7 C 41/2023

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Grenarovou ve věci žalobkyně: Flexum Trade a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 37 289,25 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu zaplacení výše uvedené částky jako plnění z nájemní smlouvy. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, ústní smlouvu o nájmu, jejímž předmětem byl nájem movitých věcí, a to traktoru Solis 26, mulčovače a vláčecí brány za traktor (dále též souhrnně „předmětné věci“). Traktor Solis 26 byl dle žalobkyně pronajat za snížené nájemné ve výši , částka, na den a žalovaný jej měl vypůjčený v období od , datum, do , datum, . Nájemné za uvedené období činilo , částka, bez DPH. Mulčovač byl pronajat za snížené nájemné ve výši , částka, na den a žalovaný jej měl vypůjčený v období od , datum, do , datum, . Nájemné za uvedené období činilo , částka, bez DPH. Vláčecí brány byly pronajaty za snížené nájemné ve výši , částka, za den a žalovaný je měl vláčecí brány vypůjčeny od , datum, a vrátil je až na základě výzvy žalobkyně ze dne , datum, . Ke dni , datum, činilo nájemné , částka, bez DPH. Žalobkyně dále uvedla, že ceny nájemného (půjčovného) vycházely z cen obvyklých pro půjčování předmětných věcí, a to s ohledem na skutečnosti, že žalobkyně provozuje půjčovnu. Navíc pro zaměstnance, kterým byl tehdy i žalovaný, jsou ceny za vypůjčení snížené. Žalovaný na výše uvedené nájemné dodnes ničeho neuhradil a celkové dlužné nájemné činí 37 289,25 s DPH.

2. Žalovaný v odporu proti vydanému platebnímu rozkazu popřel, že by se žalobkyní uzavřel ústní smlouvu o nájmu předmětných věcí, neboť je používal pouze při plnění pracovních úkolů, a nikoliv pro svou potřebu. Uvedl, že byl u žalobkyně v pracovním poměru do , datum, . V rámci plnění pracovních povinností používal předmětné věci. V některých případech si žalovaný předmětné věci ponechal u svého bydliště do druhého dne. Tato praxe byla běžná. Pokud jde o vláčecí brány, s těmi žalovaný také pracoval pro žalobkyni a po skončení pracovního poměru si pracovník žalobkyně měl tyto vláčecí brány vyzvednout. Nikdo si je nevyzvedl, tak je žalovaný v září roku 2022 sám odvezl žalobkyni. Dále uvedl, že brány nijak soukromě nepoužíval, a to s ohledem na dobu jejich využití, tj. v jarních a podzimních měsících, ale i s ohledem na to, že nevlastní traktor, který je k využití těchto vláčecích bran nezbytný.

3. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného uvedla, že s jeho tvrzeními nesouhlasí, neboť žalovaný předmětné věci k plnění jeho pracovních povinností nepotřeboval. Naopak si je vypůjčil ke svým soukromým účelům, když upravoval louky a vyvážel z lesa dřevo. Traktor nevlastní z důvodu, že je na něj vedeno mnoho exekucí, nadto si traktor žalovaný vypůjčil od žalobkyně. Brány žalovaný nevrátil ani po několika telefonických urgencích, vrátil je teprve po tom, když mu žalobkyně zaslala předžalobní upomínku. Jako svědka žalobkyně navrhla , jméno FO, , který byl dle žalobkyně u předávání a vracení strojů, a mělo by mu být známo i ujednání mezi žalobkyní a žalovaným ohledně ceny půjčovného.

4. Žalovaný v replice k vyjádření žalobkyně uvedl, že pracoval na pozici řidič – strojník a tedy v rámci plnění pracovních úkolů používal všechny předmětné věci. Občas se stávalo, že žalovaný byl vyzván panem , jméno FO, k práci na pozemcích v jeho vlastnictví, což probíhalo pouze v pracovní době. Žalovaný žádnou louku a les nevlastní. Žalovaný nevlastnil ani nevlastní traktor, v minulosti bydlel v bytě. Žalovaný trval na tom, že brány vrátil žalobkyni on poté, co si je nevyzvedla. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.

