5 C 301/2020

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) Ing. celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti eventuálně zaplacení 66 089,98 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 16 320 Kč k rukám zástupce žalované advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhá uložení povinnosti žalované započíst jako úhradu částku ve výši 66 089,98 Kč v rámci exekučního řízení vedeného Exekučním úřadem [obec] pod sp. zn. 192 EX 148/07 (původně 92 EX 146/07) eventuálně zaplacení částky 66 089,98 Kč.

2. Žalobu odůvodnili tím, že žalovanou jako soudní exekutorkou je proti žalobcům jako povinným vedeno exekuční řízení pod sp. zn. 192 EX 148/07, přičemž z účtu [číslo] byla odepsána částka, resp. exekutor vymohl částku ve výši 64 155,68 Kč a z účtu [číslo] byla odepsána částka, resp. exekutor vymohl částku (ve výši 1 934,30 Kč, přičemž tyto částky nejsou započteny ani v jednom z exekučních spisů vedených pod sp. zn. 192 EX 79/07, sp. zn. 092 EX 148/07, tedy částka, která byla z účtů odepsána a nebyla exekutorem zaevidována, činí nejméně 66 089,98 Kč. Jednáním exekutora vznikla újma na jmění žalobců, neboť přišli o finanční prostředky vedené na účtech u společnosti [bankovní ústav], avšak tyto prostředky nebyly započteny na úhradu jejich dluhu. Exekuční příkazy vydané v rámci exekučního řízení sp. zn. 192 EX 148/07 nejsou ve spise obsaženy a neodpovídá jim žádná z evidovaných úhrad, kterou soudní exekutorka vede v rámci tohoto řízení.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že žalobci nedoložili důkazy, že by došlo k vymožení pohledávek. Předmětné účty pak byly zrušeny s debetním zůstatkem. K plnění dle exekučních titulů nedošlo, přičemž není povinností exekutora zjišťovat důvod a předpokládá se, že na postižených účtech nejsou finanční prostředky. Dále žalovaná uvedla, že žalobci činní kroky s úmyslem oddálit provedení dražby. Žalobci mohou k započtení předmětných částek do vymoženého plnění využít návrh na částečné zastavení exekuce. <i>Dokazování</i> 4. Z provedených důkazů soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

5. Obvodní soud pro Prahu 10 nařídil exekuci k uspokojení pohledávky ve výši 8 000 000 Kč mimo jiné proti žalobkyni a) a žalobci b) jako povinným a provedením exekuce pověřil Exekuční úřad [obec] (zjištěno z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 20. 4. 2007, č. j. 49 Nc 1996/2007 – 5; č. l. 15).

6. Obvodní soud pro Prahu 10 nařídil exekuci k uspokojení pohledávky ve výši 21 607 334,90 Kč mimo jiné proti žalobkyni a) a žalobci b) jako povinným a provedením exekuce pověřil Exekuční úřad [obec] (zjištěno z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 7. 2007, č. j. 49 Nc 3338/2007 – 18; č. l. 16). 7. [exekutorský úřad] přikázal dne 15. 10. 2007 provést exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky žalobkyně a) za společností [právnická osoba], č. smlouvy: [číslo], a této společnosti přikázal vyplatit exekutorovi do výše vymáhané pohledávky ve výši 21 607 334,90 Kč a nákladů exekuce a to na účet č. [bankovní účet] (zjištěno z exekučního příkazu Exekutorského úřadu v [obec] ze dne 15. 10. 2007, č. j. 092 EX 148/07 – 20; č. l. 54). 8. [exekutorský úřad] přikázal dne 15. 10. 2007 provést exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky žalobkyně a) za společností [právnická osoba], č. smlouvy: [číslo], a této společnosti přikázal vyplatit exekutorovi do výše vymáhané pohledávky ve výši 21 607 334,90 Kč a nákladů exekuce a to na účet č. [bankovní účet] (zjištěno z exekučního příkazu Exekutorského úřadu v [obec] ze dne 15. 10. 2007, č. j. 092 EX 148/07 – 21; č. l. 8). 9. [exekutorský úřad] přikázal dne 16. 10. 2007 společnosti [bankovní ústav] provést exekuci přikázáním pohledávky z účtu žalobce b) [číslo] ve výši 21 607 334,90 Kč a nákladů exekuce a připsat ji na účet soudního exekutora č. [bankovní účet] (zjištěno z exekučního příkazu Exekutorského úřadu v [obec] ze dne 16. 10. 2007, č. j. 092 EX 148/07 – 23; č. l. 9). 10. [exekutorský úřad] přikázal dne 16. 10. 2007 společnosti [bankovní ústav] provést exekuci přikázáním pohledávky z účtu žalobkyně a) [číslo] ve výši 21 607 334,90 Kč a nákladů exekuce a připsat ji na účet soudního exekutora č. [bankovní účet] (zjištěno z exekučního příkazu Exekutorského úřadu v [obec] ze dne 16. 10. 2007, č. j. 092 EX 148/07 – 24; č. l. 10).

