7 C 457/2019

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Grenarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Karlem Polákem sídlem Lorecká 465, 284 01 Kutná Hora proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. Miroslavem Ďoubalem sídlem náměstí Národního odboje 48/1, 284 01 Kutná Hora o zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Zrušuje se spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným v KN na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec u obec, to je k parcele st. anonymizováno, jejíž součástí je dům adresa, k parcele číslo – zahrada, k parcele st. anonymizováno – zbořeniště a k parcele číslo – jiná plocha.

II. Soud nařizuje prodej parcely st. anonymizováno, jejíž součástí je dům adresa, parcely číslo – zahrada, parcely st. anonymizováno – zbořeniště a parcely číslo – jiná plocha, zapsaných v KN na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec u obec, s rozdělením výtěžku z prodeje mezi oba účastníky rovným dílem.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemovitostí zapsaných na list vlastnictví pro územní celek a katastrální uzemí, vedeném u Katastrálního úřadu obec. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo rozhodnuto o vyloučení řízení o zrušení spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. anonymizováno o výměře 258 m2, druh pozemku – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je rodinný dům s adresa, pozemku parc. číslo o výměře 2 165 m2, druh pozemku zahrada, pozemku parc. č. st. anonymizováno o výměře 279 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, způsob využití zbořeniště a pozemku parc. číslo o výměře 225 m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, to vše nadále zapsané na list vlastnictví pro územní celek a katastrální uzemí, vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, stát. instituce (dále jen„ předmětné nemovitosti“), k samostatnému řízení.

2. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl schválen smír účastníků ohledně zbývajícího předmětu původního řízení. Tímto smírem žalovaný jako náhradu převedl ¼ svého spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech žalobkyni. Předmětné nemovitosti se tedy nacházejí v podílovém spoluvlastnictví, přičemž podíl každého účastníka činí ideální ½.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, bylo řízení na návrh účastníků přerušeno, neboť účastníci hodlali předmětné nemovitosti prodat a vypořádat se podle podílů.

4. Podáním ze dne 11. 2. 2020 navrhla žalobkyně pokračování v řízení, neboť ani přes vynaložené úsilí se pro neposkytnutí součinnosti ze strany žalovaného nepodařilo realizovat prodej předmětných nemovitostí a spor tedy není možné vyřešit smírně, zároveň navrhla způsob zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudním prodejem, neboť vzhledem k dosavadním průběhu řízení a vztahy mezi účastníky se jedná o jediné možné řešení. Zároveň žalobkyně upřesnila žalobní návrh a to tak, že v důsledku výše uvedeného smíru jsou nadále předmětné nemovitosti zapsány společně na list vlastnictví pro k. ú. obec u obec.

5. Žalobkyni bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a ustanoven právní zástupce na základě usnesení zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, ve spojení s usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka. Žalovanému bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a ustanoven právní zástupce na základě usnesení zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ve spojení s usnesením zdejšího soudu ze datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci řízení jsou každý vlastníkem ideální poloviny předmětných nemovitostí.

7. Ze znaleckého posudku číslo vypracovaného znalcem jméno příjmení dne datum, bylo zjištěno, že znalec stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí k datu 22. 3. 2018 na částku 3 450 000 Kč.

8. Ze spisu Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor obec, Obodní oddělení obec, sp. zn. KRPS číslo, bylo zjištěno, že žalovaný dne 4. 6. 2020 telefonicky oznámil, že se domnívá, že v rámci procesu zprostředkování prodeje předmětných nemovitostí došlo ke zfalšování podpisů. Policejní orgán dospěl po provedeném šetření k závěru, že nedošlo ke spáchání trestného činu ani přestupku, nedošlo ke vzniku žádné škody a žádná škoda ani nehrozila.

9. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo zjištěno, že účastníci mají ve spoluvlastnictví předmětné nemovitosti, přičemž každý účastník je vlastníkem podílu ve výši ideální ½. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že nemovité věci nelze reálně rozdělit. Žádný z účastníků nejevil zájem o přikázání předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, ani neměl finanční prostředky pro případné finanční vypořádání druhého účastníka. Žalobkyně navrhovala, jako jediný možný způsob vypořádání předmětné nemovitosti zpeněžit a výtěžek z prodeje rozdělit mezi účastníky podle výše podílů, čemuž žalovaný neodporoval.

10. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 1) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. 2) Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

11. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Dle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

13. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

14. V posuzované věci reálné rozdělení společné věci (předmětných nemovitostí) nepřicházelo v úvahu.

15. Není-li reálné rozdělení společné věci možné, přichází na řadu přikázání společné věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. O tento způsob vypořádání nejevil zájem žádný z účastníků. Na řadu tak přichází poslední ze způsobů vypořádání, a to je nařízení prodeje ve veřejné dražbě. Ostatně tento způsob vypořádání navrhovala i žalobkyně.

16. Pro výše uvedené tedy soud výroky I. a II. tohoto rozsudku rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení k předmětným nemovitostem a jeho vypořádání soudním prodejem, přičemž výtěžek z tohoto prodeje se rozdělí mezi oba účastníky rovným dílem.

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků v plném rozsahu a byl jí ustanoven zástupcem advokát, proto platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát.

18. Dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků žalovaný byl osvobozen od soudních poplatků v plném rozsahu, proto po něm nelze náhradu nákladů požadovat.

19. Pro výše uvedené bylo výrokem III. tohoto rozsudku rozhodnuto o nákladech řízení tak, že se nepřiznávají žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve trojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.