5 C 115/2017

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Alenou Šorčíkovou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 oba zastoupeni advokátkou JUDr. Štefánií Fajmonovou sídlem V Lískách 1065/31, 591 01 Žďár nad Sázavou proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 zastoupený advokátem Mgr. Martinem Kulichem sídlem náměstí Kinských 741/6, 150 00 Praha 5 - Smíchov o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , jiná st., parc. č. , Anonymizováno, , ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, , ostatní plocha, parc. č. , hodnota, , ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, , ostatní plocha, parc. č. , hodnota, , vodní plocha, parc. č. , Anonymizováno, ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, ostatní plocha, to vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

II. Pozemky parc. č. st. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , jiná st., parc. č. , Anonymizováno, ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, ostatní plocha, parc. č. , hodnota, , ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, ostatní plocha, parc. č. , hodnota, , vodní plocha, parc. č. , Anonymizováno, ostatní plocha, parc. č. , Anonymizováno, ostatní plocha, to vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) na vypořádacím podílu částku ve výši 1 623 350 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) na vypořádacím podílu částku ve výši 1 623 350 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobci a), b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Kutné Hoře náhradu nákladů státu ve výši 41 999,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Kutné Hoře náhradu nákladů státu ve výši 41 999,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kutné Hoře dne 12. 4. 2017 se žalobci, kteří do řízení vstoupili na místo původních žalobkyň a) , jméno FO, a b) , jméno FO, usnesením zdejšího soudu ze dne 28. 7. 2021, č. j. 5 C 115/2017-574, domáhají zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, konkrétně k pozemkům parc. č. st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaným na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, (dále též „předmětné nemovité věci“), a to po vyloučení části věci k samostatnému řízení usneseními zdejšího soudu ze dne 28. 7. 2021, č. j. 5 C 115/2017-562 (ve vztahu k nemovitostem na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, došlo v průběhu řízení také k převodu práv a povinností a do řízení nastoupil namísto původních žalobkyň , jméno FO, ), a ze dne 13. 2. 2023, č. j. 5 C 115/2017-832, a po zastavení řízení o vzájemném návrhu žalovaného usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 4. 2023, č. j. 5 C 115/2017-863.

2. Žalobci se domáhají zrušení spoluvlastnictví, přičemž své návrhy na způsob vypořádání v průběhu řízení měnili. Ke dni 24. 2. 2023 zastávali stanovisko, aby předmětné nemovité věci převzal do svého výlučného vlastnictví žalovaný a s žalobci se finančně vypořádal dle znaleckého posudku vypracovaného , tituly před jménem, (viz posudek č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), v průběhu řízení však navrhovali taktéž reálné rozdělení předmětných nemovitých věcí či prodej nemovitostí ve veřejné dražbě.

3. Žalovaný od počátku řízení měl zájem a navrhoval přikázání předmětných nemovitých věcí do svého vlastnictví; v reakci na stanovisko žalobců ze dne 24. 2. 2023 uvedl, že má nadále zájem na odkoupení jejich spoluvlastnických podílů za přiměřenou cenu a je z tohoto hlediska i solventní. Dále uvedl, že znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, je finančně neakceptovatelný a současně ani nekoresponduje se závěry téhož znalce v předešlém posudku ze dne 3. 11. 2017 č. , hodnota, Žalovaný při jednání dne 21. 4. 2023 předložil originál znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne 8. 4. 2023, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, na jeho podnět, a uvedl, že tímto posudkem stanovenou cenu předmětných nemovitostí (adekvátně k podílům) je ochoten a schopen zaplatit.

4. Pro úplnost soud uvádí, že v průběhu řízení došlo k obnově katastrálního operátu pro katastrální území , adresa, , což se projevilo ve změně v číslování parcel i ve výměře některých parcel oproti původnímu žalobnímu návrhu.

