5 C 26/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem JUDr. Ing. Pavlem Fabianem sídlem Marešova 304/12, 602 00 Brno proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 60 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 60 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 800 Kč od 21. 9. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 800 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 800 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 800 Kč od 21. 12. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 800 Kč od 21. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 34 185,19 Kč k rukám zástupce žalobce advokáta JUDr. Ing. Pavla Fabiana, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení žalované částky s tím, že dne 13. 9. 2020 se žalovanou uzavřel smlouvu o nájmu bytu, za který se žalovaná zavázala hradit nájemné ve výši 14 000 Kč měsíčně a dále poplatky za vodné a stočné ve výši 800 Kč měsíčně, a to vždy nejpozději do 20. dne v měsíci bezprostředně předchozího měsíci nájmu. Žalovaná za měsíce říjen 2020 až únor 2021 sjednané nájemné a poplatky žalobci nezaplatila, na úhradu nájemného za měsíc říjen 2020 žalobce použil složenou kauci ve výši 14 000 Kč. Žalovaná tak žalobci stále dluží částku 60 000 Kč sestávající se z dlužného nájemného za měsíce listopad 2020 až únor 2021 a z dlužných poplatků za měsíce říjen 2020 až únor 2021, dlužnou částku neuhradila ani přes zaslanou předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že v nájemní smlouvě se žalobce zavázal dodat do bytu funkční myčku, vyměnit dveře a zámky. Žalobce nic z toho neučinil a všechny tyto záležitosti včetně jejich zaplacení obstarala žalovaná. Dále měla s bytem spojeny výdaje, které rovněž hradila, ačkoliv tak měl učinit žalobce. Dále žalovaná namítala, že uhradila částku 15 600 Kč za plyn odebraný ve vedlejším bytu. Z vedlejšího bytu vycházel neustále křik v denních i nočních hodinách, docházelo k opakovaným návštěvám PČR a exekutora. Žalovaná dále namítala i to, že nájemné a poplatky jsou požadovány i za období, kdy pronajímaný byt již neužívala, neboť jej užívala pouze v období od 13. 9. 2020 do 31. 10. 2020. Dle žalované pak bylo třeba od žalované částky dále odečíst uhrazenou částku za služby makléře pana [příjmení].

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“.), z nichž zjistil následující skutečnosti:

4. Žalobce v postavení pronajímatele a žalovaná v postavení nájemce uzavřeli dne 13. 9. 2020 smlouvu, na jejímž základě byl žalované pronajat byt 4+1 v přízemí domu [adresa] v [obec], a to na dobu neurčitou (prokázáno smlouvou ze dne 13. 9. 2020). Žalovaná byla povinna drobné opravy v bytě související s užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradit sama (prokázáno bodem 2.5 smlouvy), dále se zavázala uhradit provizi realitního zprostředkovatele (prokázáno bodem 2.11 smlouvy). Žalovaná se zavázala platit žalobci nájemné ve výši 14 000 Kč měsíčně a dále poplatky za vodné a stočné ve výši 800 Kč měsíčně, tyto platby byly splatné do 20. dne v měsíci bezprostředně předchozího měsíci, za který bylo nájemné hrazeno (prokázáno body 4.1, 4.3 a 4.4 smlouvy). Žalovaná stvrdila, že byt je předáván v dobrém stavu s funkčním zařízením a s vymalovanými stěnami (prokázáno bodem 6 smlouvy). Žalobce se zavázal dodat do bytu myčku, popř. tak měla učinit žalovaná s tím, že žalobce by žalované částku ve výši kupní ceny uhradil; dále se žalobce zavázal vyměnit dveře do kuchyně, pokoje umístěného po pravé straně při vcházení do domu a dveře do koupelny, všechny bez skleněné výplně a osazeny zámkem FAB (prokázáno body 6.1 a 6.2 smlouvy). Žalobce žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 8. 4. 2021 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 8. 4. 2021 včetně podacího archu).

5. Soud dále provedl důkazy, z nichž se podává, že žalované byly jednotlivými dodavateli vyúčtovány částky 660 Kč za 6 ks led žárovek (prokázáno fakturou č. 2020 vystavenou [jméno] [příjmení]) a 816 Kč za sprchový set Easy k vaně a sprchovou baterii Novaservis (prokázáno fakturou č. F3102013434 ze dne 16. 9. 2020). Z potvrzení o provedených platbách u [příjmení] [země] má být patrno, že v průběhu září 2020 došlo k nákupu zboží sloužícího k vybavení či opravám domácnosti (prokázáno potvrzeními o platbách ze dne 5. 9. 2020, 15. 9. 2020, 17. 9. 2020, 21. 9. 2020 a 29. 9. 2020). Žalované byl dodavatelem plynu [právnická osoba] vyúčtován nedoplatek za plyn odebraný v období od 2. 11. 2020 do 6. 1. 2021 v odběrném místě [obec], [adresa], a to ve výši 15 605,26 Kč (prokázáno daňovým dokladem [číslo]).

