5 C 321/2024

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. Lenkou Heřmánkovou sídlem Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení vlastnictví motorového vozidla

I. Určuje se, že žalobkyně není od 14. 2. 2019 vlastníkem motorového vozidla značky Peugeot 106, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 400 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky Mgr. Lenky Heřmánkové, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že od 14. 2. 2019 není vlastníkem motorového vozidla Peugeot 106, registrační značky , SPZ, , VIN: , VIN kód, (dále též „předmětné vozidlo“). Žalobu odůvodnila tím, že účastníci spolu dne 14. 2. 2019 uzavřeli kupní smlouvu, na jejímž základě si žalovaný převzal předmětné vozidlo a zaplatil kupní cenu. Účastníci si v kupní smlouvě ujednali, že žalovaný zajistí na své vlastní náklady přepis vozidla v registru silničních vozidel do deseti dnů. Žalobkyně z opatrnosti podala žádost o změnu údajů o vlastníkovi do registru vozidel, žalovaný ovšem svou povinnost nesplnil, a proto je žalobkyně stále evidována jako vlastník předmětného vozidla. Žalovaný svou povinnost nesplnil a o zápis změny vlastníka nepožádala ani přes žalobkyní zaslanou výzvu.

2. Žalovaný, ač mu byla žaloba řádně doručena, se k ní nevyjádřil.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“.), přičemž účastníci byli bez dalších návrhů na doplnění dokazování. Z provedených listinných důkazů byl následně po postupu dle § 132 o.s.ř. prokázán následující skutkový stav:

4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 14. 2. 2019 smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala na žalovaného převést vlastnické právo k předmětnému vozidlu oproti převzetí a zaplacení kupní ceny ve výši 17 600 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno, že vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovaného přechází okamžikem úplného zaplacení sjednané kupní ceny. Žalovaný si předmětné vozidlo převzal téhož dne (prokázáno kupní smlouvou č. K1278807 ze dne 14. 2. 2019 a protokolem o předání vozidla ze dne 14. 2. 2019). Žalobkyně vystavila fakturu na částku 18 400 Kč sestávající se z kupní ceny předmětného vozidla ve výši 17 600 Kč a z ostatního prodeje ve výši 800 Kč. Žalovaný částku 18 400 Kč dle vystavené faktury zaplatil v hotovosti dne 14. 2. 2019 (prokázáno fakturou č. , hodnota, a příjmovým dokladem ze dne 14. 2. 2019). Žalobkyně dne 14. 2. 2024 orgánu veřejné moci zaslala žádost o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla na žalovaného (prokázáno žádostí ze dne 14. 2. 2019). Žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 19. 6. 2024 vyzvala mj. k zajištění přepisu vozidla v registru silničních vozidel nejpozději do 29. 6. 2024 s tím, že v opačném případě se svého nároku bude domáhat soudní cestou (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 19. 6. 2024 včetně podacího lístku).

5. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Podle § 154 odst. 1 o.s.ř. je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

7. Podle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

8. Jelikož byla v projednávané věci podána negativní určovací žaloba, bylo nejprve nutné zkoumat, zda je na takovém určení dán naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je dle již dlouhodobě ustálené judikatury dán tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 17/1972). Účelem takové žaloby je tedy předejít stavům nejistoty ohledně určitého práva a nastolit jistoty v ohrožených právních vztazích. Byť je soudní rozhodovací praxe nakloněna tomu, že v případě určovacích žalob má být zásadně žalováno na určení existence práva, bylo soudní praxí dovozeno, že žalobce může mít naléhavý právní zájem právě i na určení neexistence určitého práva. Soudní praxe tak právě pro vyloučení odpovědnosti za přestupky či jiné případy odpovědnosti vyplývající ze stavu evidence registru vozidel umožňuje dosavadnímu vlastníkovi vozidla odstranit z registru vozidel údaj o vlastnictví daného vozidla na základě pravomocného rozsudku civilního soudu o určení, že není vlastníkem daného vozidla (srovnej nález pléna Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20).

9. Soud shledal, že žalobkyně na takovém určení naléhavý právní zájem má, když je v registru silničních vozidel stále vedena jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, a to přes jí tvrzený (a doložený) převod vlastnického práva k předmětnému vozidlu na žalovaného. V případě důvodnosti podané žaloby by takové rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalobkyně není vlastníkem předmětného vozidla, bylo podkladem pro změnu zápisu v registru silničních vozidel, resp. pro odstranění stávajícího údaje o vlastnictví k předmětnému vozidlu v registru. Práva žalobkyně jsou za nynější situace ohrožena právě v tom směru, že je stále zapsána jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, ačkoliv k němu své vlastnické právo pozbyla převodem na žalovaného.

10. Soud po provedeném dokazování s ohledem na zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když bylo zjištěno, že mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva, jejímž objektem bylo předmětné vozidlo. Z provedeného dokazování vyplynulo, že zaplacením plné kupní ceny došlo k převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu na žalovaného. V řízení tak bylo prokázáno, že žalobkyně není od jí tvrzeného data vlastníkem předmětného vozidla, a proto soud žalobě vyhověl. Nutno doplnit, že žalobkyně podala žalobu správně vůči žalovanému, který je posledním zjištěným vlastníkem předmětného vozidla.

11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky:- 2 000 Kč (zaplacený soudní poplatek),- Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu),o Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí 3 x 2 500 Kč (§ 9 odst. 1 a 3 ve spojení s § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu),o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu).Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 10 400 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Další listiny prokazující případné další náklady vynaložené v řízení již žalobkyní nebyly soudu předloženy.