7 C 191/2020

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Grenarovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou Mgr. Alicí Kordovou sídlem Pobřežní 780/8, 301 00 Plzeň - Jižní Předměstí proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. Alenou Hajskou sídlem náměstí MUDr. J. Svobody 61, 285 22 Zruč nad Sázavou o zaplacení 49 958 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky ve výši 49 958 Kč s příslušenstvím, tedy s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a., z částky 49 958 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 10 989 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce jako insolvenční správce se podanou žalobou domáhal vydání platebního rozkazu, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit mu částku 49 958 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že na základě usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 6. 2018, č. j. [spisová značka] je insolvenčním správcem dlužníka v konkursu, [jméno] [příjmení], [IČO], narozené [datum], se sídlem [adresa] (dále jen„ [jméno] [příjmení]“), a je tedy osobu s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě v konkursu. Žalobu odůvodnil tak, že mezi žalovanou jako prodávající a [jméno] [příjmení] a jejím synem, [jméno] [příjmení], datum narození [datum], bytem [adresa] (dále jen„ syn“) na straně kupující došlo dne 5. 5. 2016 k uzavření kupní smlouvy, na základě které nabyla [jméno] [příjmení] do podílového spoluvlastnictví nemovité věci, a to pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemek parc. [číslo] jehož součástí je budova bez č.p./č.e. a pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] vedeném Katstrálním úřadem pro [příjmení] kraj, [stát. instituce], k. ú. [obec], a to v rozsahu ideální ½ (dále jen„ kupní smlouva“). Kupní cena byla sjednána na částku 1 800 000 Kč a zahrnovala i daň z nabytí nemovitých věcí ve výši 72 000 Kč. Podle kupní smlouvy ze dne 5. 5. 2016 byla poplatníkem a zároveň plátcem daně z nabytí nemovitých věcí podle zákonného opatření senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, žalovaná. Podle kupní smlouvy měla být částka 72 000 Kč představující daň z nabytí nemovitých věcí vyplacena z advokátní úschovy přímo finančnímu úřadu po zápisu kupujících jako vlastníků převáděných nemovitostí do katastru nemovitostí. Částka byla advokátkou skutečně poukázána na účet finančního úřadu pod rodným číslem žalované, následně však finanční úřad na základě pokynu žalované tuto částku převedl na její účet a zaplacení daně z nabytí nemovitých věcí požadoval po [jméno] [příjmení]. V rozporu se zněním právních předpisů účinných v rozhodné době byla daň včetně příslušenství ve výši 49 958 Kč uhrazena [jméno] [příjmení], která tuto částku uhradila na místo žalované. Insolvenční správce se proto v tomto řízení domáhá po žalované uhrazení dluhu ve výši 49 958 Kč.

2. Proti platebnímu rozkazu podala žalovaná včas odpor. V odůvodnění odporu žalovaná označila jako nesporné skutečnosti, že mezi ní a [jméno] [příjmení] a jejím synem došlo k uzavření kupní smlouvy, včetně ujednání, že část kupní ceny bude použita k úhradě daně z nabytí nemovitých věcí. Následně však došlo ke změně právní úpravy, v důsledku níž došlo ke změně v osobě poplatníka a plátce daně a žalovaná byla poučena o možnosti vyžádat si zaplacenou daň zpět, což žalovaná učinila. Žalovaná požaduje zamítnutí žaloby v celém rozsahu, kdy uplatňovaný nárok považuje za neopodstatněný, neboť dle jejího názoru vychází ze špatného právního výkladu. Zároveň uplatnila námitku promlčení, neboť daň měla být zaplacena nejpozději dne 30. 4. 2017, obecná tříletá promlčecí lhůta tedy počala běžet dne 1. 5. 2017.

