Okresní soud v Kutné Hoře · Rozsudek

5 C 195/2020

č. j. 5 C 195/2020-65

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-02 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKH:2021:5.C.195.2020.1

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci manželky: osobní údaje manželky adresa pro doručování adresa manželky , země a manžela: osobní údaje manžela o rozvod

I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené [datum], a [celé jméno manžela], narozeného [datum], uzavřené dne 22. 2. 2014 před [stát. instituce], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka podala návrh na rozvod manželství s tím, že manželství, které s manželem uzavřeli dne 22. 2. 2014, již neplní svou funkci. Dne 8. 11. 2019 manželka opustila společnou domácnost manželů a odstěhovala se na Slovensko. V návrhu uvedla, že manžel si po dlouhou dobu nebyl schopen najít práci a rodinu tak v této době živila především ona. S manželem se neúspěšně pokoušeli o zplození dítěte, po neúspěšných pokusech i o umělé oplodnění se při vyšetření zjistilo, že manžel nemůže mít děti, ačkoliv ten o tom již tehdy věděl a nic jí nesdělil. Od té doby manžel ztratil její důvěru a láska se z jejich vztahu začala vytrácet, vše dospělo až do stavu, kdy nedokázala žít s manželem a jeho synem ve společné domácnosti.

2. Manžel se k návrhu manžely na rozvod manželství připojil, byť zcela nesouhlasil se všemi důvody jejich rozvratu tak, jak je manželka uvedla v návrhu na rozvod manželství.

3. Soud provedl důkazy listinami, které účastníci navrhli a výslechem manželů. Potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo, v řízení byl prokázán následující skutkový stav:

4. Manželství mezi shora jmenovanými manžely bylo uzavřeno dne 22. 2. 2014 před [stát. instituce] (prokázáno oddacím listem).

5. Z výslechu manželky soud zjistil, že problémy v manželství začaly v roce 2017. Neúspěšně se pokoušela otěhotnět, podstoupila i umělé oplodnění, ale přišla na to, že manžel jí celou dobu lhal, neboť je neplodný. Jejich vztah ochladl a manžel si začal hledat jiné ženy. S manželskou terapií manžel nesouhlasil a popřál ji, ať si najde někoho jiného. Od manžela odešla v roce 2019, naposledy se s ním viděla v září 2020 u něj v bytě, kde ji fyzicky napadl.

6. Z výslechu manžela soud zjistil, že to byl on, kdo po celou dobu jejich soužití živil rodinu, když postupně pracoval v ČKD, Learu a nyní pracuje ve Philip Morris. Byla to právě jeho manželka, kdo po celou dobu jejich soužití neměl žádné stále zaměstnání. Připustil, že prodělal nemoc, v jejímž důsledku se snížila šance na početí dítěte, nicméně není pravdou, že by byl zcela neplodný. Největší příčinu jejich rozvratu spatřoval v tom, že manželka si nemohla zvyknout na jeho syna z jeho předchozího vztahu. Neustále jej vyhazovala se slovy, že má svoji matku, tak ať jde k ní. V srpnu 2020 se k němu manželka vrátila po rozchodu s jejím tehdejším přítelem, přičemž manžel jí byl ochoten vše odpustit, protože byli stále manželé. V září pak zaslechl telefonovat manželku, která říkala, že od manžela opět odejde, až nebude doma. Je pravdou, že nepochopil její důvody, proč se vracela a následně chtěla opět odejít, a vrazil ji„ pár facek“.

7. Nejdříve se soud zabýval tím, zda je příslušný k rozhodnutí o věci a které právo ve věci aplikovat, neboť manželka je cizí státní příslušnicí. Dle čl. 3 odst. 1 písm. a) odrážka druhá nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, kde měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. V této věci měli manželé poslední společné bydliště v obvodu zdejšího soudu, kde manžel nadále žije, proto je zdejší soud příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Rozhodné právo pro rozvod pak soud určil dle hlediska uvedeného v čl. 8 písm. b) nařízení Rady (EU) č. 1259/2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, dle nějž se rozvod řídí právem státu, kde měli manželé poslední obvyklé bydliště, pokud k ukončení pobytu nedošlo dříve než rok před zahájením řízení u soudu a jeden z manželů v tomto státě pobývá ještě v okamžiku zahájení řízení u soudu.

8. Soud po právní stránce postupoval dle ustanovení § 755 odst. 1, 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle ustanovení § 756 soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

9. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že podmínky rozvodu podle § 755 odst. 1, 2, 3 o.z. jsou dány. Předně je nutné dodat, že manželé již od listopadu 2019 nežijí ve společné domácnosti, přičemž manželka se od této doby převážně zdržuje na území jiného státu. Z výpovědi manželů bylo patrné, že nejsou schopni se shodnout takřka na ničem, přičemž každý z manželů vypovídal rozdílně, než ten druhý. Bylo možné sledovat jistou snahu přenést větší podíl odpovědnosti za nefunkčnost manželství na druhého z manželů. O stavu manželství pak zcela nepochybně vypovídal i procesní postoj manželky, která se samotného jednání neúčastnila z důvodu, aby se nemusela s manželem potkat. Všechny tyto skutečnosti pak svědčí právě o tom, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, přičemž manžel v současně době žije již s novou přítelkyní. Manželství je již natolik rozvráceno, že neplní žádnou ze svých společenských funkcí, jak má na mysli zejména ustanovení § 687 o.z. a nelze očekávat obnovení manželského soužití. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství, když s tímto projevili souhlas i oba manželé.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle nějž v řízení o statusových věcech manželských a partnerských, nemá zásadně žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, přičemž soud v posuzované věci neshledal okolnosti případu odůvodňující jiné rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.