Okresní soud v Kutné Hoře · Rozsudek

7 C 150/2020

č. j. 7 C 150/2020-145

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-12-06 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKH:2021:7.C.150.2020.1

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Grenarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení, že žalobkyni svědčí dědické právo po zůstaviteli

I. Určuje se, že [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], [datum narození], posledně bytem [adresa žalobkyně].

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 37 057 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala určení, že jí svědčí dědické právo po zůstaviteli Ing. [jméno] [jméno], narozenému [datum], zemřelému dne [datum], posledně bytem [adresa ] (dále jen„ zůstavitel“) z titulu holografní závěti ze dne 9. 7. 2016. Žalobkyně uvedla, že zůstavitel sepsal celkem tři závěti: první ve formě notářského zápisu ze dne 29. 4. 2005, druhou allografní ze dne 8. 7. 2016 a třetí holografní ze dne 9. 7. 2016. První závětí povolal zůstavitel za své dědice žalované, druhou pak žalobkyni, a to ke konkrétnímu majetku. Třetí závěť je svým zněním shodná s druhou, liší se však formou. Podle žalobkyně byla první závěť nahrazena nejprve závětí druhou (a ta následně závětí třetí) a žalobkyně je tedy platnou dědičkou po zůstaviteli. Žalovaní v dědickém řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 24 D 700/2017 napadli druhou a třetí závěť co do pravosti a platnosti, neboť podle nich tyto zůstavitel nesepsal a nepodepsal. Pro výše uvedené se tak žalobkyně obrátila na soud s žalobou o určení, že jí svědčí dědické právo po zůstaviteli, se kterým měla přátelský vztah a kterému pomáhala.

2. Žalovaní ve svém vyjádření zpochybnili platnost pozdějších závětí, když uvedli, že zůstavitel byl k jejich sepsání donucen psychickým nátlakem žalobkyně a manželů [příjmení]. Žalovaní jsou přesvědčeni, že zůstavitel by jakékoli změny týkající se jeho poslední vůle žalovaným oznámil a věc by konzultoval s notářem JUDr. [příjmení], na kterého měl od žalovaného 1. telefonický a emailový kontakt. Zůstavitel byl z důvodu potřeby zdravotní péče závislý na žalobkyni, jeho rozhodování a vůle nemohli být svobodné, a tudíž ani holografní závěť nevyjadřuje jeho pravou a svobodnou vůli. Žalovaný 1. je advokátem a zůstavitel byl od devadesátých let jeho klientem. Tento pracovní vztah později přerostl ve vztah důvěrného přátelství mezi žalovanými, zůstavitelem a jeho manželkou. Žalovaní odkoupili polovinu domu od synovců manželky zůstavitele pro své dva syny. Zůstavitel ani jeho manželka se netajili tím, že po jejich smrti má druhá polovina domu připadnout právě žalovaným. S ohledem na sepsanou závěť z roku 2005 žalovaný 1. poskytoval zůstaviteli a jeho manželce právní služby zcela zdarma a toto považoval za přátelskou výpomoc. Žalobkyně začala o zůstavitele pečovat ke konci roku 2013 poté, co manželé [příjmení] již sami na péči o zůstavitele nestačili. Žalobkyně byla zůstaviteli doporučena žalovaným 1. Za její pečovatelské služby jí zůstavitel hradil částku 12 000 Kč měsíčně a pronajímal jí byt ve vlastnictví syna žalovaných, přičemž náklady činily 6 000 Kč měsíčně. V tomto bytě nebydlela žalobkyně, ale její studující syn. Zůstavitel byl závislý na péči třetích osob a nechtěl být umístěn do nemocnice na oddělení dlouhodobě nemocných, byl tedy odkázán na každodenní péči žalobkyně, která situace zůstavitele zneužila k získání majetkového prospěchu. Podle žalovaných nemohla žalobkyně za tři roky péče navázat se zůstavitelem takový citový vztah, aby se stala závětní dědičkou. Vzhledem k dikci § 1493 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) by dle názoru žalovaných platná závěť vyžadovala formu notářského zápisu. Povolání žalobkyně za dědičku tak žalovaní považují za neplatné.

3. Žalobkyně v replice podotkla, že žalovaní ve svém vyjádření pouze popisují svůj vztah k zůstaviteli, což nemá souvislost s projednávanou věcí. Podle žalobkyně byl zůstavitel ve všech případech pořízení závětí svéprávný, měl tedy plnou testovací způsobilost a nemusel se o svých krocích s nikým radit, ani je dávat na vědomí. První závěť byla druhou a třetí závětí zrušena v rozsahu, v jakém nemůže vedle těchto pozdějších závětí obstát. Podle žalobkyně na projednávanou věc nelze uplatnit ustanovení § 1493 o. z., neboť žalobkyně není a nebyla zaměstnankyní pečovatelského zařízení, zůstavitel nebyl omezen v kontaktu s okolním světem a případnému pořízení pro případ smrti ve formě notářského zápisu tak nic nebránilo. Žalobkyně uvedla, že byla se zůstavitelem tři roky v denním kontaktu a za tuto dobu mezi nimi vzniklo silné a přátelské pouto. Holografní závěť je celá sepsána a podepsána zůstavitelem, který měl v době jejího pořízení plnou pořizovací schopnost, tedy je platná. 4. [jméno] [příjmení] [jméno příjmení], synové žalovaných, nabyli na základě kupní smlouvy uzavřené s Mgr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] do podílového spoluvlastnictví (každý k ideální jedné čtvrtině) nemovitosti, včetně domu [adresa] – objektu k bydlení se stp. [číslo] za celkovou kupní cenu 1 402 000 Kč, placenou kupujícími (zjištěno z kupní smlouvy ze dne 23. 8. 2001). Ke dni 16. 11. 2001 byly spoluvlastníky ke všem jednotkám, a společným prostorám v budově [adresa], číslo parcelní stp. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] a příslušející zahradě na parc. [číslo] zůstavitel (id. ½), [syn žalovaných] [celé jméno žalovaného] (id ¼) a [2. syn žalovaných] (id ¼) (zjištěno z prohlášení spoluvlastníků ze dne 16. 11. 2001). Dohodou mezi [syny žalovaných] [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalovaného] a zůstavitelem došlo ke zrušení podílového spoluvlastnictví nemovitostí, nikoli však domu [adresa] (zjištěno z dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 15. 4. 2011).

5. Podle písemné dohody mezi žalobkyní a manželi [příjmení], odsouhlasené podpisem zůstavitele, žalobkyně zajišťovala ranní vstávání a usazování na vozík, ranní hygienu – koupání, mytí hlavy, pomoc s oblékáním, přípravu snídaně, večerní uložení do postele, menší úklid bytu, praní sušení a žehlení, péči o zahradu. Manželé [příjmení] zajišťovali nákupy potravin, přípravu obědů a večeří, denní i noční spojení, doplňování léků, přípravu věcí na převaz, přebírání pošty, vyvážení a úklid popelnic a otevírání a zamykání dveří (zjištěno z Rozdělení práce v celodenní péči o [zůstavitele] [příjmení] [jméno] ze dne 13. 1. 2014).

6. Zůstavitel ustanovil závětí ze dne 29. 4. 2005 žalované dědici 1) veškerých pozemků v jeho vlastnictví, zejména pak pozemků parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] orná půda, vše v k. ú. [obec], pozemků ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr [číslo] – vše stavební parcela a [číslo] vše v k. ú. [obec] a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha v k.ú. [obec], 2) bytové jednotky [číslo] umístěné v prvním nadzemním podlaží v budově [adresa] v [obec], [ulice a číslo], na stavební parcele [číslo] v k. ú. [obec], včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu v rozsahu [číslo] (dále jen„ bytová jednotka“), veškerých movitých věcí a vybavení v bytové jednotce a zůstatku na osobním účtu zůstavitele číslo [bankovní účet] u České spořitelny. Žalovaného 1. dále zůstavitel ustanovil dědicem veškerých jeho majetkových autorských práv. Manžele [příjmení] ustanovil zůstavitel za dědice bytové jednotky [číslo] umístěné v přízemí a suterénu v budově [adresa] v [obec], [ulice a číslo], na stavební parcele [číslo] v k. ú. [obec], včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a zahrady v rozsahu 1250/5000, dřevěné dvougaráže a osobního automobilu Renault R 8. Manžele [příjmení] ustanovil zůstavitel dědici rekreační chaty ev. [číslo] v obci [název obce] [anonymizováno] [obec] na stavební parcele [číslo] v k. ú. [obec]. Městské muzeum a knihovnu [obec] ustanovil zůstavitel dědicem vkladů na sporožirových účtech u České spořitelny v Čáslavi a v Praze. Ing. [jméno] [příjmení] ustanovil zůstavitel dědicem všech movitých věcí a vybavení v bytové jednotce v [obec a číslo], [ulice a číslo] (zjištěno z notářského zápisu ze dne 29. 4. 2005, NZ 143/ 2005, N 143/2005).

7. Zůstavitel ustanovil závětí ze dne 8. 7. 2016 žalobkyni dědičkou bytové jednotky, veškerých movitých věcí a vybavení v bytové jednotce a zůstatku na osobním účtu zůstavitele číslo [bankovní účet] u České spořitelny Čáslav. Dále zůstavitel v závěti vyjádřil přání, aby přístavková zahradní místnost, zřízená jako památník jeho zemřelé matky, zůstala zachována. Závěť byla sepsána a podepsána svědky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (zjištěno z allografní závěti ze dne 8. července 2016). Svědci uznali své podpisy na listině za pravé dne 11. 7. 2016 (zjištěno z ověřovacích doložek poř. [číslo]).

8. Zůstavitel ustanovil závětí ze dne 9. 7. 2016 žalobkyni dědičkou bytové jednotky, veškerých movitých věcí a vybavení v bytové jednotce a zůstatku na osobním účtu zůstavitele číslo [bankovní účet] u České spořitelny Čáslav, přičemž odlišné číslo účtu je pouze písařskou chybou (zjištěno z holografní závěti ze dne 9. července 2016).

9. Zůstavitel zemřel dne 11. 9. 2017 (zjištěno z úmrtního listu ze dne 13. 9. 2017, založeném ve spise vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 24 D 700/2017).

10. Pozemek parc. [číslo] o výměře 177 m², druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům, a pozemek parc. [číslo] o výměře 1198 m2, druh pozemku zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú [obec] je ve spoluvlastnictví zůstavitele (1/4), manželů [příjmení] (každý 1/8), [jméno] [příjmení] (1/4) a [jméno] [příjmení] (1/4). Vlastníky bytové jednotky [číslo] jsou manželé [příjmení] (každý z ½), vlastníkem bytové jednotky 2 je [jméno] [příjmení] vlastníkem bytové jednotky [číslo] je [jméno] [příjmení] a vlastníkem bytové jednotky [číslo] je zůstavitel. Ke každé bytové jednotce náleží podíl na společných částech domu a pozemku ve výši 1250/5000 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí).

11. Usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 1. 2020, č. j. 24 D 700/2017-227, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2020, č. j. 24 Co 72/2020-281, byla žalobkyně odkázána k uplatnění svého dědického práva po zůstaviteli žalobou u zdejšího soudu, a to proti žalovaným.

12. Svědek [jméno] [příjmení], uvedl, že byl zůstavitelův soused od roku 1990 a 27 let se o něj s manželkou denně staral. Poslední čtyři roky na péči již nestačili a požádali o pomoc žalobkyni. Zůstavitel byl 3,5 roku v nemocnici, svědek za ním docházel i 3x denně. Po návratu z nemocnice svědek s manželkou zajistili speciální postel a vozíček. Žalobkyně docházela k zůstaviteli asi 4 roky, většinou navečer, kdy ho umyla a uložila do postele. Dle svědka byl zůstavitel do poslední chvíle ve výborné duševní kondici. Zemřel u počítače a držel za ruku svědkovu manželku. Dvakrát denně za ním docházel lékař se sestrou, ošetřovali mu nohu. Zůstavitel měl mnoho přátel, kteří jej dříve chodili navštěvovat. V posledních dvou, třech letech za ním však již nedocházeli, přestože dveře byly otevřené. Zůstavitel do poslední chvíle překládal na počítači, komunikoval pomocí emailu a s okolím byl v kontaktu. Zůstavitel se svědkem hovořil o majetku a o tom, že ho chce přenechat žalobkyni. Svědek od zůstavitele za života dostal jeden byt v domě. Svědek, jeho manželka a žalobkyně byli se zůstavitelem jako jedna rodina, svědek si nikdy nevšiml hádky mezi žalobkyní a zůstavitelem či jakéhokoli nátlaku. Za poskytovanou péči svědek s manželkou dostávali 10 000 Kč měsíčně po dobu 7 let, dvakrát dostali odměny 20 000 Kč (zjištěno ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] ze dne 3. 8. 2021).

13. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], synovec zůstavitele v nepřímé linii, uvedl, že se se zůstavitelem znal velice dobře více než 50 let. Zůstavitel měl v úmyslu darovat svědkovi po své smrti chatu a v tomto duchu ho zahrnul do závěti sepsané JUDr. [příjmení]. Zůstavitel měl vážný úraz a více jak 3 roky byl v čáslavské nemocnici. Po návratu z nemocnice v roce 2011 daroval svědkovi zmiňovanou chatu. Zůstavitel byl na vozíku, svědka do bytu pouštěl pan [příjmení] po předchozí dohodě. Kromě žalovaného 1. za zůstavitelem docházel doktor [příjmení] st., pan [příjmení] a žalobkyně. Zůstavitel se podle svědka mohl do poslední chvíle stýkat, s kým chtěl. Při dotazech zůstavitel svědkovi sdělil, že je o něj dobře postaráno a nic nepotřebuje. O existenci dalších závětí se svědek dozvěděl až po smrti zůstavitele. Svědek se zůstavitelem komunikoval telefonicky a je vděčný za péči, kterou mu žalobkyně a manželé [příjmení] poskytovali. Své podíly na bytu prodal svědek s bratrem na doporučení manželky zůstavitele (tety svědka) žalovanému 1., který je chtěl pro své syny. Žalovaný 1. a zůstavitel měli dle svědka velice vřelý vztah, žalovaný 1. pro zůstavitele zařizoval množství záležitostí, staral se mu o finance, sepisoval vyúčtování. Podle svědka byl zůstavitel rovněž velmi spokojen s péčí žalobkyně a doktora [příjmení]. Zůstavitel se tak mohl věnovat své překladatelské práci, naposledy dělal německý a francouzský slovník. Svědek uvedl, že s manželi [příjmení] nikdy žádný problém nebyl, nikdy nenastala situace, že by ho nepustili za zůstavitelem. Podle svědka na tom byl zůstavitel co do fyzické kondice velice špatně, nedovedl se o sebe postarat, co do duševního stavu na tom byl naopak velice dobře, měl vůli zaměstnávat hlavu, byl chytrý a měl uspořádané myšlenky. Zůstavitele svědek zastihl vždy čistého a upraveného. Svědek uvedl, že by zůstavitelovo písmo poznal, neboť je velice charakteristické a při předložení holografní závěti uvedl, že písmo je trochu roztřesenější, než je zvyklý, listinu ale dle jeho názoru sepsal zůstavitel. Na smlouvách se zůstavitel obvykle podepisoval jako Ing. [jméno] [jméno]. [příjmení], což na holografní závěti chybí. Svědek hradil náklady pohřbu, jednání s pohřební službou obstarával pan [příjmení] (zjištěno ze svědecké výpovědi Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 3. 8. 2021).

14. Svědek Ing. [jméno] [příjmení] uvedl, že se se zůstavitelem znal od mala, byl kamarád matky svědka. Svědek byl v době, kdy dělal ředitele na zemědělské správě, osloven žalovaným 1. s žádostí o poskytnutí grantu pro zůstavitele pro vypracování česko-anglického a česko-německého zemědělského slovníku. U zůstavitele byl celkem dvakrát, a to v době před jeho hospitalizací, dvakrát jej pak navštívil v nemocnici. Zůstavitel svědkovi sdělil, že žalovaní jsou jeho nejbližší přátelé, na které se může spolehnout a že chce, aby po něm žalovaný 1. vše zdědil (zjištěno ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [jméno] ze dne 5. 10. 2021).

15. Svědek MUDr. [jméno] [příjmení], ošetřující lékař zůstavitele, uvedl, že zůstavitele jezdil spolu s vrchní sestrou převazovat. Naposledy zůstavitele viděl asi tři dny před jeho smrtí, v té době se již fyzicky znatelně horšil. Duševně byl zůstavitel až do poslední chvíle orientován, pracoval s počítačem a psal slovník. Psychicky na tom byl tedy velmi dobře, fyzicky byl závislý na péči. Poslední rok odmítal přijímat návštěvy, pokud by však chtěl, mohl k němu kdokoli a mohl komunikovat emailem. Podle svědka se zůstavitel stýkal s ním, vrchní sestrou, manželi [příjmení] a účastníky tohoto řízení (zjištěno ze svědecké výpovědi MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 5. 10. 2021).

