5 C 243/2020

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Alenou Šorčíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. Ing. Petrem Václavíkem sídlem U nákladového nádraží 1949/2, 130 00 Praha 3 o prominutí nájemného a o zrušení smlouvy o nájmu dopravního prostředku

I. Žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalované domáhá toho, že se počínaje dnem 3. 4. 2020 žalobkyni promíjí nájemné dle smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne 14. 2. 2020, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalované domáhá toho, že se zrušuje smlouva o nájmu dopravního prostředku ze dne 14. 2. 2020, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce ve výši 33 190,30 Kč k rukám zástupce žalované advokáta JUDr. Ing. Petra Václavíka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1. 6. 2020 domáhala zrušení smlouvy o nájmu dopravního prostředku, kterou uzavřela s žalovanou dne 14. 2. 2020, a dále prominutí nájemného dle této smlouvy, a to ode dne 3. 4. 2020. Žalobu odůvodnila takto: účastníci dne 14. 2. 2020 uzavřeli na dobu určitou smlouvu o nájmu dopravního prostředku - lokomotivy řady 721: [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] (dále jen jako„ Lokomotiva“), která byla žalovanou žalobkyni předána na základě předávacího protokolu drážního vozidla téhož dne, tj. 14. 2. 2020. V průběhu nájmu žalobkyně zjistila, že Lokomotiva není způsobilá provozu z důvodu technické překážky ve smyslu § 71 odst. 5 vyhl. č. 173/1995 Sb., když není vybavena kompatibilním funkčním rádiovým zařízením na tratích nebo částí tratě s provozovanou traťovou částí systému vlakového rádiového zařízení. Dopisem ze dne 20. 4. 2020 a 27. 4. 2020 byla žalované sdělena překážka provozu a uplatněna práva dle § 2318 odst. 2 a § 2322 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), žalovaná přislíbila nápravu, ke které však nedošlo. Žalobkyně proto po ústní dohodě s žalovanou dne 3. 4. 2020 předala Lokomotivu zpět žalované v železniční stanici [obec]. Dne 1. 4. 2020 však žalovaná žalobkyni vyfakturovala nájemné ve výši 235 950 Kč za měsíc, se splatností ke dni 15. 4. 2020, přestože věděla, že Lokomotiva trpí technickou překážkou provozu; žalobkyně uvedenou vadu žalované vytkla dopisem ze dne 9. 4. 2020. Žalobkyně se pokusila o řešení sporu smírnou cestou, žalovaná však na možnost smírného řešení nereagovala a namítala, že nedošlo k řádnému předání předmětné lokomotivy, následkem čehož žalobkyni vyfakturovala nájemné za měsíc květen ve výši 290 400 Kč, se splatností ke dni 15. 5. 2020. Žalobkyně z důvodu technické nezpůsobilosti vozidla odmítla dopisem ze dne 15. 4. 2020, resp. 6. 5. 2020, faktury uznat, následkem čehož pak žalovaná zaslala žalobkyni předžalobní výzvu k plnění, kterou vyzvala žalobkyni k uhrazení celkové částky ve výši 526 350 Kč. Poté ještě žalovaná vyfakturovala žalobkyni dne 16. 5. 2020 částku 58 987,50 Kč se splatností ke dni 30. 5. 2020, kterou žalobkyně považuje rovněž za nedůvodnou. S ohledem na to, že žalovaná odmítá s žalobkyní ukončit nájemní vztah dohodou, a současně je nemožné smlouvu ukončit žalobkyní jednostranně, podává žalobkyně tuto žalobu.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí, neboť má za to, že požadavek na zrušení smlouvy je nárokem určovacím a žalobkyně tedy ve věci musí prokazovat naléhavost právního zájmu, ten však žalobkyně postrádá. Žaloba je dle žalované neprojednatelná, když žalobkyně na jedné straně požaduje prominutí nájmu a současně žádá o zrušení smlouvy, přičemž při zrušení smlouvy dochází k jejímu zrušení ex tunc, tedy není co promíjet; žalobkyně tedy může být úspěšná vždy maximálně z 50 %, neboť jeden nárok vylučuje ten druhý. Dále uvedla, že v souladu se smluvním ujednáním bylo povinností žalobkyně zajistit si splnění povinnosti radiového traťového spojení. Neméně podstatná je i skutečnost, že existují v zásadě tři druhy traťových rádiových spojení a samotná lokomotiva může mít v rámci vlaku několik úkolů a z nich vyplývajících pozic ve vlaku, je tedy vždy možné ji provozovat i na tratích, kde není rádiového spojení třeba; lokomotiva tak nemusí být v základu vybavena předmětným rádiovým spojením. Pro případ, že žalobkyně chtěla provozovat lokomotivu na trati, kde je třeba příslušného vybavení, pak to dle žalované měla žalobkyně ze své pozice podnikatele v drážní dopravě vědět a mohla si obstarat přenosné zařízení. Povinnost žalobkyně hradit nájemné plyne z platné nájemní smlouvy, kterou si účastníci mezi sebou dojednali, a ze skutečnosti, že předmět nájmu nebyl žalobkyni řádně předán zpět, když v souladu s čl. VI. odst. 3 smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne 14. 2. 2020 nebyl o předání sepsán písemný protokol, ani mezi účastníky nedošlo k sepisu jiného písemného ujednání dle čl. VI. odst. 2 citované smlouvy. Žalovaná uzavřela, že pokud by žalobkyni předala vadný předmět nájmu, tj. lokomotivu, kterou nelze řádně užívat, nenajela by žalobkyně s lokomotivou 3 500 km.

