4 C 163/2025

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Fukalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 3 157 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku uvedenou v záhlaví rozsudku s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne datum uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o zápůjčce prostřednictvím služby Název služby č. číslo smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 2 658 Kč na online nákup zboží u obchodníka, kdy právní předchůdkyně žalobkyně částku poukázala přímo na účet obchodníka. Žalovaný byl dle žalobkyně povinný vrátit poskytnutou částku i s poplatky do datum. Jelikož nebyl závazek uhrazen ve sjednané splatnosti žalobkyně, požaduje i poplatek 499 Kč. Dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni s účinností od datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy ze dne datum č. hodnota soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba měla poskytnout eshopu web částku 2 658 Kč za žalovaného označeného v objednávce ze dne datum jako Jméno žalovaného. Z „čerpání“ vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku na 2 658 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, potvrzení o zaplacené úplatě, oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k plnění.

4. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

5. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Smlouva o úvěru č. číslo smlouvy“ podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o.z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba označená jako jméno FO, podávající žádost, souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Zároveň nebylo prokázáno, jakým způsobem byla ověřena totožnost žalovaného a s ohledem, že se jednalo o tzv. „vázaný spotřebitelský úvěr“ nebylo plnění poskytnuto žalovanému, ale prodejci. Proto žalobkyni vůči žalovanému nevznikl ani nárok na bezdůvodné obohacení. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 141 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.