8 C 82/2022

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Jindřichem Křížem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Petrem Škopkem sídlem Dukelských hrdinů 59, 269 01 Rakovník proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO sídlem adresa , insolvenční správce dlužníka celé jméno žalobkyně , narozené datum , trvale bytem adresa zastoupená advokátkou Mgr. Lucií Dufkovou sídlem Legionářská 1319/10, 779 00 Olomouc 2. celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa žalovaného o určení nepřípustnosti prodeje nemovitostí v dražbě

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že prodej spoluvlastnického podílu žalobkyně o velikosti ideálních 91/10000 na nemovitých věcech: pozemku parc. č. st. [číslo], pozemku parc. č. st. [číslo], pozemku parc. č. st. [číslo], stavbě [adresa] v [obec] – [obec] (objekt k bydlení) stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], stavbě [adresa] v [obec] – [obec] (objekt k bydlení) stojící na pozemku parc. č. st. [číslo] a stavbě [adresa] v [obec] – [obec] (objekt k bydlení) stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí], v dražbě v rámci dražebního jednání nařízeného žalovaným [číslo] na den [datum] od 10:00 hodin dle dražební vyhlášky č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], nebo v dražbě v rámci dalšího dražebního jednání nařízeného žalovaným č. 2 dle dražební vyhlášky, v níž nejnižší podání bude stanoveno na základě znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], znalcem pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, ze dne 17. 1. 2022, je nepřípustný, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované č. 1 k rukám její zástupkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 3 388 Kč.

