4 C 20/2022

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Fukalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená datum bytem adresa zastoupená advokátem Mgr. Janem Altem sídlem Havlíčkovo náměstí 512/16, 284 01 Kutná Hora - Vnitřní Město proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. Janem Kvapilem sídlem Sakařova 1631, 530 03 Pardubice o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že žalobkyně Jméno žalobkyně, narozená datum je vlastníkem 1/6 bytové jednotky č. čp v budově adresa a čp, stojícím na pozemku parc. č. parcelní číslo a parc. č. st. parcelní číslo a s tím spojeného spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 5673/181339 a společných částí budovy adresa a čp, stojící na pozemku parc. č. st. parcelní číslo a parc. č. st. parcelní číslo, pozemku parc. č. st. parcelní číslo a pozemku parc. č. st. parcelní číslo v katastrálním území adresa, obec adresa, zapsané u právnická osoba pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 41 445,2 Kč k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Jana Alta do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala určení vlastnictví k 1/6 bytové jednotky č. čp v budově adresa a čp, stojícím na pozemku parc. č. st. parcelní číslo a parc. č. st. parcelní číslo a s tím spojeného spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 5673/181339 a společných částí budovy adresa a čp, stojící na pozemku parc. č. st. parcelní číslo a parc. č. st. parcelní číslo, pozemku parc. č. st. parcelní číslo a pozemku parc. č. st. parcelní číslo v katastrálním území adresa, obec adresa, zapsané u právnická osoba pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa. Svůj nárok zdůvodnila tím, že je pozůstalou dcerou po jméno FO, narozeném datum. Původní žalovaná jméno FO byla pozůstalou manželkou po jméno FO. Na základě kupní smlouvy ze dne datum s právními účinky od datum byla jméno FO evidována jako vlastník celé nemovitosti v katastru nemovitostí. Jelikož jméno FO a jméno FO neuzavřeli žádnou smlouvu modifikující rozsah společného jmění manželů. Jelikož byla předmětná bytová jednotka zakoupena za trvání manželství, byla součástí společného jmění manželů a žalobkyni jako pozůstalé dceři náležela 1/6 z této nemovitosti.

2. Po podání žaloby dne datum zemřela žalovaná jméno FO a na její místo vstoupila její dcera Jméno žalované narozená Datum narození žalované.

3. Žalovaná Jméno žalované k věci uvedla, že s podanou žalobou nesouhlasí, neboť předmětná bytová jednotka byla nabyta její právní předchůdkyní za trvání manželství, ale plně z jejích výlučných prostředků, které jí byly darovány jejím nevlastním otcem jméno FO. Doplnila, že jméno FO od roku 2002 do své smrti nepracoval, neměl žádný příjem, nebyl hlášen na úřadu práce. Měl několik nesplacených závazků a ty od něho byly i exekučně vymáhány. Byl i pojišťovnou evidován jako osoba bez zdanitelného příjmu. Způsob hospodaření domácnosti spočíval v zajištění příjmů ze strany jméno FO, které byly zcela zkonzumovány náklady na domácnost a i výživu žalované včetně závazků jméno FO.

4. Z provedených důkazů soud zjistil následující:

5. Z oddacího listu ze dne datum soud zjistil, že dne datum uzavřeli jméno FO a jméno FO před matričním úřadem město manželství.

6. Z kupní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi prodávajícím adresa a kupující jméno FO. Předmětem kupní smlouvy byla bytová jednotka uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku. Kupní cena byla sjednána ve výši 257 643 Kč. Kupní cena navýšená o úrok 5% rožně měla být zaplacena převodem na účet prodávajícího v 36 měsíčních splátkách ve výši 7 722 Kč. První splátka měla být zaplacena k datum. Do úplného zaplacení kupní ceny zůstávala bytová jednotka ve vlastnictví prodávajícího. Kupující se zavázala hradit měsíční příspěvky SVB.

7. Ze souhrnné informace o osobě jméno FO od právnická osoba soud zjistil, že od roku 2002 byl evidován jako osoba bez plátce.

8. Z výpisu z účtu jméno FO u právnická osoba. za období od datum do datum soud zjistil, že dne datum došlo k výběru finančních prostředků ve výši 150 000 Kč a dne datum došlo opět k výběru finančních prostředků v hotovosti ve výši 150 000 Kč.

9. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že informace o platbách spojených se smlouvou ze dne datum již neevidují a dokumentace byla skartována.

10. Z usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře 7 D 309/2021-242, Nd 164/2021 ze dne datum ve věci pozůstalosti po jméno FO narozeném datum, zemřelém datum bylo zjištěno, že dědici byly jméno FO – pozůstalá manželka, narozená datum, Jméno žalobkyně narozená Datum narození žalobkyně se na straně 4 dále podává, že mezi účastníky zůstalo sporné, zda byla bytová jednotka, jejíž určení vlastnictví je předmětem žaloby součástí společného jmění manželů jméno FO a jméno FO. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

11. Z usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře č.j. 7 D 161/2023-139, Nd 101/2023 ze dne datum soud zjistil, že jediným dědicem po jméno FO byla pozůstalá dcera Jméno žalované narozená Datum narození žalované. Tímto rozhodnutím bylo potvrzeno nabytí dědictví po jméno FO, jehož součástí je i bytová jednotka, k níž je určováno vlastnické právo žalobkyně v tomto řízení. Usnesení nabylo právní moci ke dni datum.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum soud zjistil, že jako vlastník bytové jednotky, která je předmětem žaloby byla evidována jméno FO. Jako nabývací titul byla uvedena kupní smlouva ze dne datum s právními účinky vkladu práva ke dni datum.

13. Z návrhu na vypořádání spoluvlastnictví ze dne datum s doklady o odeslání adresovanému jméno FO a jméno FO soud zjistil, že obě uvedené osoby byly kontaktovány zástupcem žalobkyně k tomu, aby proběhlo mimosoudní vypořádání majetku.

14. Z výpovědi svědka jméno FO vyplynulo, že na jaře za ním přišla jeho nevlastní dcera, že byt ve kterém bydlí, se bude prodávat do soukromého vlastnictví, ale že na to nemá peníze. Dohodli se, že jí na něj poskytne finanční prostředky. Měl ale podmínku, že byt bude pouze její a ne i jejího manžela, jelikož k němu měl svědek výhrady, zejména k jeho vztahu k hospodaření a obstarávání finančních prostředků. Svědek uvedl, že nejprve poskytoval jméno FO finanční prostředky na splátky, a to i ještě dříve, než byly splatné, což mohlo být kolem 10 000 Kč měsíčně a následně když obdržel dědictví, tak jí poskytl částku dvakrát 150 000 Kč. Jelikož jejímu manželu nevěřil, chtěl vždy vidět složenky o platbách a zbytek peněz, že z nich nebylo nic vzato navíc.

15. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. jméno FO a jméno FO uzavřeli dne datum manželství. Na základě kupní smlouvy ze dne datum nabyla jméno FO bytovou jednotku, k níž je vlastnictví v této věci určováno. Bytovou jednotku měla splácet v 36 splátkách po 7 722 Kč, celkem tedy 277 992 Kč, počínaje datum. Na koupi bytové jednotky byly jméno FO poskytnuty i finanční prostředky od jejího nevlastního otce jméno FO, a to v neznámém rozsahu. Společné jmění manželů jméno FO nebylo nijak modifikováno. Dne datum zemřel jméno FO. V rozhodnutí o dědictví po jméno FO ze dne datum bylo uvedeno, že skutečnost, zda předmětná bytová jednotka byla součástí společného jmění manželů je sporné. Dědici po jméno FO byly pozůstalá manželka, Jméno žalobkyně (žalobkyně) a Jméno žalované (žalovaná). Dne datum zemřela jméno FO. V usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne datum bylo potvrzeno nabytí dědictví jméno FO, včetně předmětné bytové jednotky, která byla v katastru nemovitostí evidována na jako vlastnictví jméno FO.

16. Dle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

17. Podle § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb. tvoří společné jmění manželů majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, nešlo-li o některou ze zákonných výjimek.

18. Dle § 144 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

19. Dle § 736 o. z. Je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

20. Dle § 742 odst. 1 písm. a) nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné.

21. Dle § 162 odst. 1 zákona č. 293/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních ( dále jen z. ř. s.) zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí, soud usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele a schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů.