3. Žalobce ve svém vyjádření k odporu setrval na uplatněném nároku. Uvedl, že podle kupní smlouvy byla příslušnou daň zavázána uhradit žalovaná, jedná se tedy na její straně o bezdůvodné obohacení, neboť kupní cena ve výši 1 800 000 Kč má být ponížena o částku určenou na zaplacení daně z nabytí nemovitých věcí ve výši 72 000 Kč (36 000 Kč u každého z kupujících). Dále žalobce uvedl, že o nedoplatku na dani se [jméno] [příjmení] dozvěděla ke konci července 2017 od finančního úřadu, ale žádné skutečnosti ohledně výše částky jí nebyly nikým sděleny. Žalovaná se o těchto okolnostech dozvěděla až ke konci prosince 2017, nárok tedy nepovažuje za promlčený.

4. Z kupní smlouvy a smlouvy o úschově kupní ceny sepsané advokátkou [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], se sídlem [adresa], vyplývá, že mezi žalovanou jako prodávající a [jméno] [příjmení] a jejím synem jako kupujícími došlo k uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem byly nemovitosti: pozemek parc. [číslo] o výměře 175 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], způsob využití rodinný dům, pozemek parc. [číslo] o výměře 23 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova bez č.p./č.e., způsob využití garáž a pozemek parc. [číslo] o výměře 102 m2, zahrada, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec], u [stát. instituce], [stát. instituce] a kupní cena byla dohodnuta na 1 800 000 Kč. Výplata kupní ceny z advokátní úschovy byla rozdělena na tři části – zálohu 50 000 Kč, doplatek kupní ceny 1 678 000 Kč a částku na úhradu daně z nabytí nemovitých věcí ve výši 72 000 Kč. Podle čl. III. bodu 3. písm. b) kupní smlouvy se advokátka zavázala poukázat částku na úhradu daně z nabytí nemovitých věcí na účet příslušeného finančního úřadu do pěti dnů od předložení výpisu z LV, kde budou jako spoluvlastníci zapsáni kupující. Podle čl. VIII. bodu 2. kupní smlouvy vzali smluvní strany na vědomí, že kupní smlouva nabývá účinnosti až právní mocí rozsudku o schválení právního úkonu za 2. kupujícího – toho času nezl. syna [jméno] [příjmení].

5. Z protokolu z jednání ze dne 22. 8. 2016 soud zjistil, že právní jednání 2. kupujícího bylo schváleno rozsudkem Okresního soudu [okres] ze dne 27. 5. 2016, č. j. [číslo jednací]. Při tomto jednání rovněž smluvní strany společně udělili advokátce pokyn, aby návrh na vklad kupní smlouvy do katastru nemovitostí nepodávala do 30. 10. 2016, a to z důvodu zajištění nového zástavního věřitele kupující.

6. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] se podává, že zápis kupujících jako spoluvlastníků byl proveden dne 27. 1. 2017 s účinky k 22. 12. 2016. Z oznámení o výplatě advokátní úschovy ze dne 1. 2. 2017 se podává, že v souladu se smlouvou o advokátní úschově byla částka ve výši 72 000 Kč vyplacena na účet finančního úřadu pod rodným číslem žalované. Zároveň advokátka smluvní strany upozornila, že v důsledku přijetí nové právní úpravy jsou nově poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nabyvatelé vlastnického práva, tj. kupující, kteří mají povinnost podat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a tuto daň pod svými rodnými čísly uhradit nejpozději do 30. 4. 2017. Žalovaná byla informována o tom, že nadále není poplatníkem a je povinna sdělit finančnímu úřadu, jak s uhrazenou částkou naložit.

7. Usnesením [název soudu] ze dne 21. 6. 2018, č. j. [spisová značka], byl zjištěn úpadek [jméno] [příjmení] a na její majetek byl prohlášení konkurs, insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Podle § 229 odst. 3 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., je osobou s dispozičními oprávněními ve vztahu k majetkové podstatě v době od prohlášení konkursu insolvenční správce. Vzhledem k výše uvedenému tedy soud konstatuje, že žalobce je ve vztahu k tomuto řízení aktivně legitimován.

8. Podle § 1 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 340/2013 zákonného opatření Senátu, o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění účinném do 31. 10. 2016, je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce vlastnického práva (prodávající), pokud není ujednáno jinak.

