4 C 3/2026

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Fukalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. Michaelou Patočkovou sídlem Čechyňská 419/14, 602 00 Brno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený datum bytem adresa o zaplacení 18 053 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 053 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 18 053 Kč od , datum, do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žalovaný je povinný zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 088,28 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku částku 200 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám Okresního soudu v Kutné Hoře.

V. Výrok IV. rozsudku se zrušuje.

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 18 053 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 18 053 Kč od , datum, do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru ze dne , datum, , která byla s žalovaným uzavřena prostřednictvím internetových stránek , web, její právní předchůdkyní , právnická osoba, ., dříve , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně“), přičemž dne , datum, postoupila společnost , právnická osoba, . pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., která ji dne , datum, postoupila na žalobkyni. Smlouvou poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 22 000 Kč, přičemž žalovaný byl tuto částku povinen uhradit v minimálních měsíčních částkách ve výši 10 % z použité částky + veškerá penále a příslušenství, kdy splatnost celého úvěru byla sjednána ke dni , datum, a zápůjční úroková sazba činila 457,50 % ročně. K uzavření smlouvy mělo dojít tak, že si žalovaný na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně , web, založil uživatelský profil, zvolil parametry spotřebitelského úvěru a uvedl své osobní údaje včetně kopie občanského průkazu. Po prověření úvěruschopnosti žalovaného se měl žalovaný seznámit s obsahem a podmínkami smlouvy. Žalovaný následně zaslal na účet právní předchůdkyně autorizační platbu ve výši 1 Kč, která mu byla později vrácena, kdy k provedení této platby je třeba zadat číslo karty, datum její expirace a CVC/CVV kód včetně údajů pro 3D secure ověření. Žalovaný následně odeslal návrh na uzavření smlouvy stisknutím tlačítka „podpis“ na webovém rozhraní právní předchůdkyně žalobkyně, která poté žalovanému poskytla na účet peněžní prostředky. Úvěruschopnost žalovaného ověřila právní předchůdkyně žalobkyně jednak na základě lustrací žalovaného ve veřejně dostupných databázích (BRKI, NRKI, SOLUS, ISIR, CEE), jednak tím, že si od žalovaného vyžádala potvrzení o tom, že je schopný splácet úvěr, má pravidelný měsíční příjem a řádně zvážil své možnosti. Celkem žalovaný načerpal částku 22 000 Kč, a to dne , datum, částku 20 000 Kč a dne , datum, částku 2 000 Kč, ke dni podání žaloby pak žalovaný zaplatil částku 3 947 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z provedených důkazů soud zjistil, že úvěrová smlouva ze dne , datum, č. , číslo smlouvy, obsahuje jméno klienta , Jméno žalovaného, a místo podpisu obsahuje „OK“. V rámci smlouvy bylo ujednáno, že žalovanému bude poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč s roční úrokovou sazbou 457,50 %, dobou trvání smlouvy 24 měsíců, splatností ke dni , datum, a RPSN ve výši 4 654,94 %. Finanční prostředky měly být žalovanému poskytovány na účet č. , č. účtu, . Smlouva dále obsahuje informace o splácení a její nedílnou součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně.

4. Ze zprávy , banka, ze dne , datum, soud zjistil, že účet č. , č. účtu, je evidován na vlastníka , Jméno žalovaného, – žalovaného a že na účtu dne , datum, došlo k příchozí platbě ve výši 20 000 Kč a dne , datum, ve výši 2 000 Kč.

5. Ze zesplatnění ze dne , datum, soud zjistil, že tohoto dne právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že je v prodlení se splácením úvěru, vyzvala jej k nápravě stavu a upozornila na možné zesplatnění celého úvěru.

6. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že jimi žalobkyně disponuje.

7. Z vysvětlení k ověření úvěruschopnosti včetně vyplněné tabulky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala při uzavírání smlouvy s žalovaným žalovanému tabulku k vyplnění, ve které měl uvést své osobní a majetkové poměry, kde je uvedeno příjem 56 400 Kč, výdaje 4 000 Kč a jiné splátky úvěrů 1 500 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, , seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, došlo k postoupení pohledávek z právní předchůdkyně žalobkyně na společnost , právnická osoba, . a dne , datum, z této společnosti na žalobkyni. Pohledávka za žalovaným byla mezi postoupenými pohledávkami a žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn.

9. Soud neprovedl důkaz – výpisy z účtu žalovaného, neboť pro jejich nepřehlednost nebylo možné z nich prokázat žádná tvrzení žalobkyně.

10. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo: (, číslo smlouvy, )“ podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o. z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba podávající žádost prostřednictvím internetových stránek, kdy smlouva je uzavřena, když ji zákazník v systému , web, po zobrazení odsouhlasí kliknutím na tlačítko podpis, souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Přestože měla žalobkyně k dispozici fotografii osobního dokladu žalovaného, a další osobní údaje žalovaného, nelze z předmětného jednání ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť fotografiemi osobních dokladů a bankovním účtem žalovaného může disponovat i jiná osoba odlišná od žalovaného, případně mohly být fotografie pořízeny žalovaným za jiným účelem než sjednání úvěru. U provedení verifikační platby ve výši 1 Kč pak soud nemá dostatek informací o tom, co vše mělo být tímto způsobem ověřeno a samotné potvrzení odchozí platby z účtu žalovaného pak nemá souvislost s tím konkrétním dokumentem, který měl žalovaný podepsat a nanejvýš by mohlo dokazovat skutečnost, že účtem, na který byly zaslány finanční prostředky, je účet žalovaného. Tato skutečnost však byla prokázána i jinými důkazy. Jelikož však bylo prokázáno zaslání částek 20 000 Kč a 2 000 Kč na účet žalovaného a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaný ke dni rozhodnutí soudu vrátil částku 3 947 Kč, přičemž nevrácená část finančního plnění činí 18 053 Kč.

18. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyní nebylo rovněž prokázáno řádné ověření schopnosti splácet žalovaného v době sjednání závazku. Žalobkyně pouze uvedla, že její právní předchůdkyně ověřovala osobní a majetkovou situaci žalovaného ve veřejně dostupných databázích a od žalovaného si vyžádala informace o jeho majetkových poměrech a o tom, zda si není vědom skutečnosti, která by mu znemožňovala řádně splácet poskytnutý úvěr, aniž by bylo žalobkyní tvrzeno cokoliv o tom, že došlo ze strany její právní předchůdkyně k ověřování žalobcových tvrzení. V takovém to případě lze jen stěží hovořit o aktivním zjišťování schopnosti žalovaného řádně splácet.

19. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 18 053 Kč, kdy jako splatnost této částky určil den vyhlášení rozsudku a úrok z prodlení přiznal žalobkyni od , datum, (den následující po vyhlášení rozsudku), ve smyslu § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

20. Ve zbývající části včetně poplatků a příslušenství soud žalobu zamítl (výrok II.).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 088,28 Kč, přičemž tato částka představuje 38,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,33 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30,67 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 053 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč (výrok III.).

22. Soud s ohledem na § 12 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. soud výrok IV. vyhlášeného rozsudku zrušil (výrok V.), neboť žalobkyně soudní poplatek doplatila již dne , datum, .

23. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s § 160 o.s.ř., kdy pro nedostatek informací o majetkové a osobní situaci žalovaného a výši částky, dospěl k závěru, že je lhůta k plnění odpovídající okolnostem věci.