5. Soud provedl důkazy listinami, které účastníci předložili k prokázání svých tvrzení, a znaleckými posudky, z nichž zjistil následující skutečnosti, a po postupu dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), i níže uvedený rozhodný skutkový stav:

6. Účastníci [usnesením zdejšího soudu ze dne 28. 7. 2021, č. j. 5 C 115/2017-574, byla povolena záměna účastníků, přičemž na místa žalobkyň byli připuštěni žalobci a) a b) na základě nabytí vlastnických práv k předmětným nemovitostem darovacími smlouvami od původních žalobkyň] byli ke dni rozhodnutí soudu spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, a to žalobce a) jako vlastník podílů předmětných nemovitostí ve výši id. ¼ , žalobce b) ve výši id. ¼ a žalovaný ve výši id. ½; tyto skutečnosti učinili účastníci nespornými při jednání dne 10. 2. 2023. Dále byla zjištěna vzájemná poloha výše uvedených nemovitostí, kdy tyto na sebe navzájem navazují; budovy na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, ohraničují tento pozemek (prokázáno katastrální mapou).

7. Na základě potvrzení společnosti , právnická osoba, ., ze dne 29. 6. 2023 (č. l. 963) má soud za prokázané, že , právnická osoba, . je připravena poskytnout žalovanému hypoteční úvěr v maximální výši 2 500 000 Kč za, v potvrzení definovaných, podmínek. Žalovaný dále soudu prokázal disponibilitu, tj. částku alokovanou na spořicím účtu u , právnická osoba, ., ve výši 820 712,69 Kč, se kterou může disponovat za účelem vyplacení přiměřené náhrady (viz č. l. 964).

8. Ze sdělení obce , adresa, ze dne 10. 3. 2022 (č. l. 820) má soud za prokázané, že předmětné nemovité věci, vyjma pozemků parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jsou v územním plánu vedeny jako plocha smíšená, kde jsou přípustné stavby řemeslnické provozovny, drobná nerušící výroba, sklady, velkoobchod, maloobchod, zařízení služeb, administrativní, kulturní, sociální a sportovní zařízení, garáže a parkoviště; nepřípustné jsou čerpací stanice PHM, stavby pro průmyslovou výrobu a skladování, stavby pro zemědělskou výrobu, objekty halového charakteru s parkováním na ploše bez návaznosti na okolní zástavbu. Za výjimečně přípustné jsou objekty s obytnou funkcí, přičemž o tomto záměru vždy rozhoduje zastupitelstvo obce, jestli záměr schválí. V současné době probíhá zpracování nového územního plánu, který vychází z toho současného a v této lokalitě k žádným změnám nedochází.

9. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, ze dne 3. 11. 2017, zahrnujícího v době jeho zpracování další pozemky, vedené na LV č. , hodnota, v k ú. , adresa, (konkrétně par. č. , Anonymizováno, ) a dále pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaný na LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, (tato věc byla vyloučena k samostatnému projednání usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 2. 2023, č. j. 5 C 115/2017-832), zpracovaného soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , z oboru stavebnictví, stavební materiály, projektování ve stavebnictví, ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, oceňování podniků, soud k dotazu, zda je možné rozdělení věci na díly, odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, zjistil, že rozdělení daného nemovitého majetku je možné. Ke znaleckému úkolu ve znění otázky: „Pokud rozdělení není dobře možné, nechť je stanovena přiměřená náhrada jednotlivým spoluvlastníkům“ znalec odpověděl, že reálné rozdělení je možné s tím, že pokud by nedošlo mezi spoluvlastníky k dohodě o tom, kterou část majetku upřednostňují, navrhl detailní rozdělení příkladmo, a to vypracovanou tabulkou a doprovodným textem na straně 26 - 27 posudku, dle kterého žalovanému určil objekty býv. statku č. p. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, rybník parc. č. , hodnota, , část pozemku parc. č. , Anonymizováno, v celkové hodnotě 7 418 260 Kč; žalobkyni navrhl 2x část pozemku parc. č. , Anonymizováno, a podíl ze souboru zemědělských pozemků, ovocné sady a lesy v hodnotě 3 709 130 Kč, stejně tak žalobkyni b).

10. V rámci doplnění znaleckého posudku ze dne 8. 1. 2022 č. , hodnota, zpracovaného soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , byl znalci zadán úkol, aby doplnil aktuální obvyklou cenu předmětných nemovitých a dále pozemku parc. č. , Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, (přičemž tento pozemek byl posléze vyloučen k samostatnému řízení). Z tohoto posudku soud zjistil, že předmět ocenění tvoří nemovitý majetek bývalého statku, včetně bývalých provozně zemědělských objektů a obytné části v , adresa, , včetně rybníka a pozemků, tvořících funkční celek a z jednoho pozemku pole parc. č. , Anonymizováno, který je součástí většího celku a nachází se ve vzdálenosti asi 1 km. Objekty jsou dlouhodobě funkčně nevyužívány, není prováděna stavební údržba, jsou téměř maximálně opotřebeny a pro jejich případné další využití by bylo třeba provést nákladnou renovaci s cílem prodloužit jejich životnost. Znalec ve variantě B.6.1 vychází z toho, že soubor pozemků (vyjma parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ), který by byl získán po zbourání bývalých objektů statku, by byl po zpracování urbanistické studie zastavěn obytnou zástavbou. Obvyklou cenu zadaných nemovitých věcí lze předpokládat v intervalu 20 000 000 Kč až 25 000 000 Kč (zahrnujících taktéž pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v hodnotě 403 200 Kč), po odečtení nákladů na demolice objektů ve výši 11 127 620 Kč včetně DPH; obvyklá cena „pozemků kolem č. p. , Anonymizováno, (bez ceny pole p.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, )“ je ve výši 33 920 960 Kč.

11. Z výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , konaného dne 21. 4. 2023 (č. l. 917 – 919), bylo zjištěno, že znalec při ocenění vycházel z toho, že každá věc má svou ekonomickou a technickou životnost, přičemž obě životnosti jsou u staveb na předmětných pozemcích vyčerpány, proto stanovil cenu čistě za pozemky bez staveb za předpokladu, že na nich lze dle územního plánu stavět bytové domy či individuální výstavbu. K dotazu soudu, proč v doplnění původního znaleckého posudku znalec postupoval jinak a stanovil významně odlišnou cenu předmětných nemovitostí, znalec konstatoval, že při druhé obhlídce objektů viděl, jak zestárly a že jsou blízko centra obce, proto začal zjišťovat územní plán, neboť stavby mají nulovou hodnotu a hodnotu mají pouze pozemky. K reálné dělitelnosti znalec uvedl, že objekty jsou dožity, proto by nejjednodušším způsobem bylo rozdělení pozemků holých po odstranění předmětných staveb, jejich prodej a rozdělení zisku mezi spoluvlastníky. K rozdělení souboru nemovitostí na díly znalec uvedl, že by to byla velice složitá úloha, území je cenné jako celek, přičemž znalec nebyl schopen říci, zda by bylo možné, aby stavby po rozdělení samostatně technicky fungovaly. K návrhu žalobců na dělení znalec uvedl, že součástí jedné z variant je rybník a tam se stavět nedá, tato varianta je tak nevýhodná. K dotazu zástupce žalovaného, jak jsou pozemky vedeny v územním plánu, znalec konstatoval, že jsou vedeny jako smíšená funkce, tzn. že jsou obytné, může tam nějaká lehká výroba apod. K dotazu soudu, zda by mělo na výslednou cenu vliv skutečnost, že na pozemcích je možné realizovat bytovou výstavbu pouze výjimečně za dalšího rozhodnutí zastupitelstva obce, znalec uvedl, že vycházel z toho, že pozemek je určen k zastavění a to, že bude nutné jednat s orgány státní správy, je až další fáze.

12. Ze znaleckého posudku zadaného stranou žalovanou a vypracovaného dne 8. 4. 2023 znalkyní pro obor ekonomika, odvětví oceňování nemovitých věcí, , tituly před jménem, , jméno FO, , soud zjistil obvyklou cenu předmětných nemovitých věcí ke dni 1. 4. 2023, stanovenou postupem v podobě ocenění majetku dle platného cenového předpisu a dle tržního porovnání, a to v částce 6 493 400 Kč. Dále z podkladů znaleckého posudku vyplývá, že oceňované pozemky s výjimkou pozemku parc. č. , hodnota, se nacházejí v zastavěném území ve funkční ploše Plocha smíšená, kde jsou přípustná využití: řemeslnické provozovny, drobná nerušící výroba, sklady, velkoobchod, maloobchod, zařízení služeb, administrativní, kulturní, sociální a sportovní zařízení, garáže a parkoviště, vedení nezbytných komunikací včetně odstavných stání, stavby infrastruktury, vodohospodářské stavby a plochy zeleně; nepřípustné jsou čerpací stanice PHM, stavby pro průmyslovou výrobu a skladování, stavby pro zemědělskou výrobu, objekty halového charakteru s parkováním na ploše bez návaznosti na okolní zástavbu. Výjimečně přípustným využitím jsou veškeré stavby, které nejsou označeny jako přípustné nebo nepřípustné, např. objekty s obytnou funkcí. Pozemek parc. č. , hodnota, se nachází v zastavěném území ve funkční ploše Plocha vodní.

13. Z výslechu znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , konaného dne 16. 6. 2023 (č. l. 948 – 949), soud zjistil, že textová část územního plánu připouští pozemky s obytnou funkcí jako výjimečně přípustné využití, tzn. že by záviselo na hygienickém, požárním posouzení a na vydání kladných stanovisek příslušných orgánů státní správy; pozemek parc. č. , Anonymizováno, zastavět nelze, má plnit funkci izolační (oddělovat obytnou zástavbu od smíšené funkce). V této souvislosti znalkyně upravila oproti písemnému znaleckému posudku skutečnost, že se pozemek parc. č. , Anonymizováno, nenachází ve smíšené funkci, nýbrž v ploše zeleň s tím, že tato skutečnost nemá vliv na stanovenou cenu. Na otázky soudu, zda by bylo možné uvedený soubor nemovitostí reálně rozdělit mezi spoluvlastníky tak, aby rozdělené nemovitosti mohly být nadále jejich vlastníky dál využívány, znalkyně odpověděla, že vjezd je cca 10 metrů a těch 10 metrů nelze rozdělit na tři části, protože každý oddělený celek nebo nově vytvořený, by musel mít nový přístup na komunikace a nebylo by to v šíři 3,50 m. Nelze rozdělit rybník na tři části, aby mohly samostatně plnit svou funkci, vlastní areál by šel rozdělit třeba na dvě části s tím, že by tam bylo věcné břemeno přístupu, bylo by nutné rozdělit i ty vlastní stavby a zajistit jejich napojení na technickou infrastrukturu. Pravděpodobně by se dalo dvě části ze tří takto propojit věcným břemenem přístupu. Každou stavbu nelze rozdělit na tři části, některé stavby by možná šlo oddělit na dvě části nestejně velké a záviselo by to na tom, zda by bylo svislé oddělení požárních zdí a musely by se vybudovat nové přípojky. Každá reálně oddělená část budov by musela být schopna samostatného užívání. Byl by k tomu nutný geometrický plán, pokud by byl vypracován tak, že by byl přístup každé části na veřejnou komunikaci, bylo by zajištěno oddělení požární zdí a současně by byl vydán územní souhlas na přípojky a jejich zrealizování. K dotazu soudu, zda by bylo možné bez demolice předmětných staveb za současného stavu přidělit každému z vlastníku nějaký pozemek do výlučného vlastnictví tak, aby nám vznikly stejné celky, znalkyně odpověděla, že se domnívá, že ne. Dále znalkyně uvedla, že tři případné části rozdělení předmětných nemovitých věcí by nebyly hodnotově porovnatelné.

14. Ačkoli byly v průběhu řízení provedeny další důkazy (výslech žalobců v postavení svědků na č. l. 292 – 295, účastnický výslech žalovaného na č. l. 303 – 305, 327 -328, výslech svědka , jméno FO, na č. l. 329 – 330 a svědka , jméno FO, na č. l. 325 - 327, protokol o ohledání na místě na č. l. 365 aj.), soud z nich však nezjistil žádné pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti. Dále soud pro nadbytečnost zamítl další, účastníky navrhované důkazy, neboť skutkový stav byl soudem již náležitě zjištěn a na právní hodnocení by provedení navrženého nemohlo mít vliv.

15. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

16. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

17. Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

18. Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

19. Ve smyslu shora citovaných ustanovení § 1140 a § 1143 o. z. za situace, kdy účastníci řízení neměli nadále zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví a zároveň nedospěli k dohodě, rozhodl na jejich návrh soud o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Nutno dodat, že v řízení nebyly tvrzeny ani zjištěny okolnosti, které by případné rozhodnutí o zrušení podílového spoluvlastnictví za současné situace vylučovaly. Soud tedy nejprve zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