3. Soud vzal v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za svá nesporná tvrzení účastníků, která učinili při soudním jednání, konkrétně že Lokomotiva v době předání nebyla vybavena rádiovým zařízením.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z listiny Potvrdenie registračních údajov železničného vozidla v národnom registri železničných vozidel ze dne 8. 6. 2021 bylo zjištěno, že od 6. 4. 2016 je vlastníkem, držitelem a subjektem zodpovědným za údržbu vozidla, európske evidenčné číslo vozidla [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo], žalovaná.

6. Ze smlouvy o nájmu dopravních prostředků ze dne 14. 2. 2020 (dále jen jako„ Smlouva“) se podává, že žalobkyně jako nájemce a žalovaná jako pronajímatel spolu uzavřely smlouvu o nájmu dopravního prostředku, dle které se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni Lokomotivu, řady 721: [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo], a žalobkyně se zavázala žalované platit na základě fakturace denní nájemné ve výši 7 500 Kč bez DPH a za každý ujetý km 20 Kč bez DPH s tím, že nájemci náleží sleva z ceny nájemného ve výši 50 % z denního nájmu za každou sobotu a neděli, pokud Lokomotiva nebude v těchto dnech provozována. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 14. 2. 2020 do 30. 9. 2020 s tím, že místem předání předmětu nájmu a jeho opětovného vrácení bude nákladiště [obec] (čl. VI. odst. 1 Smlouvy), nebo po písemné dohodě může být zvoleno místo odlišné (čl. VI. odst. 2 Smlouvy). Současně bylo výslovně ujednáno (čl. VI. odst. 3 Smlouvy), že při předávání předmětu nájmu zpět žalované (pronajímateli) dojde k vyhotovení předávacího protokolu podepsaného oběma stranami. Dle čl. II. odst. 2) Smlouvy nájemce vzal na vědomí, že při užívání předmětu nájmu vystupuje jako samostatný subjekt k jiným třetím osobám, zodpovídá za řádný a bezpečný provoz předmětu nájmu, za dodržování příslušných právních předpisů a technických norem spojených s užíváním a provozem předmětu nájmu. Dle čl. VII. odst. 11) Smlouvy byl pronajímatel povinen udržovat předmět nájmu v provozuschopném stavu, jak po stránce legislativní, tak po stránce technické a dbát tak především na platnost všech revizi a kontrol dle příslušných předpisů a této smlouvy. Dle čl. VII. odst. 12) Smlouvy se pronajímatel zavázal, že neposkytne nájemci předmět nájmu, který by neodpovídal zákonu o drahách č. 266/1994 Sb. a vyhlášky č. 173/95 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Dle čl. VIII. odst. 14) Smlouvy pak bylo smluveno, že při výkladu ustanovení smlouvy nelze přihlížet k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, bylo vyloučeno použití ust. § 558 odst. 2 o. z. s tím, že veškerá praxe smluvních stran a veškeré jejich zvyklosti jsou vyjádřeny ve smlouvě. Smluvní strany se zavázaly, že se nebudou dovolávat zvyklostí a praxe stran, které z této smlouvy výslovně nevyplývají, že při výkladu této nájemní smlouvy se nebude přihlížet k praxi zavedené mezi smluvními stranami ani k tomu, co uzavření této nájemní smlouvy předcházelo, popřípadě k tomu, že smluvní strany daly následně najevo, jaký význam a obsah nájemní smlouvy přikládají.

7. Z předávacího protokolu drážního vozidla [číslo] bylo zjištěno, že dne 14. 2. 2020 na nákladišti [obec] došlo k předání předmětu nájmu dle Smlouvy, kdy za žalobkyni vozidlo převzal pan [jméno] [příjmení] a za žalovanou předal pan [jméno] [příjmení]. Dle uvedeného stavu při převzetí byl předmět předání bez vad.

8. Z emailu ze dne 1. 3. 2020 zaslaného z adresy [email] na adresu [email] se podává, že [příjmení] [příjmení] zaslal [jméno] [příjmení] přehled výkonu HV v měsíci únoru 2020, kdy počáteční stav Lokomotivy k 14. 2. 2020 byl 32 819 a konečný stav k 29. 2. 2020 byl 33 842.