5. Soud při jednáních , datum, , , datum, , , datum, a , datum, provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění.

6. Z výzvy k úhradě dluhu a vrácení půjčeného nářadí ze dne , datum, , kterou měla žalobkyně zaslat žalovanému (žalobkyní předložená doručenka ze dne , datum, však neprokazovala doručení výzvy) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k narovnání pohledávek, které má žalovaný vůči žalobkyni. Ve výzvě bylo uvedeno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o výpůjčce traktoru Solis 26, mulčovače a vláčecích brán. Žalobkyně ve výzvě uváděla, že traktor a mulčovač byl žalovaným vrácen do domu panu Oberreitrovi (majiteli společnosti), avšak že vláčecí brány vráceny nebyly. Dále žalobkyně ve výzvě uváděla, že měl žalobce za vypůjčení věcí zaplatit zvýhodněnou cenu (polovinu obvyklého půjčovného bez DPH), za traktor Solis 26 půjčovné , částka, za den (za období od , datum, do , datum, s cenou , částka, ), za mulčovač půjčovné , částka, za den (za období od , datum, do , datum, s cenou , částka, ), za vláčecí brány půjčovné , částka, za den (což ke dni , datum, činilo , částka, ). Žalovaný byl ve výzvě vyzván, aby vláčecí brány v co nejkratším termínu vrátil, a aby zaplatil dlužnou částku nejpozději do , datum, na účet (ve výzvě uvedený). Výzva byla podepsána a o orazítkována firmou žalobkyně ke jménu , jméno FO, , předseda správní rady.

7. Z listiny, na které byla kopie z webových stránek žalobkyně, bylo pro soud rozeznatelné, že žalobkyně provozuje půjčovnu stavební techniky a nářadí. Z listiny „ceník 2022“ zjistil ceny půjčovného strojů a nářadí tam uvedených.

8. Z listiny „Pracovní smlouva“ soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena pracovní smlouva na dobu neurčitou se tříměsíční zkušební dobou, žalovaný měl pracovat na pozici řidič-strojník, místem výkonu práce bylo „dle potřeb zaměstnavatele“. Jako další ujednání bylo uvedeno, že zaměstnavatel si vyhrazuje převést zaměstnance na jakoukoliv práci.

9. Ze sdělení obce , adresa, a faktur soud zjistil, že žalobkyně vykonala pro obec , adresa, pouze jednu zakázku - nakládání a úklid popela, tato zakázka byla provedena dne , datum, . Za činnost byla fakturována částka , částka, .

10. Z usnesení , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , č. j. MKH/137670/2022, soud zjistil, že jím bylo zastaveno tam vedené řízení proti žalovanému (v pozici obviněného), neboť spáchání skutku nebylo obviněnému prokázáno, přičemž předmětem řízení bylo projednání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a), c) bod 1 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, že v blíže nezjištěné době měsíce srpna 2022 měl žalovaný ublížit na cti , jméno FO, (nynějšímu svědkovi) prostřednictvím mobilního telefonu tím, že ho hrubě urazil.

11. Svědkyně , jméno FO, (manželka žalovaného) uvedla, že žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně, a to tak dva roky do června 2022. Byl tam jako řidič, strojník, dělník, tak nějak všechno. Měl k dispozici stavební stroje. Občas je měl i doma, když se pracovalo poblíž místa bydliště. Když tam v červnu přestal pracovat, tak stroje tam zůstaly, tj. vláčecí brány, bylo nám řečeno, že si pro ně z firmy někdo přijede, nikdo nepřijel, dcera kvůli tomu i ráno vstávala, ale nikdo nepřijel. Na základě té výzvy je tam manžel pak odvezl. Do té doby tam měl k dispozici třeba traktůrek na sekání trávy, nějak se to tam střídalo, co bylo potřeba. Když někdo ze zaměstnanců chtěl něco na osobní účel, tak jsme si to mohli půjčit. Možná jsme něco půjčené měli, bylo to za provozní náklady. Brány nebyly soukromě používány, nebylo je na co používat, nebylo za co je zapojit. Na pozemku žalovaného se nechávaly třeba i křoviňáky, prostě to, co používal manžel a dcera když byli na brigádě. Dcera v letní sezóně v roce 2022 jezdila pro žalobkyni sekat trávu, natírat prkna, dělala pomocné práce. Sekací traktůrek byl na pozemku žalovaného v roce 2021 a 2022. Nevěděla, kdo si ho pak odvezl a kdy. S traktůrkem se mělo uklízet po čarodějnicích a pak pan majitel si sekal a upravoval pozemek, který měl propůjčen od matky svědkyně pro jeho účely. Svědkyně dále uvedla, že žalovaný dostal výpověď od zástupce majitele.