III. Ve vztahu mez žalobkyní a žalovaným č. 2 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala žalobního nároku zamítnutého výrokem I. Žalovaná č. 1 je insolvenčním správcem žalobkyně v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Žalovaný č. 2 je soudní exekutor. Žalovaní uzavřeli smlouvu o další činnosti exekutora, dle které se žalovaný č. 2 zavázal provést dražbu nemovitostí uvedených ve výroku I. Žalovaný č. 2 vydal usnesení o nařízení dražebního jednání (dražební vyhláška) č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (dále také jen„ dražební vyhláška“). Dle dražební vyhlášky se nařizuje dražební jednání formou elektronické dražby (prostřednictvím elektronického systému dražeb na adrese: [webová adresa]), která bude zahájena dne [datum] v 10:00 hod. a bude ukončena nejdříve dne [datum] v 11:00 hod. Předmětem dražby jsou nemovitosti žalobkyně. Dle dražební vyhlášky nejnižší podání se stanoví částkou 2 050 000 Kč. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že dražba nemovitostí žalobkyně dle dražební vyhlášky je nepřípustná. Především z důvodu nesplnění zákonného požadavku ocenění nemovitých věcí a určení jejich výsledné ceny ve smyslu ust. § 336 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o. s. ř. a § 336a o. s. ř., resp. záměrným umělým snížením obvyklé ceny nemovitostí žalobkyně, aby došlo k jejich prodeji za neúměrně nízkou cenu. Nejnižší podání bylo stanoveno částkou 2 050 000 Kč na základě znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení], znalcem pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí (dále jen„ znalecký posudek“). Soudní znalec v tomto znaleckém posudku nerespektuje vyhlášku o výkonu znalecké činnosti č. 503/2020 Sb., a to zejména § 52 písmeno a) – g) v návaznosti na § 41 odst. 1-5 a § 42 uvedené vyhlášky. Oceňované nemovitosti, jak vyplývá z textu znaleckého posudku, vůbec fyzicky nenavštívil, neviděl a neohledal. Znalci, jak vyplývá z oddílu A posudku, byl předložen pouze znalecký posudek [číslo] vyhotovený Ing. [jméno] [příjmení] podle stavu ke dni 27. 6. 2018. Uvedený stav je dle názoru žalobkyně naprosto nepřijatelný a jedná se o úmyslné jednání žalovaných vedoucí k maximálnímu podhodnocení výše obvyklé ceny nemovitostí žalobkyně. Odhad ceny obvyklé oceňuje soudní znalec nemovitost porovnávacím způsobem s nemovitostmi, které jsou dle žalobkyně k tomuto účelu nevhodné pro typovou neshodnost nemovitostí. Soudní znalec v předmětném znaleckém posudku vychází z neplatných právních předpisů, zejm. oceňovací vyhlášky č. 441/2013 Sb., která byla ve sbírce zákonů nahrazena výše uvedenou vyhláškou [číslo] ze dne 15. 11. 2021. Výše specifikovaná smlouva o další činnosti exekutora je dle názoru žalobkyně neplatná s ohledem na její neurčitost, resp. pro rozpor s dobrými mravy, kdy bylo v jejím čl. II. bod 2 dohodnuto, že nejnižší podání v dražbě předmětu dražby bude stanoveno ve výši ceny příslušného předmětu dražby zjištěného znaleckým posudkem. Tedy nebyl určen žádný konkrétní limit pro nejnižší podání, aby mohl být stanoven svévolně. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že dražba nemovitostí žalobkyně dle dražební vyhlášky je nepřípustná i z toho důvodu, že dražební vyhláška jí byla doručena až dne [datum], přičemž dražební jednání bylo nařízeno na [datum] od 10:00 hod. Dále má žalobkyně za to, že vydání dražební vyhlášky mělo ve smyslu ust. § 336a odst. 3 o. s. ř. předcházet vydání usnesení o ceně nemovitých věcí žalobkyně, které mělo být doručeno žalobkyni, aby proti němu mohla podat opravný prostředek. I přes názor vyslovený v usnesení odvolacího soudu č. j. 20 Co 109/2022-115 ze dne 23. 3. 2023 má žalobkyně za to, že je aktivně věcně legitimována k podání žaloby na insolvenčního správce, resp. soudního exekutora. Tento postup není občanským soudním řádem, insolvenčním zákonem, příp. jiným zákonem vyloučen. Pokud Krajský soud v Praze v odůvodnění svého usnesení č. j. 20 Co 109/2022-115 ze dne 23. 3. 2023 odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaná pod sp. zn. 20 Cdo 708/2001, 21 Cdo 953/2014, 21 Cdo 559/2014, dle žalobkyně tato judikatura není použitelná na projednávanou věc, když dobrovolná exekutorská dražba jako způsob zpeněžení majetkové podstaty byl do insolvenčního zákona doplněn až novelou, zák. č. 64/2017 Sb. ze dne 19. 1. 2017. Dle žalobkyně byla oprávněna předmětnou žalobu na určení podat i ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. Existence naléhavého právního zájmu vyplývá z tvrzení obsažených v žalobě, kdy žalobkyně usilovala o zabránění vydražení nemovitostí za neúměrně nízkou cenu odvozenou od stanoveného nejnižšího podání, což bylo i v zájmu jejich věřitelů přihlášených v insolvenčním řízení.

2. Žalovaná č. 1 s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí, neboť má za to, že chybí aktivní věcná legitimace na straně žalobkyně, ale též chybí pasivní věcná legitimace. S nemovitostmi zapsanými do majetkové podstaty dlužnice, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, je s ohledem na ust. § 246 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen„ IZ“) oprávněna disponovat žalovaná insolvenční správkyně („ Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou“). Exekutor v žádném případě nepostupuje podle ustanovení zákona o veřejných dražbách, nýbrž výlučně podle ustanovení exekučního řádu o provedení exekuce prodejem movitých a nemovitých věcí (za jejich přiměřeného použití, viz § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, dále jen „e. ř.“) a za přiměřeného použití ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, popř. dalších ustanovení o. s. ř. Pokud je v daném případě podána žaloba na„ nepřípustnost prodeje“, pak nejspíš ta byla inspirována ust. § 46b zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, která je však imanentní jen pro dražby nedobrovolné prováděné dražebníkem podle tohoto zákona. Taková žaloba pak musí být podána jak proti zástavnímu věřiteli, tak i dražebníku. Žalovaná č. 1 zdůrazňuje, v případě„ dobrovolné“ dražby prováděné soudním exekutorem podle § 76 odst. 2 e. ř., nelze aplikovat normy zákona o veřejných dražbách ani subsidiárně. I pokud by tomu tak bylo, pak žalovaná č. 1 není ani dražebníkem ani zástavním věřitelem. Je insolvenčním správcem dlužnice do jejíž majetkové podstaty byly nemovitosti (podíl) po právu sepsány. Není tedy pasivně věcně legitimována, neboť její účast zákon (i kdyby na danou věc dopadal) v řízení nezakládá. Naopak žalováni nejsou zákonem presumované osoby. Pokud se žalobkyně neinspirovala zmiňovaným ust. § 46b zákona o veřejných dražbách, pak je třeba zdůraznit, že exekuční řád ani o. s. ř. takovou žalobu nepřipouští. Hodlala-li žalobkyně podat určovací žalobu ve smyslu ust. § 80 o.s.ř., pak ani netvrdí svou aktivní věcnou legitimaci ani naléhavý právní zájem. A žalovaná č. 1 zdůrazňuje, že žalobkyně není k podání určovací žaloby jakkoli věcně legitimována. Žalovaná č. 1 poukazuje na pravomocné rozhodnutí Krajského soudu v Praze v analogickém sporu týchž účastníků, a to usnesení ze dne 1. 9. 2022, č. j. 20 Co 67/2022-139, ve kterém odvolací soud dovodil nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně.