16. Svědek Ing. [jméno] [příjmení] uvedl, že se se zůstavitelem setkal pouze jednou, a to v roce 2014 či 2015, kdy pro něj zajišťoval prohlídku města Čáslav. Již tehdy na tom byl zůstavitel fyzicky špatně, psychicky se svědkovi zdál v pořádku. Svědek jako starosta města Čáslav kupoval pozemky od zůstavitele, kterého zastupoval žalovaný 1. (zjištěno ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 25. 11. 2021).

17. Žalovaní označili za nesporné, že závěť ze dne 9. 7. 2016 je pravá a rovněž nezpochybňovali duševní stav zůstavitele, který po provedeném dokazování nechtěli znalecky zkoumat, nadále však namítají neplatnost závěti (zjištěno z protokolu o jednání před soudem prvního stupně konaném dne 5. 10. 2021). Soud se tedy v tomto řízení musí vypořádat s otázkou, zda žalobkyně mohla být holografní závětí platně povolána za dědičku po zůstaviteli. <i>18. Podle § 1476 o. z. se dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona Tyto důvody mohou působit i vedle sebe.</i> <i>19. Podle § 1537 o. z. může zůstavitel projevit poslední vůli ve veřejné listině.</i> <i>20. Podle § 1533 o. z. kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.</i> <i>21. Podle § 1534 o. z. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.</i> <i>22. Podle § 1575 odst. 2 o. z. se závěť zrušuje odvoláním nebo pořízením pozdější závěti. Podle § 1576 o. z. se pořízením pozdější závěti dřívější závěť ruší v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdější závěti obstát.</i> <i>23. Podle § 1493 odst. 1 o.z. pořídil-li zůstavitel pro případ smrti v době, kdy byl v péči zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, nebo kdy jinak přijímal jeho služby, a povolal-li za dědice nebo odkazovníka osobu, která takové zařízení spravuje nebo je v něm zaměstnána nebo v něm jinak působí, je povolání těchto osob za dědice nebo odkazovníka neplatné, ledaže se tak stalo závětí učiněnou ve formě veřejné listiny. Podle odst. 2 téhož, mohl-li zůstavitel po ukončení péče takového zařízení nebo po uplynutí doby, kdy jinak přijímal jeho služby, bez obtíží pořídit ve formě veřejné listiny, odstavec 1 se nepoužije, pokud jde o neplatnost závěti nebo dovětku.</i> 24. V řízení je nesporné, že zůstavitel pořídil první závěť ve formě notářského zápisu, druhou za přítomnosti dvou svědků a třetí vlastnoručně sepsal a podepsal. Spornou otázkou mezi stranami zůstalo, zda zůstavitel mohl žalobkyni platně povolat za dědičku závětí sepsanou jinak než ve formě veřejné listiny ve smyslu ustanovení § 1493 o. z.

25. Výše zmíněné ustanovení se zabývá situací, kdy zůstavitel pořizuje pro případ smrti v době, kdy se celkově fyzicky i psychicky zřetelně oslabený nachází v závislosti na osobě, která pečuje o jeho zdravotní stav v příslušném zdravotním či pečovatelském zařízení. Zákon mluví o zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby a blíže je nespecifikuje. Není jistě pochyb, že se takovými zařízeními míní zejména nemocnice, domovy pro seniory, domovy s pečovatelskou službou, hospice a podobná zařízení, ve kterých se zůstavitel v době sepsání závěti nachází. Lze se tak domnívat, že půjde o zařízení, v nichž jsou poskytovány zdravotní či sociální služby podle zvláštních zákonů.

26. Zákonné omezení pořizovací volnosti zůstavitele ve smyslu ustanovení § 1493 o. z. lze dle názoru soudu rovněž vztáhnout na situace, kdy k poskytování služeb sociálními zařízeními, společnostmi a jejich zaměstnanci dochází v bytě zůstavitele, ve kterém žije, případně na péči poskytovanou v takovém zařízení, kam zůstavitel denně či občasně dochází a následně se vrací zpět do místa bydliště.

