4 C 98/2026

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Fukalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. Martou Ondačkovou sídlem Thunovská 192/27, 118 00 Praha 1 proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený datum bytem Adresa žalovaného o 25 250 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 25 250 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 25 250 Kč s příslušenstvím skládající se z pohledávky ve výši 21 473 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 21 473 Kč od , datum, do zaplacení, pohledávky ve výši 3 777,20 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 695,06 Kč, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 17 086,91 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 68 832 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 66,27 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 1 195 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný dlužil částku 19 875,25 Kč s příslušenstvím s tím, že se tato částka skládá z jistiny ve výši 17 086,91 Kč a dlužného úroku přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 788,34 Kč. Žalobkyně dále požaduje uhrazení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč a také náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 600 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po tom, co byl žalobkyní vyzván k plnění. Co se týče posuzování úvěruschopnosti žalovaného, tak žalobkyně si jednak prověřila žalovaného v interních i externích databázích, jednak si od něj vyžádala informace ohledně jeho příjmů a výdajů. Žalovaný uvedl, že jeho průměrný měsíční čistý příjem plynoucí z invalidního důchodu činí 14 300 Kč a výdaje činí 4 860 Kč jakožto životní minimum, přičemž náklady na bydlení uvedl žalovaný ve výši 4 000 Kč. Žalovaný dále uvedl interní splátky žalobkyni ve výši 3 335 Kč měsíčně. Žalobkyně dále uvedla, že k ověření těchto tvrzení nebylo třeba přistupovat, neboť žalovaný neuvedl částku nižší, než je životní minimum a za pravdivost uvedených tvrzení je zodpovědný klient, tedy žalovaný. Žalobkyně dále zjišťovala i skutečnost, zda žalovaný již má nějaké další závazky, kdy žalovaný uvedl, že jeden interní ve výši 3 335 Kč měsíčně a žalobkyně toto ověřila prostřednictvím výpisů ze systémů a databází.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že kolem roku 2023, ale přesně neví, se dostal do nepříjemné situace týkající se bydlení, kdy bylo potřeba, aby s matkou opustili stávající bydlení a potřeboval bydlení, kde chtěli vysokou kauci. Dále uvedl, že mu žalobkyně poskytla částku 20 000 Kč a uvádí, že i splátky uvedené v žalobě odpovídají tomu, co splácel. V současné chvíli je rovněž ve špatné finanční situaci, nemá stabilní bydlení a bydlí po známých. V současné době pobírá i příspěvek na péči a mobilitu od Úřadu práce, není si jistý, jestli tyto částky pobíral i v době sjednání smlouvy, spíše ano, ale v menších částkách, jelikož nyní docházelo k jejich navyšování. Závěrem pak žalovaný uvedl, že se dostal do finančních problémů, snažil se splácet a následně došlo k problémům s bydlením.

3. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru č. , číslo smlouvy, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně s včas splácet, a to v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 195 Kč. Smluvní úrok činil 66,27 % ročně, RPSN činilo 90,6 % a žalovaný se také zavázal hradit příslušné poplatky (návrh na uzavření smlouvy ze dne , číslo smlouvy, , dodatek č. , číslo smlouvy, k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru a předsmluvní formulář).

4. Z listiny nazvaná podpis na dálku bylo prokázáno, že žalobkyně disponuje dokumentem popisujícím proces uzavírání smluv s klienty.

5. Ze základních informací ze systému žalobkyně bylo prokázáno, že jde o tabulku vytvořenou žalobkyní obsahující informace o žalovaném jako je jméno a příjmení, kontaktní e-mail či datum žádosti o úvěr. Dále, že žalobkyně odeslala dne , datum, na účet č. , č. účtu, částku 1 Kč a že žalobkyně odeslala dne , datum, na telefonní číslo , tel. číslo, SMS informující o provedení verifikační platby.

6. Z dodejky ze dne , datum, bylo prokázáno, že dne , datum, žalovaný převzal doporučenou zásilku od žalobkyně.

7. Z prohlášení klienta bylo prokázáno, že jde o formulářový dokument vytvořený žalobkyní, jehož podpisem klienti potvrzují smluvní podmínky žalobkyně a dále například pravdivost uvedených informací.

8. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka 20 000 Kč.

9. Z hodnocení klienta bylo prokázáno, že jde o dokument shrnující informace o osobních a majetkových poměrech žalovaného, které sdělil žalobkyni. Celkové příjmy činí 14 300 Kč, výdaje 4 860 Kč jakožto životní minimum, 4 000 Kč na bydlení a 3 335 Kč jako interní splátky. Žalovaný uvedl, že pobírá invalidní důchod, je svobodný a žije u rodičů.

