5 C 51/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Přemyslem Dubem sídlem Limuzská 3135/12, 108 00 Praha proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 770 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 14,42 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 770 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou původně domáhala zaplacení částky 3 974,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 204,76 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně na základě smlouvy o sdružených dodávkách plyny ze dne 18. 4. 2017 dodávala žalované do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], plyn pro potřeby domácnosti, za což se žalovaná zavázala hradit smluvenou cenu. Žalobkyně za odebraný plyn v období od 15. 2. 2020 do 6. 7. 2020 žalované vyúčtovala částku 10 644,76 Kč, přičemž z toho byla částka 10 440 Kč uhrazena prostřednictvím zaplacených záloh. Žalovaná tak měla za odebraný plyn uhradit ještě částku 204,76 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 770 Kč za předčasné ukončení smlouvy, neboť dle smluvních ujednání v případě, kdy mj. zákazník učiní bez souhlasu obchodníka jakýkoli právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou, zaplatí pokutu ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost za každý kalendářní měsíc nebo jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Mezi účastníky došlo k prolongaci smlouvy, kdy tato měla trvat do 21. 4. 2021, přičemž dne 6. 7. 2020 došlo k ukončení dodávky plynu změnou dodavatele. Smluvní pokuta je tak požadována za každý měsíc od 6. 7. 2020 do 21. 4. 2021 (10 měsíců) po 400 Kč, přičemž na smluvní pokutu již byla provedena částečná úhrada ve výši 230 Kč.

2. Žalovaná připustila možnost, že jí vznikl nedoplatek za odebraný plyn, který se případně zavázala obratem zaplatit. Ke smluvní pokutě ale namítala, že nájemní smlouvu na odběrném místě ukončila ke dni 31. 5. 2020 a s pronajímatelem se domluvila, že smlouva bude převedena na něj, aby nedošlo k odpojení plynoměru. V červnu 2020 jí bylo sděleno, že je již zaevidována nová smlouva na odběrné místo a na nového odběratele. Jelikož smlouva již tehdy nebyla vedena na ni, nemohla změnit dodavatele.

3. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 204, 76 Kč s tím, že žalovaná tuto částku dne 11. 6. 2021 uhradila. Řízení bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 8. 2021, č.j. 5 C 51/2021-195, co do této částky zastaveno.

4. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení a které měly význam pro právní posouzení věci (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), soud další listinné důkazy neprováděl, když potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Účastníci platně uzavřeli smlouvu o dodávce plynu, na základě které žalobkyně dodávala do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] (prokázáno smlouvou ze dne 18. 4. 2017). Smlouva byla uzavřena na dobu 36 měsíců s tím, že ji nelze vypovědět a současně bylo sjednáno, že v případě, že kterákoli ze smluvních stran písemně neoznámí druhé smluvní straně nejpozději 40 dnů před vypršením smlouvy, že trvá na jejím ukončení, prodlužuje se vždy doba trvání smlouvy o 12 měsíců. V článku„ Ostatní ujednání“ bylo dále obsaženo ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu ve smlouvě uvedených případech, a to pouze pro žalovanou. Smluvní pokuta byla mj. sjednána pro žalovanou ve výši 400 Kč, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po ukončení dodávky od innogy do konce doby trvání smlouvy (včetně případné prolongace), zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu, pro případ že zákazník učiní bez souhlasu innogy jakýkoli právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou. Dne 18. 6. 2020 byla zadána žádost o změnu dodavatele, která byla ke dni 6. 7. 2020 odsouhlasena a k témuž dni byla dodávka plynu do odběrného místa ukončena (prokázáno komunikací obchodníků). Žalované byl vyúčtován nedoplatek za odebraný plyn ve výši 204,76 Kč se splatností dne 3. 8. 2020 (prokázáno vyúčtováním [číslo]) a dále smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč se splatností dne 17. 7. 2020 (prokázáno vyúčtováním [číslo]). Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení nedoplatku za odebraný plyn a nesplacené části smluvní pokuty (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 18. 8. 2020 včetně podacího archu).

6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že smlouvu dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.

7. Podle § 62 odst. 1 písm. b) energetického zákona zákazník má právo na volbu a bezplatnou změnu dodavatele plynu.

8. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Podle § 2005 odst. 2 věty první o.z. odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů.

10. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Mezi účastníky vznikl závazkový vztah, jehož předmětem byla dodávka plynu ze strany žalobkyně do domácnosti žalované, a to na základě smlouvy o sdružených dodávkách plynu, která byla uzavřena prostřednictvím předem připraveného formuláře, na jehož obsah nemohla mít žalovaná žádný vliv. Do smlouvy bylo vtěleno vedlejší ujednání obsahující komplex smluvních pokut, které stíhají výlučně žalovanou a které jsou vázány jak na porušení smluvních povinností, tak i na další právní skutečnosti.

13. Pokud jde o ujednání o smluvní pokutě ve výši 400 Kč za každý započatý měsíc období, v němž měl ještě trvat původně sjednaný smluvní vztah na dobu určitou, je z takového ujednání zřejmé, že se nejedná o smluvní pokutu vázanou na porušení smluvní povinnosti za trvání závazku, neboť taková smluvní pokuta se váže na realizaci práva smluvní strany odstoupit od smlouvy. Takové ujednání se taktéž dostává do rozporu s ustanovením § 2005 odst. 2 věty první o.z., pokud vznik práva na smluvní pokutu váže až na okamžik zániku závazku (ve smlouvě nebylo dohodnuto jinak). Měl-li by přitom zákonodárce kompenzačně sankční institut, kterým smluvní pokuta zakotvená v § 2048 o.z. je, v úmyslu vázat nejen na porušení smluvní povinnosti, ale i na další právní skutečnosti, pak by to nepochybně přímo do ustanovení § 2048 či § 2005 odst. 2 o.z. vtělil. Takovou koncepcí smluvní pokuty by ale zcela jistě popřel její smysl a účel. Soud má tedy za to, že takové smluvní ujednání odporující zákonu zjevně narušuje veřejný pořádek, což je pojem v zásadě odpovídající veřejnému zájmu. Jedná se v podstatě o zásady, na kterých společnost trvá a od kterých se nelze odchýlit (§ 1 odst. 2 o.z.).

14. Je třeba dále vzít v potaz, že v projednávané věci nejde ani o institut smluvní pokuty, jako spíše o finanční vyrovnání při předčasném ukončení závazkového vztahu. Tato problematika vznikla v minulosti již na úseku telekomunikačních služeb, kdy z důvodu rozbití monopolu v telekomunikacích vzniklo konkurenční prostředí, v němž si zákazníci mohli začít vybírat poskytovatele služeb, avšak současně v rámci konkurenčního boje došlo u řady poskytovatelů ke vzniku praktik zakomponovaných do formulářových smluv, prostřednictvím kterých se poskytovatelé snažili po nepřiměřenou dobu držet zákazníky mimo hospodářskou soutěž, např. uzavíráním smluv na dobu určitou s automatickou prolongací a stanovením sankcí pro případ předčasného ukončení smlouvy. Tím de facto omezovali svobodnou vůli zákazníka vybrat si na trhu poskytovatele telekomunikačních služeb. V důsledku těchto zneužívajících praktik, které vedly k narušení hospodářské soutěže a k překážkám řádného fungování trhu, byly do zákona o elektronických komunikacích přijaty limity a opatření, které tuto činnost regulovaly a mezi něž patří například stanovení maximální doby trvání závazku na dobu určitou (§ 63 odst. 7 zákona) a zákaz automatického prodlužování smluv bez předchozího kontaktu zákazníka (§ 63 odst. 10 zákona), dále pak stanovení limitů pro finanční vypořádání závazků u předčasně ukončených smluv na dobu určitou (§ 63 odst. 1 písm. p) zákona) tak, aby výše tohoto vypořádání byla přiměřená poskytované službě.

15. Energetický zákon tuto oblast fungování trhu včetně zákazu omezení hospodářské soutěže prozatím neupravuje. Nicméně s ohledem na shora uvedenou úpravu v oblasti telekomunikačních služeb soud uzavřel, že ujednání smlouvy obsahující sjednání závazku na dobu tří let bez nutnosti vyrozumění zákazníka o konci trvání smlouvy a jeho souhlasu s prodloužením a stanovení paušální hodnoty za každý předpokládaný měsíc, v němž měl odběr pokračovat, bez stanovení vázanosti na předpokládaný odběr v daném období, se dostávají do rozporu se shora naznačeným korektivem zákazu narušování hospodářské soutěže a vytváření překážek pro řádné fungování vnitřního trhu na úseku energetiky, a proto soud taková ujednání shledal jako zjevně se příčící dobrým mravům s důsledkem jejich absolutní neplatnosti podle ustanovení § 588 o.z. (srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2020, č.j. 22 Co 283/2019-54).

16. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že požadovaná smluvní pokuta je v rozporu s právními předpisy, a proto žalobu v této části zamítl. Soud tak vyhověl žalobě pouze v části, kterou se žalobkyně dále domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení, neboť žalovaná nedoplatek za odebraný plyn uhradila až po jeho splatnosti (v prodlení s uhrazením této částky byla v období od 4. 8. 2020 do 11. 6. 2021), a proto soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení podle § 1970 o.z. za toto období ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části předmětu řízení, a proto by ji náležela plná náhrada nákladů řízení. Jelikož ale žalované v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.