7 C 17/2022

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Grenarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Jiřím Kňávou sídlem Sokolská 536/22, 779 00 Olomouc proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. Karlem Volfem sídlem adresa o zaplacení částky 1 325 790 Kč s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalované částku ve výši 1 325 790,00 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně, a to takto: od 22.02.2019 do 22.02.2019 ve výši 9,75% z částky 1 570 920,00 Kč od 23.02.2019 do 11.03.2019 ve výši 9,75% z částky 1 564 030,00 Kč od 12.03.2019 do 17.05.2019 ve výši 9,75% z částky 1 557 140,00 Kč od 18.05.2019 do 17.07.2019 ve výši 9,75% z částky 1 543 360,00 Kč od 18.07.2019 do 20.08.2019 ve výši 9,75% z částky 1 536 470,00 Kč od 21.08.2019 do 17.09.2019 ve výši 9,75% z částky 1 522 690,00 Kč od 18.09.2019 do 08.11.2019 ve výši 9,75% z částky 1 515 800,00 Kč od 09.11.2019 do 26.11.2019 ve výši 9,75% z částky 1 502 020,00 Kč od 27.11.2019 do 20.01.2020 ve výši 9,75% z částky 1 495 130,00 Kč od 21.01.2020 do 19.02.2020 ve výši 9,75% z částky 1 488 240,00 Kč od 20.02.2020 do 06.04.2020 ve výši 9,75% z částky 1 481 350,00 Kč od 07.04.2020 do 20.04.2020 ve výši 9,75% z částky 1 474 460,00 Kč od 21.04.2020 do 27.05.2020 ve výši 9,75% z částky 1 465 570,00 Kč od 28.05.2020 do 29.06.2020 ve výši 9,75% z částky 1 458 680,00 Kč od 30.06.2020 do 20.08.2020 ve výši 9,75% z částky 1 451 790,00 Kč od 21.08.2020 do 21.09.2020 ve výši 9,75% z částky 1 444 790,00 Kč od 22.09.2020 do 21.10.2020 ve výši 9,75% z částky 1 437 790,00 Kč od 22.10.2020 do 20.11.2020 ve výši 9,75% z částky 1 430 790,00 Kč od 21.11.2020 do 23.12.2020 ve výši 9,75% z částky 1 423 790,00 Kč od 24.12.2020 do 25.01.2021 ve výši 9,75% z částky 1 416 790,00 Kč od 26.01.2021 do 23.02.2021 ve výši 9,75% z částky 1 409 790,00 Kč od 24.02.2021 do 24.03.2021 ve výši 9,75% z částky 1 402 790,00 Kč od 25.03.2021 do 22.04.2021 ve výši 9,75% z částky 1 395 790,00 Kč od 23.04.2021 do 24.05.2021 ve výši 9,75% z částky 1 388 790,00 Kč od 25.05.2021 do 23.06.2021 ve výši 9,75% z částky 1 381 790,00 Kč od 24.06.2021 do 28.07.2021 ve výši 9,75% z částky 1 374 790,00 Kč od 29.07.2021 do 25.08.2021 ve výši 9,75% z částky 1 367 790,00 Kč od 26.08.2021 do 29.09.2021 ve výši 9,75% z částky 1 360 790,00 Kč od 30.09.2021 do 27.10.2021 ve výši 9,75% z částky 1 353 790,00 Kč od 28.10.2021 do 23.11.2021 ve výši 9,75% z částky 1 346 790,00 Kč od 24.11.2021 do 16.12.2021 ve výši 9,75% z částky 1 339 790,00 Kč od 17.12.2021 do 14.01.2022 ve výši 9,75% z částky 1 332 790,00 Kč od 15.01.2022 do zaplacení ve výši 9,75% z částky 1 325 790,00 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku ve výši 53 355,10 Kč k rukám jejího právního zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 1 325 790,00 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od 22. 02. 2019 do 22. 02. 2019 ve výši 9,75 % z částky 1 570 920,00 Kč, od 23. 02. 2019 do 11. 03. 2019 ve výši 9,75 % z částky 1 564 030,00 Kč, od 12. 03. 2019 do 17. 05. 2019 ve výši 9,75% z částky 1 557 140,00 Kč, od 18. 05. 2019 do 17. 07. 2019 ve výši 9,75 % z částky 1 543 360,00 Kč, od 18. 07. 2019 do 20. 08. 2019 ve výši 9,75 % z částky 1 536 470,00 Kč, od 21. 08. 2019 do 17. 09. 2019 ve výši 9,75 % z částky 1 522 690,00 Kč, od 18. 09. 2019 do 08. 11. 2019 ve výši 9,75 % z částky 1 515 800,00 Kč, od 09. 11. 2019 do 26. 11. 2019 ve výši 9,75 % z částky 1 502 020,00 Kč, od 27. 11. 2019 do 20. 01. 2020 ve výši 9,75 % z částky 1 495 130,00 Kč, od 21. 01. 2020 do 19. 02. 2020 ve výši 9,75 % z částky 1 488 240,00 Kč, od 20. 02. 2020 do 06. 04. 2020 ve výši 9,75 % z částky 1 481 350,00 Kč, od 07. 04. 2020 do 20. 04. 2020 ve výši 9,75 % z částky 1 474 460,00 Kč, od 21. 04. 2020 do 27. 05. 2020 ve výši 9,75 % z částky 1 465 570,00 Kč, od 28. 05. 2020 do 29. 06. 2020 ve výši 9,75 % z částky 1 458 680,00 Kč, od 30. 06. 2020 do 20. 08. 2020 ve výši 9,75 % z částky 1 451 790,00 Kč, od 21. 08. 2020 do 21. 09. 2020 ve výši 9,75 % z částky 1 444 790,00 Kč, od 22. 09.2020 do 21. 10. 2020 ve výši 9,75 % z částky 1 437 790,00 Kč, od 22. 10.2020 do 20. 11. 2020 ve výši 9,75 % z částky 1 430 790,00 Kč, od 21. 11.2020 do 23. 12. 2020 ve výši 9,75 % z částky 1 423 790,00 Kč, od 24. 12.2020 do 25. 01. 2021 ve výši 9,75 % z částky 1 416 790,00 Kč, od 26. 01.2021 do 23. 02. 2021 ve výši 9,75 % z částky 1 409 790,00 Kč, od 24. 02.2021 do 24. 03. 2021 ve výši 9,75 % z částky 1 402 790,00 Kč, od 25. 03.2021 do 22. 04. 2021 ve výši 9,75 % z částky 1 395 790,00 Kč, od 23. 04.2021 do 24. 05. 2021 ve výši 9,75 % z částky 1 388 790,00 Kč, od 25. 05.2021 do 23. 06. 2021 ve výši 9,75 % z částky 1 381 790,00 Kč, od 24. 06.2021 do 28. 07. 2021 ve výši 9,75 % z částky 1 374 790,00 Kč, od 29. 07.2021 do 25. 08. 2021 ve výši 9,75 % z částky 1 367 790,00 Kč, od 26. 08.2021 do 29. 09. 2021 ve výši 9,75 % z částky 1 360 790,00 Kč, od 30. 09.2021 do 27. 10. 2021 ve výši 9,75 % z částky 1 353 790,00 Kč, od 28. 10.2021 do 23. 11. 2021 ve výši 9,75 % z částky 1 346 790,00 Kč, od 24. 11.2021 do 16. 12. 2021 ve výši 9,75 % z částky 1 339 790,00 Kč, od 17. 12.2021 do 14. 01. 2022 ve výši 9,75 % z částky 1 332 790,00 Kč, od 15. 01. 2022 do zaplacení ve výši 9,75 % z částky 1 325 790,00 Kč, a to z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 15. 12. 2017, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] (dál jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), žalované částku 520 000 Kč na dobu 240 měsíců za sjednaný úrok ve výši 10,90 % jistiny za každý rok, a žalovaná se zavázala uhradit výše uvedenou jistinu, spolu s příslušenstvím, a poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 18 200 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatila částku v celkové výši 520 000 Kč, přičemž první splátka žalované byla splatná dne 15. 1. 2018. Dne 21. 2. 2019 zesplatnila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalované dle čl. V odst. 5 úvěrové smlouvy, když zjistila, že je vůči žalované vedeno exekuční řízení. Žalovaná byla o této skutečnosti, a uložení souvisejících smluvních pokut, informována. Zesplatněním úvěru se stal dle čl. V odst. 5 písm. i) úvěrové smlouvy splatný celý doposud nesplacený zůstatek jistiny a doposud neuhrazená, anebo nesplatná část úroků; zesplatněná jistina činila ke dni 21. 2. 2019 částku ve výši 1 570 920 Kč. Žalovaná po zesplatnění úvěru uhradila částku ve výši 245 130 Kč; dlužná výše jistiny ke dni podání žaloby činila 1 325 790 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí, což odůvodnila tím, že zesplatnění shora uvedeného úvěru proběhlo v rozporu s úvěrovou smlouvou [číslo] když žalobkyní tvrzený důvod pro zesplatnění úvěru nikterak neovlivnil schopnost žalované splácet úvěr. Dále žalovaná uvedla, že o postoupení pohledávky na žalobkyni nebyla informována žalobkyní, nýbrž až jejím zástupcem, kterému pravidelně a řádně hradila měsíční splátky ve výši 7 000 Kč. Nadto žalovaná konstatovala, že úvěrová smlouva [číslo] z níž vychází žalobkyní tvrzený nárok, je neplatná, když právní předchůdkyně žalobkyně porušila své povinnosti plynoucí z ust. § 76 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a úvěrová smlouva tak založila významnou nerovnováhu v neprospěch žalované jako slabší smluvní strany. Žalovaná namítala zejména skutečnost, že část úvěru byla použita na zaplacení exekuce vedené na majetek žalované, následkem čehož žalovaná nebyla v rovnocenném postavení vůči právní předchůdkyni žalobkyně. Současně žalovaná rozporovala výši úroku a způsob splácení úvěru, jež byl dle jejího mínění stanoven v rozporu s dobrými mravy a povinností podnikatele jednat při uzavírání smlouvy čestně a transparentně. Žalovaná spatřovala sjednaný úrok ve výši 10,9 % ročně spolu se skutečností, že splátky se nejprve započítávají na úrok, a až poté na jistinu, za nezákonný postup právní předchůdkyně žalobkyně, jež založil značnou nerovnováhu práv v neprospěch žalované jakožto spotřebitele.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] včetně splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 15. 12. 2017 úvěrovou smlouvu, kde se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 520 000 Kč na dobu 240 měsíců, a žalovaná se zavázala poskytnutou jistinu spolu se sjednaným příslušenstvím vrátit (čl. I). Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 10,90 % z jistiny za každý kalendářní rok sjednaného trvání této smlouvy (čl. III odst. 1); žalovaná se současně zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit poplatek za uzavření smlouvy ve výši 18 200 Kč, a to při podpisu smlouvy (čl. III odst. 2). Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně uhradit částku v celkové výši 1 671 800 Kč (součet výše poplatku za uzavření smlouvy a dlužné částky ve výši 1 653 600 Kč), v pravidelných 240 splátkách po 6 890 Kč, se splatností k 15. dni v měsíci, počínaje lednem 2018 (čl. IV odst. 1). Smluvní strany se dále dohodly, že splátky se nejprve započítávají na úroky, poté na jistinu (čl. IV odst. 3). Z čl. V odst. 5 písm. c) smlouvy bylo zjištěno, že věřitel (právní předchůdkyně žalobkyně) může využít práva okamžitého zesplatnění úvěru, pokud se dozví, že proti dlužníkovi (žalované) je vedeno exekuční či jiné obdobné řízení s možným negativním dopadem na jeho majetkovou situaci, v takovém případě okamžikem odeslání oznámení o zesplatnění úvěru se stává splatným celý dosud nesplacený zůstatek jistiny a doposud neuhrazená, anebo nesplatná část úroků, včetně příslušenství, přičemž při zesplatnění přirůstá dosud nesplacená část úroků k jistině. Z čl. V odst. 4 smlouvy soud zjistil, že pro případ prodlení dlužníka s úhradou zesplatněného úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení až do úplného zaplacení, maximálně však do výše 200 000 Kč.

5. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne 13. 12. 2017 bylo zjištěno, že na majetek žalované bylo vedeno jedno exekuční řízení u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

6. Z doplnění žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 15. 12. 2017, lustrace v insolvenčním rejstříku ze dne 12. 12. 2017, credit scoringu ze dne 14. 12. 2017, analýzy žadatele o spotřebitelský úvěr ze dne 13. 12. 2017, výplatního lístku žalované za období srpen-říjen 2017, faktury za vodné a stočné, předpisu zálohových plateb za dodávku elektřiny, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované.

7. Z informace o způsobu vyplacení úvěru na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 15. 12. 2017, a ze dne 19. 12. 2017, bylo zjištěno, že žalované byla vyplacena jistina v celkové výši 520 000 Kč. Jistina byla žalované vyplacena z části v hotovosti, z části převodem na účet; částka 10 349 Kč byla žalované vyplacena bankovním převodem na úhradu závazku u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], částka 428 044 Kč byla žalované vyplacena bankovním převodem na úhradu závazku u právní předchůdkyně žalobkyně a částka 33 362 Kč byla žalované vyplacena na účet. Současně z výdajového dokladu ze dne 15. 12. 2017 znějícího na částku 48 200 Kč, bylo zjištěno, že částka ve výši 48 200 Kč byla žalované vyplacena v hotovosti.

8. Z oznámení o zesplatnění úvěru a uložení smluvních pokut ze dne 21. 2. 2019, včetně podacího archu, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o zesplatnění úvěru [číslo] přičemž jako důvod zesplatnění uvedla skutečnost, že proti žalované je vedeno exekuční řízení. Zesplatněná jistina včetně příslušenství činila částku 1 570 920 Kč. Žalovaná byla souběžně upozorněna na možnost uložení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, do maximální výše 200 000 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. [anonymizováno] ze dne 15. 5. 2020, uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], a společností [právnická osoba], [IČO], včetně přílohy č. 1 obsahující seznam postoupených pohledávek, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou plynoucí ze smlouvy o úvěru [číslo] byla s účinností ke dni 24. 6. 2020 postoupena na žalobkyni.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2020 včetně podacího archu, bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované, že pohledávka za žalovanou plynoucí ze smlouvy o úvěru [číslo] byla postoupena žalobkyni.

11. Z vyčíslení závazku vyplývajícího ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 18. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky, jež činila ke dni 31. 8. 2020 částku ve výši 1 979 729,22 Kč.

12. Z příjmových dokladů [číslo] [číslo] [číslo] vystavených společností [právnická osoba], [IČO], soud zjistil, že žalovaná uhradila dne 20. 8. 2020 shora uvedené společnosti částku 7 000 Kč, dne 25. 8. 2021 částku 7 000 Kč a dne 27. 10. 2021 částku ve výši 7 000 Kč.

13. Z předžalobní upomínky ze dne 17. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě služné částky. Současně žalobkyně žalovanou informovala o postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.

14. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti a zákazu zcizení a zatížení nemovitosti ze dne 15. 12. 2017 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že k zajištění peněžitého dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zřízeno zástavní právo k nemovitostem žalované zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], katastrální území a [územní celek].

15. Soud pro nadbytečnost zamítl důkaz výslechem žalované, když shledal stav řízení za dostatečně prokázaný.

16. Soud provedl i další důkazy, z nichž však nevyplynuly právně významné skutkové okolnosti pro předmět sporu.

17. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud ke zjištění následujícího skutkového stavu:

18. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne 15. 12. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 520 000 Kč na dobu 240 měsíců za sjednaný úrok ve výši 10,90 % jistiny za každý rok, a žalovaná se zavázala uhradit výše uvedenou jistinu, spolu s příslušenstvím, a poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 18 200 Kč Smluvní strany se dále dohodly, že splátky se nejprve započítávají na úroky, poté na jistinu. Současně si strany v čl. V odst. 5 dohodly, že právní předchůdkyně žalobkyně může využít práva okamžitého zesplatnění úvěru, pokud se dozví, že proti žalované je vedeno exekuční či jiné obdobné řízení s možným negativním dopadem na jeho majetkovou situaci, v takovém případě okamžikem odeslání oznámení o zesplatnění úvěru se stává splatným celý dosud nesplacený zůstatek jistiny a doposud neuhrazená, anebo nesplatná část úroků, včetně příslušenství, přičemž při zesplatnění přirůstá dosud nesplacená část úroků k jistině.

19. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 15. 12. 2017 a dne 19. 12. 2017 vyplatila částku v celkové výši 520 000 Kč, přičemž částka 10 349 Kč byla žalované vyplacena bankovním převodem na úhradu závazku u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], částka 428 044 Kč byla žalované vyplacena bankovním převodem na úhradu závazku u právní předchůdkyně žalobkyně, částka 33 362 Kč byla žalované vyplacena na účet, a částka 48 200 Kč byla žalované vyplacena v hotovosti. První splátka byla splatná dne 15. 1. 2018.

20. Dne 21. 2. 2019 zesplatnila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalované dle čl. V odst. 5 úvěrové smlouvy, když zjistila, že je vůči žalované vedeno exekuční řízení. Žalovaná byla o této skutečnosti, a uložení souvisejících smluvních pokut, informována. Zesplatněním úvěru se stal dle čl. V odst. 5 písm. i) úvěrové smlouvy splatný celý doposud nesplacený zůstatek jistiny a doposud neuhrazená, anebo nesplatná část úroků; zesplatněná jistina činila ke dni 21. 2. 2019 částku ve výši 1 570 920 Kč. Žalovaná po zesplatnění úvěru uhradila částku ve výši 245 130 Kč; dlužná částka tak činila 1 325 790 Kč.

21. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná byla současně právní zástupkyní žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky, žalovaná však neuhradila ničeho.

22. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

23. Dle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

24. Dle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Dle ust. § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

26. Dle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Dle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

28. Podle § 1812 odst. 2 o. z., k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

29. Dle ust. § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

30. Dle ust. § 1815 o. z., k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

31. Dle ust. § 1879 a. n. o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

32. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

33. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 o. z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.

34. Pro účely posouzení nároku žalobkyně se soud se nejprve zabýval platností úvěrové smlouvy jako celku.

35. Na základě zjištěných skutečností má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z, na jejímž základě právní předchůdkyni žalobkyně vznikla povinnost poskytnout žalované prostředky a žalované vznikla povinnost tyto prostředky vrátit spolu se sjednanými úroky a cenami sjednaných služeb.

36. Vzhledem k tomu, že žalovaná vystupovala při uzavírání a plnění smlouvy o úvěru s podnikatelem mimo rámec své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti i mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, tj. jako spotřebitel, a právní předchůdkyně žalobkyně v tomto smluvním vztahu vystupovala v rámci své podnikatelské činnosti, kdy se mimo jiné zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, tj. jako podnikatel, je nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana.

37. Při posuzování platnosti úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 15. 12. 2017, soud shledal, že úvěrová smlouva byla uzavřena v souladu se zákonem 89/2012 Sb., občanský zákoník, a se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když soud neshledal pochybení právní předchůdkyně žalobkyně, jež by způsobovala neplatnost celé smlouvy. K namítané nesrozumitelnosti, netransparentnosti a nečestnosti soud konstatuje, že úvěrová smlouva má i optikou laika srozumitelnou strukturu, neobsahuje skrytá ujednání, a umožňuje spotřebiteli získat přehled o jeho právech a povinnostech bez vynaložení většího úsilí, např. nález Ústavního soudu I. ÚS 3512/11, ze dne 11. 11. 2013, jež říká, že obsah smlouvy má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musejí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru.

38. Ve vztahu k nemravné výši úroku soud odkazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 či 33 Odo 236/2005) z níž vyplývá, že hranice mravnosti úroků se pohybuje okolo trojnásobku úrokové míry obvyklé u bank a stanovené s ohledem na nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček. Úrok 10,9 % lze zcela jistě považovat za v souladu se shora uvedeným, když výše úrokových sazeb bankovních ústavů v roce 2017 činila cca 9 % (databáze ARAD ČNB).

39. Shodně soud neshledal skutečnost, že si strany ujednaly zápočet splátek nejprve na úrok a poté na jistinu, důvodem způsobujícím neplatnost úvěrové smlouvy, když dle ust. § 1932 odst. 1 o. z., ve znění ke dni uzavření smlouvy, platí, že má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

40. S ohledem na shora uvedené, má soud za prokázané, že úvěrová smlouva jako celek neodporuje zákonným ustanovením na ochranu spotřebitele, a respektuje nezbytnou míru autonomie vůle každého člověka; soud tedy uzavřel, že úvěrová smlouva mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla sjednána platně.

41. Následně soud přistoupil k posouzení platnosti ujednání, na základě kterých zesplatnila právní předchůdkyní žalobkyně žalované poskytnutý úvěr. Soud vzal do úvahy jak skutečnosti způsobující okamžité zesplatnění úvěru, tak způsob zesplatnění úvěru, včetně zesplatnění úroků do budoucna v případě úhrady dlužné jistiny.

