Ostatní položky šly přibližně na půl. V těhotenství mezi partnery nefungovala komunikace kolem financí, až kolem sedmého měsíce žalobkyni měl žalovaný sdělit, aby se o sebe a své dítě postarala sama. Žalobkyně uvedla, že po porodu měla zdravotní problémy, partner byl neochotný ji pomoci. To byla událost pro žalobkyni v pohledu na vztah s žalovaným zlomová. V domě budovali kadeřnický salon, přičemž v době kolaudace se odstěhovala. Uvedla, že ve vztahu měli s partnerem – žalovaným dlouhodobé neshody, zejména týkající se financí. Do konfliktů vstupovala i rodina, a to věci nijak nepomáhalo. Žalobkyně uvedla, že byla ve vztahu dlouhodobě nespokojená, nevěděla, jak věc řešit, žalovaný řešení odmítal, s péčí o společné dítě jí nepomáhal. Dne datum oznámila žalovanému, že se chce rozejít. Uvedla, že vztah s nynějším přítelem navázala později a jelikož byl přítel ženatý a řešil ukončení svého vztahu, rozhodně nedošlo ke stěhování se k němu. Žalobkyně uvedla, že finančně každý z partnerů hospodařil sám za sebe, každý měl svůj účet, každý měl svou poličku v lednici, na které měl každý své potraviny. Stěhování si platila také celé sama, přičemž po opatrovnickém soudu obdržela příspěvek na bydlení ve výši přibližně 8 500 Kč. Uvedla, že je pravdou, že občas došlo k tomu, že ostříhala kamaráda nebo rodinného příslušníka a partner hlídal nezletilého. Jelikož se do adresa přestěhovala s partnerem z adresa, nemá zde moc známých a klientů. Po narození syna chodil žalovaný do práce přibližně do tří hodin do odpoledne, kdy pak si šel na hodinu zacvičit a pak se doma synovi věnoval. Hospodaření dle žalobkyně vypadalo tak, že každý z nich platil své nákupy. Žalobkyně doplnila, že se musela z domu odstěhovat pro neshody s žalovaným, kdy to pro ni bylo psychicky náročné a žalovaný se odstěhovat z jejich společného domu odmítl. Následně jí se stěhováním nijak nepomáhal. Ke své výdělečné činnosti jako kadeřnice uvedla žalobkyně, že dříve byla schopná mít i 20 zákazníků za den, ale pak byl covid a situace se změnila. Uvedla, že je pravdou, že zákaznici napsala, že každý den může od 16 hodin a následně v sobotu, ale že tak učinila pro vlastní marketingové účely, chtěla, aby zákazníci věděli, že stříhá dál. Co se týče financí, doplnila žalobkyně, že vycházela díky darům od své babičky.

7. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že žalovaný s žalobkyní společně původně bydleli v Praze, následně začali realizovat stavbu společného domu. Do narození jméno FO platili vše přibližně na půl, domnívá se, že žalobkyně pracovala tak do 7. měsíce. On narození syna má žalovaný za to, že fungovali jako normální rodina, kdy on převzal platby hypotéky, energií, pojištění, odpadů a nákupů. Po narození syna to s prací žalobkyně fungovalo tak, že přijel z práce v půl čtvrté a pak hlídal syna a žalobkyně měla zákazníky. Zpětně si dohledával komunikace a domnívá se, že k jejich rozchodu nedošlo datum, ale spíše někdy v říjnu. V této době se stávalo, že žalobkyně odjížděla a vracela se zpět v pozdních nočních hodinách, já se staral o syna, pak mu na konci roku 2023 přišla zpráva od paní jméno FO, že žalobkyně s jejím manželem udržuje milenecký poměr. U nás doma následně vše eskalovalo, nepřišlo mi v pořádku, aby nechávala takto malé dítě bez matky a přijížděla v nočních hodinách. Následně jejich rozpory řešili přes orgán sociální péče o dítě. Žalovaný uvedl, že měl krátkou brigádu, kde si přivydělal 3 000 – 4 000 Kč měsíčně, ale následně mu žalobkyně řekla, že to se jim nevyplatí, jelikož stříháním si vydělá víc. Uvedl, že má stále stejného zaměstnavatele, jeho mzda byla 43 000 Kč hrubého s tím, že dle hospodaření zaměstnavatele mohl dostávat i odměny. Uvedl, že mu nikdy nebyl žalobkyní sdělen důvod odchodu, jejích výhrad ke společnému životu. Pouze od paní jméno FO se dozvěděl o poměru žalobkyně s jiným mužem. Žalovaný uvedl, že se domnívá, že žalobkyně s panem jméno FO i žila, jelikož on s ním komunikoval i proplácení léků pro syna, jezdil syna vyzvedávat.