22. Dle § 162 odst. 2 z. ř. s. stanoví, že pokud k dohodě nedojde, soud určí, jaký majetek ze společného jmění manželů patří do pozůstalosti a jaký pozůstalému manželovi.

23. Dle § 193 odst. 1 zákona č. 293/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží.

24. Podle § 80 o. s. ř. se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Ten je dán zejména tehdy, jestliže by bez požadovaného určení bylo právo žalobce ohroženo nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým; určovací žaloba je současně přípustná i tehdy, vytváří-li pevný právní základ pro právní vztahy účastníků a předejde-li dalším sporům. V projednávané věci je naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení dán tím, že předmětná bytová jednotka byla v řízení o pozůstalosti označena jako sporný majetek, a proto se k ní při projednání pozůstalosti nepřihlíželo ve smyslu § 172 odst. 2 věty druhé z. ř. s. V takovém případě zákon výslovně stanoví, že se účastníci mohou svých práv domáhat žalobou; srov. § 189 odst. 1 z. ř. s.

25. K otázce naléhavého právního zájmu k námitce žalované, že vlastnické právo ke sporné nemovitosti bylo závazně potvrzeno v rozhodnutí o dědictví po původní žalované, soud uvádí, že není důvodná. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb. se v řízení o pozůstalosti subsidiárně použije občanský soudní řád a podle § 167 odst. 2 o. s. ř. se na usnesení přiměřeně použijí ustanovení o rozsudku, včetně § 159a o. s. ř.. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že toliko výroky usnesení v dědickém řízení, jimiž se určuje, kdo je dědicem zůstavitele, jsou závazné pro každého. Ostatní výroky jsou závazné jen pro účastníky dědického řízení a jejich právní nástupce. Rozhodnutí o dědictví je tudíž v této věci závazné pouze co do procesního nástupnictví žalované, nikoli co do vyřešení vlastnického vztahu vůči žalobkyni, která účastnicí pozůstalostního řízení nebyla.

26. S ohledem na § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. se otázka, zda předmětná nemovitost nabytá za trvání manželství v roce 2013 tvořila součást společného jmění manželů, posuzuje podle dosavadní právní úpravy, tj. podle § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb.. Samotné vypořádání společného jmění manželů, které zaniklo až v roce 2020, se však řídí zákonem č. 89/2012 Sb., zejména § 736, § 740 a § 742 občanského zákoníku.“ 27. Soud nejprve posuzoval, zda předmětná nemovitost nabytá v roce 2009 za trvání manželství tvoří součást společného jmění účastníků. Protože k nabytí vlastnického práva došlo před datum, řídí se tato otázka podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. dosavadní právní úpravou, tedy § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb.. Podle tohoto ustanovení tvořil společné jmění manželů majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou mimo jiné majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do jeho výlučného vlastnictví.

28. Protože bytová jednotka byla nabyta v roce 2009, soud věc posoudil podle tehdy účinného občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Podle tohoto zákona tvoří společné jmění manželů majetek nabytý některým z manželů za trvání manželství, s výjimkou mimo jiné majetku nabytého darem nebo majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do jeho výlučného vlastnictví. Současně platí zákonná domněnka, že není-li prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.

29. V řízení nebylo sporu o tom, že předmětná bytová jednotka byla nabyta za trvání manželství jméno FO a jméno FO. Za této situace bylo na žalované straně, aby prokázala okolnosti vylučující zařazení bytové jednotky do společného jmění manželů, tedy že bytová jednotka byla pořízena výlučně z prostředků, které byly ve výlučném vlastnictví jméno FO.