9. Zákonem č. 254/2016 Sb., kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí (dále jen„ novela zákonného opatření Senátu“), došlo s účinností k 1. 11. 2016 ke změně § 1 odst. 1 výše uvedeného zákonného opatření, podle nějž je nově poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nabyvatel vlastnického práva (kupující), a to bez možnosti odchylné dohody mezi smluvními stranami. Podle § 2 shodně u obou znění je předmětem daně úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci.

10. Podle čl. II novely zákonného opatření Senátu se pro daňové povinnosti u daně z nabytí nemovitých věcí použije zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Podle § 1105 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu nabývá zápisem do takového seznamu. Zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí byl proveden 27. 1. 2020 s účinky k 22. 12. 2016, soud tedy uzavírá, že k převodu vlastnického práva a okamžiku vzniku daňové povinnosti došlo dne 22. 12. 2016, tedy až po účinnosti novely zákonného opatření Senátu.

12. Vzhledem k tomu, že daňová povinnost vznikla po účinnosti novely zákonného opatření Senátu, stali se poplatníky daně z nabytí nemovitých věcí kupující, o čemž byli informováni oznámením o výplatě advokátní úschovy ze dne 1. 2. 2017, a to advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která zajišťovala advokátní úschovu kupní ceny.

13. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Soud shledal, že mezi účastníky v důsledku změny právní úpravy vznikl závazek z bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z. Žalovaná, která se smluvně zavázala uhradit daň z nabytí nemovitých věcí, se bez spravedlivého důvodu na úkor prodávajících obohatila tím, že v důsledku změny právní úpravy jí byla tato daň vrácena a ona ji nepoukázala na účet kupujících, kteří se stali poplatníky, čímž získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a dosud ochuzeným nevydala, oč se obohatila.

15. Podle § 619 o. z. počne promlčecí lhůta u práva vymahatelného u orgánu veřejné moci běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, přičemž právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

16. Podle § 629 odst. 1 o. z. trvá obecná promlčecí lhůta 3 roky.

17. Podle vyjádření žalované ze dne 16. 10. 2020 se [jméno] [příjmení] o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty dozvěděla již dopisem advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 1. 2. 2017, nejpozději se však měla a mohla o své zákonné povinnosti dozvědět 30. 4. 2017, kdy nastala splatnost předmětné daně. Podle svého tvrzení ve vyjádření k odporu žalované ze dne 7. 11. 2020 se [jméno] [příjmení] dozvěděla o nedoplatku na dani od finančního úřadu v červenci 2017.

18. Podle ustanovení § 621 o. z. zahrnují okolnosti rozhodné pro pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Má-li být bezdůvodné obohacení odškodněno finanční částkou, není pro počátek běhu promlčecí lhůty potřeba, aby poškozená osoba získala naprosto přesnou vědomost o výši bezdůvodného obohacení, kterou je oprávněna požadovat, ale postačí, získá-li vědomost o tom, v čem bezdůvodné obohacení spočívá.

19. Soud konstatuje, že [jméno] [příjmení] se dozvěděla o existenci bezdůvodného obohacení nejpozději v červenci 2017, přičemž s ohledem na okolnosti případu jí zároveň muselo být známo, že osobou povinnou k jeho vydání je žalovaná. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne 9. 9. 2020, došlo v souladu s § 629 odst. 1 o. z. k uplynutí promlčecí lhůty a žalovaná v souladu s ustanovením § 609 o. z. není povinna plnit.

20. Pro výše uvedené soud výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl o zamítnutí žaloby.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. tohoto rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 10 989 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří odměna advokáta podle § 7 bod 5., § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), ve výši 9 300 Kč (3 úkony právní služby po 3 100 Kč – převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé, účast na jednání), paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč (3 úkony po 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, cestovné ve výši 389 Kč a náhrada za promeškaný čas 400 Kč (4 půlhodiny) podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu.