5 C 118/2023

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manžela, narozeného datum, a jméno celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum, uzavřené dne datum před st. instituce stát. instituce anonymizována tři slova, Ukrajina, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželé podali návrh na rozvod manželství s tím, že manželství uzavřeli dne datum. Manželství trvá dobu delší jednoho roku, přičemž manželé společnou domácnost nevedou po dobu delší než šest měsíců. Nepředpokládají, že by došlo k obnově jejich manželského soužití. Manželé nedisponují žádným majetkem, jehož vypořádání by bylo nutno po rozvodu manželství řešit.

2. Nejdříve se soud zabýval tím, zda je příslušný k rozhodnutí o věci a které právo ve věci aplikovat, neboť oba manželé jsou státními příslušníky Ukrajiny. Podle článku 30 odst. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. 5. 2011 vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 123/2003 (dále jen„ Smlouva“) se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Podle článku 30 odst. 3 věty druhé Smlouvy jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. České soudy jsou tak vzhledem k úpravě v článku 30 odst. 3 Smlouvy mezinárodně příslušnými ve věci rozhodnout, přičemž místní příslušnost zdejšího soudu je dána podle § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“). Dle shora uvedené kolizní normy se v projednávané věci aplikuje ukrajinský právní řád.

3. Soud provedl důkazy listinami, které účastníci navrhli, a výslechem manželů. Potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo, v řízení byl prokázán následující skutkový stav:

4. Manželství mezi shora jmenovanými manžely bylo uzavřeno dne 28. 10. 2011 před st. instituce stát. instituce anonymizována tři slova (prokázáno oddacím listem včetně jeho úředně ověřeného předkladu). Manželé mají společné nezletilé dítě, přičemž o úpravě poměrů a vyživovací povinnosti k nezletilému pro dobu po rozvodu bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 11. 4. 2023, č.j. číslo jednací, kterým soud schválil dohodu účastníků (prokázáno citovaným rozsudkem). Manželé společně nežijí od ledna letošního roku, přičemž obnova manželského soužití dle jejich názoru není možná a nejeví o ni zájem (prokázáno výslechem manželů).

5. Podle článku 110 odst. 1 zákona o rodině Ukrajiny vyhlášeného ve Věstníku Nejvyšší rady Ukrajiny, 2002 č. 21-22 žalobu o zrušení manželství (rozvod) může podat jeden z manželů. Podle článku 112 odst. 1 uvedeného zákona soud zjistí skutečný vztah manželů, skutečné důvody soudního sporu o rozvod, přihlíží k přítomnosti nezletilého dítěte, dítěte se zdravotním postižením (invalidy) a dalších okolností života manželů. Podle čl. 112 odst. 2 uvedeného zákona soud rozhodne o zrušení manželství, pokud se prokáže, že další soužití manželů a zachování manželství by byly v rozporu se zájmy jednoho z nich, se zájmy jejich dětí, které jsou zásadní.

6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že rozvod manželství nebude k újmě ani jednoho z manželů ani jejich společného nezletilého dítěte. Manželé spolu nežijí, přičemž nemají na dalším společném soužití zájem. Za této situace by setrvání v manželství bylo v rozporu se zájmy obou manželů, a proto soud návrhu vyhověl.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 z.ř.s., podle nějž v řízení o statusových věcech manželských a partnerských, nemá zásadně žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, přičemž soud v posuzované věci neshledal okolnosti případu odůvodňující jiné rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z.ř.s.). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (ustanovení § 759 o.z.). Účastníci jsou povinni po právní moci výroku o rozvodu manželství nechat si v občanském průkazu vyznačit změnu stavu, dále nahlásit tuto skutečnost zaměstnávajícím organizacím, popřípadě finančnímu úřadu. Tento rozsudek je vykonatelný dnem právní moci (ustanovení § 161 odst. 2 o.s.ř.).