11. V informačním systému Soudní exekutor NEW není evidována částka 64 155,68 Kč a částka 1 934,30 Kč (zjištěno z tiskové sestavy úhrad Ex 79/07; č. l. 60 až 62). 12. [bankovní ústav] nerealizovala exekuční příkaz ze dne 16. 10. 2007, č. j. 092 EX 148/07-23, povinný [celé jméno žalobce] z důvodu zrušení účtu č. [bankovní účet] dne 9. 4. 2009 (zjištěno ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 10. 4. 2009; č. l. 63). 13. [bankovní ústav] nerealizovala exekuční příkaz ze dne 16. 10. 2007, č. j. 092 EX 148/07-24, povinná [celé jméno žalobkyně] z důvodu zrušení účtu č. [bankovní účet] dne 14. 5. 2008 (zjištěno ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 9. 7. 2008; č. l. 64).

14. Obvodní soud pro Prahu 10 ve věci vedené pod sp. zn. 49 Nc 3338/2007 dne 31. 5. 2021 zamítl návrh žalobkyně a) a žalobce b) na zastavení exekuce a na částečné zastavení exekuce ve vztahu k exekučním příkazům ze dne 11. 10. 2007, č. j. 92 EX 148/07 – 9, a ze dne 24. 5. 2007, č. j. 92 EX 79/07-10 (zjištěno z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 5. 2021, č. j. 49 Nc 3338/2007 – 416; č. l. 86 - 90).

15. Ke dni 14. 5. 2008 zanikl účet žalobkyně a) č. [bankovní účet] (zjištěno z oznámení o zániku smlouvy o účtu a zrušení účtu ze dne 14. 5. 2008; č. l. 98). 16. [bankovní ústav] vypověděla žalobci b) dne 9. 4. 2009 smlouvu o účtu, číslo účtu [bankovní účet] (zjištěno z výpovědi smlouvy o účtu ze dne 9. 4. 2009; č. l. 99).

17. Z účtu číslo [bankovní účet] byla dne 22. 1. 2008 odepsána částka ve výši 1 934,30 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] (zjištěno z výpisu z účtu na č. l. 108 – 122; konkrétně č. l. 118). 18. [bankovní ústav] nemá k dispozici výpisy z účtu č. [bankovní účet] za období od 20. 4. 2007 do 9. 4. 2009 (zjištěno ze sdělení [bankovního ústavu] ze dne 19. 8. 2021; č. l. 123).

19. Na základě exekučního příkazu vydaného [exekutorský úřad] č. j. 92 Ex 148/07 – 20 nebyly vyplaceny žádné finanční prostředky. Smlouva [číslo] je aktivní a jsou na ní evidovány finanční prostředky ve výši 219 652,76 Kč (zjištěno ze sdělení [právnické osoby] [anonymizováno 5 slov] ze dne 24. 8. 2021; č. l. 125).

20. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

21. Soud nemá za prokázané, že by z účtu [číslo] došlo k odepsání částky ve výši 64 155,68 Kč. Z účtu číslo [bankovní účet] byla dne 22. 1. 2008 odepsána částka ve výši 1 934,30 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet], který je účtem [exekutorský úřad] a na který, dle exekučních přípisů měla být připsána exekuované finanční prostředky žalobců a) a b) jako povinných.

