5 C 80/2022

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem Mgr. Janem Novákem sídlem Havlíčkovo náměstí 512/16, 284 01 Kutná Hora - Vnitřní Město proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení nájemného

I. Určuje se, že výše měsíčního nájemného za byt [číslo] o dispozici 2+1 o započitatelné podlahové ploše 50,67 m2 v domě [adresa], který je součástí zastavěné plochy a nádvoří parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], na adresním místě [ulice a číslo], [obec], činí s účinností od 10. 2. 2022 částku 3 549 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 12 890 Kč k rukám zástupce žalobce advokáta Mgr. Jana Nováka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 2. 2022 se žalobce domáhal určení výše nájemného s odůvodněním, že žalovaný je nájemcem bytu [číslo] o velikosti 2+1, v 1. nadzemním podlaží domu [adresa], který je ve vlastnictví žalobce. Započitatelná podlahová plocha bytu je 50,67 m2. Žalovaný nyní platí nájemné ve výši 3 272 Kč, tj. 64,57 Kč/m2 měsíčně. Nájemné se v posledních třech letech nezvyšovalo. V domě se nachází dalších 28 bytů, kde nájemné činí 70,04 Kč/m2 měsíčně. Žalobce proto písemně navrhl žalovanému zvýšení nájemného, na což žalovaný žádným způsobem nereagoval. Žalobce se domáhal určení, že nájemné za předmětný byt činí s účinností od 10. 2. 2022 částku 70,04 Kč/m2.

2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.

3. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:

4. Žalovaný je nájemcem bytu [číslo] o velikosti 2+1 v budově vlastněné žalobcem [adresa] ve [obec]. Podlahová plocha bytu činí 50,67 m2. Žalovaný je povinen platit žalobci smluvené nájemné za byt ve výši 3 272 Kč měsíčně, což odpovídá měsíčně částce 64,57 Kč/m2. Nájemné nebylo žalovanému v posledních třech letech zvýšeno. Zvyšování nájemného nebylo účastníky smluveno, ani nebylo vyloučeno (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, zápisem o dohodě o odevzdání a převzetí bytu, výpočtovým listem včetně vývoje plateb žalovaného). Obvyklá výše nájemného v témže bloku domů činí měsíčně 70,04 Kč/m2, což by v případě bytu [číslo] v budově [adresa] odpovídalo částce 3 549 Kč měsíčně (prokázáno přehledem nájemného, dodatkem č. 1 ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] včetně výpočtového listu, dodatkem č. 4 ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] včetně výpočtového listu, dodatkem č. 1 ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] včetně výpočtového listu, dodatkem č. 2 ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] včetně výpočtového listu, dodatkem č. 4 ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] včetně výpočtového listu, dodatkem č. 5 ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] včetně výpočtového listu, dodatkem č. 2 ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] včetně výpočtového listu, dodatkem č. 2 ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] včetně výpočtového listu, dodatkem č. 2 ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] včetně výpočtového listu, dodatkem č. 6 ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] včetně výpočtového listu, dodatkem č. 5 ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] včetně výpočtového listu, dodatkem č. 3 ke smlouvě o nájmu bytu [číslo] včetně výpočtového listu). Žalobce písemně navrhl žalovanému zvýšení nájemného o 10 % na 3 549 Kč měsíčně. Zásilka se dostala do sféry žalovaného dne 29. 10. 2021, kdy mu byla po uplynutí úložní lhůty vložena do domovní schránky. Žalovaný na žalobcův návrh nijak nereagoval (prokázáno výzvou žalobce včetně doručenky, návrhem dodatku č. 1 ke smlouvě o nájmu bytu).

5. Po právní stránce soud vztah účastníků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a to vzhledem ke znění § 3074 odst. 1 věty prvé o. z., podle něhož se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

6. Podle § 2249 odst. 1 věty prvé o. z. neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent.

7. Podle § 2249 odst. 3 o. z. souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud; návrhu podanému po uplynutí této lhůty soud nevyhoví, namítne-li nájemce, že návrh byl podán opožděně. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu.

8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi účastníky byl platně založen nájemní poměr k bytu a účastníci si zvyšování nájemného neujednali, ani jej nevyloučili. Žalovaný v zákonné lhůtě nereagoval na písemný návrh žalobce na zvýšení nájemného a zvýšené nájemné ani nezaplatil, čímž dal najevo svůj nesouhlas s novou výší nájemného. Žalobce se proto důvodně domáhal určení výše nájemného u soudu. Soud při určení výše nájemného vycházel z nájemného, které platí ostatní nájemníci (za metr čtvereční podlahové plochy) u kvalitativně srovnatelných bytů v témže bloku bytových domů, a lze jej tedy považovat za nájemné v místě a čase obvyklé.

9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 2 000 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem pět úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, doplnění žalobních tvrzení ze dne 1. 4. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), účast na jednání před soudem ve dnech 1. 4. 2022 a 29. 4. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. g/ adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna advokáta za úkony právní služby činí 5 x 1 500 Kč (§ 7 bod 4, § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 5 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 1 890 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 12 890 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby. Soud nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení za dva úkony právní služby, a to za sepis předžalobní výzvy, neboť žalobce její vyhotovení a zaslání žalovanému nijak nedoložil, navíc v uvedeném případě by soud považoval takový úkon za neúčelný vzhledem k tomu, že se nejednalo o řízení o splnění povinnosti a žalobce nebyl povinen žalovaného dále upomínat (viz § 142a odst. 1 o. s. ř).