20. Jde-li o otázku vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví, současná úprava dle o. z. stanoví nejen možné způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví, ale i závazné pořadí, v němž mohou být jednotlivé způsoby vypořádání použity (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 22 Cdo 3685/2008). Soud rozhodující o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tak není vázán návrhy účastníků (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), a proto byl v projednávané věci povinen nejprve zkoumat, zda je rozdělení společných věcí možné, neboť soud je povinen hledat cestu, aby - pokud je to možné - byly věci ve spoluvlastnictví účastníků reálně rozděleny, byť i takové řešení nevyhoví všem účastníkům (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 5353/2015). Reálným rozdělením nemovité věci se pak rozumí reálné rozdělení zpravidla v součinnosti se znalcem a při nezbytné existenci oddělovacího geometrického plánu. Reálným rozdělením tak v zásadě není, jestliže se více samostatných věcí rozdělí bez dalšího mezi účastníky, byť pro případ pozemků se stejným využitím tato možnost za souhlasu spoluvlastníků s takovým dělením vyloučena není (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2631/2005).

21. Současně soud přihlédl i k další související judikatuře, konkrétně k rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 22 Cdo 789/2019, dle kterého „Je-li předmětem řízení žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k souboru pozemků na sebe navazujících, je třeba s přihlédnutím k okolnostem věci na ně pohlížet jako na celek a vypořádání neprovádět tak, že by se reálně dělil každý pozemek mezi spoluvlastníky, ale tak, že se každému přidělí některý z pozemků do výlučného vlastnictví (nebo do spoluvlastnictví těch, kteří zrušení spoluvlastnictví mezi sebou nežádají). V takovém případě nejde o reálné rozdělení věcí, ale o přikázání do výlučného vlastnictví jednotlivým spoluvlastníkům. I při rozhodování o zrušení spoluvlastnictví k souboru prostorově navazujících nemovitostí musí soud dbát na to, aby dělení bylo z hospodářského hlediska účelné, aby bylo spravedlivé a aby některý ze spoluvlastníků nebyl dělením vážně poškozen“.

22. Vztáhneme-li výše uvedené závěry na projednávanou věc, tak je třeba nejprve uvést, že pozemky na sebe navazují, tvoří jeden funkční celek, přičemž k nim přiléhá rybník na pozemku parc. č. , hodnota, . V takovém případě je nutné dbát, aby případné dělení bylo z hospodářského hlediska účelné. Dělení samotných staveb č. p. , Anonymizováno, a dalších bez čísla popisného či evidenčního, jež jsou součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , není za zjištěného skutkového stavu možné, neboť vzhledem k dispozici nemovitosti nelze žádným způsobem docílit jejího rozdělení a vzniku tří, případně dvou, samostatně využitelných věcí (entit) způsobilých k dosavadnímu účelu. To jednoznačně vyplynulo z výslechu znalkyně , jméno FO, , ze kterého bylo jednak zjištěno, že rybník reálně rozdělit nejde tak, aby každý díl plnil samostatnou funkci; rozdělení staveb by pak vyžadovalo vybudování požárních zdí, nové přípojky. Současně znalkyně odmítla, že by bylo možné vytvořit bez demolice staveb tři celky, které by byly stejné, hodnotově porovnatelné. Je třeba zdůraznit, že všechny stavby se nacházejí ve zhoršeném stavebně-technickém stavu a již je nelze prakticky užívat k původnímu účelu, ke kterému byly zkolaudovány, je tak legitimní otázkou, zda by případné zásahy do konstrukce těchto staveb, bylo vůbec z hlediska statiky možné. Samotný pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, tvoří jeden funkční celek s ostatními pozemky (většinově evidovanými jako ostatní plocha či ke způsobu využití ostatní komunikace a sportoviště a rekreační plocha, relativně malých výměr oproti pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, ), mezi kterými je i pozemek evidovaný jako vodní plocha (rybník), není tak možné přidělit každému ze spoluvlastníků některý z vypořádávaných pozemků do vlastnictví, muselo by se vždy jednat o reálné rozdělení, přičemž soud dospěl k závěru, že takovým dělením nelze docíleno toho, aby měly díly alespoň obdobnou hodnotu, přičemž soud přihlédl i ke skutečnosti, že zatížení funkčně propojených pozemků (některých) stavbami v dezolátním stavu či s charakterem rybníku je taktéž nerovnoměrné. Soud proto uzavřel, že reálné dělení předmětných nemovitostí v projednávané věci není možné provést způsobem, který by byl pro všechny spoluvlastníky spravedlivý, aby jím nebyl některý ze spoluvlastníků vážně poškozen a negeneroval případné další spory.

23. Pro úplnost soud v této souvislosti uvádí, že ač byly v posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , z roku 2017, navrženy způsoby možného rozdělení nemovitostí, nelze tento návrh v tuto chvíli použít a soud z něj nemůže vycházet. Je to dáno tím, že navržený způsob vycházel z většího množství pozemků, navržených v té době k vypořádání, které tvořily několik místně i funkčně oddělených celků, bylo tak možné některému z účastníků přikázat objekty bývalého statku jako celku, včetně rybníka, a jinému zemědělské pozemky, ovocné sady a lesy. Současně si je soud vědom toho, že znalec , Anonymizováno, při svém posledním výslechu uvedl, že i za současné situace je rozdělení možné, vycházel však z toho, že je to možné tehdy, jsou-li pozemky holé bez staveb, což není v dané věci na místě (viz níže).

24. Při zohlednění shora uvedeného dílčího závěru se soud zabýval tím, zda jsou při nemožnosti dělení společných věcí ve smyslu ustanovení § 1147 o. z. splněny podmínky pro to, aby byly předmětné nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví některého ze současných spoluvlastníků. Ačkoliv z ustanovení § 1147 o. z. vyplývá rozumný předpoklad pro přikázání společné věci za náhradu některému (některým) z řad spoluvlastníků, a to zájem spoluvlastníka o přikázání věci do jeho výlučného vlastnictví, je nutné také zkoumat zájemcovu solventnost. Tímto způsobem se totiž každému ze spoluvlastníků dostane majetkové hodnoty odpovídající hodnotě jeho spoluvlastnického podílu a naopak se zamezí tomu, že spoluvlastník, jemuž by byla přisouzena náhrada, by při nesolventnosti spoluvlastníka, který se stal výlučným vlastníkem, musel náhradu vymáhat exekučně, a to ještě ne vždy úspěšně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016). Neprokáže-li pak účastník, který má o společnou věc zájem, že má finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu, je naplněn předpoklad pro prodej věci a rozdělení výtěžků podle podílů (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1618/2015). Solventnost účastníka má být přitom prokázána již k okamžiku vydání soudního rozhodnutí. Proto je účastník žádající přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví povinen s finančními prostředky odpovídajícími vypořádacímu podílu disponovat, případně je povinen relevantně prokázat, že je schopen si tyto finanční prostředky opatřit (např. formou úvěru). Kladl-li tedy soud v nynější věci důraz na solventnost účastníka (v tomto případě žalovaného, neboť všichni účastníci se shodli na přikázání věci žalovanému a spornou zůstala jen výše přiměřené náhrady), jednalo se o podmínku pro přikázání společných věcí do výlučného vlastnictví dosavadního spoluvlastníka. Žalovaný tuto podmínku splnil, neboť přesvědčivě prokázal, že mu banka poskytne úvěr a že disponuje dalšími finančními prostředky uloženými na spořicím účtu, což v souhrnu dostačuje k zaplacení přiměřené náhrady; současně je žalovaný vlastníkem podílu ve výši id. 1/2, přičemž každý z žalobců má po 1/4.

25. Právě uvedené (solventnost žalovaného) soud posuzoval v souvislosti s výší vypořádacího podílu. Ve věci byly provedeny dva znalecké posudky (resp. tři, kdy první z nich byl k potřebě soudu později aktualizován právě vzhledem k plynutí času, viz výše). Soud dokazováním (znaleckými posudky a výslechy znalců) zjišťoval obvyklou cenu nemovitostí v daném místě a čase a vyhodnotil znalecký posudek znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, jako přesvědčivější a přiléhavější, znalkyně při svém výslechu dokázala své závěry obhájit, doplnila písemný posudek co do problematiky reálné dělitelnosti i co do skutečností ohledně územního plánu v dané lokalitě; současně je třeba zdůraznit, že se jednalo o cenu obvyklou časově nejaktuálnější. Naopak znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , stanovil obvyklou cenou násobně vyšší a naprosto odlišným způsobem, než tomu bylo v jeho předchozím posudku z roku 2017 i v posudku znalkyně , jméno FO, . , tituly před jménem, , Anonymizováno, nepřesvědčivě odůvodnil jeho odklon (byť šlo o relativně nezanedbatelný časový odstup od prvního posudku) od původního odhadu, který byl (stejně jako jeho aktualizace) postaven na územně plánovací dokumentaci obce , adresa, , o které prohlásil, že ani neví, zda v mezidobí mezi oběma posudky došlo k její změně, přičemž současně markantní posun k vyšší ceně předmětných nemovitostí právě na „uvažovaném“ developerském potenciálu pozemků stavěl (tj. návazně na stavební možnosti pozemků dané územně plánovací dokumentací). Premisa znalce , jméno FO, ohledně toho, že pozemky jsou určeny k zastavění obytnou zástavbou, navíc byla vyvrácena zcela jistě co do pozemků parc. č. , hodnota, (rybník) a parc. č. , Anonymizováno, / (zeleň), ve vztahu k ostatním pozemkům je případná obytná zástavba pouze výjimečně přípustná a to nikoli bez dalšího, podmíněná souhlasnými stanovisky dotčených orgánů. Současně soud dospěl k závěru, že je nutné při vypořádání spoluvlastnictví vycházet ze stavu, který se zde k okamžiku jeho rozhodování nachází, tedy ze skutečnosti, že se na pozemcích stavby nacházejí, byť je znehodnocují a jsou za hranicí své životnosti.

26. Soud tedy uzavírá, že pro stanovení výše přiměřené náhrady bývalým spoluvlastníkům ve smyslu § 1147 o. z. vyšel ze znaleckého posudku znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 8. 4. 2023 č. , Anonymizováno, , ve kterém byla stanovena obvyklá cena předmětných nemovitostí na částku 6 493 400 Kč, čemuž matematicky odpovídá cena ¼ podílu 1 623 350 Kč připadajícího na každého z žalobců, jak je uvedeno ve výrocích III. a IV tohoto rozsudku. Lhůtu pro zaplacení vypořádacího podílu soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. žalovanému vzhledem k jeho výši stanovil delší, než je obecná lhůta stanovená pro splnění takové povinnosti zákonem.

27. Výrok V. tohoto rozsudku je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žádný z účastníků řízení neměl ve věci úspěch oproti neúspěchu druhé strany řízení. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví jsou zvláštním druhem řízení (tzv. iudicium duplex), v němž všichni účastníci řízení (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců i žalovaných a v němž předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22, stanovisko pléna ÚS ze dne 13. 9. 2023, Pl.ÚS-st. 59/23). Tento druh řízení je tak charakteristický tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám, ledaže by pro jiné rozhodnutí byly dány zvláštní důvody. Soud v projednávané věci neshledal zvláštní důvody pro jiné rozhodnutí o nákladech řízení.

28. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

29. V souvislosti s tímto řízením vznikly státu náklady řízení v celkové výši 83 999,40 Kč. Konkrétně se jedná o náklady řízení jednak v podobě znalečného ve výši 38 099,50 Kč, kdy usnesením ze dne 21. 11. 2017, č. j. 5 C 115/2017-121, byla soudnímu znalci , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, přiznána odměna ve výši 35 401 Kč za vypracování znaleckého posudku a dále usnesením ze dne 21. 6. 2018, č. j. 5 C 115/2017-259, za jeho výslech u jednání dne 13. 6. 2018 částka 2 698,50 Kč. Dále pak vznikly v průběhu řízení státu náklady v podobě dalšího znalečného ve výši 2 212,70 Kč (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 7. 2. 2022, č. j. 5 C 115/2017-743) a ve výši 34 267 Kč (viz usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2022, č. j. 28 Co 140/2022-793, ve spojení s usnesením OS v Kutné Hoře ze dne 10. 2. 2022, č. j. 5 C 115/2017-750) a dále usnesením ze dne 15. 5. 2023, č. j. 5 C 115/2017-932, za výslech znalce u jednání dne 21. 4. 2023 částka 7 920,20 Kč. V neposlední řadě pak vznikly státu náklady za výslech znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, u jednání dne 16. 6. 2023 ve výši 1 500 Kč (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 26. 6. 2023, č. j. 5 C 115/2017-959). Jak soud již výše uvedl, jedná se v dané věci o tzv. iudicium duplex a nelze tak hovořit o úspěchu či neúspěchu účastníků ve věci. S ohledem na vše uvedené rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř a uložil žalobcům a žalovanému povinnost uhradit státu náklady řízení, a to každé ze stransporu rovným dílem (výroky VI. a VII. tohoto rozsudku).