22. Soud ve věci dále provedl následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci:

23. Exekuční příkaz [exekutorský úřad] ze dne 11. 10. 2007, č. j. 092 EX 148/07-9 (č. l. 7); výpis z katastru nemovitostí ze dne 17. 4. 2020 (č. l. 11 – 12); výpis z katastru nemovitostí ze dne 16. 6. 2020 (č. l. 13 - 14); usnesení [exekutorský úřad] o nařízení dražebního jednání ze dne 7. 5. 2010 (č. l. 17 – 18); usnesení [exekutorský úřad] ze dne 8. 1. 2020, č. j. 192 EX 148/07-269 (č. l. 19); usnesení [exekutorský úřad] ze dne 9. 6. 2020, č. j. 192 EX 148/07-308; exekuční příkaz [exekutorský úřad] ze dne 15. 10. 2007, č. j. 092 EX 148/07-21 (pozn.: tento se vztahu k povinné [příjmení] [jméno]; č. l. 55); exekuční příkaz [exekutorský úřad] ze dne 16. 10. 2007, č. j. 092 EX 148/07-22 (pozn. tento se vztahu k povinnému [příjmení] [jméno] [příjmení]; č. l. 56 - 57); sdělení soudního exekutora [celé jméno žalované] ze dne 12. 4. 2021 (č. l. 79 – 80). <i>Právní hodnocení</i> 24. V projednávané věci soud shledal za stěžejní následující tři otázky.

25. První otázkou je, zda v rámci exekučního řízení vedeného [exekutorský úřad] pod sp. zn. 192 EX 148/07 (původně 92 EX 148/07) došlo k přikázání pohledávek žalobců ve výši 64 155,68 Kč a 1 934,30 Kč, resp. vymožení částek 64 155,68 Kč a 1 934,30 Kč.

26. Druhou otázkou je, zda je přípustné, aby se povinní domáhali v civilním řízení uložení povinnosti exekutorovi započíst jako úhradu finanční částky vymožené v rámci exekučního řízení.

27. Třetí otázkou je, zda je přípustné, aby se povinní eventuálně v civilním řízení domáhali po exekutorovi zaplacení neoprávněně vymožené částky v probíhajícím exekučním řízení.

28. Ohledně první otázky týkající se vymožení částek 64 155,68 Kč a 1 934,30 Kč soud konstatuje, že ve věci není prokázáno, že by došlo k vymožení částky ve výši 64 155,68 Kč. Soud zde podotýká, že žalobci byli vyzvání dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně skutečnosti, že uvedené částky byly vymoženy, avšak co do částky 64 155,68 Kč žalobci svoje břemeno tvrzení a důkazní neunesly.

29. Naopak soud má za prokázané, že částka 1 934,30 Kč byla [exekutorský úřad] [anonymizováno] [obec] vymožena.

30. Ohledně druhé otázky spočívající v možnosti, resp. právu domáhat se povinných v civilním řízení uložení povinnosti exekutorovi v rámci probíhajícího exekučního řízení započíst vymoženou částku jako úhradu, je soud toho názoru, že žalobcům (povinným) toto právo nenáleží. <i>31. Podle § 55 odst. 1 věty první zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ exekuční řád“) může návrh na zastavení exekuce povinný podat do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce.</i> <i>32. Podle § 55 odst. 2 věty poslední exekučního řádu nevyhoví-li exekutor návrhu na zastavení exekuce, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu.</i> <i>33. Podle § 55 odst. 5 exekučního řádu může o zastavení exekuce rozhodnout exekuční soud i bez návrhu.</i> 34. Podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. bude výkon rozhodnutí zastaven, jestliže výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat.

35. Exekuční řád v § 55 upravuje institut zastavení exekuce, přičemž stanovuje právo povinného podat návrh na zastavení exekuce (viz § 55 odst. 1 exekučního řádu). Nevyhoví-li exekutor návrhu na zastavení exekuce, má pravomoc o tomto návrhu exekuční soud (viz § 55 odst. 2 exekučního řádu), případně může exekuční soud rozhodnout o zastavení exekuce i bez návrhu (viz § 55 odst. 5 exekučního řádu). Dále je pak v § 268 o. s. ř. upraven institut zastavení výkonu rozhodnutí, jehož úprava se použije i při rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce (viz § 52 odst. 2 a 55b odst. 1 exekučního řádu).