9. Z oznámení Správy železnic, státní organizace, ze dne 9. 3. 2020 se podává, že žalobkyně byla Správou železnic vyzvána k okamžité nápravě stavu pro porušení povinností žalobkyně jako dopravce podle podmínek § 71 odst. 5 vyhlášky č. 173/1995 Sb., a čl. 8 Nařízení komise EU 995/2015, nařizujících povinnost vybavení vedoucích hnacích vozidel na tratích, nebo části tratě s provozovanou traťovou částí systému vlakového rádiového zařízení, kompatibilní funkční mobilní částí rádiového zařízení. Neplnění této povinnosti bylo shledáno u celkem 21 vlaků. Dále bylo konstatováno, že v září roku 2019 bylo žalobkyni již zasláno upozornění na končící pětileté přechodné ustanovení k vyhlášce č. 173/1995 Sb., dané na dovybavení hnacích vozidel.

10. Ze zprávy o hnacím vozidle [číslo] v období od 23. 3. 2020 do 29. 3. 2020 bylo zjištěno, že předmětné vozidlo dne 26. 3. 2020 skončilo ve své cílové stanici [obec], kde mělo ke dni 28. 3. 2020 dojít k montáži zařízení TRS. Avšak následně se vozidlo dostalo do stanice [obec], kterou opustilo dne 27. 3. 2020, kdy po přerušení v [obec], dne 28. 3. 2020 pokračovalo směr [obec].

11. Z emailu ze dne 3. 4. 2020 zaslaného z adresy [email] na adresu [email] se podává, že [příjmení] [příjmení] zaslal [jméno] [příjmení] přehled výkonu v měsíci březnu 2020, kdy počáteční stav Lokomotivy k 1. 3. 2020 byl 33 842 a konečný stav k 28. 3. 2020 byl 36 188.

12. Z knihy předávky hnacího vozidla 721 [číslo] soud zjistil, že dne 3. 4. 2020 byl nájezd lokomotivy 36 850 km.

13. Z výpisu o pohybu a zprávy o lokomotivě za období 3. – 9. 4. 2020 ze dne 15. 5. 2020 bylo zjištěno, že Lokomotiva se dne 3. 4. 2020 nacházela v železniční stanici [obec].

14. Z výpisu evidence Správy železnic za období od 28. 3. 2020 do 17. 5. 2020 bylo zjištěno, že předmětná lokomotiva dne 3. 4. 2020 dorazila jako vlakové hnací vozidlo do žst. [obec], přičemž stanici opustila téhož dne jako postrkové hnací vozidlo.

15. Z oznámení o ukončení Smlouvy o pronájmu dopravního prostředku ze dne 4. 3. 2020, včetně doručenky datové zprávy, se podává, že žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím sítě datových schránek dne 9. 4. 2020 dopis, v němž oznámila žalované ukončení Smlouvy z důvodu závažného porušení ustanovení smlouvy žalovanou, když o vozidlo není schopno provozu na síti Správy železnic, s. o.

16. Ze zálohové faktury [číslo] ze dne 1. 4. 2020, se splatností ke dni 15. 4. 2020, soud zjistil, že žalovaná vyfakturovala žalobkyni částku ve výši 235 950 Kč.

17. Z listiny Oznámení o neakceptaci zálohové faktury [číslo] urgence o ukončení Smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne 15. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně dne 15. 4. 2020 zaslala žalované listinu, v níž odmítla zálohovou fakturu žalované [číslo] ze dne 1. 4. 2020, neboť dne 3. 4. 2020 byla žalované v žst. [obec] dotčená lokomotiva předána; současně žalobkyně žalované také opětovně oznámila ukončení Smlouvy z důvodu neschopnosti vozidla k provozu na síti Správy železnic, s.o., a z důvodu užívání vozidla jinými dopravci.

18. Ze zprávy Správy železnic o pohybu HV [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo] ze dne 25. 8. 2020, soud zjistil, že předmětná lokomotiva se ode dne 9. 4. 2020 nacházela v žst. [obec] a v období od 9. 4. 2020 do 17. 8. 2020 byla lokomotiva využita pouze jednou, a to dne 16. 6. 2020, kdy její cílovou stanicí bylo hl. n. [obec].

19. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne 20. 4. 2020 a podacího lístku ze dne 27. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vůči žalované uplatnila právo na prominutí nájemného dle Smlouvy ode dne 3. 4. 2020, kdy byl žalované předán zpět předmět nájmu. Žalobkyně se dále domáhala zrušení Smlouvy z důvodu nezpůsobilosti provozu předmětu nájmu a vyzvala za tímto účelem žalovanou k uzavření dohody.

20. Ze zálohové faktury [číslo] ze dne 1. 5. 2020, soud zjistil, že žalovaná vyfakturovala žalobkyni za pronájem lokomotivy částku 290 400 Kč se splatností ke dni 15. 5. 2020.

21. Z oznámení o neakceptaci zálohové faktury [číslo] ze dne 6. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně odmítla zálohovou fakturu žalované [číslo] s odůvodněním, že dne 3. 4. 2020 byla žalované, v žst. [obec], předmětná lokomotiva předána a informovala žalovanou o krocích směřujících k podání žaloby.

22. Z dopisu žalované ze dne 6. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaná rozporovala řádné předání předmětu nájmu zpět do dispozice žalované, současně žalovaná žalobkyni vytkla vady vzniklé na lokomotivě užíváním v rozporu s uzavřenou Smlouvou o nájmu dopravního prostředku ze dne 14. 2. 2020 a vyloučila smírné řešení sporu.

23. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 15. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalobkyni k úhradě dluhu na nájemném v celkové výši 526 350 Kč z titulu uzavřené Smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne 14. 2. 2020, a to nejpozději do 30. 5. 2020, pod sankcí soudního vymáhání.

24. Z faktury [číslo] ze dne 16. 5. 2020, se splatností ke dni 30. 5. 2020, soud zjistil, že žalovaná z důvodu porušení smluvních podmínek uvedených ve Smlouvě o nájmu dopravního prostředku ze dne 14. 2. 2020 vyfakturovala žalobkyni částku ve výši 58 987,50 Kč jako doplatek nájmu lokomotivy 721: [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo].

25. Z dopisu a emailu právního zástupce žalobkyně ze dne 19. 5. 2020 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval právního zástupce žalované k smírnému řešení sporu, kdy uvedl, že dne 3. 4. 2020 došlo k vrácení předmětu nájmu žalobkyní z důvodu vytknuté technické vady, a naopak popřel žalovanou tvrzené vady způsobené žalobkyní na předmětu nájmu, závěrem uvedl, že s ohledem na korespondenci mezi účastníky je nesporné, že žalovaná má v současnosti v držení předmět nájmu.

26. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 30. 5. 2020 soud zjistil, že žalobkyně je k tomuto dni právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku s předmětem podnikání mj. provozování drážní dopravy.

27. Ze zálohové faktury [číslo] ze dne 1. 7. 2020, se splatností ke dni 23. 7. 2020, soud zjistil, že žalovaná vyfakturovala žalobkyni zálohu za měsíc červenec 2020 částku ve výši 299 475 Kč.

28. Z oznámení o neakceptaci zálohové faktury [číslo] ze dne 13. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně odmítla zálohovou fakturu žalované [číslo] s odkazem na probíhající soudní řízení.

29. Z prohlášení [právnická osoba], ze dne 31. 8. 2020, bylo zjištěno, že lokomotiva [číslo] je ode dne 18. 5. 2020, vyjma jednoho dne, kdy byla provedena kontrola pojezdu na prohlížecím kanálu DPOV [obec], odstavena na vlečce [právnická osoba] Předmětná lokomotiva byla převzata od žalobkyně za účelem kontroly stavu a opravy.

30. Z fotografie základního traťového rádiového spojení soud zjistil, že existují tři základní druhy traťových rádiových spojení, a to traťové rádiové spojení vyžadující gsm-r zařízení, traťové rádiové spojení vyžadující trs zařízení a traťové rádiové spojení bez jakéhokoliv požadavku na zařízení.

31. Z pokynu provozovatele dráhy k zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy [číslo] ve znění změny [číslo] s účinností od 1. 4. 2012, se podává, že bylo stanoveno základní rádiové spojení na železniční dopravní cestě provozované Správou železniční dopravní cesty, státní organizací. Dále byly zjištěny druhy vlakových rádiových zařízení užívaných na tratích provozovaných SŽDC, včetně skutečnosti, že ne na všech tratích se užívá základního traťového rádiového spojení TRS, kdy takovéto tratě mohou být bez základního i náhradního rádiového spojení. Současně bylo zjištěno, jakým způsobem má být rádiové komunikační zařízení pevně nainstalováno a podmínky případného užití přenosné radiostanice, zejména připojení na pevnou vnější anténu hnacího vozidla, dobíjení hlavního napájení z palubní baterie hnacího vozidla a schopnost terminálu pracovat s vysokofrekvenčním výkonem 5 -10 W v systému TRS.

32. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro účastníky prováděl montáže rádiového zařízení. Jednateli žalované panu [příjmení] koncem února roku 2020 nabídl provizorně zapůjčení ruční radiostanici TRS do předmětné lokomotivy a ten za ním poslala pana [příjmení]; následně si u něj pan [příjmení] objednal montáž tzv. vozidlové radiostanice, která je pevně ukotvená na lokomotivě, k čemuž mělo dojít po dohodě s žalobkyní dne 28. 3. 2020 v [obec]. Žalobkyně se na smluvenou montáž nedostavila, a ani v následujících týdnech neprojevila zájem o stanovení náhradního termínu, naopak sdělila svědkovi, že pro lokomotivu nemá práci a bude ji vracet. K namontování rádiového zařízení do předmětné lokomotivy došlo až po vrácení lokomotivy zpět žalované a do té doby byla lokomotiva vybavena pouze ručním terminálem. Svědek vysvětlil, že lze na první pohled poznat, zda je lokomotiva vybavena radiovým systémem, ovládací terminál je obvykle umístěn na stanovišti strojvedoucího a je zpozorovatelný běžným okem i laikovi. Dále uvedl, že vybavení lokomotivy ruční stanicí a pevným zařízením splňuje shodné požadavky, avšak u ruční radiostanice je nižší komfort obsluhy, proto se v současnosti využívá spíše u vozidel, které jezdí příležitostně. Svědek dále uvedl, že přenosnou radiostanici půjčil žalobkyni bez jakéhokoliv písemného předávacího protokolu, proto na toto nemá písemného potvrzení a nemohl se ani zpětně domáhat jejího vrácení.

33. Na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

34. Žalovaná je od 6. 4. 2016 vlastníkem, držitelem a subjektem zodpovědným za údržbu vozidla, európske evidenčné číslo vozidla [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo]. Dne 14. 2. 2020 žalovaná pronajala na dobu určitou od 14. 2. 2020 do 30. 9. 2020 na základě smlouvy o nájmu dopravních prostředků žalobkyni Lokomotivu, řady 721: [anonymizována dvě slova] [číslo] [číslo], za což se žalobkyně zavázala žalované platit denní nájemné ve výši 7 500 Kč bez DPH a za každý ujetý km 20 Kč bez DPH s tím, že nájemci náleží sleva z ceny nájemného ve výši 50 % z denního nájmu za každou sobotu a neděli, pokud Lokomotiva nebude v těchto dnech provozována. Dle čl. II. odst. 2) Smlouvy nájemce vzal na vědomí, že při užívání předmětu nájmu vystupuje jako samostatný subjekt k jiným třetím osobám, je zodpovědný za řádný a bezpečný provoz předmětu nájmu, za dodržování příslušných právních předpisů a technických norem spojených s užíváním a provozem předmětu nájmu. Dle čl. VII. odst. 11) Smlouvy byl pronajímatel povinen udržovat předmět nájmu v provozuschopném stavu, jak po stránce legislativní, tak po stránce technické a dbát tak především na platnost všech revizi a kontrol dle příslušných předpisů a této smlouvy. Dle čl. VII. odst. 12) Smlouvy se pronajímatel zavázal, že neposkytne nájemci předmět nájmu, který by neodpovídal zákonu o drahách č. 266/1994 Sb. a vyhlášky č. 173/95 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Dne 14. 2. 2020 na nákladišti [obec] došlo k předání předmětu nájmu bez závad, Lokomotiva nebyla vybavena rádiovým zařízením, což lze na první pohled poznat, neboť ovládací terminál je obvykle umístěn na stanovišti strojvedoucího a je zpozorovatelný běžným okem i laikovi. Koncem února roku 2020 provizorně po dohodě s žalovanou zapůjčil [jméno] [příjmení] panu [příjmení] z [příjmení] [příjmení] do Lokomotivy radiostanici TRS. Dne 9. 3. 2020 byla žalobkyně Správou železnic vyzvána k okamžité nápravě stavu pro porušení povinností žalobkyně jako dopravce podle podmínek § 71 odst. 5 vyhlášky č. 173/1995 Sb., a čl. 8 Nařízení komise EU 995/2015, nařizujících povinnost vybavení vedoucích hnacích vozidel na tratích, nebo části tratě s provozovanou traťovou částí systému vlakového rádiového zařízení, kompatibilní funkční mobilní částí rádiového zařízení s tím, že neplnění této povinnosti žalobkyně bylo shledáno u celkem 21 vlaků; již v září roku 2019 bylo žalobkyni zasláno upozornění na končící pětileté přechodné ustanovení k vyhlášce č. 173/1995 Sb., dané na dovybavení hnacích vozidel. Žalobkyně užívala Lokomotivu od 14. 2. 2020 minimálně do 3. 4. 2020, navzdory nedostatku instalace pevného rádiového sytému; od konce února 2020 měla v Lokomotivě ruční radiostanici TRS. Pan [anonymizováno] objednal montáž tzv. vozidlové radiostanice, která je pevně ukotvená na lokomotivě, k čemuž mělo dojít po dohodě s žalobkyní dne 28. 3. 2020 v [obec]. Žalobkyně se na smluvenou montáž nedostavila, a ani v následujících týdnech neprojevila zájem o stanovení náhradního termínu, naopak sdělila [jméno] [příjmení], že pro lokomotivu nemá práci a bude ji vracet. Žalobkyně podniká mj. v oblasti provozování drážní dopravy.

35. V České republice existují tři základní druhy traťových rádiových spojení, a to traťové rádiové spojení vyžadující gsm-r zařízení, traťové rádiové spojení vyžadující trs zařízení a traťové rádiové spojení bez jakéhokoliv požadavku na zařízení.

36. Ačkoli byly v řízení provedeny další důkazy, soud z nich nezjistil žádné pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti. Dále účastníci navrhovali provedení i dalších důkazů, při jednání soudu dne 8. 3. 2022 žalovaná na svých návrzích netrvala; ve vztahu k návrhům žalobkyně na provedení dalších důkazů soud tyto zamítl, a to pro jejich nadbytečnost, neboť skutkový stav byl soudem již náležitě zjištěn.

37. Po právní stránce soud hodnotil věc dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, tj. ve znění účinném do 30. 6. 2020. <i>38. Dle § 2321 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>39. Dle § 2322 odst. 1, 2, 3 o. z. pronajímatel odevzdá nájemci dopravní prostředek spolu s potřebnými doklady v ujednané době, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. [ulice] prostředek musí být způsobilý k provozu a k ujednanému způsobu užívání, jinak k užívání, k němuž dopravní prostředek obvykle slouží. Není-li dopravní prostředek způsobilý k provozu podle odstavce 2, nájemce má právo odmítnout dopravní prostředek převzít, a zjistí-li nezpůsobilost dodatečně, má právo jej vrátit a žádat odstranění vady nebo odevzdání jiného dopravního prostředku, anebo zrušení smlouvy.</i> <i>40. Dle § 5 odst. 1 o. z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.</i> <i>41. Dle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.</i> <i>42. Dle § 1 písm. e) až k) vyhlášky Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, se pro účely této vyhlášky rozumí e) drážním vozidlem dopravní prostředek, závislý při svém pohybu na stanovené součásti dráhy (koleji, troleji, lanu apod.) nebo v případě dráhy trolejbusové i drážní vozidlo, pohybující se vlastní silou mimo trakční vedení a napájené z nezávislého zdroje, které je primárně určeno pro jízdu při napájení z trakčního vedení; drážním vozidlem není vozidlo pro technologickou obsluhu výroby, provozované na zvlášť k tomu vyhrazených kolejích vlečky, jakož i lehký dopravní prostředek, který není konstrukčně uzpůsoben pro spojování s drážními vozidly a při svém pohybu je závislý na lidské síle, f) hnacím drážním vozidlem drážní vozidlo, schopné vyvíjet tažnou, případně brzdící sílu pro pohyb a brzdění vlastní a zpravidla i jiných drážních vozidel, g) řídicím vozem drážní vozidlo bez vlastního pohonu, které je vybaveno technickým zařízením k dálkovému ovládání určených typů hnacích drážních vozidel, h) speciálním vozidlem drážní vozidlo, konstruované pro údržbu, opravy a rekonstrukce dráhy nebo pro kontrolu stavu dráhy, odstraňování následků nehod a mimořádných událostí; je-li speciální vozidlo s vlastním pohonem o jmenovité hmotnosti vyšší než 20 t nebo s vlastním pohonem, umožňujícím vozidlu rychlost vyšší než 10 km.h-1 bez ohledu na hmotnost vozidla, jedná se o speciální hnací vozidlo, i) vedoucím drážním vozidlem hnací drážní vozidlo nebo řídicí vůz, ze kterého se ovládá jízda vlaku nebo drážního vozidla, j) typem drážního vozidla vozidlo, určené rozhodujícími parametry, stanovujícími jeho vlastnosti a použití; jsou to zejména druh vozidla a způsob provozování, nejvyšší rychlost, rozchod a výkon, k ) vlakem sestavená a svěšená skupina drážních vozidel, tvořená alespoň jedním hnacím a jedním taženým drážním vozidlem, označená stanovenými návěstmi, s doprovodem vlaku a jedoucí podle jízdního řádu nebo podle pokynu odborně způsobilé osoby řídící drážní dopravu, anebo též samostatné hnací drážní vozidlo nebo speciální vozidlo s vlastním pohonem, nebo svěšená nejméně dvě hnací drážní vozidla, označená stanovenými návěstmi, s doprovodem vlaku a jedoucí podle jízdního řádu nebo podle pokynu odborně způsobilé osoby řídící drážní dopravu.</i> <i>43. Dle § 71 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb. se zřizuje vlakové rádiové zařízení pro radiotelefonní spojení doprovodu vlaku s osobou řídící drážní dopravu, s doprovodem jiných vlaků a s pracovišti, která organizují drážní dopravu. Dále jej lze použít pro přenos signálů z vedoucího drážního vozidla na pevná zařízení dráhy a naopak a po dohodě s organizací telekomunikací pro veřejné telekomunikační účely (odst. 1). Přenáší-li vlakové rádiové zařízení signály pro řízení jízdy vedoucího drážního vozidla nebo lze-li jeho prostřednictvím řídit zařízení na dráze, musí být takový provoz registrován záznamovým zařízením nejméně po dobu 24 hodin. Jedním z přenášených signálů na vedoucí drážní vozidlo musí být povel k samočinnému zastavení jízdy drážního vozidla (odst. 2). Využívá-li se vlakové rádiové zařízení i pro veřejné telekomunikační účely podle odstavce 1, musí mít provoz zajišťující řízení drážního vozidla nebo řízení zařízení na dráze přednost před provozem veřejným (odst. 3). Mobilní část vlakového rádiového zařízení je součástí drážního vozidla, traťová část (základnová radiostanice) je součástí zařízení dráhy. Přenosné rádiové zařízení, které není připojeno k elektrickým obvodům drážního vozidla nebo k anténě pevně instalované na drážním vozidle, není součástí drážního vozidla. Přenosné rádiové zařízení lze použít pouze v režimu nouzového rádiového spojení (odst. 4). Dopravce je povinen použít pro provoz: a) na tratích nebo části tratě s provozovanou traťovou částí systému vlakového rádiového zařízení sloužícího k zajištění řízení drážní dopravy nebo pro přenos povelů, signálů, hlášení či datový přenos drážní vozidlo vybavené kompatibilní funkční mobilní částí rádiového zařízení; umožňuje-li traťová část vlakového rádiového zařízení vyslat povel k samočinnému zastavení drážního vozidla, musí být drážní vozidlo vybaveno technickými prostředky pro jeho realizaci, b) na tratích nebo části tratě vybavené vlakovým rádiovým zařízením systému GSM-R, zajišťujícím komunikační a hlasové funkce nebo datovou komunikaci v systému ETCS, drážní vozidlo vybavené kompatibilní mobilní částí systému GSM-R14) (odst. 5).</i> 44. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně jako nájemce a žalovaná jako pronajímatel uzavřely dne 14. 2. 2020 smlouvu o nájmu dopravního prostředku dle § 2321 o. z. an., jejímž předmětem byl pronájem Lokomotivy na dobu určitou od 14. 2. 2020 do 30. 9. 2020 a žalobkyně se smluvně zavázala platit žalované na základě fakturace denní nájemné ve výši 7 500 Kč bez DPH a za každý ujetý km 20 Kč bez DPH s tím, že nájemci náleží sleva z ceny nájemného ve výši 50 % z denního nájmu za každou sobotu a neděli, pokud Lokomotiva nebude v těchto dnech provozována.

45. Žalovaná poskytla předmět nájmu žalobkyni v provozuschopném stavu a bez závad. To ostatně potvrdila v předávacím protokolu ze dne 14. 2. 2020 i sama žalobkyně. Zákon vyžaduje, aby dopravní prostředek byl způsobilý k provozu a k ujednanému způsobu užívání, jinak k užívání, k němuž obvykle dopravní prostředek slouží; ona způsobilost dopravního prostředku není dána pouhou faktickou možností prostředek užít, ale také naplněním zákonných požadavků pro takové užití (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 533-536 s.). V dané věci si účastníci v uzavřené smlouvě neujednali způsob užívání Lokomotivy, proto měla být užívána k účelu, k němuž obvykle slouží. Žalobkyně ani žalovaná v řízení nerozporovaly, že Lokomotiva byla užívána k obvyklému účelu, tj. k provozování drážní dopravy.

46. Je třeba zdůraznit, že žalobkyně je podnikatelem v oblasti provozování drážní dopravy a navíc se smluvně (viz článek II. 2) Smlouvy) zavázala, že zodpovídá za řádný a bezpečný provoz Lokomotivy, stejně tak za dodržování příslušných právních předpisů a technických norem spojených s užíváním a provozem předmětu nájmu. S ohledem na to, že v řízení bylo prokázáno, že existují tři základní druhy traťových rádiových spojení, kdy stále jsou v České republice tratě, na kterých není vyžadováno žádné traťové rádiové spojení, i s ohledem na fakt, že vozidlo může mít dle § 1 vyhlášky č. 173/1995 Sb. více úkolů a z nich vyplývající polohu v rámci vlaku, dospěl soud k závěru, že žalovaná splnila své povinnosti, vyplývající z povahy smlouvy o nájmu dopravního prostředku, neboť předmět nájmu naplňoval zákonné požadavky k účelu, k němuž měla Lokomotiva dle Smlouvy sloužit. Současně bylo v řízení prokázáno, že Lokomotiva nebyla vybavena rádiovým zařízením, což lze na první pohled poznat, neboť ovládací terminál je obvykle umístěn na stanovišti strojvedoucího a je zpozorovatelný běžným okem i laikovi. Veškeré tyto skutečnosti tedy musely být žalobkyni jakožto podnikatelské právnické osobě orientující se v drážní dopravě zřejmé, a to tím spíše, byla-li již v září roku 2019 státní organizací Správy železnic upozorněna na její povinnosti jako dopravce podle podmínek § 71 odst. 5 vyhlášky č. 173/1995 Sb., zajistit vybavení vedoucích hnacích vozidel na tratích, nebo části tratě s provozovanou traťovou částí systému vlakového rádiového zařízení, kompatibilní funkční mobilní částí rádiového zařízení. V takové situaci je vyvrácena procesní obrana žalobkyně, která tvrdila, že až v průběhu nájmu zjistila, že Lokomotiva není způsobilá provozu z důvodu technické překážky dle § 7 odst. 5 již citované vyhlášky. Pokud by se žalobkyně domnívala, že neexistence radiového zařízení v Lokomotivě je vadou, jež zabraňuje jejímu obvyklému užití, pak měla jako nájemce odmítnout plnění, resp. převzetí Lokomotivy, a v takovém případě by jí vzniklo právo na prominutí nájemného. Soud však na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že to byla žalobkyně, která má v postavení dopravce povinnosti týkající se systému radiového zařízení a v souladu s tím se k těmto povinnostem zavázala i smluvně. Potřebovala-li žalobkyně jako nájemce užívat předmět nájmu i na tratích s nutností radiového spojení, bylo její povinností dle uzavřené Smlouvy zajistit si způsobilost předmětu nájmu z hlediska právních předpisů a technických norem souvisejících s užíváním předmětu nájmu, za absenci radiového spojení nenese odpovědnost žalovaná; žalobkyně nemůže těžit ze stavu jí zaviněného a získat prospěch v podobě zrušení Smlouvy nebo nároku na prominutí nájemného. Uzavřená smlouva o nájmu dopravního prostředku tedy byla shledána bez vad a žalobkyni nevzniklo právo na zrušení Smlouvy, či prominutí nájemného. Z tohoto důvodu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I, II).