8. Ze zprávy Okresní zprávy sociálního zabezpečení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně od října 2022 do března 2023 pobírala dávky nemocenského pojištění v celkové výši 30 652 Kč. Ze zprávy právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně pobírala za rozhodné období následující dávky rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, přídavky na dítě a jednorázový příspěvek na dítě. Žalobkyně dne datum obdržela jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 Kč, pobírala rodičovský příspěvek od března 2023 do října 2024 ve výši 9 400 Kč, od dubna 2024 pobírala přídavek na dítě ve výši 1 330 Kč a příspěvek na bydlení ve výši 8 927 Kč od dubna 2024 do října 2024.

9. Z konverzace účastníků od června 2023 do září 2023 soud zjistil, že datum sdělila žalobkyně žalovanému, že potřebuje, aby byl v 15 hodin doma, že jí přijde klientka, že datum napsala žalovanému, aby jí poslal peníze, on odepsal, že jí pošle 2 000 Kč, ona se zeptala, jestli to znamená, že 500 Kč na nákup, žalovaný napsal, že na boty ještě peníze pošle. Domlouvali si, jakým způsobem nákup zajistí, žalovaný žalobkyni oslovoval zlato. Z další konverzace vyplývá, že žalobkyně navrhovala žalovanému společný výlet na prodloužený víkend v listopadu. Z konverzace ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně psala žalovanému nákupní seznam. Dne datum napsala žalobkyně žalovanému zprávu, že v pondělí a čtvrtek půjde cvičit a použila oslovení zlato. Žalovaný odepsal, že v pohodě. Dne datum proběhla konverzace mezi účastníky, že společně půjdou vyvenčit psy, že bude přivezen nákup a bude stát 3 200 Kč a žalobkyně uvedla, že nakoupila předešlý den za 900 Kč.

10. Z kopie profilu osoby jméno FO soud zjistil, že je tam uvedeno, že je ve vztahu s Jméno žalobkyně od datum.

11. Ze spisu Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. spisová značka soud zjistil, že dne datum podala žalobkyně návrh na úpravu péče k nezletilému jméno FO narozenému datum. V návrhu žalobkyně uvedla, že vztah mezi ní a žalovaným nefunguje. Ze zprávy právnická osoba právnická osoba právnická osoba právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že za období listopad 2022 do dubna 2023 byl průměrný měsíční příjem žalovaného 38 845,67 Kč a za období od května 2023 do října 2023 byl průměrný měsíční příjem žalovaného 45 597,67 Kč. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného ze dne datum ( č.l. 24 opatrovnického spisu ) soud zjistil, že základní smluvní mzda žalovaného činila 43 000 Kč. Ze zprávy Městského úřadu Kutná Hora ze dne datum soud zjistil, že v průběhu prosince 2024 až do vyhotovení zprávy bylo mezi účastníky řešeno několik konfliktů týkajících se péče o nezletilého jméno FO, kdy se oba účastníci řízení shodli, že situace mezi nimi byla již neúnosná. V protokolu o jednání ze dne datum žalobkyně uvedla, že žalovaný pečoval o nezletilého dvakrát týdně odpoledne až přes noc a každý víkend. Uvedla, že dle jejího názoru má syn už ze situace mezi rodiči psychické problémy. Uvedla, že její aktuální přítel – jméno FO řeší v současné době své rodinné poměry, ale syn ho zná, jelikož společně jezdí i s dítětem pana jméno FO např. na výlety. Uvedla, že její přítel se nepodílí na nákladech její domácnosti. Žalovaný uvedl, že jeho náklady na bydlení činí 18 000 Kč až 19 000 Kč. Uvedl, že výživné matce nezasílal žádné výživné. Z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne datum č.j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum soud zjistil, že nezletilý jméno FO byl svěřen do péče žalobkyně s účinností od datum. Žalovaný se zavázal hradit výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně s účinností od datum. Zároveň byla určena doba styku nezletilého dítěte s žalovaným, a to v rozsahu víkendu a tří dnů ve všední dny.

