5 C 42/2022

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Přemyslem Dubem sídlem Limuzská 3135/12, 108 00 Praha proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 22 146,73 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 346,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 011,08 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 135,65 Kč od 12. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 800 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne 1. 6. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa elektřinu a plyn a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu a plyn hradit sjednanou cenu. Žalovaný své povinnosti ze smluv neplnil, když za období od 3. 6. 2020 do 24. 11. 2020 za dodaný plyn a za období od 30. 6. 2020 do 12. 11. 2020 za dodanou elektřinu nezaplatil cenu, jak byla vyúčtována. Žalovaný se dále v uvedených smlouvách zavázal hradit smluvní pokuty za porušení povinností, žalobkyně požaduje zaplacení dvou smluvních pokut po 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou faktury přesahující 10 dnů. Další smluvní pokuty ve výši 6 800 Kč a 10 000 Kč jsou požadovány za ukončení dodávky plynu a elektřiny před uplynutím doby, na kterou byly smlouvy uzavřeny, když výše smluvních pokut se rovná 400 Kč za každý měsíc po ukončení dodávek až do doby, na kterou byla uzavřena. Přes upomínky žalovaný zažalovanou částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. Účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutí věci bez nařízení ústního jednání, nevyjádřili, a proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Účastníci platně uzavřeli smlouvy o dodávce plynu a o dodávce elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa], plyn a elektřinu a žalovaný se zavázal za odběr zaplatit sjednanou cenu. Smlouva o sdružených dodávkách plynu byla uzavřena na dobu 22 měsíců a smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny na dobu 30 měsíců s tím, že ji nelze vypovědět a současně bylo sjednáno, že v případě, že kterákoli ze smluvních stran písemně neoznámí druhé smluvní straně nejpozději 40 dnů před vypršením smlouvy, že trvá na jejím ukončení, prodlužuje se vždy doba trvání smlouvy o 22 (plyn), resp. 24 (elektřina) měsíců. V článku„ Ostatní ujednání“ u obou smluv bylo dále obsaženo ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu ve smlouvě uvedených případech, a to pouze pro žalovaného. Žalovaný se zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou vyplývající ze smlouvy přesahující 10 dnů. Smluvní pokuta byla dále sjednána pro žalovaného ve výši 400 Kč, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po ukončení dodávky od [anonymizováno] do konce doby trvání smlouvy (včetně případné prolongace), zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé [anonymizováno] neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu, pro případ že zákazník učiní bez souhlasu [anonymizováno] jakýkoli právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou (vše prokázáno smlouvami ze dne 1. 6. 2020). Žalobkyně odebraný plyn žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] odebranou elektřinu fakturou [číslo] (prokázáno uvedenými fakturami). Žalobkyně dne 4. 12. 2020 odstoupila od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a dne 25. 11. 2020 od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny pro nesplnění závazků vyplývajících ze smluv (prokázáno oznámeními ze dne 4. 12. 2020 a 25. 11. 2020 včetně podacího archu). Smluvní pokuty ve výši 100 Kč byly žalovanému vyúčtovány fakturami [číslo] [číslo] smluvní pokuta ve výši 6 800 Kč fakturou [číslo] smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč fakturou [číslo] (prokázáno uvedenými fakturami). V řízení nebylo prokázáno, že žalovaný vystavené faktury uhradil v celé jejich vyfakturované výši. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení všech dlužných částek s upozorněním, že nebude-li dobrovolně plněno, bude se žalobkyně zaplacení domáhat soudní cestou (prokázáno předžalobními výzvami ze dne 19. 4. 2021 a 9. 4. 2021 včetně podacích archů).

5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), a smlouvu dle § 72 odst. 2 energetického zákona Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.

6. Podle § 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona zákazník má právo na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny.

7. Podle § 62 odst. 1 písm. b) energetického zákona zákazník má právo na volbu a bezplatnou změnu dodavatele plynu.

8. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle § 2005 odst. 2 věty první o.z. odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů.

10. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, když žalovaný řádně nehradil dodanou elektřinu a plyn, a proto žalobkyni přiznal částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti každé z faktur do prodlení se zaplacením dané fakturované částky. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

13. Pokud žalobkyně žalobou uplatnila i nárok na zaplacení zbývajících smluvních pokut, které žalovanému vyměřila, soud tento shledal nedůvodným. Mezi účastníky vznikl závazkový vztah, jehož předmětem byla dodávka plynu a elektřiny ze strany žalobkyně do domácnosti žalovaného, a to na základě smluv o sdružených dodávkách plynu a elektřiny, které byly uzavřeny prostřednictvím předem připraveného formuláře, na jehož obsah nemohl mít žalovaný žádný vliv. Do smlouvy bylo vtěleno vedlejší ujednání obsahující komplex smluvních pokut, které stíhají výlučně žalovaného a které jsou vázány jak na porušení smluvních povinností, tak i na další právní skutečnosti.

14. Pokud jde o ujednání o smluvní pokutě ve výši 400 Kč za každý započatý měsíc období, v němž měl ještě trvat původně sjednaný smluvní vztah na dobu určitou, je z takového ujednání zřejmé, že se nejedná o smluvní pokutu vázanou na porušení smluvní povinnosti za trvání závazku, neboť taková smluvní pokuta se váže na realizaci práva smluvní strany odstoupit od smlouvy. Takové ujednání se taktéž dostává do rozporu s ustanovením § 2005 odst. 2 věty první o.z., pokud vznik práva na smluvní pokutu váže až na okamžik zániku závazku (ve smlouvě nebylo dohodnuto jinak). Měl-li by přitom zákonodárce kompenzačně sankční institut, kterým smluvní pokuta zakotvená v § 2048 o.z. je, v úmyslu vázat nejen na porušení smluvní povinnosti, ale i na další právní skutečnosti, pak by to nepochybně přímo do ustanovení § 2048 či § 2005 odst. 2 o.z. vtělil. Takovou koncepcí smluvní pokuty by ale zcela jistě popřel její smysl a účel. Soud má tedy za to, že takové smluvní ujednání odporující zákonu zjevně narušuje veřejný pořádek, což je pojem v zásadě odpovídající veřejnému zájmu. Jedná se v podstatě o zásady, na kterých společnost trvá a od kterých se nelze odchýlit (§ 1 odst. 2 o.z.).

15. Je třeba dále vzít v potaz, že v projednávané věci nejde ani o institut smluvní pokuty, jako spíše o finanční vyrovnání při předčasném ukončení závazkového vztahu. Tato problematika vznikla v minulosti již na úseku telekomunikačních služeb, kdy z důvodu rozbití monopolu v telekomunikacích vzniklo konkurenční prostředí, v němž si zákazníci mohli začít vybírat poskytovatele služeb, avšak současně v rámci konkurenčního boje došlo u řady poskytovatelů ke vzniku praktik zakomponovaných do formulářových smluv, prostřednictvím kterých se poskytovatelé snažili po nepřiměřenou dobu držet zákazníky mimo hospodářskou soutěž, např. uzavíráním smluv na dobu určitou s automatickou prolongací a stanovením sankcí pro případ předčasného ukončení smlouvy. Tím de facto omezovali svobodnou vůli zákazníka vybrat si na trhu poskytovatele telekomunikačních služeb. V důsledku těchto zneužívajících praktik, které vedly k narušení hospodářské soutěže a k překážkám řádného fungování trhu, byly do zákona o elektronických komunikacích přijaty limity a opatření, které tuto činnost regulovaly a mezi něž patří například stanovení maximální doby trvání závazku na dobu určitou (§ 63 odst. 7 zákona) a zákaz automatického prodlužování smluv bez předchozího kontaktu zákazníka (§ 63 odst. 10 zákona), dále pak stanovení limitů pro finanční vypořádání závazků u předčasně ukončených smluv na dobu určitou (§ 63 odst. 1 písm. p) zákona) tak, aby výše tohoto vypořádání byla přiměřená poskytované službě.

16. Energetický zákon tuto oblast fungování trhu včetně zákazu omezení hospodářské soutěže prozatím neupravuje. Nicméně s ohledem na shora uvedenou úpravu v oblasti telekomunikačních služeb soud uzavřel, že ujednání smlouvy obsahující sjednání závazku na 22, příp. 24 měsíců bez nutnosti vyrozumění zákazníka o konci trvání smlouvy a jeho souhlasu s prodloužením a stanovení paušální hodnoty za každý předpokládaný měsíc, v němž měl odběr pokračovat, bez stanovení vázanosti na předpokládaný odběr v daném období, se dostávají do rozporu se shora naznačeným korektivem zákazu narušování hospodářské soutěže a vytváření překážek pro řádné fungování vnitřního trhu na úseku energetiky, a proto soud taková ujednání shledal jako zjevně se příčící dobrým mravům s důsledkem jejich absolutní neplatnosti podle ustanovení § 588 o.z. (srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2020, č.j. 22 Co 283/2019-54). V projednávané věci pak není relevantní, že v případě smluv uzavřených s žalovaným k jejich prolongaci nedošlo a žalobkyně od smluv odstoupila v době původně stanovené smlouvami. Jelikož soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti shora uvedeného ujednání o smluvní pokutě, žalobu v části na zaplacení smluvních pokut ve výši 6 800 Kč a 10 000 Kč zamítl.

17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Ve věci měla žalobkyně převážný neúspěch, žalovaný převážný úspěch, a proto má žalovaný právo na náhradu poměrné části nákladů. Jelikož žalovanému v řízení ale žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.