5 C 378/2023
č. j. 5 C 378/2023-23
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 120 § 132 § 137 § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 419 § 420 § 1810 § 1970 § 2048 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 35 186 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 986 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 200 Kč s úrokem ve výši 12,28 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 938 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení zažalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalobkyní žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že částka 27 500 Kč byla převedena na účet určený žalovaným a částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku a sjednané úroky v celkové výši 46 000 Kč zaplatit ve 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1 150 Kč. K uzavření smlouvy došlo v elektronické formě, kdy totožnost žalovaného byla ověřena verifikační platbou ve výši 1 Kč. Žalovaný své povinnosti plynoucí ze smlouvy neplnil, když sjednané splátky řádně a včas neplatil, pročež žalobkyně dluh za žalovaným dne [datum] zesplatnila, o čemž žalovaného vyrozuměla. Žalovaný se dále pro případ prodlení se splácením závazku zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení, a to až do zesplatnění dluhu, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Žalovaný tak dluží 30 000 Kč na jistině, 2 013 Kč na dlužných úrocích, 1497 Kč na první smluvní pokutě a 1 376 Kč na smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky 32 013 Kč od [datum] do [datum]. Žalobkyně dále požadovala 300 Kč jako náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání dluhu (100 Kč za každou z upomínek). Žalovaný dluh ani přes výzvy žalobkyně neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.
3. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:
4. Žalobkyně má do [datum] povoleno poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení a poskytování vázaného spotřebitelského úvěru (prokázáno výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu). Účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč, z čehož částka 2 500 Kč představuje provizi zprostředkovatele hrazená přímo žalobkyní na pokyn žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni 30 000 Kč a společně se sjednaným úrokem 27,28 % ročně; celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni 46 000 Kč ve 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných k 20. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Žalobkyně se zavázala částku 27 500 Kč převést na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Podle čl. IV.2 písm. b) se žalovaný zavázal v důsledku prodlení se splácením úvěru zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v případě, kdy se úvěr stane splatným. Podle čl. IV.2 písm. c) se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu 499 Kč za prodlení se zaplacením každé jednotlivé splátky až do splatnosti úvěru. Podle čl. IV.4 písm. b) se žalovaný zavázal zaplatit 100 Kč za každou odeslanou upomínku pro neplacení splátek či poštovní poukázku. Uzavření smlouvy bylo stvrzeno verifikační platbou, kdy z účtu žalovaného uvedeného ve smlouvě byla na účet žalobkyně provedena platba ve výši 1 Kč (prokázáno úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne [datum] a potvrzením o transakci ze dne [datum]). Dne [datum] byla provedena z účtu žalobkyně platba ve výši 27 500 Kč na účet žalovaného a platba ve výši 2 500 Kč na účet č. [bankovní účet] (prokázáno výpisy z účtů). Žalovaný při uzavírání smlouvy prohlásil, že nemá více věřitelů a závazky po splatnosti delší 30 dnů, uvedl, že jeho mzda činí 25 000 Kč měsíčně, přičemž jeho výdaje činí 3 000 Kč měsíčně (prokázáno čestným prohlášením žalovaného ze dne [datum]). Byl proveden výpis z katastru nemovitostí k budově [adresa] v [obec], dle kterého náleží vlastnické právo [jméno] a [jméno] [příjmení] ve společném jmění, přičemž [jméno] [celé jméno žalovaného] potvrdil, že žalovaný je jeho synem, který bydlí v této nemovitosti a měsíčně přispívá na domácnost částkou 3 000 Kč (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí a prohlášením ze dne [datum]). Mzda žalovaného v měsících lednu a únoru 2023 činila necelých 25 000 Kč čistého měsíčně (prokázáno výplatními páskami žalovaného). Ve dnech [datum] byl žalovaný lustrován v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí (prokázáno lustracemi ve veřejných rejstřících). Upomínkami ze dne [datum] a [datum] měl být žalovaný vyzván k zaplacení jednotlivých splátek, přičemž odeslání upomínek se podává pouze z čestného prohlášení [jméno] [jméno] a seznamu odeslaných zásilek (prokázáno upomínkami a čestným prohlášením). Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyrozuměn o zesplatnění úvěru včetně výzvy k zaplacení a možnosti žalobkyně domáhat se dlužné částky soudní cestou (prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího lístku).
5. Po právní stránce soud postupoval dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a dále dle zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle ustanovení § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
6. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.), a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o.z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v o.z., ale i úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru.
7. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.
8. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Povinností je zejména uchovávat mj. dokumenty a záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dokumenty je nutno uchovávat nejméně po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty a záznamy vznikly.
10. Ze shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nastává tehdy, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet jednotlivé splátky úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, v neposlední řadě též případné závazky žadatele z dříve uzavřených smluv). Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. V projednávané věci přitom bylo zjištěno, že žalobkyně dostatečným způsobem zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, neboť si nechala doložit příjmy i výdaje žalovaného. Žalobkyně zjistila pravidelný měsíční příjem žalovaného i jeho pravidelné výdaje na domácnost, jakož i skutečnost, že žalovaný stále žije v domě svých rodičů, kterým přispívá částkou 3 000 Kč. Má-li žalovaný nad rámec této částky další pravidelné výdaje (což s ohledem na skutečnost, že shora uvedenou částkou jsou pokryty náklady na bydlení, energie a stravu, není jisté), tyto již nebylo v silách žalobkyně zjistit a ověřit, a proto byla žalobkyně odkázána na údaje sdělené žalovaným, který nad rámec těchto již další pravidelné náklady neuvedl. Zároveň žalobkyně žalovaného lustrovala ve veřejně přístupných rejstřících k ověření finančního zdraví žalovaného.
11. Žalobkyně tak dosud v řízení neprokázala, že žalovanému zaslala upomínky ze dne [datum] a ze dne [datum], kterými žalovaného vyzývala k plnění, neboť soud čestné prohlášení o odeslání neshledal relevantním dokladem o odeslání, když i odeslání těchto upomínek bylo možno doložit jinými věrohodnějšími způsoby. Soud nepostupoval dle § 115a o.s.ř. a ve věci nařídil jednání za tím účelem, aby mohl žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. poskytnout poučení, že jí dosud nebyla prokázána tvrzení o odeslání těchto upomínek žalovanému, a to včetně následků spojených s nesplněním výzvy. Nutno dodat, že poučení dle shora citovaného ustanovení o.s.ř. se poskytuje pouze účastníku (jeho zmocněnci či zástupci), který je přítomen u jednání, při jiném úkonu soud takové poučení neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být takové poučení poskytnuto účastníku, který se k jednání nedostavil a nepožádal o odročení jednání z důležitého důvodu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Je-li jednáno v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zmocněnce či zástupce), je to účastník, jenž svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006 sp. zn. 29 Odo 832/2006). Za situace, kdy se žalobkyně omluvila z jednání a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci v její nepřítomnosti, se tak sama připravila o dobrodiní soudu ve formě poučovací povinnosti dle § 118a o.s.ř.
12. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je z podstatné části důvodná. Jelikož žalovaný dluh řádně a včas dle smluvních ujednání uzavřené smlouvy nehradil, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Dluh žalovaného z úvěru se stal v souladu se smlouvou splatným, čímž žalovanému vznikla povinnost na navrácení dosud nesplaceného dluhu. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. přiznal soud žalobci zákonný ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. V ostatním pak soud žalobu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala odeslání dvou upomínek po 100 Kč a dále se žalobou domáhala v rozporu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru zaplacení smluvního úroku přesahujícího zákonnou výši i po 90. dnu po zesplatnění úvěru.
13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci jen nepatrný úspěch, a proto ji náleží plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 1 760 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 500 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a), b) a c) bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), -) 378 Kč (21 % daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 3 938 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.