5 C 76/2023

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 116 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 116 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 116 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Kutné Hoře soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení zažalované částky s tím, že dne [datum] byl žalovaný dopraven příslušníky Policie České republiky do nemocnice v [obec] k odbornému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu. Výsledkem laboratorního vyšetření bylo pozitivní zjištění o přítomnosti alkoholu v krvi žalovaného. Žalovaná částka pak představuje náhradu za použití služebního vozidla, které na trase do nemocnice [obec] najelo celkem 22 km a dále náklady, které žalobkyně uhradila za odběr vzorku a jeho rozbor při odborném vyšetření na přítomnost návykových látek v organismu žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. Účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutí věci bez nařízení ústního jednání, nevyjádřili, a proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Dne [datum] bylo hlídkou PČR v obci [obec] zastaveno vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka] z důvodu překročení nejvyšší povolené rychlosti. Vozidlo řídil žalovaný, který se při kontrole podrobil testu na přítomnost alkoholu v dechu přístrojem [příjmení] s pozitivním výsledkem. Následně se žalovaný na vlastní žádost podrobil ještě lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve v nemocnici (prokázáno úředním záznamem PČR ze dne [datum]). V nemocnici byla vyplněna žádost o toxikologické vyšetření žalovaného, na jehož základě byl žalovanému proveden odběr krve, který byl pozitivní s hodnotou 0,93 g (prokázáno protokolem o lékařském vyšetření). Dle vyčíslení nákladů spojených s převozem žalovaného bylo služebním osobním motorovým vozidlem najeto 22 km při základní náhradě 4,70 Kč/km a při náhradě za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 6,60 l [číslo] km a ceně za jeden litr pohonných hmot 37,10 Kč, náhrada tak činí 157,27 Kč. Žalobkyni byly dále vyfakturovány společností [nemocnice] Pardubického kraje, a.s. náklady za stanovení alkoholu v krvi metodou plynové chromatografie ve výši 595 Kč, a [právnická osoba] nemocnice [právnická osoba] náklady za vyšetření žalovaného ve výši 364 Kč, které žalobkyně uhradila dne [datum] a [datum] (prokázáno fakturami a potvrzením ČNB o provedení transakcí). Ačkoliv byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky, ničeho neuhradil (prokázáno výzvou k uhrazení pohledávky ze dne [datum] včetně dodejky).

5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle § 24 odst. 1, 2, 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, podle něhož dopravu do zdravotnického zařízení a náklady za odborné lékařské vyšetření uhradí vyšetřovaná osoba v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření.

6. Ze shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku, když i náklady spojené s převozem žalovaného byly spočítány v souladu s tehdy účinnými právními předpisy (zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a vyhlášky č. 511/2021 Sb., účinná do [datum]). Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: o) Žalobkyně učinila v řízení celkem dva úkony: výzva k plnění a návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka činí 2 x 100 Kč (§ 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč, a to ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).

8. O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek soud rozhodl v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon“), za situace, když žalobkyně je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona osvobozena od soudních poplatků a jejímu návrhu bylo zcela vyhověno. Výše soudního poplatku byla žalovanému vyměřena dle položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku poplatků.