7 C 258/2020

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Grenarovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o náhradu škody

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované, spočívající v odtěžení 10 000 m3 bahenního sedimentu ze dna rybníku Lázeňka, pozemek parc. [číslo] rybník – vodní plocha, zapsáno na [list vlastnictví], pro k. ú. [obec] u Potěh, obec Bratčice, katastrální pracoviště Kutná Hora, katastrální úřad pro Středočeský kraj, a uložení tohoto sedimentu na pozemcích zajištěných žalovanou, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 23 375,99 Kč k rukám zástupce žalované advokáta Mgr. [jméno] [jméno], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce po žalované domáhal náhrady škody spočívající v odtěžení 10 000 m3 bahenního sedimentu ze dna rybníka [anonymizováno], pozemek parc. [číslo] rybník – vodní plocha, zapsáno na [list vlastnictví], pro k. ú. [obec] u [anonymizováno], obec Bratčice, katastrální pracoviště Kutná Hora, katastrální úřad pro Středočeský kraj, a uložení tohoto sedimentu na pozemcích zajištěných žalovanou, to vše z titulu porušení povinnosti při provozu závodu, nebo jiného zařízení sloužícího k výdělečné činnosti. Žalobce uvedl, že žalovaná je výlučným vlastníkem, a provozuje svou podnikatelskou činnost – chov ryb, na rybníku Pastušský, pozemek [číslo] rybník – vodní plocha, v k. ú. [obec] u [anonymizováno], obec Bratčice, zapsaným katastrálním pracovištěm Kutná Hora, katastrálním úřadem pro Středočeský kraj na [list vlastnictví], přičemž odtok vody z rybníka [anonymizováno] je jediným zdrojem vody pro rybník [anonymizováno], který má žalobce na základě práva věcného břemene v užívání. Žalobce dále uvedl, že v roce 2007 provedl celkovou obnovu rybníka [anonymizováno], včetně odtěžení 35 000 m3 bahenního sedimentu, čímž se stal rybník plně funkčním a bez závad. Žalovaná v roce 2016 provedla, za účelem výlovu rybí obsádky, vypuštění rybníka [anonymizováno] a minimálně do jara roku 2017 ponechala otevřené výpustní zařízení – stavidlo, čímž došlo k zanesení rybníka [anonymizováno] bahenním sedimentem, a způsobením škody žalobci. Žalobce tuto skutečnost zjistil při výlovu svého rybníka [anonymizováno] dne [datum]; rozsah způsobené škody poté zjistil z technické zprávy o geofyzikálním měření na určení objemu rybničních sedimentů ze dne [datum], jež provedla [právnická osoba] [obec] spol. s.r.o., [ulice a číslo], [obec a číslo]. Žalobce se domnívá, že žalovaná svou provozní činností na rybníce [anonymizováno], který využívá ke své výdělečné činnosti, způsobila zanesení rybníka [anonymizováno] cca 10 867 m3 bahenního sedimentu, když tomuto mohla jednoduše zamezit vložením tzv. dluží (příčného vodorovně uloženého prkna, či prken) do výpustního zařízení rybníka [anonymizováno]. S ohledem na shora uvedené zvolil žalobce jako způsob náhrady škody naturální restituci – uvedení do předešlého stavu.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí v celém rozsahu, když dle jejího mínění žalobce pracuje s nerelevantními daty a nepřesnými údaji, z nichž nelze zjistit, kdy přesně došlo k uložení sedimentů v rybníce [anonymizováno]. Nadto žalovaná konstatuje, že ve správním řízení žalobce datoval vznik části škody na přelom let 2015 a 2016, kdy s ohledem na běh promlčecí lhůty by měl být tento nárok již promlčen. Žalovaná uvedla, že vypuštění rybníka [anonymizováno] a následný volný průtok vody, je běžná situace, stejně jako„ letnění“ a„ zimování“, jež jsou obvyklým hospodářským postupem, který se na rybnících provádí. Žalovaná dále uvedla, že sedimenty uložené v rybníce [anonymizováno] nevznikají v [anonymizováno] rybníku, a nemají souvislost s činností žalované, ale nese je po celé své délce vodní tok [anonymizováno], který má velmi vodné povodí o ploše zhruba 27 km2, z velké části zemědělsky využívané a svažité, tedy erozně výrazně ohrožené. Do rybníků obou účastníků se dostává srovnatelné množství sedimentů, avšak s ohledem na menší plochu rybníka [anonymizováno], a zároveň jeho větší hloubku v prostoru výpusti, se zde erozní materiál hromadí. Žalovaná konstatovala, že neporušila žádné právní předpisy, ani rozhodní správních orgánů, což bylo ostatně prokázáno v rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 7. 3. 2019, č. j. 172398/2018/KUKS.

3. Soud vzal v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za svá nesporná tvrzení účastníků, která učinili při soudním jednání dne [datum], konkrétně, že v roce 2010 došlo ke kompletnímu odbahnění rybníka Pastušský.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí – informacích o pozemku pro [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [anonymizováno], obci [obec], bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] rybník, o výměře 20 877 m2, je [jméno] [příjmení] [příjmení], bytem [adresa], přičemž výkon vlastnického práva je omezen věcným břemenem užívání.

6. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení], [rodné číslo], [jméno] [jméno], [rodné číslo], [jméno] [příjmení], [rodné číslo], [jméno] [příjmení], [rodné číslo] a [jméno] [příjmení], [rodné číslo], jako vlastníky rybníka [anonymizováno] na pozemku parc. [číslo] o výměře 20 877 m2 – vodní plocha, rybník v k. ú. [obec] u [anonymizováno] a obci [obec], zapsaným v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [anonymizováno] a obec Bratčice, na straně jedné, a žalobcem jako oprávněným, na straně druhé, bylo zjištěno, že žalobci bylo úplatně zřízeno věcné břemeno výlučného užívání a hospodaření na shora citovaném rybníce [anonymizováno], a to na dobu 40 let ode dne podpisu smlouvy.

7. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí – informacích o pozemku pro [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [anonymizováno], obci [obec], bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] rybník, o výměře 77 782 m2, je žalovaná.

8. Z výpisu údajů zveřejněných na stránkách Ministerstva financí bylo zjištěno, že žalovaná je plátcem DPH, a to od [datum].

9. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] a z výpisu z veřejného rejstříku ARES ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaná je osobou podnikající v zemědělské výrobě, mimo jiné se zaměřením na chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin na vodní ploše na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu.

10. Z fotografií doložených žalobcem a rozhodnutí Městského úřadu Čáslav, odboru životního prostředí, č. j. ŽP [číslo], ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobci bylo povoleno k trvalému užívání stavby odbahnění a rekonstrukce objektů rybníka [anonymizováno] parc. [číslo] rybník v k. ú. [obec] u [anonymizováno] a obci [obec], zapsaným v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [anonymizováno] a obec Bratčice. Současně byl žalobci schválen manipulační řád pro rybník [anonymizováno], a rybník zařazen do IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu. Z citovaného rozhodnutí bylo dále zjištěno, že došlo k odbahnění cca 29 250 m3 sedimentu, rekonstrukci hráze, úpravě bezpečnostního přelivu, spodní výpustě a odpadního potrubí.

11. Z hydrologických dat Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 25. 9. 2008, č. j. 936/08, bylo zjištěno, že obvyklé roční maximum průtoku vodního toku [anonymizováno] v profilu hráze rybníka [anonymizováno] je 2,30 m3/s. U pětileté vody se jedná o průtok o hodnotě 7,21 m3/s a pro případ desetileté vody o průtok 10,4 m3/s.

12. Ze spisového materiálu Městského úřadu Čáslav, nazvaného přestupek 2008 – [anonymizováno], soud zjistil, že proti žalobci bylo dne [datum] zahájeno řízení ve věci přestupku dle § 118 odst. 1 písm. a) a § 119 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, spočívající v porušení povinnosti vlastníka vodního díla dle § 59 odst. j písm. a), b), kterého se měl dopustit nedodržením bodu A2.3 Manipulačního řádu – vytažením dluží spodní výpusti naplno, čímž došlo k navýšení odtokového množství vody, a tím i ke zvýšenému posunu sedimentů a odtékání sedimentu z rybníka do níže položeného vodního toku. Předmětné řízení bylo usnesením ze dne [datum] zastaveno, neboť vodoprávní úřad dospěl k závěru, že nastalá situace byla způsobena havarijním stavem na výpustném zařízení, které se stalo neovladatelným z důvodu zanesení sedimentem, a pro jeho zprovoznění musela být použitá technická zařízení s tlakovou vodou. Přičemž vodoprávní úřad byl ve svém odůvodnění přesvědčen, že na rybníku [anonymizováno] docházelo k posunu sedimentu z tohoto rybníka do rybníka [anonymizováno] a způsobilo poškození výpustného zařízení – havarijní stav na rybníku Lázeňka, kdy následně nemohlo být s výpustným zařízení manipulováno v souladu s manipulačním řádem.

13. Z kolaudačního rozhodnutí Městského úřadu Čáslav, odboru životního prostředí, č. j. ŽP [číslo], ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalované bylo v souladu s ust. § 8 odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o vodách vydáno povolení k nakládání s povrchovými vodami na rybníku [anonymizováno], par. [číslo] v k. ú. [obec] u [anonymizováno], obec Bratčice, na vodním toku [anonymizováno] – k jejich vzdouvání a akumulaci.

14. Z Manipulačního a provozního řádu rybníka [anonymizováno], schváleného Městským úřadem Čáslav, odbor životního prostředí, dne [datum], č. j. ŽP [číslo], zejm. ze str. 8 kapitola C.1. bylo zjištěno, že vypouštění rybníka [anonymizováno] je možno provádět podle potřeby pro odlov rybí osádky nebo pro pravidelnou údržbu a revizi objektů a hráze jedenkrát za jeden až dva roky. Dle ČSN [číslo] nemá denní pokles hladiny přesáhnout 1 m a průtok pod rybníkem nesmí způsobit škody (maximální průtok při vypouštění rybníka je stanoven na Qmax = 1m3/s). Vody z rybníka se vypouštějí do otevřeného koryta potoka pod rybníkem. Vypouštění běžných průtoků z rybníka je zajišťováno požerákovou částí sdruženého funkčního objektu. Dále bylo zjištěno, že v zimním období není uvažována manipulace odlišná od jiných období roku. Rychlost vypouštění rybníka má být přizpůsobena požadavku na zamezení nebo omezení strhávání nánosů ze zdrže rybníka do vodoteče. Každé vypouštění rybníka má být oznámeno 14 dnů předem Obci [obec] a uživateli rybníka [anonymizováno].