27. Podle důvodové zprávy je smyslem a účelem § 1493 o. z. ochrana projevu poslední vůle zůstavitele tak, aby tento byl učiněn v klidu, po zralé úvaze a s rozvahou, svobodně a bez závislosti na jiných osobách. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že zůstavitel do poslední chvíle byl ve vynikající psychické kondici, fyzicky byl závislý na pomoci dalších osob. Tuto pomoc mu na denní bázi poskytovali žalobkyně, manželé [příjmení] a ošetřující lékař se sestrou. Zůstavitel, ač fyzicky limitován, byl ve spojení s okolním světem, se kterým komunikoval jak telefonicky, tak prostřednictvím emailu a manželé [příjmení] zajišťovali zůstaviteli možnost setkávat se s dalšími osobami i fyzicky. Podle sdělení žalovaného 1. měl zůstavitel navíc kontakt (jak telefonický, tak emailový) na notáře JUDr. [příjmení].

28. Soud dospěl k závěru, že omezení testovací svobody podle § 1493 o. z. nelze vztáhnout na projednávaný případ. V řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by zůstavitel byl v péči zařízení, kde se poskytují zdravotnické nebo sociální služby, nebo jinak přijímal jeho služby a ani, že by žalobkyně byla zaměstnankyní takového zařízení. Omezení pořizovací volnosti zůstavitele se vztahuje jen na případy, kdy zůstavitel pořizuje o svém majetku pro případ smrti v době, kdy je v péči zařízení, které mu poskytuje zdravotnické nebo sociální služby, nebo kdy jinak přijímá služby tohoto zařízení. Zůstavitel měl rovněž reálnou možnost a prostředky učinit pořízení pro případ smrti ve formě veřejné listiny, a to buď sám, nebo prostřednictvím jiného, přesto se rozhodl tak neučinit, čímž dal najevo, jaká je jeho skutečná vůle.

29. Nelze rovněž přistoupit na argumentaci žalovaných, podle které mezi žalobkyní a zůstavitelem neexistoval natolik blízký vztah, aby byla povolána za závětní dědičku. V prvé řadě soud podotýká, že zůstavitel může svůj majetek zůstavit kterékoli osobě, včetně osoby právnické, která doposud nevznikla (srov. § 1478 o. z.). Dědická způsobilost není podle zákona podmíněna existencí jakéhokoli vztahu mezi osobou dědice a zůstavitele. Nezpůsobilým dědicem je podle ustanovení § 1481 o. z. pouze ten, kdo se dopustil vůči zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu činu povahy úmyslného trestného činu, nebo kdo se dopustil zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla se zůstavitelem po více než tři roky v denním kontaktu a zůstavitel si její péče velmi považoval, což sděloval i třetím osobám. Žalobkyně zůstaviteli pomáhala na sklonku jeho života a soud má vzhledem k výše uvedenému za to, že mezi zůstavitelem a žalobkyní vzniklo přátelské pouto a vztah natolik blízký, aby bezdětný zůstavitel měl důvod žalobkyni za dědičku povolat.

30. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně byla holografní závětí zůstavitele ze dne 9. 7. 2016 platně povolána za dědičku a tato závěť ruší dřívější závěti rozsahu, v jakém nemohou vedle této závěti obstát. Pro výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 37 057 Kč. Náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč, odměně advokáta dle § 7, § 9 odst. 3 písm. a), § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) ve výši 20 000 Kč za 8 úkonů právní služby po 2 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, vyjádření ze dne 16. 7. 2020 a ze dne 15. 4. 2021, účast na soudních jednáních konaných dne 16. 3. 2021, 3. 8. 2021, 5. 10. 2021 a 25. 11. 2021), náhradě hotových výdajů za 8 úkonů po 300 Kč, celkem tedy 2 400 Kč, dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, náhradě cestovních výdajů ve výši 4 173 Kč na jednání soudu dne 16. 3. 2021, 3. 8. 2021, 5. 10. 2021 a 25. 11. 2021 na trase Praha – Kutná Hora a zpět, při ujetých 678,4 km (8x84,8 km) osobním automobilem zn. HONDA [registrační značka], při průměrné spotřebě 6,3 l na 100 km, ceně benzinu 27,80 Kč a základní sazbě náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy (srov. vyhláška č. 589/2020 Sb.), náhradě za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu za cestu na jednání soudu z Prahy do Kutné Hory a zpět za celkem 24 započatých půlhodin (celkem 8 cest na 4 jednání a zpět, doba jedné cesty 70 minut) ve výši 2 400 Kč a DPH 21 %.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.