3. Žalovaný č. 2 se k věci nevyjádřil.

4. Žalobou žalobkyně mimo výše uvedeného navrhla rovněž, aby soud vydal usnesení o předběžném opatření spočívající ve zdržení se nakládání s nemovitými věcmi žalobkyně uvedenými ve výroku I. spočívající v provádění dalších dražebních jednání a dispozic s těmito nemovitostmi. Usnesením ze dne 6. 4. 2023, č. j. 8 C 82/2022-138 soud řízení o návrhu žalobkyně na vydání tohoto předběžného opatření zastavil, neboť podáním ze dne 5. 4. 2023 vzala žalobkyně návrh na nařízení předběžného opatření v celém rozsahu zpět.

5. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci řízení byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 5. 2023, aby se k navrženému postupu vyjádřili. Žalovaná č. 1 se vyjádřila v tom smyslu, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně ani žalovaný č. 2 se nevyjádřili, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky.

6. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání.

7. Žaloba na určení, že prodej nemovitých věcí (uvedených ve výroku I.) žalobkyně je nepřípustný, je svou povahou žalobou určovací ve smyslu § 80 o. s. ř. Pro tento typ žaloby platí povinnost prokázat naléhavý právní zájem, kdy břemeno tvrzení a břemeno důkazní tíží žalobce. Soud si proto předtím, než se mohl zabývat věcí samou, musel vyřešit otázku existence naléhavého právního zájmu. Judikatura, byť požadavek naléhavého právního zájmu za procesní podmínku nepovažuje, vyjadřuje uvedenou myšlenku tím, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo nebo právní vztah, na kterém je žalobce účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srov. NS 3 Cdon 1338/96). V projednávané věci má soud za to, že bez určení (vyhovění žalobě) by právo, právní vztah, na kterém je žalobkyně účastna, bylo ohroženo tj. pravděpodobně by došlo by k prodeji nemovitých věcí uvedených ve výroku I. (a náležejících žalobkyni) s nejnižším podáním stanoveným na základě znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení]. Rozhodnutí se tedy týká jak prodeje nemovitých věcí, tak způsobu stanovení nejnižšího podání. Právní zájem, který má žalobkyně na vyhovění žalobě, soud na základě výše uvedeného považuje za naléhavý.

8. V projednávané věci byl usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] zjištěn úpadek žalobkyně, a na žalobkyni byl prohlášen konkurz. Insolvenčním správcem byla ustanovena žalovaná č.

1. Nemovité věci, které jsou předmětem tohoto řízení (ideální podíl), byly sepsány do insolvenční podstaty a zajištěný věřitel [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dala pokyn ke zpeněžení nemovitých věcí v dražbě provedené soudním exekutorem. Smlouvou o další činnosti exekutora uzavřené mezi žalovanými, insolvenční správce pověřil soudního exekutora provedením dražby a soudní exekutor se zavázal dražbu provést. Cena spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech žalobkyně byla stanovena znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] ze dne [datum] částkou 2 050 000 Kč, a soudní exekutor na základě uzavřené smlouvy s insolvenčním správcem tuto cenu převzal do dražební vyhlášky jako nejnižší podání.