10. Ze splátkového kalendáře bylo prokázáno, že úvěr měl být splatný v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 195 Kč s tím, že poslední splátka měla být splatná dne , datum, .

11. Ze žádosti o úpravu splátkového kalendáře bylo prokázáno, že žalovaný požádal dne , datum, o dočasný odklad splátek o dva měsíce, neboť 10. července byl nucen opustit své stávající bydliště a nemá zajištěné náhradní ubytování, je ve složité životní situaci a řeší základní životní potřeby.

12. Z upraveného splátkového kalendáře bylo prokázáno, že žalovanému bylo dne , datum, oznámeno odložení 20. splátky, a to o měsíc.

13. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo prokázáno, že dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky s příslušenstvím s tím, že pokud tak do 15 dnů neučiní, bude se žalobkyně nároku domáhat soudní cestou.

14. Z dokladu o odeslání výzvy ze dne , datum, bylo prokázáno, že dne , datum, odeslala žalobkyně žalovanému doporučenou zásilku.

15. Z karty klienta bylo prokázáno, že žalovaný celkem uhradil částku 22 705 Kč.

16. Z oznámení ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila dne , datum, žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k uhrazení částky 21 473 Kč.

17. Z výzvy k zaplacení bylo prokázáno, že dne , datum, a , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužných splátek s tím, že pokud tak neučiní, dojde k zesplatnění celého úvěru.

18. Z dokladu o detailu transakce bylo prokázáno, že účet č. , č. účtu, patří žalovanému a dne , datum, a , datum, mu byla zaúčtována částka 14 370 Kč jakožto invalidní důchod třetího stupně.

19. Z kopie dokladů žalovaného bylo prokázáno, že jimi žalobkyně disponuje.

20. Z oznámení o výši důchodu bylo prokázáno, že od června 2023 byl žalovanému zvýšen invalidní důchod na částku 14 370 Kč.

21. Z výpisu NRKI bylo prokázáno, že byly zjištěny čtyři žádosti o úvěr a částka expozice žalovaného činila 150 075 Kč a součet celkového limitu kreditních karet 0 Kč.

22. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

27. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

28. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Předmětnou smlouvu soud posuzoval dle ustanovení o. z. jako smlouvu o úvěru. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb.

30. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. přistupovala převážně formálně, nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, a to na poskytnutý úvěr ve výši 20 000 Kč zaplatit 1 195 Kč měsíčně. Ověřen byl pouze příjem žalovaného, který ověřila žalobkyně prostřednictvím dotazu na banku žalovaného a také dopisu od , právnická osoba, . Tento (průměrný čistý) měsíční příjem činil 14 370 Kč. Co se týče výdajů žalovaného ve výši 4 860 Kč a 4 000 Kč na bydlení měsíčně, nedošlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k dostatečnému ověření těchto tvrzení žalovaného. Žalobkyně se, co se týče výdajů jiných, než na bydlení opírala pouze o částku životního minima. S ohledem na zjištěný příjem žalovaného a jeho výdaje a další závazky, byť neověřené, byla schopnost splácet žalovaného vyhodnocena chybně. S příjmem, jakým žalovaný disponoval s výdaji na bydlení a dalšími závazky a výdaji na běžné potřeby nebylo bez dalšího pravděpodobné, že by bylo v jeho ekonomických možnostech závazku řádně dostát.

31. V souladu se § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně netvrdila ani neprokazovala další příjmy nebo jiné okolnosti majetkové situace žalovaného, která by mohla mít vliv na hodnocení schopnosti splácet. Tyto skutečnosti ve svém souhrnu tak měly vést žalobkyni při odborné péči k důkladnějšímu prověřování úvěruschopnosti žalovaného, zejména jeho výdajů. Soud tak uzavřel, že neprokázala, že došlo k řádnému ověření úvěruschopnosti žalovaného, naopak byl soudem zjištěn skutkový stav, kdy soud uzavřel, že úvěruschopnost žalovaného v době sjednání závazku byla chybně vyhodnocena.

32. Soud uzavírá, že žalobkyně v daném případě nesplnila svoji povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Porušení této povinnosti pak podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. vede k absolutní neplanosti smlouvy o úvěru. Absolutně neplatné právní jednání nevyvolává žádné zamýšlené právní následky. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, přičemž žalovaný poskytnutou částku již uhradil. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, jedná se ze strany žalobkyně o plnění bez právního důvodu a příjemci vzniká bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2 o. z.). Soud proto žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, žádné náklady nevznikly (výrok II.).