15. Z fotodokumentace založené žalovanou, z objednávky žalované ze dne [datum], ze zprávy [příjmení] [jméno] – [právnická osoba], [IČO], ze dne [datum], z faktury [číslo] ze dne [datum], z výkazu o využití stroje Euromach M 900 za měsíc leden 2017, a ze záznamu o provozu vozidla nákladní dopravy ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] provedla [právnická osoba] [obec] – [právnická osoba] práce na odbahnění loviště na rybníku [anonymizováno], a to na základě objednávky žalované. Práce byly žalované následně fakturovány daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum], se splatností ke dni [datum], na částku 14 357 Kč.

16. Z technické zprávy o geofyzikálním měření ze dne [datum] [právnická osoba] [obec] spol. s r. o., sídlem [adresa], bylo zjištěno, že zjištěný objem rybničních sedimentů ke shora uvedenému datu činil 10 867 m3, průměrná mocnost naplavenin v nádrži 68 cm.

17. Z fotokopie čestných prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], bylo zjištěno, že žalovaná v roce 2014 provedla vypuštění rybníka [anonymizováno] za účelem výlovu rybí osádky a poté ponechala otevřené výpustní zařízení do jarních měsíců roku 2015, stejná situace se poté opakovala na přelomu let 2016 a 2017. Problém žalobce se sedimentem v rybníce započal v roce 2015, když k odchodu sedimentu z rybníka žalované docházelo od roku 2014. Dále bylo zjištěno, že v období ledna/února roku 2015 došlo žalovanou k odbahnění loviště rybníka [anonymizováno].

18. Z rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 7. 3. 2019, č. j. 172398/2018/KUKS, bylo zjištěno, že rozhodnutí Městského úřadu Čáslav, odboru životního prostředí, č. j. MěÚ/26989/2018, ze dne 1. 11. 2018, ve věci uložení pokuty žalované za přestupek dle § 125d odst. 1 písm. a) a § 125d odst. 4 písm. a) vodního zákona, bylo zrušeno a přestupkové řízení zastaveno, když nebylo prokázáno, že by se žalovaná dopustila žádného z výše uvedených přestupků. Soud dále zjistil, že z odůvodnění předmětného rozhodnutí vyplynulo, že v řízení nebyla zejména prokázána příčinná souvislost mezi jednáním žalované a havarijním stavem rybníka [anonymizováno].

19. Z přípisu Městského úřadu Čáslav, odbor životního prostředí, č. j. MěÚ/13412/2021, ze dne 12. 5. 2021, bylo zjištěno, že zimování rybníka nepovoluje vodoprávní úřad, ale spadá do režimu schváleného manipulačního řádu, ve kterém jsou konkretizovány podmínky a parametry vypouštění a následného napouštění rybníka. Rovněž lhůta pro opětovné napuštění rybníka po zimování není stanovena. Dále bylo zjištěno, že odbahnění rybníka spadá do režimu povolení podle § 15a odst. 6 vodního zákona a § 104 odst. 1 písm. j) v souladu s § 104 odst. 2 stavebního zákona, kdy je rozhodující, zda přesun sedimentu uvnitř zátopové oblasti může ohrozit stabilitu vodního díla, zejména hráze. Komplexní odbahnění vodní nádrže bylo ohlášeno vodoprávnímu úřadu a následně vodoprávní úřad vydal souhlas s ohlášením udržovacích prací. Kritérium, zda udržovací práce podléhají ohlášení, či nikoliv, je na zvážení vodoprávního rozsahu dle konkrétního záměru.

20. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného soudní znalkyní v oboru vodního hospodářství, [celé jméno znalkyně], bylo zjištěno, že na povodí vodního toku [anonymizováno], kam spadá i nádrž [anonymizováno] a [anonymizováno], je patrná eroze na zemědělské půdě; v celém povodí nad nádrží je teoreticky 5 - 7 tun materiálu, který se během roku vlivem vodní eroze transportuje ze zemědělské půdy. Sedimenty o objemu cca 10 000 m3, které přitékají do nádrže [anonymizováno], se nemohly v tomto objemu splavit z bezprostředního okolí nádrže. Sedimenty přináší tok [anonymizováno] z povodí, materiál je postupně ukládán v místech zpomalení toku, tedy převážně v jednotlivých nádržích; přesné množství sedimentů přitékající z povodí do nádrže nebylo možné určit. Znalkyně však uvedla, že manipulace na nádrži [anonymizováno] ovlivňuje nádrž [anonymizováno], když při zimování [anonymizováno] rybníka, při vyjmutí všech dluží ve výpustném zařízení, dochází k volnému průtoku, a tedy i pohybu splavenin do toku pod nádrží, a následně do nádrže [anonymizováno]; při odbahňování loviště, a při současném vydlužení výpustného zařízení, může dojít ke zvýšení množství sedimentu v odtékající vodě z nádrže [anonymizováno] do nádrže [anonymizováno]. Zimování je ovšem běžným způsobem hospodaření na rybochovných nádržích, jehož podstatou je ponechání dna bez vody a vystavení materiálu mrazům a povětrnostním vlivům. Při tomto procesu dochází k ozdravení prostředí, dezinfekci dna, v menší míře k tlumení rozvoje některých přemnožených druhů ryb a vláknitých řas. Vypouštění nádrže při zimování se řídí schváleným manipulačním řádem, v případě nádrže [anonymizováno] je 14. dnů předem ohlašováno obci [obec] a žalobci; k zimování není třeba povolení vodoprávního úřadu. Shodně tak letnění a odbahnění jsou běžným způsobem hospodaření na rybnících. Odbahnění, či čištění loviště u rybochovných nádrží patří k pravidelnému udržování řádného stavu nádrže tak, aby byla schopna plnit své funkce. Odbahnění lze financovat z různých dotačních programů. Ze znaleckého posudku bylo dále zjištěno, že ponechání 2-3 dluží ve výpustném objektu na nádrži, může transformovat část odcházejících splavenin, avšak tento efekt není dlouhodobý, trvá jen do momentu, kdy se prostor za dlužemi naplní sedimentem do výšky dluží, poté opět následuje odtok vody, včetně nesených splavenin. Dle manipulačního řádu je výška dluže 8 cm, při ponechání třech dluží by výška zadržení byla 24 cm, prostor loviště by byl zanesen do výšky 24 cm, objem usazeného sedimentu by činil 486 m3. Dobu, za jakou dojde k zaplnění prostoru loviště, nelze objektivně stanovit, když tento proces je ovlivněn řadou faktorů v nádrži, i mimo nádrž. Proces eroze a pohyb erozního materiálu povodím je však přirozený, lze proti němu užít organizačních, agrotechnických či biotechnických opatření. Povodí je hydrologicky uzavřená oblast, kde veškeré srážky odtékají jedním – závěrovým profilem, v případě povodí průtočné nádrže jde o místo křížení hráze s korytem toku. Erozní materiál vzniká v povodí na několika místech toku (v ploše povodí i v korytě toku), a je ovlivněn řadou dalších faktorů. Z posudku také vyplynulo, že pokud by nádrž [anonymizováno] nad nádrží [anonymizováno] neexistovala, sediment nesený tokem by se ukládal v nádrži [anonymizováno], přičemž nyní se část materiálu ukládá v nádrži [anonymizováno]. Opatřeními, které mohou výše popsanému vlivu rybníka [anonymizováno] na rybník [anonymizováno] zabránit, jsou např. vybudování předsazené nádrže, vymezení části konce zátopy oddělením průceznou hrázkou a vytvoření prostoru pro prvotní sedimentaci neseného materiálu, či vložení dluží.

21. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], soud zjistil, že svědek bydlí přímo u splavu rybníka [anonymizováno] a dle potřeby příležitostně vypomůže, vypustí vodu, poseká hráz, vše bez nároku na odměnu. Svědek uvedl, že zhruba 200 m pod [anonymizováno] rybníkem se nachází rybník [anonymizováno], což je nově udělaný rybník s betonovým boxem uvnitř, který se používá na lovení ryb, a který je plný bahna. Dle svědka bahno odchází z hořejších rybníků vždy, když se rybník vypouští, anebo zůstane vypuštěn s malým průtokem vody. Běžně když je malý průtok, tak sediment neodchází, a když je velký průtok, tak odchází více sedimentu, což se stává u všech rybníků. Svědek dále uvedl, že žalobce má skutečně v rybníku velké množství bahna, protože když se rybník snažil vypustit, takto nešlo, a musel volat hasiče, následkem čehož vniklo velké množství bahna do potoka, který patří povodí [anonymizováno], a na žalobce byla z těchto důvodů podána žaloba. Dle svědka žalobce nesmí ve svém rybníku ani lovit, protože kdykoliv by ho chtěl vypouštět, znovu by došlo k zanesení potoka. Zimování [anonymizováno] rybníka svědek považuje za normální, při zimování běžně odtéká sediment (v tomto případě 500 m dlouhou stokou) dále pod rybník, neboť se nedá nikde zachytávat; při zimování nesmějí být v rybníce zábrany. Žalobce má tudíž smůlu, že pod jeho rybníkem se již nenachází další rybník, ale pouze potok. Svědek soudu také sdělil, že nad [anonymizováno] rybníkem se nachází pstruhové pásmo čáslavských rybářů, které má ve správě povodí [anonymizováno], a kde je čistá voda.

22. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení], majitelky rybníka [anonymizováno], jež bydlí ve mlýně pod [anonymizováno] rybníkem, soud zjistil, že žalobci propachtovala rybník [anonymizováno]. Ohledně situace s vypouštěním rybníka, svědkyně sdělila, že v minulosti bylo možné se tam po vypuštění procházet v holínkách, což však od roku 2017 již není možné, když u výpustě rybníka [anonymizováno] se nachází veliké množství bahna a hrozí propadnutí. Svědkyně si tuto situaci vysvětluje tím, že se jedná o následek vypouštění [anonymizováno] rybníka. Svědkyně uvedla, že byla svědkem zásahu hasičů při vypouštění rybníka, kteří pomáhali žalobci uvolnit stavidlo, následkem čehož došlo k uvolnění bahenního sedimentu do potoka. Svědkyně viděla velké množství bahenního sedimentu, ze kterého vznikla v podstatě laguna, a které je tam dodnes spolu s porostem rákosu; svědkyně za účelem vyčištění již oslovila povodí [anonymizováno], ti však nepodnikli žádné kroky. Svědkyně se domnívá, že sediment nemůže stékat jen z polí, neboť jsou dost vysoko, a potok nad [anonymizováno] rybníkem není zdaleka tak zanesen, tudíž musí přitékat z [anonymizováno] rybníka. Svědkyně dále uvedla, že dle jejího názoru se v průběhu let musel sediment v [anonymizováno] rybníku nahromadit z přilehlých polí, protože rybník [anonymizováno] se v době koupě, z důvodu nedostatečné péče, nacházel v podobném stavu; čištění celého rybníka [anonymizováno] svědkyně neviděla, viděla jen, že se před více než 10 lety čistil na jedné straně.

23. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žije v těsné blízkosti [anonymizováno] rybníka (cca 200 m) a byl svědkem jeho vypouštění v roce 2016. Svědek uvedl, že naposledy byl [anonymizováno] rybník vypouštěn v roce 2020. Svědek dále uvedl, že rybníky [anonymizováno] a [anonymizováno] jsou od sebe vzdáleny cca 100 m, a když při výlovu nechali otevřená stavidla [anonymizováno] rybníka, tak pod hrází tekla černá voda, a vše nateklo do [anonymizováno]. Svědek uvedl, že při výlovu v roce 2016 bylo v rybníce [anonymizováno] minimum bahna, mohli tam normálně chodit v holínkách, rok na to již skrze velké množství bahna museli ve výlovišti používat vysoké holínky. Svědek dále uvedl, že při vypouštění rybníka [anonymizováno] se otevřela stavidla luže a voda se nechala volně odtékat, zpočátku tam bylo pouze malé koryto, postupem času 3 metrové, což znamená, že odtamtud odtékal bahenní sediment. Odbahnění [anonymizováno] rybníka se, dle svědka, provádělo kolem roku 2017, přičemž vytěžené bahno z výloviště se odváželo cca 50 m a sypalo zpátky do [anonymizováno] rybníka; podobný postup viděl svědek pouze jednou u [obec] a také mu přišlo zvláštní, neboť i v tomto případě z rybníka odtékala bahnitá voda. Odbahnění rybníka prováděla [právnická osoba] [obec].

24. Z výslechu svědka [jméno] [celé jméno žalobce], vzdáleného příbuzného žalobce, soud zjistil, že svědek pomáhá žalobci s prací okolo rybníka [anonymizováno], když sám podniká v oboru aquakultury. Svědek uvedl, že v roce 2017 byl spolu s dobrovolnými hasiči u vypouštění vody z rybníka [anonymizováno], přičemž při vypouštění nešla zvednout odpouštěcí prkna, a bylo třeba je za účelem odbahnění„ prošťouchnout“ hasičskou cisternou s krtkem z druhé strany rybníku, aby se snížil tlak, a bylo možno s prkny hnout. Tuto skutečnost si vysvětlovali tak, že bahno muselo přijít z rybníka nad nimi, protože okolo [anonymizováno] jsou pouze obydlí a zahrady, a nadto byl předtím výlov rybníka [anonymizováno], kdy tam byla stavidla zvednutá asi čtyři měsíce a voda s bahnem odtamtud proudila přímo do [anonymizováno]; zpočátku se jednalo o úzký proud, postupně to byla zhruba 3 metrová strouha s hloubkou cca 1 metr; bylo vidět, že do odtoku bahna bylo zasahováno. Svědek dále uvedl, že poté, co byla [anonymizováno] dána do pořádku, byla vyčištěna a odbahněna, tak tam při výlovu nebylo žádné bahno, mohli tam být v normálních holínkách, přičemž momentálně je tam takový nános, že se sotva hnou. Svědek se domnívá, že [anonymizováno] rybník je silně zabahněn, protože v létě jsou rybám vidět až hřbety a nepamatuje si, že by byl odbahňován; bahno tam přitéká nejspíše po proudu.

25. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], soud zjistil, že bydlí vedle rybníku [anonymizováno], tudíž byl svědkem jeho poctivého odbahnění cca v roce 2006, 2007. Svědek uvedl, že v minulosti bylo možné jít po prvním výlovu do rybníka jen v holínkách, kdežto teď je v rybníku velký nános bahna. Svědek se domnívá, že bahno do rybníku muselo přitéci z horního rybníka, protože okolo [anonymizováno] není žádné pole, pouze zahrádky a travnatá plocha. Svědek také při vypouštění [anonymizováno] rybníka, jenž je nad [anonymizováno], viděl bahno odtékající z [anonymizováno] rybníka; při dočišťování [anonymizováno] rybníka, byl svědkem toho, že vytěžené bahno vyváželi o 50 m dál k výtokové strouze, a tam ho vysypávali, odtamtud se dle svědka dostává dále. Svědek dále uvedl, že si pamatuje veliké plošné čištění rybníka [anonymizováno], které se konalo až poté, co byla hotová [anonymizováno].

26. Z výslechu znalkyně [celé jméno znalkyně], soud zjistil, že pokud se při zimování ponechá v požerákové výpusti několik dluží, může se tím zamezit odtoku sedimentu, avšak pouze do výše dluží, následně nastane opětovné přetékání vody i se sedimentem; množství sedimentu a jeho odtoku záleží na okolnostech, např. na srážkách v celém povodí, nejen na nádrži. Žalovaná tedy odtoku sedimentu mohla zamezit pouze na určitou dobu, a pouze do výšky dluží, nadto, i když jsou dluže nasazeny plně, tak neodtéká zcela čistá voda, ale stále i rozvířený sediment. Pokud by se nezimovalo, a rybník by byl napuštěn, tak sediment primárně zůstává u dna. Zimování je však běžným postupem údržby rybníka, a u nádržích pro chov ryb je to i žádoucí, neboť se tím ozdravuje dno rybníka; zimování je v souladu s manipulačním řádem rybníka, a i při zimování vodoprávní úřad nařizuje zachovat minimální zůstatkový průtok z nádrže. Při odbahňování loviště současně většinou nedochází k žádné destabilizaci, jsou to běžné udržovací práce; každý provozovatel vodního díla má povinnost ze zákona dílo udržovat v řádném stavu. Znalkyně uvedla, že v písemném vyhotovení znaleckého posudku došlo u odpovědi [číslo] k překlepu, když tam při uvedené výšce dluží má být 36 m2 místo uvedených 486 m2. Znalkyně soudu dále sdělila, že nelze určit, kolik sedimentu přiteče do nádrže za určité období, neboť se jedná o dlouhodobý kontinuální proces, který není konstantní a závisí na mnoha faktorech. Znalkyně dále uvedla, že manipulační řád rybníka nespecifikuje, za jakou dobu musí být hladina napuštěna na požadovanou kvótu, nádrž se běžně napouští v jarních měsících, kdy se očekává větší přítok (vlivem tání sněhu, deště); leden a únor jsou nejsušší měsíce, pokud není zamrznuto, přijdou dešťové srážky a pozemky jsou neobhospodařované, tak dochází k odtoku sedimentu. Na nádrži [anonymizováno] docházelo k normálnímu hospodaření na rybochovné nádrži, když účelem této nádrže není zadržování sedimentu, tudíž pokud z nádrže unikl sediment, který samozřejmě mohl ohrozit hospodaření dalšího rybníka, jedná se o běžnou situaci u všech rybníků na kaskádách. Sediment zanesen do rybníka [anonymizováno] však není pouze z [anonymizováno] rybníka, ale i z dalších rybníků na kaskádě, a z okolních hospodářských pozemků; primárním zdrojem je většinou povrchový odtok, který splachuje svrchní části půdy z povodí, zdrojem může být také eroze v rámci koryta toku; vzhledem k objemu nádrže je pohyb v lovišti [anonymizováno] pro [anonymizováno] nevýznamný. V povodí jsou převážně zemědělské plochy (orná půda), množství sedimentu ovlivňuje sklonitost terénu, způsob obhospodařování půdy, geologické vlastnosti a srážky. Na povodí je patrná eroze na zemědělské půdě. Stran georadarového měření mocnosti sedimentu v rybníku [anonymizováno] znalkyně uvedla, že se jedná o metodu užívanou ke stanovení výšky sedimentu v nádržích, kdy v rámci toho průzkumu se zjistí vrstva sedimentu oproti původnímu rostlému dnu. V případě odbahnění [anonymizováno] v roce 2010, a za předpokladu, že bylo obnoveno původní dno té nádrže, měření v roce 2018 odhalilo množství nového sedimentu; znalkyně však nedokázala říci, zda by šlo zjistit v jakém období, a v jaké výši, přitekly jednotlivé vrstvy.

27. Soud pro nadbytečnost neprovedl výslech jednatele žalované, Ing. [jméno] [příjmení], neboť skutkový stav věci byl již náležitě zjištěn.

28. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud ke zjištění následujícího skutkového stavu:

29. Žalobce má v užívání na základě práva věcného břemene rybník [anonymizováno], pozemek parc. [číslo] o výměře 20 877 m2, rybník v k. ú. [obec] u [anonymizováno] a obci [obec], zapsaným katastrálním pracovištěm Kutná Hora, katastrálním úřadem pro Středočeský kraj na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [anonymizováno] a obec Bratčice. V roce 2007 provedl žalobce celkovou obnovu rybníka [anonymizováno], včetně odtěžení bahenního sedimentu.

30. Žalovaná je osobou podnikající v zemědělské výrobě, mimo jiné se zaměřením na chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin na vodní ploše na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, přičemž je výlučným vlastníkem rybníka [anonymizováno], pozemek parc. [číslo] o výměře 77 [číslo], rybník v k. ú. [obec] u [anonymizováno], obec Bratčice, zapsaným katastrálním pracovištěm Kutná Hora, katastrálním úřadem pro Středočeský kraj na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [anonymizováno] a obec Bratčice, kde provozuje svou podnikatelskou činnost.

31. Dne [datum] provedla [právnická osoba] [obec] – [právnická osoba] práce na odbahnění loviště na rybníku [anonymizováno].

32. Ke dni [datum] činil objem rybničních sedimentů v rybníce [anonymizováno], zjištěný [právnická osoba] [obec] spol. s r. o., sídlem [adresa], 10 867 m3, průměrná mocnost naplavenin byla 68 cm.

33. V povodí vodního toku [anonymizováno], kam spadá i nádrž [anonymizováno] a [anonymizováno], se převážně nachází zemědělské plochy (orná půda), přičemž je zde patrná eroze na zemědělské půdě. Erozní materiál vzniká v povodí na několika místech toku (v ploše povodí i v korytě toku), a je ovlivněn řadou dalších faktorů (sklonitost terénu, způsob obhospodařování půdy, geologické vlastnosti, srážky). Primárním zdrojem sedimentu je většinou povrchový odtok, který splachuje svrchní části půdy z povodí. Proces eroze a pohyb erozního materiálu povodím je přirozený, lze proti němu užít organizačních, agrotechnických či biotechnických opatření.

