8 C 25/2025

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Jindřichem Křížem ve věci žalobkyně: Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha, IČO 61383082 sídlem U Vojenské nemocnice 1200, 169 02 Praha 6 - Břevnov proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 5 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši částka. Účastník na straně žalující (dále jen „žalobce“) se domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím, což odůvodnil tím, že účastník na straně žalované (dále jen „žalovaný“) neuhradil náklady spojené s hospitalizací na protialkoholní záchytné stanici (dg. opilost prostá), které nepodléhají zákonnému zdravotnímu ošetření (konkrétně jde o opakovaný převoz do zdravotnického zařízení). Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když účastníci ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. Z příloh žaloby, jakož i z tvrzení žalobce, jemuž žalovaný neodporoval, vzal soud za prokázané, že žalovaný za období dnů datum a datum dosud neuhradil náklady spojené s hospitalizací na protialkoholní záchytné stanici, které nepodléhají zákonnému zdravotnímu ošetření. Jde přitom o povinnost stanovenou ustanovením § 89e zákona č. 373/2011 Sb., dle kterého náklady na dopravu a náklady na poskytnutou záchytnou službu hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba (osoba, které byla záchytná služba poskytnuta). Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobci tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění) způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byla mu proto přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši částka. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek částka a paušální částka náhrady hotových výdajů částka (2 úkony po částka). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.