30. Ve věci bylo tvrzeno žalovanou, že její matka – jméno FO platila splátky kupní ceny bytové jednotky z finančních prostředků od jejího nevlastního otce jméno FO. Soud uvěřil svědku, že přislíbil nevlastní dceři pomoc. Svědek hodnověrně uvedl, jaké měl vztahy s nevlastní dcerou i jejím manželem. Soud uvěřil svědku i v tom, že jméno FO finančně vypomohl se splátkami a následně jí i poskytl částky 150 000 Kč. Ovšem v kontextu provedeného dokazování jsou zjištění ze svědecké výpovědi nedostatečná k učinění závěru, že kupní cena bytové jednotky byla zakoupena pouze z výlučných prostředků jméno FO, pocházejících od jméno FO. Zejména nebyl spolehlivě objasněn původ peněžních prostředků použitých na úhradu splátek v prvních měsících roku 2010, tedy v době od ledna do září 2010. Právě v tomto období byly splátky již hrazeny, aniž by bylo prokázáno, že je kryly pouze prostředky darované svědkem. Svědek uvedl, že poskytoval jméno FO finanční prostředky předem, než byly první splátky splatné. Uvedl, že si myslí, že poskytoval jméno FO částku kolem 10 000 Kč měsíčně. Jelikož na splátkách kupní ceny mělo být celkem zaplaceno 277 992 Kč a byla doložena potvrzení, že svědek vybral v hotovosti dne datum částku 150 000 Kč a dne datum částku 150 000 Kč, které měl jméno FO poskytnout na financování koupě bytové jednotky a kontrolovat platby zaplacených složenek a k tomu minimálně osm splátek zaplatit, bylo by na koupi nemovitosti poskytnuto o téměř 100 000 Kč více. Pokud by poskytoval svědek finance na platby splátek před tím, než byla splatnost první splátky, jednalo by se o částku ještě více převyšující kupní cenu nemovitosti. Dále soud doplňuje, že uvěřil svědku, že peníze dávali s jméno FO do obálky a ona mu následně ukazovala složenky od plateb, ale co se týká splátek od ledna 2010 do datum je tvrzení svědka neurčité, což je z hlediska časového odstupu od předmětných událostí pochopitelné, kdy ale bez dalšího nelze uzavřít, že pouze prostředky ne přesně určeného rozsahu, výlučně kryly veškeré i nesplatné splátky, tedy že žádné prostředky ze společného jmění manželů nebyly použity k financování byť malého rozsahu splátek.

31. Jestliže soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno výlučné financování celé kupní ceny z darovaných prostředků, nebyla vyvrácena zákonná domněnka, že bytová jednotka tvořila součást společného jmění manželů jméno FO a jméno FO. Pro posouzení věci je podstatné i to, že nepostačuje prokázání, že část kupní ceny byla uhrazena z výlučných prostředků jednoho z manželů. I kdyby tomu tak bylo, mělo by to význam toliko z hlediska případného vypořádání vnosu výlučných prostředků do společného majetku. Samo o sobě by to ještě nevedlo k závěru, že celá bytová jednotka byla ve výlučném vlastnictví žalované. K vyloučení bytové jednotky ze společného jmění bylo třeba prokázat, že byla pořízena výhradně z jejích výlučných prostředků. To se v tomto řízení nestalo.

32. Společné jmění manželů zaniká zánikem manželství, tedy i smrtí jednoho z manželů. Zaniklo-li společné jmění smrtí jméno FO, vychází se z toho, že podíly obou manželů na majetku náležejícím do společného jmění jsou stejné. Do pozůstalosti po jméno FO proto náležela jedna polovina předmětné bytové jednotky. Jestliže dědici po jméno FO byly manželka jméno FO a dvě dcery, nabyla žalobkyně jednu třetinu z této poloviny, tedy ideální podíl 1/6 na celé bytové jednotce.

33. Na uvedeném závěru nic nemění ani to, že po smrti jméno FO byla bytová jednotka zahrnuta do její pozůstalosti a do řízení vstoupila její dcera Jméno žalované. Dědické rozhodnutí po jméno FO nemohlo vyřešit otázku vlastnického práva žalobkyně k podílu, který jí mohl svědčit již z titulu dědění po jejím otci. Předmětem tohoto řízení proto bylo právě posouzení, zda ke dni smrti jméno FO byla bytová jednotka součástí společného jmění manželů, a zda z toho žalobkyni vzniklo spoluvlastnické právo k podílu 1/6.

34. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41 445,2 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”). Z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky 1 550 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne datum a z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 650 Kč ve výši 1 816,50 Kč. A dále náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 113 000 Kč sestávající z částky 2 810 Kč za návrh na pokračování v řízení, který je dle § 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. c) a. t. honorován ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny (viz usnesení Nejvyššího soudu spisová značka) ze dne datum, z částky 5 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky 5 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky 5 620 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 470 Kč ve výši 4 508,70 Kč.

36. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.