4 C 167/2025

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Fukalovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o odstranění stromů

I. Žaloba na odstranění stromů – borovice a zeravu rostoucí na pozemku parc. č. parcelní číslo v části poblíž hranice pozemku parc. č. parcelní číslo v katastrálním území adresa, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal odstranění dvou stromů na pozemku žalovaného parc. č. parcelní číslo v obci město, katastrální území adresa, konkrétně borovice a zeravu vysazených v blízkosti plotu pozemku žalobce parc. č. parcelní číslo v obci město. Jednalo se o borovici, která je vzrostlá naproti oknu v přízemí žalobce ve východní straně domu a zeravu vzrostlého severně od borovice v obdobné vzdálenosti od plotu. Dům žalobce je od plotu vzdálen 4,9m ( nákres č.l. 18 ). Uvedl, že odstranění stromů požaduje z důvodu imisí prachu, pylu, jehličí a zastínění oken v přízemí a patře domu a možnosti do budoucna poškození domu kořenovým systémem borovice.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil s tím, že se v případě borovice jedná o velký a silný strom, který je dle jeho mínění škoda ničit. Uvedl, že se jedná o vesnici, kde žalobce a žalovaný žijí, kde je ze všech stran pozemku žalobce možnost vniku pylu ze stromů na pozemcích sousedů. Uvedl, že možnost odstranění stromu konzultoval s odborem životního prostředí, dendrologem.

3. Soud zjistil následující skutkový stav.

4. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. parcelní číslo v obci město, katastrální území adresa a žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. parcelní číslo v obci město, katastrální území adresa. Z fotografií založených na č.l. 12 je patrné, že jsou na pozemku žalovaného ve vzdálenosti přibližně 72 cm od plotu žalobce vzrostlé stromy – borovice a zerav. Borovice je vzrostlý strom, jehož kmen se rozvětvuje na tři další kmeny a je vysoká několik metrů. Tůje – zerav je nižšího vzrůstu, větve tůje prorůstají plotem žalobce. U borovice byly ořezány větvě rovně s hranicí plotu mezi pozemky žalobce a žalovaného ( fotografie č.l. 11-14. ). Zerav a borovici vysadila v roce 2005 tehdejší přítelkyně žalovaného jméno FO. Uvedla, že byly vysazeny po dohodě s žalobcem a jeho manželkou, ale s tím, že se mělo jednat o zakrslé stromy. Svědkyně uvedla, že se domnívá, že se jednalo o rok 2005, neboť po tom, co dokončila vysazení stromů a rostlin, dovezl její otec na zahradu okrasný kámen a její otec zemřel v lednu 2006. Z internetových stránek www.mapy.cz , konkrétně v zobrazení rozhraní pozemků žalobce a žalovaného v letech 2010-2012 a 2013-2015 je pohled na pozemky rozmazaný, je zde vidět, že v místě borovice a zeravu je patrno, že se v místě něco nachází, ale nelze již určit, o co se jedná, zda o strom, keř, jiné věci. Z pohledu na zahradu z leteckého pohledu uspořádání zahrady odpovídá popisu svědkyně.

5. Podle § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ( dále o. z. ) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé od dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

6. Podle § 1017 o. z. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m (odstavec 1). Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu (odstavec 2).

7. Nároky spojené s úpravou obsaženou v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.) se omezovaly na možnost domáhat se ochrany prostřednictvím imisní sousedské žaloby mající základ v § 127 odst. 1 obč. zák., kterou nebylo možno se domáhat aktivního chování ze strany žalovaného, tj. nebylo možno domáhat se uložení aktivní povinnosti k odstranění zdroje rušení nebo obtěžování, ale petit žaloby ze sousedského práva musel být formulován negativně. Ochrana podle § 127 odst. 1 obč. zák. nesměřovala k tomu, aby byla žalovanému uložena povinnost provést konkrétní opatření ( např. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 29. 12. 1984, sp. zn. Cpj 51/84 ). Aktivního jednání bylo možno se domáhat toliko v rámci předcházení hrozícím škodám v režimu § 417 odst. 2 obč. zák. a to i ve vztahu k požadavku na uložení odstranění stromu. Judikatura současně zdůrazňovala, že pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost provést určité opatření (nikoliv zdržet se určitého rušení) s poukazem na hrozící závažnou škodu, jednalo se o žalobu podle § 417 odst. 2 obč. zák., a nikoliv o vlastnickou žalobu podle § 126 obč. zák.

8. Skutkovým znakem právní normy obsažené v § 1017 odst. 1 je "sázení stromů", s nímž je spjat právní následek spočívající v nároku souseda na odstranění stromu. V případě vysazení stromu jde o jednání, které se vyznačuje jednorázovostí. Pokud tento okamžik nastal před účinností o.z., jedná se o uzavřený skutek (factum praeteritum), který s ohledem na zásady evropské právní tradice nemůže být podroben právním následkům, které jsou stanoveny novým právem 9. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že má za prokázané, že stromy byly vysázeny v roce 2005. Tuto skutečnost vzal za prokázanou zejména z výpovědi svědkyně jméno FO, jejíž výpověď byla důvěryhodná, i přes to, že v době vysazení byla partnerkou žalovaného. V současné době se ani s jedním z účastníků řízení nevídá, aktuálně k nim nemá žádný osobní vztah. Její výpověď logicky navazovala, přičemž rok vysazení 2005 zařadila dle školní docházky dcery a úmrtí jejího otce, který jí dodával materiál k úpravě zahrady žalovaného. S ohledem na skutečnost, že po opravě žaloby žalobce žádal odstranění stromů, soud žalobu v plném rozsahu zamítl, jelikož nárok na odstranění stromů podle § 1017 odst. 1 o. z. nelze úspěšně uplatnit, jde-li o stromy vysázené před 1. lednem 2014 (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze sp. zn. 22 Cdo 5259/2015). Negatorní žalobou podle § 1042 občanského zákoníku se lze domáhat pouze toho, aby se žalovaný zdržel rušivého jednání a tímto prostředkem nelze uložit pozitivní povinnost něco konat (například odstranit stromy). Dle stanovení § 2903 odst. 2 občanského zákoníku poskytuje ochranu jen proti dosud nenastalé, vážně hrozící újmě. Proti již vzniklému a trvajícímu zásahu je třeba postupovat prostředky ochrany vlastnického práva podle § 1040 a násl. občanského zákoníku (např. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 1712/2023).

10. Výše uvedené znamená, že s ohledem na skutečnost, že žalobce odůvodnil nárok na odstranění stromů imisemi, které z nich zasahují na jeho pozemek, není možné domoci se odstranění těchto stromů. Samotná potencialita ohrožení základů domu prorůstáním kořenového systému borovice k jeho domu není důvodem pro nároku na odstranění stromů dle § 2903 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 1035/2023).

11. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl ( výrok I. ).

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu tak, že plně úspěšný žalovaný měl nárok na náhradu nákladů řízení, přičemž při vyhlášení rozsudku dne datum se nároku na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.