42. Soud dospěl k závěru, že ujednání, na základě kterého právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr, je v rozporu s požadavkem přiměřenosti, zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele a jedná se proto o zakázané ujednání ve smyslu ust. § 1813 o. z., k němuž se nepřihlíží, ledaže se ho spotřebitel dovolá. Nepřiměřenost soud spatřuje ve skutečnosti, že toto ujednání umožňuje věřiteli požadovat předem zaplacení úroku za dobu po zesplatnění úvěru a prohlášení těchto úroků za součást jistiny a též požadovat úrok z prodlení z těchto úroků, následkem čehož by mohl věřitel požadovat úrok za dobu, po kterou ve skutečnosti již spotřebiteli žádnou jistinu neposkytl. V případě, kdy by dlužník okamžitě po zesplatnění úvěru veškeré požadované částky zaplatil, by věřitel bez jakékoliv protihodnoty obdržel smluvní úrok za zbývající dohodnutou dobu trvání úvěru, i přesto, že v té době by mu již byla jistina vrácena.

43. Nadto soud uvádí, že ujednání o zesplatnění závazku z důvodu vedení exekučního řízení vůči dlužníkovi bez dalšího zkoumání, je také v rozporu s ust. § 1813 o. z., když se jedná o ujednání v neprospěch spotřebitele a v rozporu s dobrými mravy, neboť exekuce může být nařízená pro vymožení například i pokuty za černou jízdu, tj. pro bagatelní pohledávku, která by relevantně majetkovou situaci dlužníka neohrozila. Na tuto situaci pak dopadá ustanovení § 588 o. z. v platném znění a je tudíž absolutně neplatné (srov. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 12. 2019, č. j. 19 ICm 1595/2018).

44. Předmětná ujednání o zesplatnění jsou dle ust. § 576 o. z. oddělitelná od ostatního obsahu smlouvy, nezpůsobují tak neplatnost úvěrové smlouvy jako celku, nicméně mají za následek, že k zesplatnění pohledávky nedošlo.

45. Soud se neztotožnil s argumentací žalobkyně, že závazek žalované musel již nutně existovat v době podpisu smlouvy, čímž se žalovaná dopustila nepoctivého jednání, když tuto skutečnost neuvedla v žádosti o úvěr a v doplnění žádosti o úvěr (formulářových dokumentech právní předchůdkyně žalobkyně). Argumentaci žalobkyně o nemožnosti vzniku exekučního titulu v horizontu 3 měsíců od podpisu úvěrové smlouvy soud nepovažuje za relevantní.

46. Shodně soud odmítá námitky žalobkyně, jež bez dalšího vztahuje judikaturní závěry o insolvenčním řízení na řízení exekuční. Soud konstatuje, že přes mnoho podobných znaků obou řízení, se stále jedná o řízení odlišná, jejichž účel a následky se podstatně liší, a nelze tedy mechanicky aplikovat stejnou právní úpravu na oba typy řízení.

47. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I).

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53 355,10 Kč Tyto náklady se sestávají z náhrady nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 8 odst. 1 a ust. § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, (dále jen„ advokátní tarif”) z tarifní hodnoty ve výši 1 325 790 Kč, sestávající z částky 13 620 Kč za každý ze třech úkonů uvedených v ust. § 11 odst. 1 a), d), g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 29. 7. 2022, účast na jednání soudu dne 2. 8. 2022), včetně třech paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradě za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu za cestu na jednání soudu z Prahy do Kutné Hory a zpět ve výši 600 Kč za celkem 6 započatých půlhodin po 100 Kč, náhradě cestovních výdajů ve výši 1 735,71 Kč za cestu na jednání soudu dne 2. 8. 2022, na trase Praha – Kutná Hora a zpět, při ujetých 176 km osobním automobilem Ford Mustang, při průměrné spotřebě 11,6 l na 100 km, ceně benzinu 44,50 Kč a základní sazbě náhrady 4,70 Kč za 1 km jízdy (srov. vyhláška č. 116/2022 Sb.), a 21 % DPH z částky 44 095,12 Kč, tj. DPH ve výši 9 259,98 Kč. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení za úkon právního zástupce žalované nazvaný„ studium spisu“, neboť tato činnost je zahrnuta již v úkonu převzetí a příprava právního zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu. Pro úplnost soud uvádí, že studium spisu jako samostatný úkon uvedený v ust. § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu, se týká studia trestního spisu po skončení vyšetřování, nikoliv občanskoprávního řízení.

49. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).