34. Vypouštění rybníka [anonymizováno] lze provádět dle potřeby pro odlov rybí osádky, nebo pro pravidelnou údržbu a revizi objektů a hráze, jedenkrát za jeden až dva roky. Denní pokles hladiny nesmí přesáhnout 1 m a průtok pod rybníkem nesmí způsobit škody. Vody z rybníka se vypouštějí do otevřeného koryta potoka pod rybníkem. Rychlost vypouštění rybníka má být přizpůsobena požadavku na zamezení nebo omezení strhávání nánosů ze zdrže rybníka do vodoteče. Každé vypouštění rybníka musí být oznámeno 14 dnů předem Obci [obec] a uživateli rybníka [anonymizováno].

35. Vzhledem k blízkosti obou rybníků dochází k jejich vzájemnému ovlivnění, manipulace na nádrži [anonymizováno] má vliv na nádrž [anonymizováno], když odtok vody z rybníka [anonymizováno] je jediným zdrojem vody pro rybník [anonymizováno]. Při zimování [anonymizováno] rybníka, kdy jsou vyjmuty všechny dluže ve výpustném zařízení, dochází k volnému průtoku, a tedy i pohybu splavenin do toku pod nádrží a následně do nádrže [anonymizováno]; při odbahňování loviště a při současném vydlužení výpustného zařízení, může dojít ke zvýšení množství sedimentu v odtékající vodě z nádrže [anonymizováno] do nádrže [anonymizováno].

36. Účelem nádrže [anonymizováno] není zadržování sedimentu; posun sedimentu povodím a následné usazování v nádržích je běžnou situací u rybníků na kaskádách.

37. Zimování, letnění, a odbahňování je běžný způsob hospodaření na rybochovných nádržích, jehož podstatou je udržování řádného stavu nádrže tak, aby byla schopna plnit své funkce.

38. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: <i>39. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.</i> <i>40. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>41. Dle § 2924 o. z. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.</i> 42. Žalobce se domáhal náhrady škody z titulu porušení povinnosti při provozu závodu dle ust. § 2924 o. z.. Dotčené pravidlo vychází z toho, že provoz zařízení sloužícího k výdělečné činnosti je obecně dovolený, je s ním však spojeno vyšší riziko vzniku újmy, kterému lze zpravidla při dodržení příslušných předpisů předejít. K újmě musí dojít z provozu, a to jedním ze tří způsobů: vlastní provozní činností, věcí použitou při provozní činnosti, nebo vlivem provozní činnosti na okolí.

43. Soud se v prvé řadě zabýval, zda se činností žalované provozované na rybníku [anonymizováno] rozumí provoz závodu, či nikoliv. Soud uzavřel, že nemá pochybnosti, že v případě rybochovné činnosti žalované se jedná o provoz závodu ve smyslu ust. § 502 o. z. (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 25 Cdo 1661/2012).

44. Soud konstatuje, že na rozdíl od právní úpravy dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, kde byla povinnost hradit újmu způsobenou provozní činností upravena bez ohledu na zavinění škůdce, spolu s malým množstvím liberačních důvodů, může, dle aktuálně platné právní úpravy, tj. podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, ke zproštění provozovatele dojít, pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby k újmě nedošlo. Aktuální pojetí odpovědnosti za vznik škody z provozní činností tedy není odpovědností absolutní, když prokáže-li provozovatel, že vynaložil veškerou péči, kterou lze na něm rozumně požadovat, odpovědnosti se zprostí. Zde je patrný rozdíl od škody způsobené provozu zvlášť nebezpečného, neboť u prosté provozní činnosti se předpokládá, že hrozbě vzniku škody lze čelit; zákon vyžaduje vynaložení veškeré péče, tj. přijetí všech možných a dostupných opatření, aby škoda nevznikla. (srov. [příjmení], [jméno]. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI (§ [číslo], relativní majetková práva 2. část), Wolters Kluwer (ČR), [obec a číslo], převzato ze systému ASPI).

45. Vzhledem ke shora uvedenému konceptu odpovědnosti za škodu z provozní činnosti bylo na žalovaném, aby prokázal, že vynaložil veškerou péči, tj. učinil vše, co po něm lze rozumně požadovat, aby zabránil vzniku škody. Z provedeného dokazování, zejména ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalkyně], rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 7. 3. 2019, č. j. 172398/2018/KUKS, a z přípisu Městského úřadu Čáslav, odbor životního prostředí, č. j. MěÚ/13412/2021, ze dne 12. 5. 2021 soud zjistil, že činnost žalované při provozu rybochovného rybníka, tj. odbahnění, vypouštění, zimování, je běžnou činností na rybnících tohoto typu, a že žalovaná postupovala zcela v souladu s manipulačním řádem rybníka, a běžnými postupy údržby rybochovných rybníků. V souvislosti se shora citovanými zákonnými ustanoveními soud upozorňuje na skutečnosti, že provozovatel je povinen vynaložit veškerou péči, kterou po něm lze rozumně požadovat, aby zabránil vzniku škody, ale současně na provozovatele nemohou být kladeny nepřiměřené požadavky, musejí odpovídat tomu, co se od jednajícího v daném oboru očekává jako opatrné jednání podle dosažené úrovně poznání a obecné zkušenosti. Rozumně požadovat tedy neznamená požadovat to nejlepší (nemusí použít nejvyspělejší technologii), v úvahu je třeba brát i ekonomickou racionalitu opatření (srov. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]), 1. vydání, 2014, s. [číslo] - [číslo]: [příjmení] [příjmení]).

46. Soud má za prokázané, že žalovaná vynaložila dostatečnou péči, kterou po ní lze v tomto případě požadovat, když postupovala zcela v souladu se schváleným manipulačním řádem, příslušnými právními předpisy, obvyklými postupy vodního hospodářství a hospodaření na rybochovných nádržích. Skutečnost, že se rybník žalobce nachází na konci kaskády rybníků, a tudíž je více ovlivněn ukládáním bahenního sedimentu než rybník žalované, nelze přičítat žalované k tíži.

47. V řízení nadto nebyla prokázána existence příčinné souvislosti mezi vznikem způsobené škody a činností žalované, či vlivem její činnosti na okolí. V řízení bylo zjištěno, že celé povodí dotčeného vodního toku [anonymizováno], na němž se nachází rybníky žalobce a žalované, je silně erozně ohrožené, v důsledku čehož se do vodního toku dostává velké množství sedimentů. Sedimenty se do povodí dále dostávají i ze samotného koryta vodního toku a dalšími přírodními jevy a lidskou činností. Posun sedimentu povodím a jeho následné usazování je poté opět odvislé od velkého množství přírodních jevů. Lze uzavřít, že dotčeným povodím se pohybuje velké množství sedimentu, avšak předmětný sediment se ukládá jak v rybníce žalobce, tak v rybníce žalované; množství uloženého sedimentu je poté odvislé od mnoha faktorů (poloha rybníku na kaskádě, jeho velikost, počasí v povodí, vzdálenost od další nádrže na kaskádě, a mnoho dalších), nelze tedy konstatovat, že bahenní sediment v rybníce žalobce má původ v provozní činnosti žalované. Naopak v případě, kdy by nad rybníkem žalobce neexistoval rybník žalované, bylo by dle znaleckého posudku množství usazeného sedimentu v rybníce žalobce několikanásobně větší.

48. Pro úplnost soud uvádí, že žalovanou uplatněnou námitku promlčení ve vztahu ke vzniku škody na přelomu let 2015 a 2016, považoval za irelevantní, když žalobce se v žalobě domáhal náhrady škody – odtěžení bahenního sedimentu, zaneseného do rybníka [anonymizováno] po zimování rybníka [anonymizováno] na přelomu let 2016 a 2017, kterou žalobce zjistil při výlovu rybníka [anonymizováno] dne [datum]. Žaloba byla podána dne [datum] a soud má za to, že v souladu s ust. § 619 odst. 1, odst. 2 o. z. a ust. § 620 odst. 1 o. z. nebyl nárok v době podání žaloby promlčen, když zákonná promlčecí lhůta začala žalobci běžet nejdříve po [datum].

49. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění a jejich právní hodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítl.

50. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 23 375,99 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří odměna advokáta stanovená podle ust. § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif”), z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč, sestávající z částky 1 500 Kč za každý z šesti úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátní tarifu (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátní tarifu, náhrada za promeškaný čas ve výši 3 200 Kč za 32 započatých půlhodin po 100 Kč (cesta [obec] – [obec] a zpět) dle § 14 odst. 1 a 3 advokátní tarifu, náhrada cestovného ve výši 2 476 Kč (2 x 1 238 Kč) za použití osobního automobilu tov. zn. MAZDA 3 BK dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., za cestu na jednání soudu dne [datum] a dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět (2 x 98 km) při průměrné spotřebě 6,9 l [číslo] km, ceně benzinu 27,8 Kč a základní sazbě náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy, náhrada cestovného ve výši 1320 Kč za použití osobního automobilu tov. zn. MAZDA 3 BK dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., za cestu na jednání soudu dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět (2 x 98 km) při průměrné spotřebě 6,9 l [číslo] km, ceně benzinu 33, 80 Kč a základní sazbě náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy, náhrada cestovného ve výši 1 523 Kč za použití osobního automobilu tov. zn. MAZDA 3 BK dle vyhlášky č. 237/2022 Sb., za cestu na jednání soudu dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět (2 x 98 km) při průměrné spotřebě 6,9 l [číslo] km, ceně benzinu 44, 50 Kč a základní sazbě náhrady 4,70 Kč za 1 km jízdy, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 319 Kč ve výši 4 056,99 Kč, neboť zástupce žalované je plátcem DPH.

51. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za 2 úkony právní služby – vyjádření k doplnění žaloby ze dne [datum], neboť podstatou tohoto podání je pouze opakovaná reakce žalované na vyjádření žalobkyně, nikoliv nová skutková tvrzení, a vyjádření žalované ke znaleckému posudku ze dne [datum], kdy podstatou tohoto podání je pouhé konstatování výsledků znalecké činnosti a pohled žalované na provedený posudek, nejedná se tak o úkon svou povahou a účelem nejbližší úkonům právní služby vymezeným v ustanovení § 11 odst. 1 a 2 advokátního tarifu a nejedná se tak o úkon právní služby, za který přísluší náhrada odměny za zastoupení.

52. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalované a o splatnosti náhrady nákladů státu soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

53. Povinnost k plnění stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné pariční lhůtě 3 dnů.