12. Z daňového přiznání žalobkyně soud zjistil, že za rok 2021 vykázala příjem 364 000 Kč, výdaje ve výši 291 264 Kč a ke zdanění částku 72 816 Kč. Za rok 2022 vykázala žalobkyně příjem 243 610 Kč a výdaje ve výši 194 888 Kč, ke zdanění částku 48 722 Kč.

13. Z výpisu z živnostenského rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně má od datum adresu sídla uvedenou adresa a má živnostenské oprávnění v předmětu podnikání holičství a kadeřnictví a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona. Ukončení provozovny na adrese adresa je datováno k datum.

14. Z komunikace z dubna 2023 soud zjistil, že žalobkyně sdělovala, že v práci funguje ve všední dny od čtyřech hodin a v sobotu dopoledne.

15. Soud zjistil z výpisu z účtu žalovaného z října 2022, že žalovaný např. platil v Tesco 1 670 Kč, 1 819 Kč, 679 Kč, 2 742 Kč, 2 740 Kč, další nižší částky v potravinách v město město, přičetl se mu na účet příjem 36 972 Kč od zaměstnavatel, 5 450 Kč od jméno FO, odeslal částku 6 500 Kč žalobkyni, 17.10.odeslal žalobkyni částku 6 000 Kč, dále jako odchozí platba je evidována 5 000 Kč ČEZu ( č.l. 52 -54 ), z listopadu 2022 že žalovaný např. platil v Tesco 1 349 Kč, částka 843 Kč jako platba O2, dále jako odchozí platba je evidována 5 000 Kč ČEZu ( č.l. 96-97 ), z prosince 2022 že žalovaný např. platil v Penny 2 468 Kč, Tesco 1 113 Kč, 3 390 Kč, 3 370 Kč, 3 478 Kč, 3 160 Kč další nižší částky v potravinách v město město, nákup DATART.CZ ve výši 3 369 Kč, nákupy v AKVAZOO, přičetl se mu na účet příjem 55 908 Kč od zaměstnavatel, odeslal částku 12 500 Kč žalobkyni, dále jako odchozí platba je evidována 5 000 Kč ČEZu, dále je evidována příchozí platba ve výši 14 173 Kč a 3 570 Kč jako ošetřovné za období od datum do datum, z ledna 2023 např. platil v Tesco 4 485 Kč, 4 396 Kč, 3 993 Kč, další nižší částky v potravinách v město město, přičetl se mu na účet příjem 30 313 Kč od zaměstnavatel, odeslal částku 12 500 Kč žalobkyni, dále jako odchozí platba je evidována 5 500 Kč ČEZu a příchozí platba od žalobkyně ve výši 1 582 Kč, z února 2023 platil v např. Tesco 2 926 Kč, 2 383 Kč, 3 569 Kč, 3 466 Kč další nižší částky v potravinách v město město, přičetl se mu na účet příjem 38 139 Kč od zaměstnavatel, odeslal částku 12 500 Kč žalobkyni, dále jako odchozí platba je evidována 5 500 Kč ČEZu, z března 2023 platil např. v Tesco 3 001 Kč, 3 324 Kč, další nižší částky v potravinách v město město, v lékárně, přičetl se mu na účet příjem 37 735 Kč od zaměstnavatel, odeslal částku 12 500 Kč a další částky 2 900 Kč, 2 900 Kč, 1 000 Kč, 3 115 Kč, 3 115 Kč žalobkyni, dále jako odchozí platba je evidována 5 500 Kč ČEZu a příchozí platba od žalobkyně ve výši 6 250 Kč, z dubna 2023 platil např. v Tesco 3 206 Kč, 3 328 Kč, 3 454 Kč, další nižší částky v potravinách v město město, přičetl se mu na účet příjem 38 865 Kč od zaměstnavatel, odeslal platby 3 300 Kč, 1 000 Kč, 3 800 Kč a 1 200 Kč žalobkyni, dále odešla z jeho účtu splátka hypotéky ve výši 11 791 Kč, dále jako odchozí platba je evidována 5 500 Kč ČEZu a příchozí platba od jméno FO ve výši 100 000 Kč ( č.l. 109-110 ), z května 2023 platil např. v Tesco 3 108 Kč, 4 003 Kč, 3775 Kč, 4 778 Kč, 3 260 Kč další nižší částky v potravinách v město město, zaplatil platbu pojištěné nemovitosti ve výši 4 330 Kč, přičetl se mu na účet příjem 39 854 Kč od zaměstnavatel, odeslal platby 12 300 Kč, 1 000 kč, 1 500 Kč, 3 000 Kč, 4 130 Kč žalobkyni, dále jako odchozí platba je evidována 5 500 Kč ČEZu, z června 2023 2023 platil např. v Tesco 4 338 Kč, 4 097 Kč, další nižší částky v potravinách v město město, , přičetl se mu na účet příjem 44 350 Kč od zaměstnavatel, odeslal platby 400 Kč, 4 500 Kč, 12 300 Kč, 4 150 Kč, 3 900 Kč, 1 100 Kč žalobkyni, žalobkyně odeslala žalovanému platbu 4 200 Kč, dále jako odchozí platba je evidována 5 500 Kč ČEZu. Z účtu vyplývá i platba ZOO adresa ve výši 960 Kč, z července 2023 platil např. v adresa 897 Kč, Kaufland 3 788 Kč, Tesco 4 325 Kč další nižší částky v potravinách v město město přičetl se mu na účet příjem 47 686 Kč od zaměstnavatel, odeslal platby žalobkyni 4 380 Kč, 12 300 Kč, 4 000 Kč s poznámkou nákup, 2 000 Kč, dále jako odchozí platba je evidována 5 500 Kč ČEZu, ze srpna 2023 platil např. v Kaufland 3 623 Kč, Tesco 4 023 Kč, 3 672 Kč, 2 584 Kč, 1 274 Kč, další nižší částky v potravinách v město město přičetl se mu na účet příjem 42 342 Kč od zaměstnavatel, odeslal platby žalobkyni 800 Kč, 12 300 Kč, dále jako odchozí platba je evidována 5 500 Kč ČEZu, na účet žalovaného přišla příchozí úhrada ve výši 30 000 Kč od jméno FO ( č.l. 122-124 ), ze září 2023 např. v adresa 509 Kč, Tesco 4 149 Kč, 5 356 Kč, 3 380 Kč, další nižší částky v potravinách v město město přičetl se mu na účet příjem 42 097 Kč od zaměstnavatel, odeslal platby žalobkyni 340 Kč, 12 300 Kč, dále jako odchozí platba je evidována 5 500 Kč ČEZu ( č.l. 69-70 ), z října 2023 např. v Billa 4 044 Kč, Tesco 3 930 Kč, 1 930 Kč, 1 947 Kč, další nižší částky v potravinách v město město přičetl se mu na účet příjem 40 015 Kč od zaměstnavatel, odeslal platby žalobkyni 1 969 Kč, 12 300 Kč, 1 400 Kč, 125 Kč, žalobkyně odeslala žalovanému platbu 5 600 Kč, on následně platbu 5 550 Kč s poznámkou focení, dále jako odchozí platba je evidována 5 500 Kč ČEZu, ( č.l. 66-68 ), z listopadu 2023 např. v Tesco 1 792 Kč, 1 611 Kč, 1 822 Kč, další nižší částky v potravinách v město město přičetl se mu na účet příjem 65 816 Kč od zaměstnavatel, odeslal platby žalobkyni 500 Kč, žalobkyně odeslala žalovanému platbu 1 955 Kč, žalovaný zaplatil splátku u Hypoteční banky 11 803 Kč, dále jako odchozí platba je evidována 5 500 Kč ČEZu, ( č.l. 55-58), z prosince 2023 např. v Tesco 2 257 Kč, 2 684 Kč, další nižší částky v potravinách v město město přičetl se mu na účet příjem 44 158 Kč od zaměstnavatel, odeslal platby žalobkyni 243 Kč, žalobkyně odeslala žalovanému platbu 2 500 Kč, žalovaný zaplatil splátku u Hypoteční banky 12 304 Kč, dále jako odchozí platba je evidována 5 896 Kč ČEZu, ( č.l. 59-62 ), z ledna 2024 např. v Tesco 1 746 Kč, 1 984 Kč, další nižší částky v potravinách v město město přičetl se mu na účet příjem 41 043 Kč od zaměstnavatel, odeslal platby žalobkyni 12 300 Kč, 634 Kč, žalovaný zaplatil splátku u Hypoteční banky 12 304 Kč, dále jako odchozí platba je evidována 6 210 Kč ČEZu, ( č.l. 63-65 ).

16. Z prohlášení ze dne datum soud zjistil, že jméno FO - prarodič žalobkyně jí darovala částku 250 000 Kč.

17. Z příloh ( přílohová obálka ) právnická osoba-40 soud zjistil, že na profilu web na Facebooku, o němž uvedla žalobkyně, že je jejím pracovním profilem pravidelně přidávala nové příspěvky s výsledky své práce.

18. Soud neprovedl ostatní účastníky navržené důkazy, zejména svědeckou výpověď jméno FO, svědeckou výpověď jméno FO, rozhodnutí Úřadu práce, svědeckou výpověď jméno FO, jméno FO a jméno FO, výpis z účtu žalobkyně, rozhodnutí o dědictví ve prospěch žalobkyně, příchozí platba jako dar pro žalobkyni, Položkový seznam nákladů, ceník žalobkyně, výpověď jméno FO - babičky žalobkyně, přehled plateb hypotečního úvěru pro jejich nadbytečnost, jelikož skutkový stav byl zjištěn z již provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků.

19. Soud tedy zjistil následující skutkový stav. Účastníci řízení se spolu seznámili přibližně před šesti lety, původně spolu žili v Praze, následně se rozhodli si společně postavit rodinný dům. Společně plánovali rodinu a promýšleli i jejich finanční možnosti a fungování v případě, že se sníží příjem žalobkyně. Žalobkyně před otěhotněním měla živnost jako kadeřnice, kdy její hrubý příjem za rok 2021 a 2022 činil průměrně 25 320 Kč, bez odečtení výdajů a daní. Dne datum se narodil jméno FO, jehož otcem je žalovaný a matkou žalobkyně. Společná domácnost účastníků řízení dle předložené komunikace, výpisů z účtu žalovaného fungovala běžně, účastníci hospodařili, byť s oddělenými účty, kdy si přeposílali různé platby týkající se stavby domu, činili nákupy potravin a dalších věcí potřebných pro běžný chod domácnosti a péči o nezletilého. Účastníci řízení se dohodli, že po porodu bude náklady spojené s bydlením hradit žalovaný, tedy hypotéku, energie a další poplatky. Tato dohoda byla účinná do datum. Následně spolu účastníci řízení do datum společně bydleli ve společné nemovitosti, kterou mají ve spoluvlastnictví. Hrubý příjem žalovaného činil 43 000 Kč s tím, že v rámci hospodaření zaměstnavatele mu byly přiznávány i odměny. Žalobkyně měla po narození nezletilého příjem 9 400 Kč – rodičovský příspěvek. Náklady s bydlením měli účastníci 12 300 Kč hypotéka, 5 500 Kč elektřina, dále pojištění, odpady. Ve vztahu účastníků byly i neshody, účastníci řízení se neshodli na jejich intenzitě ani časovému zařazení. Žalobkyně uvedla, že vztah s žalovaným považovala za ukončený datum, žalovaný toto učinil v koncentrační lhůtě nesporným a následně uvedl, že problémy zaevidoval až v říjnu roku 2023, do té doby označil neshody účastníků řízení za běžné. Mezi účastníky byla sporná příčina rozpadu vztahu, kdy žalovaný uvedl, že si žalobkyně našla nového partnera, žalobkyně uvedla, že před odstěhováním měla nového partnera, ale že nebyl příčinou ukončení společné domácnosti. Soud nicméně zjistil, že v září 2023 společně účastníci komunikovali běžně a o běžných věcech týkajících se domácnosti. V listopadu 2023 podala žalobkyně k soudu návrh na úpravu poměrů k nezletilému jméno FO. V průběhu listopadu a prosince dle výpisu z účtu žalovaného se snížily jeho platby za nákupy, mezi účastníky probíhalo méně přeposílání finančních prostředků. Dne datum se žalobkyně odstěhovala ze společné nemovitosti do nájemního bytu. Dne datum rozhodl soud, že svěřuje nezletilého do péče žalobkyně s účinností od datum a žalovaný se zavázal hradit výživné ve výši 4 000 Kč, zároveň bylo rozhodnuto o úpravě styku nezletilého s žalovaným. Od dubna 2024 byla žalobkyni přiznány příspěvek na bydlení ve výši 8 927 Kč a přídavky na dítě ve výši 1 330 Kč. Za rozhodnou dobu bylo prokázáno, že oba dva účastníci řízení obdrželi finanční dary od příbuzných. Od odstěhování žalobkyně platí žalovaný hypotéku vázanou k nemovitosti kterou mají ve spoluvlastnictví. Soud doplňuje, že rozpor mezi žalobkyní a žalovaným, kdy došlo k jejich rozchodu spočívá i v jejich subjektivnímu vnímání jejich vztahu. Skutečnost, že žalobkyně považovala vztah za ukončení podpořil i důkaz kopií Facebookového profilu jejího současného partnera. Pro soud ovšem nebylo rozhodné vnímání účastníků jejich vztahu, resp. jeho ukončení, ale vliv takové události na jejich společné hospodaření. Dále soud doplňuje, že prokázaná skutečnost, že žalovaná činil nákupy neznamená, že to vylučuje, že je činila žalobkyně. Naopak soud dospěl k závěru, že nákupy byly dle předložené komunikace účastníků činěny na základě jejich dohody a potřeb rodiny.

20. Dle § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ( dále jen o. z. ) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

21. Dle § 922 odst. 2 o. z. výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

22. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ( dále jen o.s.ř. )žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle § 96 odst. 2 o.s.ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle § 96 odst. 3 o.s.ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle § 96 odst. 4 o.s.ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Dle § 96 odst. 5 o.s.ř. byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle § 96 odst. 6 o.s.ř. byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí odvolacího soudu, případně též soudu prvního stupně, o věci bylo dovolacím soudem zrušeno, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, jestliže důvodem pro zpětvzetí návrhu byla skutečnost, která nastala v době, kdy trvaly účinky zrušeného rozhodnutí.

23. Žalobkyně vzala žalobu v závěrečné řeči zpět co do částky 137 468,31 Kč a co do výživného neprovdané matky za období od datum do datum ve výši 2 500 Kč měsíčně. Žalovaný se zpětvzetím v tomto rozsahu souhlasil, soud proto řízení v tomto rozsahu postupem dle § 96 o.s.ř. zastavil.

24. K samotnému nároku na výživné neprovdané matky soud uvádí, že otec dítěte přispěje matce dítěte, která není za otce provdána na výživu po dobu dvou let od narození dítěte. Toto ustanovení směřuje především k ochraně rodinné pospolitosti a rodičovství, spočívající v ochraně pečující osoby, která se ocitla v jedné z nejzranitelnějších etap života a dítěte, o které taková osoba pečuje. Vůdčími principy, na kterých je tato vyživovací povinnost založena, jsou proto ochrana nejlepšího zájmu dítěte a rodinná solidarita. Solidarita především proto, že matka i otec jsou společně rodiči dítěte. I ve funkčních vztazích je narození dítěte obvykle zatěžkávací zkouškou rodiny mj. z pohledu ekonomického, emočního nebo sociálního. Dochází k redefinici rolí, redistribuci úkolů a činností, které každý v rodině má ať už uvnitř nebo navenek. Ve vztahu nesezdaných rodičů žijících ve společné domácnosti je vyživovací povinnost otce vůči neprovdané matce plněna pravidelně naturálně a zároveň se i během prvních 2 let života dítěte na péči o dítě podílí oba rodiče, přestože žena obvykle více než muž. Zároveň snížená ekonomická aktivita pečující v důsledku péče o dítě pak logicky vede k nižšímu výdělku (nebo možnosti výdělku) pečující osoby v daném období.

25. Soud k dané věci posuzoval, jak fungovali účastníci v rámci společné domácnosti, jak hospodařili, jak se narození nezletilého promítlo do jejich ekonomických možností.

26. V tomto případě soud posuzoval situaci, kdy se měnily poměry mezi účastníky řízení v tom, kdy sdílely společnou domácnost a náklady se k ní vázané a kdy ne. Soud uvádí, že toto řízení není auditem společného žití a vyúčtování nákladů na jednotlivé, ať samostatně nebo společně spotřebované komodity. Účastníci řízení žili v dlouhodobém vztahu a rozhodli se pro pořízení dítěte. Po narození nezletilého tedy od datum do datum spolu žili ve vztahu, který z komunikace účastníků byl běžný, i dle uvedených rozporů vnímaných více negativně žalobkyní, řešili své problémy. Po narození dítěte do vztahů přichází změna, která je pro oba rodiče náročná. Nicméně po finanční stránce bylo zjištěno, že žalovaný platil náklady spojené s bydlením, hypotéku, energie, pojištění, dělal nákupy, žalobkyni dle jejich komunikace v případě potřeby přeposílal další finanční částky. Za toto období soud uzavřel, že žalovaný plně kompenzoval vyživovací povinnost k žalované naturálně v rámci fungující společné domácnosti.

27. V období od datum do datum soud uzavřel, že byť tedy již žalobkyně odmítla, že by byla i nadále účinná dohoda mezi ní a žalovaným o úhradě nákladů na bydlení, i nadále však docházelo k běžné komunikaci mezi účastníky řízení týkající se chodu domácnosti, dle výpisů z účtu žalovaného docházelo ke stejným platebním transakcím v podobném rozsahu. Soud uzavřel, že i v tomto období docházelo ke kompenzaci vyživovací povinnosti žalovaného k žalobkyni naturálním plněním.

28. V období od datum do datum soud vzal za prokázané, že došlo k podání návrhu na úpravu poměrů k nezletilému, minimálně od této chvíle došlo mezi účastníky k útlumu komunikace, oba se shodli, že se jejich rozpory rozrostly, dle pohybů na účtu žalovaného došlo ke změně hospodaření, byť i nadále hradil náklady spojené s bydlením. Soud ale za situace, že kdy účastníci spolu žili, ale již nevedli společnou domácnost ve smyslu hospodaření došel k závěru, že žalobkyni vznikl nárok na částku 1 000 Kč měsíčně za toto období, jelikož došlo k omezení naturálního plnění vyplývajícího z běžně fungující domácnosti.

29. V období od datum do datum soud vzal za prokázané, že se žalobkyně odstěhovala do nájemního bydlení, její příjem byl 9 400 Kč. Za této situace rozhodl soud, že žalobkyni náleží výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně, kdy již nebyla vyživovací povinnost žalovaného uspokojena v rámci naturálního plnění v rámci společné domácnosti. Jedná se o výživné ve výši, které je odpovídající majetkovým poměrům žalovaného – jeho zjištěnému výdělku, majetkových poměrům žalobkyně a jejím omezeným možnostem samostatného výdělku.

30. Za období od datum do datum soud uzavřel, že došlo ke změně poměrů na straně žalobkyně tím, že jí byly přiznány příspěvek na bydlení a příspěvek na dítě. Tím se podstatně zlepšily poměry žalobkyně tím, co před tím za bydlení platil žalovaný, nyní tyto částky obdržela žalobkyně od státu. Z toho soud vyvodil snížení jejího nároku na výživné, a to na částku 1 500 Kč, kterou je sanováno omezení možnosti výdělku z důvodu péče o nezletilé dítě do dvou let věku dítěte.

31. Účastníci řízení se rozsáhle vyjadřovali k roli osoby jméno FO v jejich vztahu. Žalovaný namítal, že je v rozporu s dobrými mravy, aby žalobkyně měla nárok na výživné, když vztah s ním ukončila kvůli jinému muži. K tomu soud uvádí, že posoudil nárok žalobkyně i z hlediska dobrých mravů a jejich rozporu s tímto nárokem. Obecně soud nevylučuje možnost, aby byl nárok na výživné neprovdané matky v rozporu s dobrými mravy, ale je třeba toto odlišit např. od výživného na rozvedenou manželku, kde její nároky vyplývají ze vztahu s manželem a uzavření manželství. Nároky žalobkyně v tomto řízení vyplývají ze skutečnosti, že je matkou jejich společného dítěte a byla osobou pečující o něj do dvou let věku. Není podmínkou, aby oprávněná z výživného neprovdané matky byla ve vztahu s otcem dítěte nebo s ním žila. Tudíž nelze takový dopad přenášet ani do situace, kdy se s otcem dítěte rozejde a společnou domácnost opustí. Soud v řízení okolnosti nevyhodnotil, že by bylo možným chováním žalované dosaženo takové intenzity, že by jí nárok na výživné tak zanikl. Soud proto ani neprovedl další dokazování týkající se datového zařazení a intenzity vztahu žalobkyně s jméno FO. Soud ještě doplňuje, že jméno FO není osobou, která by měla vůči žalobkyni vyživovací povinnost, tudíž soud neprovedl dokazování jeho výpovědí.

32. Narozením dítěte se omezila ekonomická činnost žalobkyně. Soud tak provedl důkazy, které prokazovaly, že žalobkyně do jisté omezené míry pracovala i v tomto období, kdy patrně nelze zjistit přesnou výši jejích výdělků. Soud ale považuje za podstatné, že výdělečná činnost žalobkyně byla přerušena, pracuje jako kadeřnice, přičemž udržení si a vytváření klientely má vliv na její výdělek do budoucna. Soud proto byť v nižší částce přiznal žalobkyni nárok na výživné neprovdané matky, neboť nelze uvažovat pouze o samostatném výdělku před porodem a po porodu, ale je třeba uvažovat v solidaritě rodičů spočívající v omezení výdělku matky dítěte.

33. Dle § 95 odst. 1 o.s.ř. žalobce (navrhovatel) může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Změněný návrh je třeba ostatním účastníkům doručit do vlastních rukou, pokud nebyli přítomni jednání, při němž ke změně došlo. Dle § 95 odst. 2 o.s.ř. soud nepřipustí změnu návrhu, jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V takovém případě pokračuje soud v řízení o původním návrhu po právní moci usnesení. V závěrečném návrhu zástupkyně žalobkyně učinila částečné zpětvzetí žaloby a zároveň změnu žaloby spočívající v rozšíření žaloby o plnění 6 000 Kč měsíčně za dobu od datum do datum. Soud tuto změnu žaloby činěnou v závěrečném návrhu nepřipustil neboť nebylo zástupkyní žalobkyně ani žalobkyní odůvodněno, proč došlo ke změně návrhu v této fázi řízení, jaké skutečnosti k tomu vedly, případně jaké jiné skutečnosti z řízení vyplynuly. Tento postup žalobkyně, zastoupené advokátem, soud vyhodnotil jako snahu o změnu poměru úspěchu a neúspěchu ve věci s ohledem na zpětvzetí učiněné žalobkyní, což by bylo v rozporu s principy spravedlivého procesu.

34. Dle § 164 o.s.ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu v listinných stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

35. Při vyhotovení protokolu o vyhlášení rozsudku došlo k písařské chybě vyplývající ze samotného rozhodnutí, a to, že ve výroku III. rozsudku byl v druhém řádku uvedeno od datum do datum, přičemž správné znění je rok datum. Jelikož se jednalo o písařskou chybu rozhodnutí, soud ji postupem dle § 164 o.s.ř. opravil přímo v tomto rozhodnutí.

36. Dle § 146 odst. 2 o.s.ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

37. Dle § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

38. Soud při rozhodnutí o nákladech řízení uvážil všechny okolnosti sporu. Hlavní položkou řízení byl nárok na částku 137 468,31 Kč jako náklady spojené s těhotenstvím a porodem a dále 96 000 Kč jako výživné. Žaloba byla podána tak, že byl připojen seznam nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Žalobkyně, zastoupena advokátem, byla soudem opakovaně poučena o principu, jak se určuje výše nákladů řízení a důsledcích nedoplnění žalobních tvrzení. Ve věci proběhla tři jednání, kdy ke zpětvzetí nároku došlo až na třetím jednání v závěrečné řeči zástupkyně žalobkyně. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně dle § 146 odst. 2 o.s.ř. zavinila, že ke zpětvzetí došlo, je povinná zaplatit i protistraně náklady řízení. Soud s ohledem na žalovaný nárok uvážil i aplikaci § 150 o.s.ř., kdy ale nemohl odhlédnout od průběhu řízení, kde v souvislosti s nárokem, který byl vzat zpět vznikaly náklady žalovanému a soud nepovažuje za spravedlivé, aby procesní nečinnost žalobkyně, zastoupené advokátem, šla k tíži žalovaného. Soud proto z celého nároku určil poměrnou výši nákladů dle § 142 odst. o. s. ř.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 zákona občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 98 735,11 Kč. Tyto náklady odpovídají 83,04 % z jejich celkové výše a rozdílu úspěchu žalovaného ve věci a jeho neúspěchu ve věci. Tyto náklady v nekrácené výši sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ( dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 233 868,31 Kč sestávající z částky 9 260 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky 9 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 18 520 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum přesahující dvě hodiny, z částky 9 260 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky 18 520 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum přesahující 2 hodiny, z částky 27 780 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum přesahující 4 hodiny, včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 465,02 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 488,34 Kč za 24 ujetých km v částce 188,34 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 488,34 Kč za 24 ujetých km v částce 188,34 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 488,34 Kč za 24 ujetých km v částce 188,34 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 300 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 98 265,02 Kč ve výši 20 635,65 Kč.

40. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o.s.ř., neboť neshledal důvod pro stanovení lhůty k plnění delší. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.