9. Podle § 217 odst. 1 insolvenčního zákona soupis majetkové podstaty je listinou, do níž se zapisuje majetek náležející do majetkové podstaty. Jakmile dojde k zápisu do soupisu, lze se zapsanými majetkovými hodnotami nakládat jen způsobem stanoveným tímto zákonem; učinit tak může jen osoba s dispozičními oprávněními.

10. Podle § 246 odst. 1 insolvenčního zákona prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou.

11. Nejvyšší soud k účastenství při prodeji majetkové podstaty v rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 708/2001 uvedl:„ Účastníkem řízení o návrhu na zpeněžení věci podle ustanovení o výkonu rozhodnutí (§ 27 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je správce konkursní podstaty úpadce, který návrh podal, a který má postavení oprávněného; povinný v tomto řízení nevystupuje. To platí bez zřetele k tomu, zda majetek, který má být takto zpeněžen, je ve vlastnictví úpadce nebo jiné osoby.“ Toto rozhodnutí lze použít i pro zpeněžení majetkové podstaty insolvenčního dlužníka podle zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona.

12. Účastníkem dražby prováděné při zpeněžení majetkové podstaty soudním exekutorem podle Účastníkem dražby prováděné při zpeněžení majetkové podstaty soudním exekutorem podle ustanovení § 286 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona je insolvenční správce, na jehož návrh se provádí zpeněžení majetkové podstaty úpadce v dražbě prováděné soudním exekutorem; v dražbě má postavení oprávněného. Povinný v této dražbě nevystupuje. Udělil-li soudní exekutor v takovéto dražbě nemovitosti příklep, mohou proti usnesení o příklepu podat odvolání pouze insolvenční správce, vydražitel a dražitelé, kteří se zúčastnili dražebního jednání, jestliže mají za to, že průběhem dražby byli zkráceni na svých právech, a osoby, kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražby (21 Cdo 559/2014).

13. Žalobkyně, jako úpadce, jehož majetek byl sepsán do insolvenční podstaty, není podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu aktivně legitimována k podání návrhu na vydání předběžného opatření, jímž by soud zakázal soudnímu exekutorovi provést dražbu, neboť za úpadce jedná v insolvenčním řízení ohledně majetku sepsaného do insolvenční podstaty insolvenční správce. Úpadce se může postupu insolvenčního správce domáhat pouze v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu. Na základě shodné argumentace není žalobkyně aktivně legitimována k podání určovací žaloby na určení, že prodej nemovitých věcí žalobkyně je nepřípustný, neboť za ní v insolvenčním řízení jedná ohledně majetku sepsaného do insolvenční podstaty insolvenční správce. Rovněž obdobně platí, že úpadce se může postupu insolvenčního správce domáhat pouze v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu.

14. Namítá-li žalobkyně, že jí byla dražební vyhláška doručena pozdě s tím, aby se nemohla proti ní odvolat, je třeba uvést, že žalobkyně není účastníkem řízení, ve kterém je nařízena dražba soudním exekutorem, proto nemá právo se proti dražební vyhlášce odvolat a dražební vyhláška jí neměla být soudním exekutorem doručována. Jak bylo výše uvedeno, jediným účastníkem řízení je insolvenční správce, a pouze on může podat odvolání proti dražební vyhlášce.

15. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby, a proto ji v plném rozsahu zamítl (výrok I.).

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované č. 1, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 388 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 bod 5., § 9 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření k žalobě ze dne 31. 5. 2023) včetně paušální náhrady výdajů v částce 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 800 Kč ve výši 588 Kč, neboť zástupkyně žalované č. 1 doložila osvědčení o registraci plátce DPH (výrok II.).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému č. 2 žádné náklady nevznikly (výrok III.).

18. Písařské chyby ve výroku I. byly opraveny opravným usnesením, jehož text je zapracován do písemného vyhotovení tohoto rozsudku.