36. Soud je toho názoru, že pokud se povinný domáhá v civilním řízení uložení povinnosti exekutorovi, aby v rámci probíhajícího exekučního řízení byl povinen započíst částku vymoženou v exekučním řízení, nelze tomuto návrhu vyhovět, neboť právě na tuto situaci dopadá institut zastavení exekuce (zastavení výkonu rozhodnutí) a proto je soud toho názoru, že povinný nemá právo se v civilním řízení domáhat výše uvedené povinnosti. Pakliže by soud toto právo žalobcům jako povinným přiznal, mělo by to za následek obcházení institutu zastavení exekuce prostřednictvím civilní žaloby, což je nepřípustné.

37. Dále soud považuje za nutné poukázat na § 6 o. s. ř., dle kterého je povinností soudu dbát na to, aby práv nebylo zneužíváno. Přiznal-li by pak soud výše uvedené právo žalobcům jako povinným, nedostál by své povinnosti dle § 6 o. s. ř., neboť by povinní mohli zneužívat tento typ žalob, tak aby obešli institut zastavení exekuce či institut zastavení vykonávacího řízení za situace, kdy jejich návrh na zastavení exekuce či na zastavení vykonávacího řízení byl zamítnut.

38. Soud tedy uzavírá, že mají-li žalobci jako povinní za to, že v rámci exekučního řízení nebyly zohledněny všechny vymožené částky, mohou se ochrany svých práv domáhat návrhem na zastavení exekuce či na částečné zastavení exekuce a nikoli žalobou v civilním řízení o uložení povinnosti. Žalobcům pak institut zastavení exekuce, resp. jejich právo podat návrh na zastavení exekuce je známo, neboť ho už využili (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 31. 5. 2021, č. j. 49 Nc 3338/2007 – 416).

39. K třetí otázce spočívající v eventuálním nároku žalobců na zaplacení částky ve výši 66 089,98 Kč soud předně konstatuje, že co do částky 64 155,68 Kč je návrh nedůvodný a to už jen z toho důvodu, že ve věci nebylo prokázáno, že by tato částka byla exekutorem vymožena, tedy že by se majetek žalobců o tuto částku snížil.

40. Co to částky ve výši 1 934,30 Kč, která byla [exekutorský úřad] [anonymizováno] [obec] vymožena, soud konstatuje, že tato částka by mohla představovat škodu, avšak jen za předpokladu, že byla vymožena neoprávněně a současně exekuční řízení nebylo skončeno, neboť pakliže nebylo skončeno, mohou se žalobci ochrany svých práva domáhat v rámci exekučního řízení a to např. návrhem na zastavení exekuce, a tedy i zde má soud za to, že za této situace nemají žalobci jako povinní právo žádat po exekutorovi zaplacení vymožené peněžité částky v civilním řízení.

41. K neoprávněnosti vymožení částky 1 934,30 Kč pak soud konstatuje, že žalobci netvrdili, že částka byla vymožena neoprávněně nad rámec jejich povinnosti, nýbrž škodu dovozují ze skutečnosti, že částka nebyla započtena na úhradu jejich dluhu. Dále zde jsou uplatnitelné i závěry soudu uvedené ke druhé otázce, na které soud odkazuje.

42. Konečně soud dodává, že civilní soud nemá pravomoc rozhodnout o zastavení exekučního řízení či přezkoumávat postup exekutora v probíhajícím exekučním řízení. <i>Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení</i> 43. Co do částky 64 155,68 Kč soud shledal žalobu za nedůvodnou, neboť nebylo prokázáno, že by tato částka byla exekutorem vymožena. Soud dodává, že i kdyby to prokázáno bylo, žalobu by byl nucen zamítnout ze stejných důvodů, jako ohledně částky 1 934,30 Kč.

44. Co do částky 1 934,30 Kč soud rovněž shledal žalobu za nedůvodnou, když sice bylo prokázáno, že částka byla vymožena, nicméně soud shledal, že žalobci nemají právo v civilním řízení domáhat se započtení předmětné částky ani eventuálně právo domáhat se po exekutorovi zaplacení této částky.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 320 Kč tvořený náklady za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 66 089,98 Kč, která představuje hodnotu pohledávky ohledně které, se žalobci domáhali uložení povinnosti eventuálně výši peněžitého plnění dle § 8 odst. 1 a. t. sestávající z částky 3 780 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení; vyjádření ve věci samé ze dne 1. 2. 2021; účast při jednání dne 2. 7. 2021 a účast při jednání dne 17. 9. 2021) celkem 15 120 Kč, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. celkem 1 200 Kč. Celková náhrada nákladů za zastoupením advokátem činí 16 320 Kč