4 C 46/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr Pavlou Fukalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Michalem Dittrichem sídlem Vinohradská 174, 130 00 Praha 3 proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 14 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 9 500 Kč od 25. 11. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 500 Kč od 25. 11. 2018 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů v částce 804,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 14 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 25. 11. 2018 do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne 24. 10. 2017 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba (dále jen anonymizováno) s žalovaným smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že poskytnutou částku vrátí společně s úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, celkem 16 900 Kč. Vše se žalovaný zavázal splatit ve 13 splátkách, z nichž poslední byla splatná dne 24. 11. 2018. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas, a ocitl se tak v prodlení. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od své právní předchůdkyně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 11. 12. 2019. Žalovaný dluh nesplnil ani po předžalobní výzvě.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky ustanovení § 115a občanského soudního řádu, rozhodl soud v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 24. 10. 2017 uzavřené mezi anonymizováno a žalovaným soud zjistil, že žalovanému poskytla anonymizováno částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 17 300 Kč, která v sobě zahrnuje úrok za poskytnutí úvěru v pevné výši 28 %, resp. 25,85 % ročně, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 900 Kč. Výše uvedenou částku se žalovaný zavázal splatit ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, finanční analýzy, listiny nazvané„ credit scoring“, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr zjištěním jeho příjmů, výdajů a rodinných poměrů, což ověřila z předložené podnájemní smlouvy, ústřižků složenek o výplatě důchodu žalovanému, a čestného prohlášení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a smlouvy o prodeji části závodu ze dne 8. 9. 2018, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 2. 2020, soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván ke splnění dluhu.

5. Při právním hodnocení soud posuzoval věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), zejména § 2395 a násl. o. z. Soud s ohledem na spotřebitelskou povahu předmětné smlouvy aplikoval rovněž ustanovení § 1810 a násl. o. z., a taktéž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále též jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 1811 odst. 1 o. z., veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

7. Podle § 1812 odst. 1, 2 o. z., lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

8. Podle § 1813 o. z., se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle § 1815 o. z., k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

10. Podle § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

11. Podle § 110 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, která je nižší, než odpovídá informaci o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, snižuje se celková částka, kterou má spotřebitel zaplatit, tak, aby odpovídala zápůjční úrokové sazbě uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Obsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, která je nižší, než odpovídá informaci o zápůjční úrokové sazbě, snižuje se zápůjční úroková sazba tak, aby odpovídala celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.

12. Dle § 5 odst. 1 zákona č. 634/1991 Sb., o ochraně spotřebitele je obchodní praktika klamavá opomene-li podnikatel uvést důležitý údaj, jenž s přihlédnutím ke všem okolnostem lze po podnikateli spravedlivě požadovat; za opomenutí se považuje též uvedení důležitého údaje nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem.

13. Soud vzal za prokázané, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru mezi žalovaným a anonymizováno, který je spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb. Žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které měl vrátit společně s úrokem ve výši 28 %, resp. 25,85 % ročně z poskytnuté částky, to vše v pravidelných měsíčních splátkách. S ohledem na skutečnost, že žalovaný neuhradila dluhy z úvěru řádně a včas, vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na zaplacení části neuhrazené jistiny, a kapitalizovaných úroků. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu nesplacené jistiny úvěru a úroků ve výši 9 500 Kč, a zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z., a to od 25. 11. 2018, kdy se stala splatnou poslední splátka úvěru.

14. Soud se zabýval dále poplatky za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a za hotovostní výběr splátek ve výši 1 900 Kč. K tomu soud uvádí, že ekonomickou podstatou a účelem úroku z úvěru je poskytnutí protiplnění, úplaty, ceny za přenechání peněžitých prostředků na určitou dohodnutou dobu. Uvedené poplatky jsou dle svého účelu úrokem jakožto cenou za poskytnutí finančních prostředků. Nemají jiný smysl a účel než fakticky navýšit tuto úplatu, tj. navýšit faktický úrok daného úvěru. Soud nepovažuje tyto poplatky za samostatně sjednanou položku smlouvy o úvěru, ale za položku, která by měla být součástí úroku samotného, tedy v tomto případě v jeho procentním vyjádření. Soud tak ujednání o poplatcích shledal jako ustanovení, která obcházejí zákon o spotřebitelském úvěru. Zároveň soud v souladu s § 5 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, kdy jednání podnikatele, kde je důležitý údaj uvedený nejednoznačným způsobem považováno za klamavé uvádí, že pokud právní předchůdkyně žalobkyně nezapočítává poplatky do samotného úroku, dopouští se tím i klamavého jednání vůči spotřebiteli. Soud tak uzavřel, že ujednání o poplatcích jsou ujednáními pro žalovaného jako spotřebitele nikoli jasná a srozumitelná, ale naopak klamavá, jejichž jediným účelem je nejasným způsobem vyjádření předstírat nižší než ve skutečnosti sjednanou výši úroku. Daná ujednání tak zakládají významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že se žalovaný jako spotřebitel daného nepřiměřeného ujednání nedovolal, v souladu s citovaným § 1815 o. z. se k němu nepřihlíží. Soud s ohledem na výše uvedené žalobu zamítl co do částky 4 500 Kč, která odpovídá výše uvedeným poplatkům, včetně požadovaného příslušenství z částky 500 Kč, která odpovídá části těchto poplatků.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 804,41 Kč, přičemž tato částka představuje 35,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 67,86 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32,14 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

16. Náhrady nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem dle § 149 odst. l o. s. ř. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.