7 C 457/2019

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Grenarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Karlem Polákem sídlem Lorecká 465, 284 01 Kutná Hora proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. Miroslavem Ďoubalem sídlem náměstí Národního odboje 48/1, 284 01 Kutná Hora o zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Zrušuje se spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným v KN na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] u [obec], to je k parcele st. [anonymizováno], jejíž součástí je dům [adresa], k parcele [číslo] – zahrada, k parcele st. [anonymizováno] – zbořeniště a k parcele [číslo] – jiná plocha.

II. Soud nařizuje prodej parcely st. [anonymizováno], jejíž součástí je dům [adresa], parcely [číslo] – zahrada, parcely st. [anonymizováno] – zbořeniště a parcely [číslo] – jiná plocha, zapsaných v KN na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] u [obec], s rozdělením výtěžku z prodeje mezi oba účastníky rovným dílem.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], vedeném u Katastrálního úřadu [obec]. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o vyloučení řízení o zrušení spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. [anonymizováno] o výměře 258 m2, druh pozemku – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je rodinný dům s [adresa], pozemku parc. [číslo] o výměře 2 165 m2, druh pozemku zahrada, pozemku parc. č. st. [anonymizováno] o výměře 279 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, způsob využití zbořeniště a pozemku parc. [číslo] o výměře 225 m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, to vše nadále zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] (dále jen„ předmětné nemovitosti“), k samostatnému řízení.

2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl schválen smír účastníků ohledně zbývajícího předmětu původního řízení. Tímto smírem žalovaný jako náhradu převedl ¼ svého spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech žalobkyni. Předmětné nemovitosti se tedy nacházejí v podílovém spoluvlastnictví, přičemž podíl každého účastníka činí ideální ½.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení na návrh účastníků přerušeno, neboť účastníci hodlali předmětné nemovitosti prodat a vypořádat se podle podílů.

4. Podáním ze dne 11. 2. 2020 navrhla žalobkyně pokračování v řízení, neboť ani přes vynaložené úsilí se pro neposkytnutí součinnosti ze strany žalovaného nepodařilo realizovat prodej předmětných nemovitostí a spor tedy není možné vyřešit smírně, zároveň navrhla způsob zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudním prodejem, neboť vzhledem k dosavadním průběhu řízení a vztahy mezi účastníky se jedná o jediné možné řešení. Zároveň žalobkyně upřesnila žalobní návrh a to tak, že v důsledku výše uvedeného smíru jsou nadále předmětné nemovitosti zapsány společně na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec].

5. Žalobkyni bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a ustanoven právní zástupce na základě usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], ve spojení s usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]. Žalovanému bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a ustanoven právní zástupce na základě usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením zdejšího soudu ze [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci řízení jsou každý vlastníkem ideální poloviny předmětných nemovitostí.

7. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalcem [jméno] [příjmení] dne [datum], bylo zjištěno, že znalec stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí k datu 22. 3. 2018 na částku 3 450 000 Kč.

8. Ze spisu Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [obec], Obodní oddělení [obec], sp. zn. KRPS [číslo], bylo zjištěno, že žalovaný dne 4. 6. 2020 telefonicky oznámil, že se domnívá, že v rámci procesu zprostředkování prodeje předmětných nemovitostí došlo ke zfalšování podpisů. Policejní orgán dospěl po provedeném šetření k závěru, že nedošlo ke spáchání trestného činu ani přestupku, nedošlo ke vzniku žádné škody a žádná škoda ani nehrozila.

9. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo zjištěno, že účastníci mají ve spoluvlastnictví předmětné nemovitosti, přičemž každý účastník je vlastníkem podílu ve výši ideální ½. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že nemovité věci nelze reálně rozdělit. Žádný z účastníků nejevil zájem o přikázání předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, ani neměl finanční prostředky pro případné finanční vypořádání druhého účastníka. Žalobkyně navrhovala, jako jediný možný způsob vypořádání předmětné nemovitosti zpeněžit a výtěžek z prodeje rozdělit mezi účastníky podle výše podílů, čemuž žalovaný neodporoval.

10. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 1) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. 2) Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

11. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Dle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

13. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

14. V posuzované věci reálné rozdělení společné věci (předmětných nemovitostí) nepřicházelo v úvahu.

15. Není-li reálné rozdělení společné věci možné, přichází na řadu přikázání společné věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. O tento způsob vypořádání nejevil zájem žádný z účastníků. Na řadu tak přichází poslední ze způsobů vypořádání, a to je nařízení prodeje ve veřejné dražbě. Ostatně tento způsob vypořádání navrhovala i žalobkyně.

16. Pro výše uvedené tedy soud výroky I. a II. tohoto rozsudku rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení k předmětným nemovitostem a jeho vypořádání soudním prodejem, přičemž výtěžek z tohoto prodeje se rozdělí mezi oba účastníky rovným dílem.

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků v plném rozsahu a byl jí ustanoven zástupcem advokát, proto platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát.

18. Dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků žalovaný byl osvobozen od soudních poplatků v plném rozsahu, proto po něm nelze náhradu nákladů požadovat.

19. Pro výše uvedené bylo výrokem III. tohoto rozsudku rozhodnuto o nákladech řízení tak, že se nepřiznávají žádnému z účastníků.