5 C 208/2019

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalované b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce, žalobkyně a žalované oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 28 066 Kč k rukám zástupce žalovaného advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhají určení, že jsou rovnými spoluvlastníky k části pozemku [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], vymezeného dle geometrického plánu [číslo] 2018 ze dne [datum] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] nově označeném jako [číslo] o výměře 107 m2, s odůvodněním, že v roce 1988 nabyli od žalovaného pozemek [číslo] přičemž pozemek byl v terénu vyznačen žalovaným. Na tomto pozemku postavili dům [adresa]. V roce 2018 se ukázalo, že původní vyznačení nebylo v pořádku a že nabytý pozemek ve skutečnosti přesahuje do pozemku [číslo]. Shodná situace se stala i třetím osobám, které od žalovaného koupili pozemky, jim však žalovaná poskytla součinnost při zapsání vlastnictví do katastru nemovitostí. Jednotlivý majitelé domů užívali své nemovitosti v dobré víře déle než 10 let, a proto došlo k vydržení, což žalovaný u ostatních majitelů akceptoval.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že žalobci nejsou v dobré víře, a proto nemohlo dojít k vydržení pozemku. Pozemek p. [číslo] dostali žalobci do osobního užívání za účelem výstavby rodinného domu. Tento pozemek vznikl z většího pozemku, který byl rozparcelován, přičemž v terénu došlo k zaměření a byl vypracován geometrický plán, se kterým byli žalobci seznámeni. Po kolaudaci domu byl opět vypracován geometrický plán, který zaměřil stav domu, přičemž je zřejmý tvar pozemku jako v předcházejících plánech. Jedná se o obdélník, s tím, že jeden roh je zkosený. V geometrickém plánu Ing. [příjmení] je vyznačen roh jako kulatý. Žalobci o situaci museli vědět, museli znát zaměření pozemku i z předchozích plánů.

3. Ke geometrickému plánu [číslo] 2018 ze dne [datum] soud konstatuje, že je založen ve spise na č. l. 3 – 6, přičemž pozemek p. [číslo] je v něm vyznačen s jedním zkoseným rohem a u pozemku par. [číslo] je roh, který navazuje na výše uvedený zkosený roh vyznačen s rohem zakulaceným. <i>Dokazování</i> 4. Z provedených důkazů soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

5. Plot žalobců je tvořen vzrostlými tújemi, ve vnitřní části je nízký drátěný plot, do kterého jsou túje vzrostlé, plot má jeden kulatý roh. Kolem pozemku žalobce obíhá ve vzdálenosti cca 60 cm od živého plotu obrubník. Na konci plotu jsou umístěny dvě rozvodové skříně (žalobců a souseda), které jsou umístěny od vnitřní strany obrubníku ve vzdálenosti 76 cm. Na pozemku žalobců se nachází septik umístěný 15 cm od zdi (zjištěno při místním šetření provedeném dne [datum]; č. l. 37).

6. Plot žalobců vyčnívá oproti plotu sousedů žalobců více k silnici. Rozvodné skříně se nacházejí v živém plotu žalobců (živý plot obrůstá rozvodné skříně). [obec] plotů u sousedních pozemků jsou zkosené. V živém plotu je zarostlý nízký drátěný plot (zjištěno ze souboru fotografií pořízených při místním šetření soudu dne [datum] žalovaným).

7. Žalobci a) bylo nejpozději k datu [datum] znám geometrický plán ze dne [datum] vyhotovený Ing. [příjmení] na pozemek [číslo] v [obec], číslo zakázky [číslo] (zjištěno ze sdělení Katastrálnímu úřadu ze dne [datum]; č. l. 27).

8. Dne [datum] bylo povoleno užívání novostavby rodinného domu v [obec] na pozemku čk. [číslo] (zjištěno z kolaudační rozhodnutí ze dne [datum]; č. l. 28), tomuto rodinnému domu bylo přiděleno číslo popisné 229 (zjištěno z rozhodnutí o přidělení čísla popisného; č. l. 29).

9. Dne [datum] bylo vydáno stavení povolení ke stavbě rodinného domu na pozemku [číslo] stavební povolení nabylo právní moci dne [datum], v rozhodnutí jsou jako stavebníci uvedeni žalobci. Ve stavební povolení je uvedeno, že stavba bude provedena podle dokumentace ověřené ve stavebním řízení (zjištěno ze stavebního povolení ze dne [datum]; č. l. 30).

10. Dne [datum] byl zaměřen Ing. [příjmení] geometrický plán pro zaměření rodinného domu na p. p. [číslo] v obci [obec], číslo zakázky [číslo]. Geometrický plán byl vyhotoven dne [datum]. V geometrickém plánu je uveden jako nabyvatel [celé jméno žalobce]. V geometrickém plánu je vyznačen roh pozemku [číslo] který je zcela obklopen pozemkem [číslo] jako zkosený (zjištěno z geometrického plánu ze dne [datum], č. l. 31-32).

11. Zastupitelstvo žalovaného neschválilo žádost žalobců o mimořádné vydržení pozemku p. [číslo] dle geometrického plánu [číslo] ze dne [datum] [číslo] 2018 (zjištěno z vyjádření k žádosti o mimořádné vydržení pozemku ze dne [datum]; č. l. 76).

12. Žalovaný nabyli právo osobního užívání k pozemku [číslo] k [datum] (zjištěno z dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne [datum]; č. l. 77).

13. V geometrickém plánu ze dne [datum] je vyznačen roh pozemku [číslo] který je zcela obklopen pozemkem [číslo] jako zkosený. Žádný z pozemků zachycených v geometrickém plánu nemá oblý roh, úhly v rozích pozemků jsou pravoúhlé nebo ostré nebo tupé (zjištěno z geometrického plánu ze dne [datum], č. l. 104-110).

14. V projektové dokumentaci stavby domu z roku 1989 na pozemku [číslo] je pozemek vyznačen s jedním zkoseným rohem (tento roh tvoří tři přímky, přičemž přímky svírají dva tupé úhly), ostatní rohy tvoří vždy dvě přímky, které svírají pravý či ostrý úhel (zjištěno z projektové dokumentace stavby domu, zejména výkresu nadepsaného stavebník [celé jméno žalobce], [adresa žalované], typový rodinný domek [příjmení] [jméno] [číslo], usazeno do terénu M 1:100).

15. V projektové dokumentaci Místní komunikace II z listopadu 1985 je pozemek [číslo] vyznačen se zkoseným rohem. Na výkresu s měřítkem 1:500 je kromě zkoseného rohu vyznačen i roh kulatý, přičemž takto vzniklý geometrický útvar tvaru části kruhu na výkresu nemá uvedené vlastní číslo parcely (zjištěno z části projektové dokumentace pro výstavbu místní komunikace II z listopadu 1985).

16. Dne [datum] byla žalobcům povolena stavba garáže na pozemku [číslo] v kat. území [obec] u [obec]. Součástí stavebního povolení byl plán (projektová dokumentace), ve kterém je pozemek par. [číslo] vyznačen s jedním zkoseným rohem (zjištěno ze stavebního povolení a projektová dokumentace ke stavbě garáže na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec]).

17. Na vnější straně živého plotu směrem k domu se nachází drátěný poplastovaný plot ve výšce do kolen. Plot má oválný tvar. Živý plot má šířku cca 160 cm. Na místě se nenacházejí pozůstatky žádného plotu. Na konci živého plotu se nacházejí dvě rozvodové skříně, které tvoří jeden celek a jsou v jedné linii. [příjmení] skříň vlevo (pozn. soudu směrem k domu žalobců) je obrůstána živým plotem žalobců. Živý plot vedle rozvodové skříně je zastřižen zároveň s obrubníkem komunikace (zjištěno při místním šetření provedeném dne [datum] včetně pořízené fotodokumentace 28 barevných fotografií; č. l. 128, přílohová obálka).

18. Sousední parcela pana [jméno] [příjmení] byla při koupi vyznačena dřevěnými kolíky. Svědek [jméno] [příjmení] neví, zda byla vyznačena i parcela žalobců a jaký měla přesně tvar, zda některý roh byl oblý či zkosený. Na pozemku žalobců se nacházel plot, přičemž svědek neví, kdy a kým byl zhotoven. Sousedi měli postavené domy dříve než žalobci (zjištěno ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení]; č. l. 138- 139).

19. Svědek [jméno] [příjmení] neví, zda parcela žalobců byla při koupi v terénu vyznačena a jaký měla tvar. Parcela svědka [jméno] [příjmení] byla při koupi vyznačena kolíky a má tvar obdélníku, přičemž žádný roh není zaoblený nebo zkosený. Žalobci stavěli dům po svědkovi. Svědek neví, zda se na parcela žalobců nacházel plot v období před živým plotem. V době pořízení parcely žalobci se v místě nenacházel živý plot, svědek neví, kdy byl živý plot založen (zjištěno ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení]; č. l. 139 – 140).

20. Žalobce a) [celé jméno žalobce] v účastnické výpovědi uvedl, že byl postaven plot a dále založil živý plot, který zarostl do drátěného plotu. V roce 2016 žalobci a) pan [příjmení] řekl, že staví sloupek od garáže na obecním pozemku. Geodet následně zjistil, že sloupek je na obecním pozemku a že celý plot v ulici je na obecním pozemku. Zastupitelstvo zamítl žádost žalobce a) na odkup sporného pozemku. Žalobce a) připustil, že mohl nechat vyhotovit geodetický plán ze dne [datum]. Pozemek byl od začátku v rohu vyznačen jako kulatý. V době, kdy žalobce dostal pozemek do osobního užívání, tak tam nic nebylo kromě tzv. pikolíka na měření elektřiny, pozemek nebyl v té době ani částečně oplocen. Drátěné oplocení žalobce zbudoval před kolaudací domu, živý plot později. Žalobce a) při zbudování oplocení vycházel podle vyznačení v terénu, jakým způsobem bylo vyznačení v terénu provedeno žalobce a) neví. Domnívá se, že tam byly kolíky. [příjmení] roh udělal podle kolíků (zjištěno z účastnické výpovědi žalobce a); č. l. 35).

21. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

22. Součástí stavebního povolení ze dne [datum], resp. přílohou, byl geometrický plán ze dne [datum], který byl součástí dokumentace ověřené ve stavebním řízení. Geometrický plán uvedený ve sdělení Katastrálnímu úřadu ze dne [datum], je geometrický plán ze dne [datum] (jedná se o stejné číslo zakázky).

23. Ve veškeré stavební dokumentaci žalobců vztahující se ke stavě rodinného domu nebo garáže na pozemku par. [číslo] je tento pozemek vyznačen s jedním zkoseným rohem (tento roh tvoří tři přímky, přičemž přímky svírají dva tupé úhly), ostatní rohy tvoří vždy dvě přímky, které svírají pravý či ostrý úhel. Zkosený roh je zcela obklopen pozemkem [číslo]. Žádný z rohů pozemků nacházejících se v dané oblasti nemá kulatý či jinak oblý roh. Úhly v rozích pozemků jsou buď pravé, ostré nebo tupé.

24. Soud dospěl dále k závěru, že žalobcům bylo známo v roce 1989 a opětovně v roce 1999, že roh pozemku [číslo] který je zcela obklopen pozemkem [číslo] je zkosený, neboť tato skutečnost jim byla známa ze stavební dokumentace ke stavbě jejich domu [adresa] a garáže nacházejících se na pozemku [číslo].

25. Současný (drátěný a živý) plot zbudoval žalobce a).

26. Soud nemá za prokázané, že parcela [číslo] byla v době, kdy ji žalobci nabyli do osobního užívání, v terénu vyznačena s jedním rohem kulatým.

27. Soud zde konstatuje, že jediný důkaz, který podporuje skutečnost, že parcela [číslo] byla v terénu vyznačena s jedním rohem kulatým, je účastnická výpověď žalobce a), když uvedl, že pozemek byl od začátku v rohu vyznačen jako kulatý. Soud zde podotýká, že žalobce a) přitom sám uvedl, že neví, jak byl pozemek v terénu vyznačen (pozn. soudu: pouze se domnívá, že byly nějaké kolíky).

28. Soud shledal výpověď žalobce a) co do tvrzení, že pozemek byl od začátku vyznačen s jedním rohem kulatým jako nedůvěryhodnou, neboť toto tvrzení není podpořeno žádným dalším důkazem, naopak dle ostatních provedených důkazů žádná z parcel nacházejících se v dané oblasti nemá kulatý či oblý roh a z ničeho neplyne, proč by parcela žalobců [číslo] měla být výjimkou. Dále soud opětovně poukazuje na dokumentaci ke stavbě domu a garáže žalobců, dle které parcela [číslo] měla zkosený roh a nikoli kulatý.

29. Soud konstatuje, že žalovaný netrval na provedení důkazu geometrickém plánu ze dne [datum], č. rozh. [číslo], a proto tento důkaz soud neprováděl.

30. Soud ve věci dále provedl následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci: rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání ze dne [datum] (č. l. 78); rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy č. j. [spisová značka] [spisová značka] ze dne 6. 3. 1989 (č. l. 79); žádost ze dne [datum] o registraci dohody o zřízení práva osobního užívání (č. l. 80); žádost ze dne [datum] o přidělení stavební parcely (č. l. 81); kupní smlouva ze dne [datum] (č. l. 100 – 101); dohoda o zániku práva osobního užívání ze dne [datum] (č. l. 102); dohoda o zániku práva osobního užívání pozemku ze dne [datum] (č. l. 133); Výpis z evidence nemovitostí ze dne [datum] (č. l. 134); rozhodnutí o prodloužení lhůty k dokončení stavby ze dne [datum]; <i>Právní hodnocení</i> 31. Soud věc posuzoval dle zákona č. 40/1968 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), neboť počátek běhu vydržecí doby v roce 1988 a případný vznik vlastnického práva žalobců vydržením k části pozemku par. [číslo] spadá do období účinnosti zákona č. 40/1968 Sb. (viz § 3028 odst. 2 věta za středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).

32. Stěžejní otázkou, kterou se soud ve věci zabýval, bylo, zda žalobci nabyli vlastnické právo k části pozemku [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], vymezeného dle geometrického plánu [číslo] 2018 ze dne [datum] vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] nově označeném jako [číslo] o výměře 107 m2, vydržením a s tím spojenou otázkou, zda žalobci mohli být v dobré víře, že jim náleží vlastnické právo k předmětné části pozemku par. [číslo] přičemž soud dospěl k závěru, že nikoli.

33. Žalobci svou dobrou víru dovozují ze skutečnosti, že při nabytí svého pozemku par. [číslo] byli v omylu, že součástí nabytého pozemku par. [číslo] byla ve skutečnosti i předmětná část pozemku par. [číslo] přičemž tento omyl byl způsoben tím, že pozemek par. [číslo] byl v terénu vyznačen včetně předmětné části pozemku par. [číslo]. <i>34. Podle § 134 odst. 1 OZ 1964 se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.</i> <i>35. Podle 129 odst. 1 OZ 1964 je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.</i> <i>36. Podle § 130 odst. 1 OZ je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.</i> 37. Předně soud konstatuje, že dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2001, sp. zn. 22 Cdo 386/2000,„ nabyvatel nemovitosti může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem části sousední parcely, kterou nenabyl, přičemž způsobilým předmětem vydržení vlastnického práva je i pozemek, který je částí parcely“, pakliže by tedy žalobci byli se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že nabytím pozemku par. [číslo] nabývají i část pozemku par. [číslo] došlo by za splnění dalších podmínek stanovených v § 134 odst. 1 a 129 odst. 1 OZ k vydržení této části pozemku. Soud je však z níže uvedených důvodů tohoto názoru, že žalobci v dobré víře být nemohli, když si museli být vědomi, že jim předmětná část pozemku par. [číslo] nenáleží a to zejména s ohledem na tvar pozemku par. [číslo] (zkosený roh pozemku [číslo] který je zcela obklopen pozemkem [číslo]) a tvaru předmětné části pozemku par. [číslo] (zakulacený roh).

38. Soud zdůrazňuje, že ve věci nebylo prokázáno, že by pozemek par. [číslo] byl, v době nabytí žalobci, v terénu vyznačen včetně předmětné části pozemku par. [číslo]. Jediný důkaz, který tuto skutečnost potvrzuje je toliko účastnická výpověď žalobce a), kterou však soud v této části shledal za nedůvěryhodnou.

39. Soud dále zdůrazňuje, že dospěl ke skutkovému závěru, že žalobcům bylo známo v roce 1989 a opětovně v roce 1999, že roh pozemku [číslo] který je zcela obklopen pozemkem [číslo] je zkosený, když tato skutečnost jim byla známa ze stavební dokumentace ke stavbě jejich domu [adresa] a garáže nacházejících se na pozemku [číslo]. Soud zde dodává, že je jen těžko uvěřitelné, že by žalobcům jako stavitelům nebyla známa stavební dokumentace ke stavbě jejich domu a garáže. Dále soud poukazuje na geodetický plán ze dne [datum], dle kterého je rovněž zřejmý tvar pozemku par. [číslo] o kterém žalobce a) uvedl, že ho mohl nechat vyhotovit. Pakliže nechal žalobce a) tento geometrický plán sám vyhotovit, je velmi pravděpodobné, že se s ním i seznámil.

40. V souvislosti s posouzením dobré víry žalobců ohledně tvaru pozemku parc. [číslo] soud považuje za vhodné poukázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2000 sp. zn. 22 Cdo 1253/99, dle kterého„ posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp., nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. [obec] víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří.“ 41. Dle citovaného rozsudku je nutno dobrou víru žalobců posuzovat objektivně, tedy nikoli z pohledu žalobců, přičemž je nutno vzít v úvahu, zda by žalobci byli v dobré víře i za předpokladu, že by dodrželi běžnou opatrnost, kterou šlo s ohledem na okolnosti a povahu konkrétní věci po každém požadovat, přičemž soud je toho názoru, že u osoby, která staví dům či garáž, případně si je nechá postavit, lze legitimně očekávat, že se stavební dokumentací seznámí, tedy při hodnocení dobré víry žalobců lze po žalobcích požadovat, aby byli seznámeni se stavební dokumentací.

42. Pokud se žalobci skutečně neseznámili se stavební dokumentací ke svému domu a garáži, nedostáli požadavku běžné opatrnosti a tedy ani nemohou být v dobré víře ohledně skutečností, které by jim jinak byly známi ze stavební dokumentace. Ostatně bylo by absurdní dobrou víru žalobců dovodit ze skutečnosti, že se neseznámili se stavební dokumentací ke svému domu a garáži.

43. Soud opětovně zdůrazňuje, že ve stavební dokumentaci k domu žalobců a garáži je zcela jednoznačně sporný roh pozemku [číslo] který je zcela obklopen pozemkem [číslo] vyznačen jako zkosený. Ze stavební dokumentace, zejména ze stavební dokumentace ke garáži, rovněž plyne vzdálenost hranice pozemku parc. [číslo] od komunikace.

44. I kdyby soud dospěl ke skutkovému závěru, že pozemek par. [číslo] byl, v době jeho nabytí žalobci, v terénu skutečně vyznačen včetně předmětné části pozemku par. [číslo] nemohli žalobci být v dobré víře, neboť si byli vědomi, resp. při dodržení běžné míry opatrnosti by si museli být vědomi, rozporu mezi vyznačením v terénu a vyznačením ve stavební dokumentaci včetně vyznačení v geometrickém plánu, a proto nemohli být v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem, tedy ani nemohli být oprávněným držitelem dle § 130 odst. 1 OZ.

45. Při posouzení dobré víry žalobců soud dále přihlédl ke skutečnosti, že v dotčené oblasti se nacházejí dvě rozvodné skříně a to žalobců a souseda. Tyto rozvodné skříně tvoří jeden celkem a jsou v jedné linii, přičemž rozvodná skříň žalobců je obrůstána živým plotem žalobců. Živý plot vedle rozvodné skříně je zastřižen zároveň s obrubníkem komunikace. Soud podotýká, že je notorietou, že rozvodné skříně se umisťují zejména na okraj pozemku. Za této situace nemohou být žalobci v dobré víře, že jim náleží i část pozemku par. [číslo] mezi jejich rozvodnou skříní a obrubníkem komunikace. Soud zde dále podotýká, že pakliže by žalobcům měla náležet i tato část pozemku par. [číslo] byl by vytvořen na tomto pozemku u rozvodných skříní zub a pozemek žalobců a jejich souseda by se nenacházel v jedné linii s ohledem na průběh komunikace. Dále soud podotýká, že žalobci se do oblasti přistěhovali až po sousedech, resp. začali stavět dům až po sousedech, tedy jim musel být i znám průběh hranice jejich pozemku i s ohledem na průběh hranic pozemků sousedů, nepochybně by vzbuzovalo pochybnosti, pokud by jejich pozemek vůči pozemků sousedů byl předsazen a tedy by nebyly v jedné linii. Soud zde podotýká, že si je vědom, že byl sporný i průběh hranic soudních pozemků, nicméně sousedi si zabrali menší část pozemku žalovaného než žalobci, tedy i s ohledem na tuto skutečnost by byl pozemek žalobců zvětšený o spornou část pozemku par. [číslo] předsazen vůči sousedním pozemkům. Konečně soud přihlédl ke skutečnosti, že předmětné oblasti žádný pozemek nemá oblý roh a pokud nějaký pozemek nemá roh tvořen pouze dvěma přímkami, pak je roh zkosený skosený.

46. Co se týče živého plotu, tak soud konstatuje, že samotná skutečnost, že si žalobci zasadili bez oprávnění živý plot na cizím pozemku či na hranici svého pozemku a následně ho nechali bez oprávnění rozrůst na cizí pozemek, nezakládá žalobcům právo na vydržení části cizího pozemku, nacházejícího se pod živým plotem. I v této situaci je nutnou podmínkou, aby žalobci byli v dobré víře ohledně skutečnosti, že část pozemku, na které zasadí živý plot nebo na kterou nechají živý plot rozrůst, jim náleží. Soud zde podotýká, že celková šíře živého plotu činí cca 160 cm.

47. Co se týče na rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1646/2018 dle kterého„ není účelem institutu vydržení nucené zbavení vlastnického práva původního vlastníka, nýbrž uvedení dlouhodobého faktického stavu do souladu se stavem právním. Dlouhodobá držba, zejména pokud trvá více než 50 let, nasvědčuje dobré víře držitele, protože při obvyklé péči o majetek by skutečný vlastník pozemku nepochybně přistoupil k řešení věci, pokud by sám měl již dříve za to, že držitel užívá jeho pozemek. Lze uvést, že na dlouhodobou držbu váže nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. mimořádné vydržení, s výjimkou prokázaného nepoctivého úmyslu (§ [číslo]). Podobně lze nahlížet na držbu trvající nerušeně (nejméně) 35 let.“ V uvedeném rozhodnutí je kladen důraz, aby soud vycházel z individuálních okolností každého jednotlivého případu založených na skutkových zjištění a na nutnost individuálního zvážení věci v případě mimořádných okolností. Zjištěné skutkových okolnosti zakládali možnost mimořádného vydržení, přičemž je zdůrazněno, že v období od [datum] do [datum] nebylo mimořádné vydržení možné, pouze je nutné tuto okolnost vzít v úvahu. V předmětné věci trvala nerušená držba více než 35 let a přistoupily k ní z hlediska dobrých mravů specifické okolnosti (dohoda na převodu vlastnického práva k pozemku; předání držby; převzetí kupní ceny; po zjištění skutečného právního stavu žádná ze stran převod nezpochybňovala).

48. Dle názoru soudu nelze rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1646/2018 na nyní projednávaný případ aplikovat, neboť v nyní projednávané věci nejsou dány žádné specifické okolnosti z hlediska dobrých mravů ve prospěch žalobců. Naopak soud má za to, že žalobci nejsou v dobré víře co do putativního nabytí části pozemku parc. [číslo] spolu s nabytím pozemku parc. [číslo]. Soud podotýká, že v rozhodném období pro nyní projednávanou věc není mimořádné vydržení možné. Dále soud konstatuje, že s ohledem na zjištěný skutkový stav není u žalobců dána podmínka poctivé držby (viz § 992 odst. 1 OZ 2012 a § 1089 OZ 2012), neboť žalobci věděli, resp. žalobcům muselo být z okolností zřejmé, že jim vlastnické právo ke sporné části pozemku par. [číslo] nenáleží. Konečně soud dodává, že citované rozhodnutí nelze vykládat v tom smyslu, že lze bez dalšího pouze s ohledem na dlouhou dobu vydržet pozemek. [příjmení] doba držby je tolika jedna ze skutečností, ke které soud přihlíží z hlediska dobré víry.

49. K projektové dokumentaci místní komunikace II soud konstatuje, že v jednom výkresu (výkres s měřítkem 1:500) je sice vyznačen i kromě zkoseného rohu i roh kulatý, přičemž takto vzniklý geometrický útvar tvaru části kruhu na výkresu nemá uvedené vlastní číslo parcely, avšak i toto vyznačení popírá dobrou víru žalobců, neboť pakliže jim byl znám tento konkrétní výkres projektové dokumentace místní komunikace II, musel by sám o sobě v žalobcích vzbudit pochybnosti o tvaru předmětného rohu, tedy by žalobci nemohli být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že roh je kulatý. Soud zde zdůrazňuje, že v ostatních výkresech je roh pozemku [číslo] vyznačen pouze jako zkosený. Konečně soud dodává, že žalobci v podané žalobě neodvozují svou dobrou víru z této projektové dokumentace. <i>Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení</i> 50. Žalobci sice s předmětnou části pozemku par. [číslo] nakládali jako s vlastní ve smyslu § 129 odst. 1 OZ (udržování živého plotu), nebyli však se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jim náleží vlastnické právo k předmětné části pozemku par. [číslo] proto nemohli být dle § 130 odst. 1 OZ oprávněnými držitele, a proto se nemohli ani dle § 134 odst. 1 OZ stát vlastníky předmětné části pozemku par. [číslo] tedy soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

51. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“, když žalovaný byl v řízení plně úspěšný, a proto mu náleží plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení.

52. Za tarifní hodnotu pro určení náhrady nákladů řízení soud vzal dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) částku 35 000 Kč, neboť řízení se týkalo určení vlastnického práva k nemovitosti, přičemž hodnotu předmětné nemovitosti lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, kdy by bylo nutno vyhotovit znalecký posudek.

53. Náhrada nákladů účelně vynaložených žalovaným sestává z 9 úkonů právní služby dle 11 odst. 1 AT (příprava a převzetí zastoupení; písemné podání ze dne [datum]; účast při jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]; účast při místním šetření dne [datum] a [datum]) po 2 500 Kč dle § 7 bod 7 AT (celkem 22 500 Kč); 9 paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT (celkem 2 700 Kč); celkem tedy 25 200 Kč.

54. Dále náhrada nákladů sestává z náhrady za promeškaný čas zástupce žalovaného dle § 14 AT za 14 půlhodin (cesta k jedná a zpět dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]; cesta k místnímu šetření a zpět dne [datum] a [datum]) po 100 Kč, celkem 1 400 Kč; a cestovních výloh zástupce žalovaného dle ustanovení § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za cestu dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] na trase [obec] - [obec] a zpět (20 km); za cestu dne [datum] a [datum] na trase [obec] – [obec] u [obec] vozidlem [příjmení] [příjmení] [jméno] 5.7 L (hodnoty spotřeby dle TP 17,7 – 10,1 – 12,9; palivo [příjmení]) a náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 440/2016 Sb.) činí celkem 1 466 Kč.

55. Celková náhrada účelně vynaložených nákladů žalovaným činí 28 066 Kč (25 200 Kč + 1 400 Kč + 1 466 Kč).

56. K podání žalovaného ze dne [datum] soud konstatuje, že toto podání bylo učiněno bez výzvy soudu a žalovaný v něm neuvedl žádné nové podstatné informace, soud tedy neshledal, že by žalovanému v souvislosti s tímto podáním vznikly účelně vynaložené náklady.

57. Náhradu nákladů řízení jsou žalobci povinni uhradit dle § 149 odst. l o. s. ř. k rukám zástupce žalovaného, který je advokátem. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena v obecné pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 3 dnů.