5 C 24/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1 proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem Městem Kutná Hora sídlem Havlíčkovo náměstí 552/1, 284 01 Kutná Hora - Vnitřní Město o zaplacení 5 226,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 634,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 634,58 Kč od 4. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 592,10 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 424,26 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 956,30 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 226,28 Kč od 2. 2. 2021 do 3. 6. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1, 75 % ročně z částky 1 592,27 Kč od 4. 6. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 4 162,68 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s tím, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr do limitu 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit jistinu a hradit úrok ve výši 16,9 % ročně a další poplatky formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu. Žalovaná úvěrové prostředky čerpala v plné výši, splátky však řádně a včas nehradila. Právní předchůdce žalobkyně dluh žalované ke dni 5. 2. 2020 zesplatnil. Pohledávka za žalovanou pak byla smlouvou ze dne 28. 1. 2021 postoupena na žalobkyni. Té žalovaná po postoupení pohledávky ničeho neuhradila, ačkoliv k tomu byla vyzvána předžalobní výzvou.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila prostřednictvím svého opatrovníka, který poukázal na to, že ačkoliv v době uzavření smlouvy o úvěru ještě nebylo rozhodnuto o omezení svéprávnosti žalované, ze znaleckého posudku je zřejmé, že žalovaná od narození trpí mentální retardací, která ovlivňuje její právní jednání a znemožňuje jí pochopit důsledky uzavřených smluv. V době uzavření předmětné smlouvy již probíhalo řízení o svéprávnosti a opatrovnictví žalované, měl tak za to, že žalovaná nebyla způsobilá k uzavření úvěrové smlouvy.

3. Žalovaná souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Dne 22. 5. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejím základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované poskytnout možnost čerpání peněžních prostředků do výše 5 000 Kč (prokázáno úvěrovou smlouvou). Žalovaná úvěr čerpala téhož dne (prokázáno úvěrovým účtem žalované). Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, dosud uhradila částku 1 365,42 Kč (prokázáno platební historií žalované). Jelikož žalovaná i přes výzvy úvěr řádně nesplácela, právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou ve stanovené lhůtě k úhradě a po nezaplacení úvěr ke dni 5. 2. 2020 zesplatnil (prokázáno výzvou ze dne 4. 1. 2020 a oznámení o splatnosti včetně podacího lístku). Pohledávka byla smlouvou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna (prokázáno smlouvou ze dne 28. 1. 2021 a oznámení o postoupení pohledávky). Ani přes předžalobní výzvu žalovaná dluh neuhradila (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 4. 3. 2021). Soud dále zjistil, že znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 14. 7. 2019 byla žalovaná shledána jako osoba s vrozenou lehkou mentální retardací, která není léčitelná. Porucha negativně ovlivňuje schopnost žalované právně jednat. Posuzovaná by měla mít možnost nakládat s peněžními prostředky pouze omezeně, max. do výše 300 Kč (prokázáno citovaným znaleckým posudkem). Řízení o svéprávnosti žalované u zdejšího soud bylo zahájeno v březnu 2019, rozsudkem ze dne 15. 10. 2019, č.j. 10 Nc 5203/2019-69, byla žalované omezena ve svéprávnosti na dobu pěti let, přičemž omezení se mj. týká nakládání žalované se jměním, jehož hodnota přesahuje částku 300 Kč. Opatrovníkem žalované bylo jmenováno Město Kutná Hora (prokázáno citovaným rozsudkem).

5. Soud má tak po postupu dle § 132 o.s.ř. prokázáno, že v březnu 2019 byl ke zdejšímu soudu podán podnět na omezení svéprávnosti žalované. V průběhu řízení o omezení svéprávnosti žalované jmenovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně úvěrovou smlouvu, na jejímž základě jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Čerpané peněžní prostředky řádně nesplácela, dosud uhradila pouze částku 1 365,42 Kč. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 15. 10. 2019 byla žalovaná omezena ve svéprávnosti mj. pro nakládání s peněžními prostředky ve výši nad 300 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“).

7. Podle § 55 odst. 1 o.z. k omezení svéprávnosti lze přistoupit jen v zájmu člověka, jehož se to týká, po jeho zhlédnutí a s plným uznáváním jeho práv a jeho osobní jedinečnosti. Přitom musí být důkladně vzaty v úvahu rozsah i stupeň neschopnosti člověka postarat se o vlastní záležitosti.

8. Podle § 57 odst. 1 o.z. Soud může omezit svéprávnost člověka v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat, a vymezí rozsah, v jakém způsobilost člověka samostatně právně jednat omezil.

9. Podle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena neplatně. Ačkoliv bylo o omezení svéprávnosti žalované pravomocně rozhodnuto až po uzavření předmětné úvěrové smlouvy, ze znaleckého posudku zpracovaného na zdravotní stav žalované bylo zjištěno, že jmenovaná trpí mentální retardací již od narození, přičemž tato duševní porucha ovlivňuje schopnost žalované právně jednat. Nutno dodat, že již v době před uzavřením úvěrové smlouvy byl u zdejšího soudu podán podnět k omezení svéprávnosti žalované, z čehož lze bezpečně dovozovat, že již v době před uzavřením úvěrové smlouvy byly dány pochybnosti o duševním zdraví žalované a s tím spojenou způsobilostí právně jednat. Dále je nutné připomenout, že neplatné není pouze právní jednání učiněné osobou, která není plně svéprávná, ale též osobou jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat (§ 581 o.z.). Sama skutečnost, že žalovaná právně jednala ještě před omezením její svéprávnosti tak sama o sobě není jediným podstatným kritériem pro posouzení její způsobilosti právně jednat. Vzhledem k závěrům znaleckého posudku a ke skutečnosti, že řízení o omezení svéprávnosti žalované bylo vedeno již v době uzavření smlouvy, lze naopak zcela jednoznačně uzavřít, že žalovaná v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru nebyla právně způsobilá takovou smlouvu uzavřít, neboť její schopnost právně jednat ohledně úvěrové částky byla značně omezena. Soud tedy uzavřel, že právní jednání žalované spočívající v uzavření předmětné smlouvy bylo neplatné ve smyslu § 588 o.z.

13. Shora uvedené zjištění ovšem nic nemění na tom, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaná má tyto povinnost vrátit. Vzhledem k tomu, že úvěrová smlouva byla uzavřena neplatně, nelze po žalované požadovat zaplacení ve smlouvě sjednaného úroku a dalších poplatků. Žalovaná je však povinna vrátit dosud nesplacenou jistinu dle ustanovení o bezdůvodném obohacení, když i zákon pamatuje na povinnost vydat bezdůvodné obohacení tím, kdo získal majetkový prospěch bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o.z.), tedy mj. na základě absolutně neplatné smlouvy. Jelikož žalovaná z poskytnuté částky 5 000 Kč uhradila prozatím 1 365,42 Kč, uložil soud žalované podle § 2991 odst. 1 o.z. uhradit žalobkyni, jako právnímu nástupci toho, na jehož úkor se žalovaná bezdůvodně obohatila, i zbývající část poskytnutých peněžních prostředků ve výši 3 634,58 Kč (5 000 Kč - 1 365,42 Kč).

14. Vzhledem k tomu, že žalovaná již v době postoupení pohledávky byla omezena ve svéprávnosti a nebyla schopna právního jednání, soud dospěl k závěru, že úrok z prodlení z dlužné částky není možné požadovat od té doby, kdy se výzvy k zaplacení dostaly do dispozice žalované, nýbrž do dispozice jejího opatrovníka. Tomu byl ve věci vydaný elektronický platební rozkaz doručen dne 19. 5. 2021, jímž bylo žalované uloženo do patnácti dnů zaplatit nebo podat odpor. Poslední den k zaplacení či podání odporu připadl na den 3. 6. 2021, a proto se žalovaná do prodlení se splacením dlužné částky dostala až dnem 4. 6. 2021. Soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (8, 25 % ročně). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

15. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Pro účely rozhodování o nákladech řízení v této věci soud nevycházel pouze z„ jistiny“, tedy žalované pohledávky samotné, nýbrž do posouzení míry úspěchu a neúspěch ve věci zahrnul i příslušenství, a to včetně běžícího zkapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 30 Co 363/2013). Soud tak při posouzení míry neúspěchu ve věci k tíži žalobkyně zohlednil i kapitalizovaný úrok z prodlení a kapitalizovaný úrok v celé jejich výši, běžící úrok kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku a dále též běžící zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku. Po zohlednění všech těchto částek se podává, že účastníci byli ve sporu přibližně stejně úspěšní, a proto soud rozhodl tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.