7 C 62/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní JUDr Dagmar Grenarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1 proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 21 591,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 21 591,61 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 654,07 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 900,63 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 9 429,63 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení s úrokem ve výši15, 00 % ročně z částky 8 703,77 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 287 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 12. 2020 domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit jí částku 21 591,61 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], s žalovanou uzavřela smlouvu, na základě níž byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, a tuto částku se žalovaná zavázala uhradit spolu s úrokem v pevné výši 963 Kč, dále spolu s částkou 4 900 Kč za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, úhradu za administrativní činnosti 929 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště 1 800 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 592 Kč se zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, nejpozději do 23. 2. 2020. Žalovaná řádně a včas nesplácela, došlo k zesplatnění. Přes výzvy však ničeho neuhradila.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, ten se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popř. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud na základě předložených důkazů, tj. smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, vzal za prokázané, že na žalobkyni přešla pohledávka právního předchůdce za žalovanou a je na její straně aktivní legitimace. Dále na základě předložených důkazů tj. smlouva o úvěru, předpis splátek, transakční historie, bylo prokázáno, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, a tuto částku se žalovaná zavázala uhradit spolu s poplatky v celkové výši 18 592 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 328, nejpozději do 23. 2. 2020. Bylo prokázáno, že ze strany žalované bylo hrazeno naposledy 18. 2. 2019 ve výši 1 200 Kč. Došlo tedy k zesplatnění celé částky, která je tvořena neuhrazenou jistinou 8 703,77 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutého úvěru 725,86 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru 1 548,28, úhradou za administrativní činnost 799,33 Kč, za umožnění splátek 4 214,76 Kč, smluvní pokutou 5 599,61 Kč. Nebylo prokázáno, že by žalovaná něčeho uhradila.

5. Z provedených důkazů vyplývá, že není dán důvod pro postup dle § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť smlouvy o spotřebitelském úvěru obsahovaly informace o zápůjční úrokové sazbě, výše RPSN i celkové částky, kterou měla žalovaná zaplatit. Veškeré tyto informace žalovaná současně obdržela v písemné formě. Žalobkyně rovněž v souladu se zákonem posoudila úvěruschopnost žalované.

6. Soud shledal, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, žalovaná se smluvně zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, svému závazku však nedostála. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl.

7. Žalované se včasným neuhrazením dlužné částky dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. v platném znění způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí.

8. Žaloba byla z výše uvedených důvodů shledána jako důvodná, a proto jí bylo zcela vyhověno.

9. Co se týče výroku o nákladech řízení, je odůvodněn § 142a) o. s. ř., kdy úspěšnému účastníku, tj. žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení, jež spočívají v zaplaceném soudním poplatku 835 Kč, nákladech za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, tj. 3 úkony, 3 x režijní paušál + DPH, celkem 2 287 Kč.