47. Ve vztahu k argumentaci žalované týkající se povinnosti žalobkyně prokazovat ve věci naléhavý právní zájem soud uvádí, že se v dané věci nejedná o určovací žalobu, žalobkyně se nedomáhá určení neplatnosti smlouvy, ale jejího zrušení, přičemž oprávnění podat tento návrhu k soudu je dáno zákonem. Soud je tedy toho názoru, že v tomto typu řízení není nutná podmínka naléhavého právního zájmu.

48. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 190,30 Kč (výrok III.). Náhrada nákladů řízení spočívá v odměně advokáta za 8 úkonů právní služby dle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, (dále jen„ advokátní tarif“) po 2 500 Kč za 1 úkon, náhradě hotových výdajů za 8 úkonů právní služby po 300 Kč dle ust. § 13 advokátního tarifu ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, 4x účast na jednání soudu dne 30. 8. 2020, 2. 6. 2021, 10. 9. 2021, 8. 3. 2022, vyjádření ze dne 31. 8. 2020, ze dne 1. 9. 2021 a ze dne 1. 11. 2021), náhradě cestovních výdajů ve výši 840 Kč za cestu na jednání soudu dne 30. 8. 2020, na trase Praha – Kutná Hora a zpět, při ujetých 130 km (2x 65 km) osobním automobilem zn. Ford Tourneo Custom, při průměrné spotřebě 7,1 l na 100 km, ceně nafty 31,80 Kč a základní sazbě náhrady 4,20 Kč za 1 km jízdy (srov. vyhláška č. 358/2019 Sb.), náhradě cestovních výdajů ve výši 1 646 Kč (2x 823 Kč) za cestu na jednání soudu dne 2. 6. 2021 a 10. 9. 2021, na trase Praha – Kutná Hora a zpět, při ujetých 130 km (2x65 km) osobním automobilem zn. Ford Tourneo Custom, při průměrné spotřebě 7,1 l na 100 km, ceně nafty 27,20 Kč a základní sazbě náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy (srov. vyhláška č. 589/2020 Sb.), náhradě cestovních výdajů ve výši 944 Kč za cestu na jednání soudu dne 8. 3. 2022, na trase Praha – Kutná Hora a zpět, při ujetých 130 km (2x 65 km) osobním automobilem zn. Ford Tourneo Custom, při průměrné spotřebě 7,1 l na 100 km, ceně nafty 36,10 Kč a základní sazbě náhrady 4,70 Kč za 1 km jízdy (srov. vyhláška č. 511/2021 Sb.), náhradě za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu za čtyři cesty na jednání soudu z Prahy do Kutné Hory a zpět ve výši 1 600 Kč za celkem 16 započatých půlhodin po 100 Kč (celkem 8 cest na 4 jednání a zpět, doba jedné cesty 60 minut) a 21 % DPH z částky 27 430 Kč, tj. DPH ve výši 5 760,3 Kč.

49. Pro úplnost soud dává, že nepřiznal žalované náhradu za 1 úkon právní služby – závěrečný návrh, neboť písemné zpracování závěrečného návrhu nemá charakter písemného podání soudu, jedná se o úkon, který má být obsahově přednesen při jednání, toto podání tedy není tarifním úkonem a nepřísluší za něj náhrada odměny za právní zastoupení.

50. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.