4 C 26/2020

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení jako opatrovnicí sídlem adresa o rozvod

I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené [datum], a [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], narozeného [datum], uzavřené dne [datum] v Káhiře, Egypt, zapsané v knize manželství matričního úřadu městské části [obec] - [anonymizováno], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka podala návrh na rozvod manželství s tím, že poté, co se z manželství narodily děti, s nimi zůstávala převážně sama, neboť manžel býval pracovně vytížen. Postupně se z práce přestával vracet domů a býval mimo domov i několik dnů. V manželových věcech nalezla opakovaně marihuanu a též zjistila, že si vzal dvě půjčky, o kterých nevěděla. Přestala tak manželovi důvěřovat a mezi manželé se začali častěji hádat.

2. Manžel se prostřednictvím opatrovnice k návrhu na rozvod připojil.

3. Soud provedl důkazy listinami, které účastníci navrhli, a výslechem manželů. Potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo, v řízení byl prokázán následující skutkový stav:

4. Manželství mezi shora jmenovanými manžely bylo uzavřeno dne [datum] v Káhiře v Egyptě (prokázáno oddacím listem). Manželé mají dvě nezletilé děti, přičemž o úpravě poměrů a vyživovací povinnosti k nezletilým za trvání manželství a pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (prokázáno citovaným rozsudkem). Manželé se vzájemně odcizili. V září 2019 manžel odešel ze společné domácnosti, manželka nemá ponětí o současném pobytu manžela. Naposledy byla s manželem v kontaktu na přelomu roku 2020 a 2021, ačkoliv se manžela pokoušela opakovaně kontaktovat, ten kontaktní nebyl (prokázáno výslechem manželky).

5. Nejdříve se soud zabýval tím, zda je příslušný k rozhodnutí o věci a které právo ve věci aplikovat, neboť manžel je cizím státním příslušníkem. Dle čl. 3 odst. 1 písm. a) odrážka druhá nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, kde měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. Pro aplikaci uvedeného nařízení není podstatné, že manžel není příslušníkem členského státu EU. V této věci měli manželé poslední společné bydliště v obvodu zdejšího soudu, kde manželka nadále žije, proto je zdejší soud příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Rozhodné právo pro rozvod pak soud určil dle hlediska uvedeného v čl. 8 písm. b) nařízení Rady (EU) č. 1259/2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, dle nějž se rozvod řídí právem státu, kde měli manželé poslední obvyklé bydliště, pokud k ukončení pobytu nedošlo dříve než rok před zahájením řízení u soudu a jeden z manželů v tomto státě pobývá ještě v okamžiku zahájení řízení u soudu.

6. Soud po právní stránce postupoval dle ustanovení § 755 odst. 1, 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle ustanovení § 756 soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

7. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že podmínky rozvodu podle § 755 odst. 1, 2, 3 o.z. jsou dány. Předně je nutné uvést, že manželé spolu od září 2019 nežijí. Z manželství se vytratila důvěra. V současné době manželé nejsou v kontaktu a manželce není znám současný pobyt manžela. Všechny tyto skutečnosti svědčí o tom, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manželství je rozvráceno tak, že již neplní žádnou ze svých společenských funkcí, jak má na mysli zejména ustanovení § 687 o.z., přičemž ani nelze očekávat obnovení manželského soužití. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle nějž v řízení o statusových věcech manželských a partnerských, nemá zásadně žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, přičemž soud v posuzované věci neshledal okolnosti případu odůvodňující jiné rozhodnutí.