6. Z provedených důkazů předložených žalovanou nijak nevyplývalo, že na zařízení bytu vynaložila náklady, které měl nést žalobce, popř. že měla uhradit částku za plyn spotřebovaný ve vedlejším bytě, který neužívala. Z provedených faktur totiž nijak nevyplývá, že k zaplacení fakturovaných částek skutečně došlo. Jde-li o potvrzení plateb za nákup zboží v [příjmení], případné bezkontaktní platby by bylo vhodno prokázat věrohodnějšími důkazy, neboť na základě předložených výpisů nebylo možné jednoznačně uzavřít, že k uváděným platbám skutečně došlo. I pokud by ovšem soud připustil, že žalovaná skutečně zaplatila za zboží dle výše uvedených faktur a potvrzení o platbách, nijak nedoložila, že tyto platby byly provedeny na nákup zboží, kterým dovybavila a opravila pronajatý byt. Totéž lze konstatovat k vyúčtování za odebraný plyn, když z něj není patrno, že spotřebovaný plyn byl vyúčtován i za odběr ve vedlejším bytě a že žalovaná odebraný plyn skutečně uhradila, ačkoliv tak měl učinit žalobce. Soud tedy vycházel ze skutkového stavu popsaného v odstavci 4. odůvodnění tohoto rozsudku, neboť ostatními provedenými důkazy nebyla prokázána tvrzení žalované.

7. Soud zamítl návrh žalované na doplnění dokazování daňovým dokladem č. 7/ 2020 a výslechem svědka [jméno] [příjmení], neboť se jedná o důkazy, které žalovaná označila až po koncentraci řízení ve smyslu § 118b odst. 1 o.s.ř. Další návrhy žalované na doplnění dokazování, a to odstoupení od nájemní smlouvy ze dne 31. 10. 2020, předávací protokol k bytu, SMS komunikace mezi žalobcem a žalovanou, fotodokumentace plynoměru, faktura č. 7/ 2020 vystavená panem [příjmení], dodací listy [číslo] a [číslo] a scany obrazovky mobilního telefonu o odchozích platbách, soud neprováděl, neboť uvedenými důkazy měly být prokazovány skutečnosti, u nichž žalovaná neunesla břemeno tvrzení, případně nebylo žalovanou označeno, které skutečnosti mají být předloženými důkazy prokázány.

8. Ke shora uvedenému nutno dodat, že tvrzení žalované ve vyjádření k žalobě byla velice stručná a ze samotného znění písemného vyjádření k žalobě zcela nevyplývaly všechny rozhodující skutečnosti o uplatněných námitkách započtení, které žalovaná v řízení vůči žalobci uplatnila. Rozsah důkazní povinnosti je přitom ve sporném řízení zásadně určen rozsahem povinnosti tvrdit skutečnosti, neboť aby účastník mohl nějakou skutečnost prokázat, musí ji nejdříve tvrdit (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011). V řízení tak nebyly k důkazu provedeny, jak je již uvedeno výše, předložené listiny, z nichž nebylo patrné, jaké skutečnosti jimi mají být prokazovány. Kupř. nebyly provedeny odstoupení od nájemní smlouvy a předávací protokol k bytu, neboť žalovaná pouze tvrdila, že doba nájmu trvala od 13. 9. 2020 do 31. 10. 2020, přičemž ani přes poučení soudu netvrdila, na základě jakých skutečností mělo k ukončení nájmu mezi účastníky ke dni 31. 10. 2020 dojít. Soud byl pak vůči žalované poměrně benevolentní, když důkazy předložené žalovanou, které byly v řízení provedeny, prováděl, aniž by provedeným důkazům předcházela všechna řádná skutková tvrzení. Jelikož se provedené listiny vztahovaly k výdajům, jejichž výše byla žalovanou ve vyjádření k žalobě uvedena, soud jisté nedostatky v žalobních tvrzeních„ přehlédl“ a důkazy provedl. Soud k důkazu provedl listiny předložené žalovanou, které se měly vztahovat k výdajům zaplaceným žalovanou na vybavení bytu, které měl nést sám žalobce, a dále k výdajům zaplaceným žalovanou na plyn spotřebovaný ve vedlejším bytu. Jak soud vyslovil již výše, ani těmito provedenými důkazy nebylo prokázáno, že žalovaná nesla náklady, které měl dle zákona či smluvních ujednání mezi účastníky nést sám žalobce.

9. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

10. Podle § 2204 odst. 1 o.z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

11. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

12. Podle § 2247 odst. 1, 2 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.

13. S ohledem na skutkové závěry shora uvedené soud uzavřel, že mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva. Předmětem smlouvy byl pronájem bytu, který žalobce přenechal žalované k užívání, přičemž ta se zavázala žalobci za užívání bytu hradit sjednané nájemné a dále poplatky za vodné a stočné. Mezi účastníky byla nájemní smlouva uzavřena na dobu neurčitou. Jelikož bylo žalováno dlužné nájemné za dobu trvání smlouvy, žalobce v řízení netížila povinnost tvrdit a prokazovat, že nájemní vztah mezi účastníky v rozhodném období skutečně trval; naopak bylo povinností žalované případně tvrdit a prokazovat, že nájemní vztah mezi účastníky skončil již dříve. Ač žalovaná namítala, že nájemní vztah po dobu, za kterou je nájemné požadováno, netrval, tato skutečnost nebyla v řízení prokázána.

14. Soud pak s ohledem na provedené dokazování nezjistil, že žalovaná nesla náklady na plnění, která měl po právu či podle smluvních ujednání mezi účastníky nést žalobce. Byť žalovaná v řízení neprokázala vynaložení všech jí tvrzených nákladů na zařízení bytu, v opačném případě by ani pravdivost všech takových tvrzení sama o sobě neznamenala důvodnost uplatněných námitek započtení. Kupř. ve smlouvě nebylo sjednáno, že náklady na výmalbu bytu by měl nést žalobce, a proto by soud případné prokázání nákladů na výmalbu nemohl přičíst k tíži žalobce (a to i vzhledem k tomu, že byt byl dle smlouvy předán vymalovaný). Soud z téhož důvodu nedával žalované ani poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. ohledně tvrzení o zaplacení služeb realitního zprostředkovatele, neboť ve smlouvě si účastníci neujednali, že by měl tyto služby hradit žalobce (ze samotné smlouvy naopak vyplývá, že je měla hradit sama žalovaná). Dle uzavřené nájemní smlouvy bylo povinností žalobce pouze dodat do bytu myčku a dále vyměnit troje dveře, které měly být osazeny zámky FAB. V řízení nebylo zjištěno, že žalovaná by tyto náklady nesla, jak je již uvedeno výše, a proto lze uzavřít, že žalovaná nenesla za žalobce žádné výdaje na zařízení bytu. V řízení dále nebyla zjištěna ani skutečnost, že žalovaná by hradila spotřebovaný plyn za jinou osobu (žalobce).

15. Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když žalovaná řádně nehradila nájemné a poplatky ve sjednané výši za období uvedené v žalobě, přičemž žalovaná jejich zaplacení ani netvrdila, a v řízení nebyly dále zjištěny další skutečnosti, na základě kterých by bylo možné žalobu (částečně) zamítnout. Soud tedy žalobě vyhověl v celém rozsahu a žalované uložil povinnost zaplatit žalovanou částku včetně úroku z prodlení podle § 1970 o.z. v zákonné výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť neuhrazením každé měsíční platby (nájemné + poplatky) se žalovaná dostala do prodlení se splacením dané částky. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

16. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: - 2 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), -) Advokát žalobce učinil v řízení celkem šest úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), jednoduchá výzva k plnění ze dne 8. 4. 2021 (§ 11 odst. 2 písm. h/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), písemné podání ve věci samé ze dne 6. 5. 2021 a dne 23. 7. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu), účast na jednání soudu dne 13. 8. 2021 a dne 1. 10. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Mimosmluvní odměna za pět úkonů právní služby činí 5 x 3 500 Kč (§ 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o) Mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) činí 1 x 1 750 Kč (§ 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 6 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), -) 3 618,74 Kč - náhrada za jízdu osobním automobilem tov. zn. Volkswagen Golf, [registrační značka], při dvou cestách Brno - Kutná Hora a zpět (jednání před soudem dne 13. 8. 2021 a dne 1. 10. 2021) o celkové vzdálenosti 180 Km, při ceně 27,20 Kč za litr pohonných hmot a náhrady 4,40 Kč za kilometr dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., -) 1 600 Kč - náhrada za promeškaný čas advokáta strávený cestou do místa úkonu v celkové délce 16 započatých půlhodin (dle § 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 adv. tarifu), -) 5 516,45 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z výše uvedených položek podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 34 185,19 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).