12. Svědek , jméno FO, uvedl, že je zaměstnancem žalobkyně. Byl zaměstnancem na pozici administrativního pracovníka i v době, kdy tam byl žalovaný. Do styku s panem žalovaným přicházel. Po dohodě s vedením se ráno domlouvali, co kdo bude dělat, svědek , jméno FO, měl napsat výkon a dělat administrativu okolo staveb, dohlížet na lidi, co dělají. Věděl, že žalovaný měl zapůjčeny stroje. Některou část měl zapůjčenou pro sebe a něco u něj bylo uskladněno, byli tak domluveni s šéfem. Praxe byla taková, že zaměstnanec oznámil, že si půjčuje stroj a stroj si půjčil a při výplatě se udělalo za vypůjčené věci vypořádání. Věděl o tom svědek , jméno FO, , všichni zaměstnanci. Někdo si půjčil bagr na víkend, v pondělí ho vrátil, pak se to vypořádalo ve výplatě. Žalovaný měl půjčeno několik strojů, něco proběhlo účtem, něco ne. Vyvážečka a traktor byla zaúčtovaná. Měl půjčený malý traktor, mulčovač a ty brány. Ty neprošly žádným vyúčtováním. Žalovaný byl upomínán několikrát, i svědkem , jméno FO, . Něco žalovaný vrátil třeba za týden nebo deset dní. U těch bran byl upomínán, aby je vrátil a vrátil je až na základě té výzvy. Ve výzvě byl vyzván i k zaplacení. K dotazu právní zástupkyně žalobkyně, zda prováděl Inspektorát práce kontrolu, svědek uvedl, že ano, prověřovali pana , jméno FO, a více zaměstnanců, zda je vše v pořádku. Proběhla kontrola na místě provozovny. Následně nám zaslali protokol, že je vše v pořádku, že neshledali žádné nedostatky. K dotazu právního zástupce žalovaného, jak určovali počet dnů, když si nějaký zaměstnanec stroj půjčil, svědek , jméno FO, uvedl, že měli papírek, kde to bylo zaznamenáno. Byl to jen ručně psaný dokument o zápůjčce. K dotazu, jakým způsobem bylo nastaveno nájemné, úhrada, svědek , jméno FO, uvedl, že zaměstnanec má takový benefit, že si stroj může půjčit za polovinu nájemného, zaměstnanci i tom vědí, stroj si můžou půjčit. Ve firmě máme stanovy v provozním řádu, zaměstnanci to vědí od doby nástupu. Ve stanovách částka zapsána není. Je tam zapsáno, že si můžou zapůjčit stroj za úplatu bez kauce. U stroje na naftu musí naftu doplnit, zkontrolovat technický stav. Ve mzdě se to vyúčtovalo tak, ze zaměstnanec dostal výplatu a pak ihned uhradil tu částku za půjčení stroje. K dotazu, jak řešili tu věc, že něco žalovaný dluží, když ukončil pracovní poměr, svědek , jméno FO, uvedl, že tam to bylo složité, žalovaný skončil ze dne na den, vyúčtování muselo přijít až následně, Inspektorát nám řekl, že to musíme vymáhat soudem jako dlužnou částku a ne srážkou, aby to bylo právně dobře. Ještě před skončením toho pracovního poměru měl žalovaný napůjčované půjčky, spočítalo se to a byl mu doplacen ten rozdíl. K dotazu právního zástupce žalobkyně, zda svědek , jméno FO, zná pana , jméno FO, (svědek v nynější věci; pozn. soudu), ten uvedl, že zná, byl u nás zaměstnán, nechodil do práce, měl absence, nechodil do práce ani přes výzvy. Bylo rozhodnuto, že bude propuštěn. , jméno FO, měl půjčenou akorát štípačku, tam se udělalo vypořádání v poslední mzdě.

13. Svědek , jméno FO, uvedl, že byl zaměstnancem žalobkyně od roku 2020 od léta do ledna roku 2023. Pracoval i s žalovaným, znají se, dělali přímo spolu jako parťáci. Dělali jsme, co bylo potřeba. Věděl jsem, že je možnost si od zaměstnavatele půjčovat stroje, byl jsem tam předtím brigádně. Musely do doplnit pohonné hmoty když to stroj vyžadoval, šlo o domluvu, bylo to na dobré slovo, nic jiného se nehradilo. Když se pracovalo v obci, kde zaměstnanec bydlel, tak po domluvě se to u zaměstnance doma nechalo, aby se to nemuselo vozit zpátky. Věděl jsem o branách, které měl u sebe žalovaný, bylo to z pracovních důvodů, ne osobních. Když se s nimi dopracovalo, mělo se pokračovat, nechaly se u žalovaného s tím, že se budou využívat dál. Tuším se se tam vláčely louky, už to nevím přesně. Měly s vláčet dál. Už nevím, zda k tomu pak ještě došlo. Byl mi ukončen pracovní poměr, protože jsem přestal chodit do zaměstnání. K dotazu právního zástupce žalovaného, zda někdy podepisoval doklad, že si věci půjčuje, svědek , jméno FO, uvedl, že ne.

14. Svědek , jméno FO, uvedl, že je bývalý spolupracovník žalovaného a bývalý zaměstnanec žalobkyně. Pracoval u žalobkyně na pozici jako řidič, dělník, strojník, prvně brigádně, pak tam tři rok řádně pracoval, pracovní poměr mu skončil ke konci července 2023. S žalovaným se jen potkával, nepracoval s ním přímo. Vím o tom, že u bývalého zaměstnavatele byla možnost si půjčovat nářadí, je tam i přímo půjčovna. U zaměstnanců s půjčováním záleželo na dohodě se zaměstnavatelem, cena byla nižší než běžné půjčovné. U stroje na naftu to bylo třeba za naftu, u každého stroje to bylo jinak, podle posudku zaměstnavatele. Svědek , jméno FO, si nářadí půjčoval na domluvu a dále uvedl, že ví o tom, že si nářadí a stroje půjčovali i ostatní, žalovaný měl vyvážečku, každý si něco půjčoval, bylo to na individuální dohodě. Nevěděl, jak to ostatní měli. K dotazu právního zástupce žalovaného, zda když někdo ze zaměstnanců pracoval se strojem, bylo pravidlo, že se stroje vždy vraceli na sídlo společnosti, svědek , jméno FO, uvedl, že když se dokončila stavba, pak se to sváželo na firmu, dokud stavba neskončila, tak stroje bývaly na stavbě, když tam byly potřeba, šlo hlavně o bagry. Případně když si chtěl někdo něco půjčit, tak se mu to půjčilo, šlo to všechno přes firmu, tam se dělali kontroly. Muselo to vždy přijít na firmu a odtamtud se to půjčovalo. Co se týče menších věcí, jako sekačka, sekací traktůrek, to se myslím nepůjčovalo. O tom nic nevím.

15. Svědek , jméno FO, uvedl, že pracuje u žalobkyně jako dělník. Dělá co je potřeba. Ví o tom, že je tam možnost půjčování strojů, pracovních nástrojů. Svědek , jméno FO, si nic nepůjčoval. Neví nic o tom, že si nějaké stroje půjčoval žalovaný. K dotazu právního zástupce žalobkyně, zda ví o podmínkách, za jakých zaměstnavatele zaměstnancům půjčuje stroje, svědek uvedl, že neví, sám osobní zkušenost nemá, neví, jak to funguje.

16. Svědek , jméno FO, uvedl, že je zaměstnanec žalobkyně na pozici řidič, strojník. Byl tam před třemi lety, pak pracoval jinde a teď se vrátil zpět. Pracoval tam v době, kdy tam byl pan , jméno FO, . Každý měli svou skupinu lidí. Byl jako mistr dané skupiny, žalovaný měl jinou skupinu, dělali odděleně. Že si mohl půjčovat stroje, věděl od doby, co tam nastoupil už tehdy, byly stejné podmínky, i on si stroje půjčoval. Zaměstnavatel zaměstnancům pro osobní účely půjčuje věci, je to za polovinu ceny a stroj se bere s plnou nádrží a s plnou se pak i vrací. To vše je na domluvě. Pokud se pracuje daleko od sídla firmy více jak 30-40 km, stroje se zabezpečí a nechají se na stavbě, jinak se vrací na firmu. To, že by se to nechalo u zaměstnance, se nikdy nedělalo. Jedině, že by se zaměstnanec domluvil se zaměstnavatelem, že zaměstnanec stroj potřebuje, tak si ho půjčí. Svědek , jméno FO, dále uvedl, že to bylo na domluvě s panem , jméno FO, . Sepis smlouvy není podmínkou. Zaměstnanci si to domlouvali s panem , jméno FO, rovnou. , jméno FO, byl v kanceláři jako zástupce pana , jméno FO, . Půjčování strojů se domlouvalo s panem , jméno FO, nebo , jméno FO, , bylo to jedno. Platil jsem to v hotovosti panu , jméno FO, nebo , jméno FO, . Byl mi vystaven doklad. Když to dotyčný nechtěl, doklad se nevystavoval. Nebo se nám to strhávalo z výplaty, vždy to bylo řádně srovnané. Já sám jsem nikdy doklad o zaplacení nevyžadoval.

17. V účastnickém výslechu žalovaný uvedl, že žalovaný byl zaměstnán u žalobkyně, kde měl výkon práce jako dělník, řidič, strojník, vše co se týkalo stavebnictví vč. techniky. V rámci práce se jezdili sekat louky, sušit seno i na soukromé pozemky pana Oberreitra, něco měl v pronájmu, dohodl se i s tchyní, že posečeme i její louku, a že si to seno odveze a z toho důvodu tam i ty stroje byly. Dále tam ty stroje byly z toho důvodu, že žalobkyně pracovala pro obec , adresa, , např. uklízela spáleniště po čarodějnících. Žalovaný dále uvedl, že u něj byl uskladněn i zahradní sekací traktůrek, a to po celé sekací období, kdy žalobce vyhrál výběrové řízení pro sekání obce a žalobce za to žádné nájemné od něj nechtěl. O ukončení pracovního poměru se pan , jméno FO, jako majitel dozvěděl až po delší době, protože výpověď žalovanému v podstatě dal pan , jméno FO, a ten asi neměl zájem, aby se to pan majitel hned dozvěděl. Žalovaný pokračoval, že pozemky nemá, ty věci k soukromému účelu nepotřeboval, brány od , datum, , tj. od skončení pracovního poměru do září 2022 nepoužíval. Věci vrátil až v září, protože mu bylo řečeno, že si tam ty věci někdo z firmy vyzvedne. Nic se nestalo, pak přišla výzva, nechtěl mít problémy, tak je na vlastní náklady odvezl. Traktor a mulčovač vrátil panu , jméno FO, na Katlov domů osobně.

18. Z dále provedených důkazů (návrh na povolení oddlužení žalovaného) soud nezjistil žádné pro rozhodnutí věci podstatné skutečnosti.

19. Soud z předložených důkazů (skutkových zjištění), výslechu svědků a účastnického výslechu žalovaného konstatuje pro věc následující rozhodný skutkový stav věci:

20. Žalovaný byl od , datum, zaměstnán u žalobkyně na pracovní pozici řidič-strojník s místem výkonu práce „dle potřeb zaměstnavatele“, včetně místa bydliště žalovaného. Pracovní poměr žalovanému skončil dnem , datum, . Zaměstnanci žalobkyně (včetně žalovaného) měli možnost si půjčovat (pronajímat) stroje a zařízení, které žalobkyně vlastnila (s kterými též provozovala komerční půjčovnu). Praxe půjčování byla taková, že nájmy byly za úplatu menší než komerční nájem u žalobkyně pro veřejnost, sjednávaly se většinově ústně, okolnosti nájmu (výpůjčky) mohly být zaznamenány na prostý list papíru („na papírek“). Bylo možné si motorové stroje vypůjčit i jen oproti doplnění paliva. Ohledně dalšího používání strojů a zařízení výhradně pro potřeby žalobkyně jako zaměstnavatelky bylo praxí jak vracení strojů na sídlo žalobkyně, tak i ponechání strojů na stavbě, případně ponechání věci do dočasného držení (uskladnění) v místě bydliště zaměstnance. Nájmy (výpůjčky) byly sjednávány buď u , jméno FO, , nebo u , jméno FO, . Předmětné věci (traktor Solis 26, mulčovač) měl žalovaný ve faktickém držení nejméně od , datum, do , datum, a vláčecí brány za traktor od , datum, do , datum, (tuto žalovanou dobu faktického držení věcí žalovaný nerozporoval). Předmětné věci byly žalobkyni žalovaným postupně vráceny.

21. Soud věc právně posoudil následovně:

22. Dle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

23. Dle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

24. Dle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

25. Žalobkyně žalovala na plnění z nájemní smlouvy ohledně pronájmu předmětných věcí, kterou dle jejího tvrzení uzavřela ústně s žalovaným. Smlouva by byla považována za uzavřenou, jakmile by si strany ujednaly její obsah. V poměrech dané věci by tak mohlo být učiněno i ústně. Žalovaná však neprokázala (k obraně žalovaného), že by smlouva byla uzavřena, tedy, že by se žalovaný zavázal za pronájem předmětných věcí (tj. za přenechání k dočasnému užívání) žalobkyni platit nájemné. Přestože bylo prokázáno, že žalovaný měl v inkriminovanou dobu předmětné věci v držení (resp. soud měl uvedenou skutečnost za nespornou), nebylo již prokázáno, že by jeho držení bylo založeno na smlouvě o nájmu, jak tvrdila žalobkyně. Ani žalobkyní navržený svědek , jméno FO, (jedna ze dvou osob, které za žalobkyni běžně uzavírali se zaměstnanci smlouvy o nájmu věcí) výslovně neuvedl, že by on sám uzavřel za žalobkyni smlouvu, či že by byl výslovně svědkem uzavření takové smlouvy (týkající se výslovně uvedených předmětných věcí). Důvod držení předmětných věcí (které jako takové nebylo mezi stranami sporné, a současně ani zjevně neodporovalo pracovní pozici žalovaného jako zaměstnance) spíše spočíval v pracovněprávních vztazích mezi žalobkyní a žalovaným. Z tohoto důvodu soud ani nenabyl přesvědčení (co do prokázaného držení věcí žalovaným), že by ve věci bylo lze uvažovat o bezdůvodném obohacení žalovaného. Zbývá však dodat, že okolnosti vztahující se k výkonu závislé práce (co do užívání předmětných věcí potřebných k výkonu zaměstnání) nebyly předmětem žaloby tak, jak ji přednesla žalobkyně, tedy ani předmětem dokazování. Soud tak po zvážení všech okolností žalobu zamítl.

26. Žalovaný byl ve své obraně zcela úspěšný. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za sepis odporu a vyjádření ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za sepis vyjádření ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4 x , částka, za účast na jednáních soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši , částka, , a to v souvislosti s cestami na jednání soudu, každá za 72 ujetých km , adresa, a zpět (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,87 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t.a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut à , částka, podle § 14 a. t. (celkem , částka, ), a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .