5 C 234/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Petrem Balcarem sídlem Panská 895/6, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 63 650 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 63 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 63 650 Kč od 5. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 16 920,80 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr. Petra Balcara, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s tím, že dne 16. 7. 2014 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla registrační značka, jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní a žalovaným vyzvednuto dne 30. 5. 2019. Odtah byl proveden na pokyn strážníka Městské policie hlavního města Prahy, když odtah byl proveden na základě § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o silničním provozu“). V souvislosti s odtahem vozidla pak žalobkyni vznikl nárok na úhradu ceny odtahu a ceny parkovného, kdy náklady na odtah činí 1 900 Kč a náklady na parkovné činí 250 Kč za 1. až 3. den, 400 Kč za 4. až 180. den a 50 Kč za 181. den a každý následující až do vyzvednutí vozidla. Žalobkyni byl vůči žalovanému nárok již částečně přiznán rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 19. 12. 2016, č.j. 5 C 294/2016-57, kterým byla žalovanému uložena povinnost nahradit náklady za odtah a parkovné do 4. 12. 2015. Žalobou v této věci se tak žalobkyně domáhá zaplacení parkovného za období od 5. 12. 2015 do 30. 5. 2019.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující stav:

4. Dne 16. 7. 2014 bylo osobní motorové vozidlo tovární značky SAAB, registrační značka, na pokyn strážníka Městské policie Hlavního města Prahy id. číslo odtaženo z ulice příjmení jméno z anonymizováno na základě § 27 zákona o silničním provozu (prokázáno protokolem o odtahu číslo). Jako vlastník a provozovatel uvedeného vozidla byl ke dni 6. 8. 2014 v centrálním registru vozidel zapsán jméno příjmení, datum narození, který ovšem uvedené vozidlo již dne 3. 3. 2012 na základě kupní smlouvy převedl na pana jméno příjmení, narozeného 6. 7. 1973 (prokázáno kartou vozidla a kupní smlouvou ze dne 3. 3. 2012). Oznámeními byli jméno příjmení a jméno příjmení vyrozuměni o odtahu uvedeného vozidla včetně nákladů za odtah a parkovné (prokázáno oznámeními ze dne 1. 9. 2014 a 9. 9. 2014 včetně doručenek). Výzvou ze dne 9. 12. 2014 byl pan jméno příjmení žalobkyní vyzván k uhrazení dlužné částky za odtah výše uvedeného vozidla (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 9. 12. 2014 včetně kopie obálky). Nařízením Rady Hlavního města Prahy č. 184 ze dne 12. 2. 2013 byly v § 2 stanoveny maximální ceny, a to mj. 1 900 Kč za úplný odtah vozidla a za služby parkovišť určených ke střežení vozidel ve výši 50 Kč/den od 181. dne (prokázáno nařízení Rady č. 184 ze dne 12. 2. 2013). Žalobkyni byl nárok vůči žalovanému za odtah a parkovné do 4. 12. 2015 přiznán rozsudkem zdejšího soudu ze dne 19. 12. 2016, č.j. 5 C 294/2016-57, kdy v řízení bylo zjištěno, že vlastníkem vozidla je od 13. 6. 2012 žalovaný (prokázáno citovaným rozsudkem zdejšího soudu). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 27. 11. 2020).

5. Po právní stránce soud postupoval dle ustanovení § 27 odst. 1 zákona o silničním provozu, které obsahuje výčet situací, ve kterých řidič nesmí zastavit a stát. Podle § 27 odst. 5 zákona o silničním provozu o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.

6. Za shora uvedeného, kdy bylo prokázáno, resp. nebyl prokázán opak, že žalovaný byl v předmětném období provozovatelem vozidla, které bylo odtaženo a umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalovaná částka odpovídá parkovnému za období uvedenému v žalobě. Soud jen podotýká, že absenci výzev ze strany žalobkyně žalovanému o odtahu vozidla a umístění na parkovišti nepřičítal k tíži žalobkyně, neboť žalovaný nebyl uveden jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla v centrálním registru vozidel, ač měl činit kroky k takovému přihlášení, čímž by dosáhl toho, že žalobkyní by byl vyrozuměn přímo on. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Protože žalovaný nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. O příslušenství rozhodl soud podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 2 546 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 3 660 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 2 494,80 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 16 920,80 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci.