7 C 87/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Grenarovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem Mgr. Janem Altem sídlem Havlíčkovo nám. 512/16, 284 01 Kutná Hora - Vnitřní Město proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Hoblem sídlem nám. Jana Žižky z Trocnova 2/2, 286 01 Čáslav o nahrazení projevu vůle

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal nahrazení se souhlasu [celé jméno žalované], [datum narození] - s odstoupením [celé jméno žalobce], [datum narození], od darování pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa] a pozemku parc. č. St. [rok], obojí v k.ú. [obec], [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [datum narození], [část obce a číslo], [PSČ] [obec], učiněným dopisem ze dne 29. 9. 2020; - s odstoupením [celé jméno žalobce], [datum narození], od darování pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa] a pozemku parc. č. St. [rok], obojí v k.ú. [obec], [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [datum narození], [část obce a číslo], [PSČ] [obec], učiněným dopisem ze dne 30. 10. 2020; - s podáním žaloby na určení vlastnického práva k pozemku parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa] a pozemku parc. č. St. [rok], obojí v k.ú. [obec], vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 7 C 294/2020, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 6 450 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl nahrazen projev vůle žalované – bývalé manželky žalobce, spočívající v souhlasu s odstoupením od darovací smlouvy, kterou žalobce daroval jejich synovi pozemek parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je dům [adresa] a pozemek parc. č. St. [rok], zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] a podáním žaloby na určení vlastnického práva. Žalobce daroval v roce 2019 výše uvedené nemovitosti jejich společnému synovi s tím, že přízemí domu bude žalobce smět využívat jako provozovnu. Syn však na jaře 2020 začal v užívání nemovitosti bránit a otce z domu vyhánět. Pro toto jednání otec dopisem ze dne 29. 9. 2020 odstoupil od darování, po kterém syn vyměnil zámky a zlikvidoval vybudovanou provozovnu, což žalobce považoval za další projev nevděku a dopisem ze dne 29. 10. 2020 odstoupil od darování znovu. Vzhledem k tomu, že syn odmítl darované nemovitosti žalobci vrátit, domáhá se žalobce určení vlastnického práva v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 294/2020, v rámci něhož syn předložil čestné prohlášení žalované, že s odstoupením od darování nesouhlasí. Žalovaná na výzvu právního zástupce žalobce odmítla formálně vyslovit souhlas s učiněným právním jednáním (odvoláním daru), přitom nesdělila žádný důvod, který by udělení souhlasu bránil.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že uplatněný nárok neuznává ani částečně, s počínáním žalobce nesouhlasí a nesouhlasí ani s odstoupením od darování ze dne 29. 9. 2020 a 30. 10. 2020, ani s podáním žaloby na určení vlastnického práva. Svůj nesouhlas projevila již v čestném prohlášení ze dne 11. 11. 2020 a dopisem ze dne 20. 4. 2021.

3. Žalobce v replice uvedl, že bránění vrácení nemovitosti do společného jmění manželů je jednáním v rozporu se zájmem manželů a žalovaná neuvádí žádný vážný důvod, proč tak činí.

4. Při ústním jednání konaném dne 5. 8. 2021 žalovaná zopakovala, že s právním jednáním žalobce spočívajícím v odstoupení od darování nesouhlasí, neboť obdarovaný, syn účastníků, vůči nim žádný nevděk neprojevil a chová se k nim řádně. Zároveň uvedla, že tímto jejím jednáním nebyla způsobena škoda na majetku rodiny či na úkor SJM. Žalobce uvedl, že bránění navrácení majetku značné hodnoty do SJM považuje za jednání ke škodě SJM. Odepřením souhlasu žalovaná žalobci brání v dispozici s majetkem a zasahuje do jeho práv. Skutková zjištění:

5. Žalobce daroval svému synovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], datum narození [datum], bytem [adresa žalované a žalobce] (dále jen„ [anonymizováno] [jméno] [příjmení]“) pozemek parc. č. St. [anonymizováno] o výměře 2 620 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa] – rodinný dům a pozemek parc. č [rok] o výměře 2 312 m2, druh pozemku ostatní plocha, nacházející se v [katastrální uzemí], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] (dále jen„ darované nemovitosti“). Tyto nemovitosti žalobce daroval bez závad, břemen, zástav, dluhů či jiných okolností bránících volnému nakládání s darovanými nemovitostmi a učinil prohlášení, že nebyly uzavřeny žádné smlouvy, na základě kterých by mohlo dojít ke vzniku věcných břemen, zástavních či jiných práv třetích osob (zjištěno z darovací smlouvy ze dne 4. 5. 2019). 6. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se stal na základě darovací smlouvy ze dne 4. 5. 2019 s právními účinky k 7. 5. 2019 vlastníkem darovaných nemovitostí (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí).

7. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ke zdržení se rušivého jednání a upozornil ho na možnost odstoupení od darování (zjištěno z výzvy k uzavření dohody o užívání nemovitosti ze dne 3. 7. 2020).

8. Na základě podnětu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla provedena kontrola provozovny žalobce, při které kontrolní orgán zjistil, že žalobce nedisponuje právním titulem k jejímu užívání (zjištěno z protokolu o kontrole ze dne 5. 8. 2020). 9. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalobce k vyklizení 1.NP a přilehlé dílny do 25. 9. 2020 a ostatních budov do 30. 9. 2020 (zjištěno z dopisu ze dne 15. 9. 2020).

10. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce odstoupil pro nevděk [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (bránění v užívání provozovny) od darovací smlouvy a vyzval jej k uzavření prohlášení o odstoupení od darování (zjištěno z odstoupení od darování ze dne 29. 9. 2020).

11. Z předložených fotografií se podává, že provozovna žalobce byla rozebrána. O tomto učinil žalobce oznámení policii a uvedl, že v provozovně chybí sádrokartonová příčka přes rozdělující místnost na dvě části, nábytek je rozmontovaný a seřazený u stěn a chybí obálka, ve které bylo 80 000 Kč v hotovosti (zjištěno z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 23. 10. 2020, č. j. KRPS263394-2/ČJ-2020-010510).

12. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce odstoupil pro nevděk [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (znemožnění přístupu, bránění v nakládání, likvidace provozovny a zavinění ztráty věcí a finančních prostředků) od darovací smlouvy a vyzval jej k uzavření prohlášení o odstoupení od darování (zjištěno z odstoupení od darování ze dne 30. 10. 2020).

13. Žalovaná projevila nesouhlas s jednáním žalobce vůči [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a s odvoláními darování darovaných nemovitostí, učiněných prostřednictvím dopisů ze dne 29. 9. 2020 a 30. 10. 2020 (zjištěno z čestného prohlášení ze dne 11. 11. 2020).

14. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k potvrzení souhlasu s vrácením daru (zjištěno z výzev k udělení souhlasu s odvoláním daru ze dne 24. 3. 2021). Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce odmítla tento souhlas udělit (zjištěno z emailu ze dne 29. 3. 2021).

15. Žalovaná sdělila žalobci i [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že jednání žalobce týkající se odvolání daru pro nevděk považuje za neplatná a žalovaná s nimi nesouhlasila a nesouhlasí nadále, neboť jednání [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nepovažuje za natolik závažné, aby opravňovalo k požadování vrácení darovaných nemovitostí (zjištěno z dopisu ze dne 20. 4. 2021).

16. Manželství žalobce a žalované bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 7. 5. 2021, č. j. 9 C 69/2021-22, který nabyl právní moci dne 4. 6. 2021. Právní hodnocení:

17. Podle § 713 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Podle odst. 2 téhož povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Podle odst. 3 téhož jsou z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. <i>18. Podle § 714 odst. 1 o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Podle odst. 2 téhož jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.</i> 19. Podle citovaných ustanovení se záležitosti týkající se společného jmění a jeho součástí rozdělují na běžné a na ty, které za běžné považovat nelze. V běžných záležitostech týkajících se společného jmění nebo jeho součástí může každý z manželů právně jednat sám, přičemž druhý manžel o jednání nemusí vědět a nemusí na něj být ani upozorněn, zavázáni a oprávněni jsou z právního jednání oba manželé. Naproti tomu v záležitostech, které se týkají společného jmění nebo jeho součástí a které nelze považovat za běžné, je zapotřebí souhlasu obou manželů, ať právně jedná jen jeden z manželů, nebo oba manželé společně, přičemž tento souhlas má být udělen ve vztahu k jednajícímu manželovi.

20. Soud uvádí, že darování nemovitostí ani odvolání daru pro nevděk nelze považovat za běžné záležitosti týkající se společného jmění manželů, a v takovém případě je nutné, aby právně jednali oba manželé společně nebo jeden manžel se souhlasem druhého. Pokud manžel odmítá dát svůj souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, může druhý manžel navrhnout, aby tento souhlas manžela nahradil soud.

21. Výše citovaný § 714 odst. 1 o. z. umožňuje nahrazení souhlasu druhého manžela, jestliže druhý manžel odmítl udělit souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, nebo jestliže druhý manžel není schopen vůli projevit. Soud v rámci prve uvedené situace zkoumá vážnost důvodu, který vedl k odmítnutí, a to případ od případu při zohlednění okolností každého z nich jednotlivě a dále, zda je odmítnutí v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti.

22. Podmínkou úspěchu žaloby v tomto projednávaném případě je tvrzení a důkaz o tvrzení, že jednak žalovaná ke svému odmítavému postoji nemá vážný důvod a jednak je její odmítavý postoj v rozporu se zájmem manželů nebo rodiny nebo rodinné domácnosti. Žalobce považuje obě tyto podmínky za splněné, neboť podle něj žalovaná žádný vážný důvod k odmítnutí udělení souhlasu nesdělila a bezdůvodně tak brání návratu majetkové hodnoty do společného jmění manželů.

23. Z předložených důkazů (zejména darovací smlouvy), jakož i z tvrzení žalobce, vyplývá, že účastníci řízení nijak nemodifikovali rozsah společného jmění manželů, darované nemovitosti byly pořízeny z prostředků ve společném jmění manželů, a tedy tyto nemovitosti byly jeho součástí. Darovací smlouvu uzavíral jako dárce pouze žalobce, který jednal se souhlasem žalované.

24. Důkazní břemeno o tom, že existuje vážný důvod, pro který žalovaná s odvoláním daru žalobcem nesouhlasí, spočívá na žalované. Žalované se v řízení podařilo k této sporné skutečnosti rozhodné skutkové okolnosti tvrdit a prokázat, když ve svém vyjádření a předložených listinách opakovaně uváděla, že s odvoláním daru nesouhlasí, neboť dle jejího názoru se syn žádného nevděku vůči ní či otci nedopustil a chová se k nim řádně. Podmínka bezdůvodnosti odmítavého postoje tak dle názoru soudu nebyla naplněna.

25. Podle ustanovení § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Darování je asynallagmatický závazek a jeho podstata spočívá v dobrovolném a bezúplatném poskytnutí předmětu daru, aniž by měl dárce nárok na protiplnění. Tímto jednáním dárce zamýšlí zvětšení majetku obdarovaného na úkor majetku svého.

26. Dárci, v projednávaném případě účastníci řízení, dobrovolně zmenšili své jmění ve prospěch svého syna, a to s vědomím, že jim nenáleží nárok na protiplnění, tedy nelze přisvědčit argumentu žalobce, že nevyslovením souhlasu s odvoláním daru dochází k bránění návratu majetkové hodnoty do společného jmění manželů, neboť tento návrat předpokládán nebyl a společné jmění manželů bylo dobrovolně zmenšeno o darované nemovitosti z vůle obou manželů. Plně svéprávná žalovaná svým projevem vůle (neudělit souhlas) jednala v rámci svého oprávnění a tímto svým jednáním nejednala v rozporu se zájmem manželů, rodiny ani rodinné domácnosti.

27. Soud uzavírá, že rozhodnutím soudu nelze nahrazovat dispoziční oprávnění se společným majetkem, v tomto případě souhlas jednoho z manželů s odvoláním daru, ani s podáním žaloby, neboť takovou povinnost občanský zákoník žádnému z manželů neukládá.

28. Žaloba byla z výše uvedených důvodů shledána jako nedůvodná a byla proto zamítnuta.

29. Nad rámec výše uvedeného soud podotýká, že vzhledem k formulaci žalobního petitu by účinky případného vyhovujícího rozsudku nastaly až jeho právní mocí, tím pádem po lhůtě pro revokaci daru podle § 2075 odst. 1 o. z.

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 6 450 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří odměna advokáta podle § 9 odst. 1, § 7 bod 4. a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (v platném znění; dále jen „advokátní tarif“), ve výši 5 250 Kč (3,5 úkonu právní služby po 1 500 Kč – převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, účast při jednání, účast při vyhlášení rozsudku) a paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč (4 úkony po 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.