9 C 115/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zrušení vlastnictví a provozování vozidla

I. Určuje se, že žalovaná je výlučným vlastníkem silničního osobního motorového vozidla značky Hyundai Santa Fe 2.0 V2DAJN, rok výroby 2002, VIN: [anonymizováno].

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala určení, že žalovaná je vlastníkem osobního automobilu tovární značky Hyundai Santa Fe 2.0 V2DAJN, rok výroby 2002, [registrační značka], VIN: [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále také jako„ předmětné vozidlo“). Žalobkyně uvedla, že předmětné vozidlo prodala žalované na základě kupní smlouvy ze dne 27. 12. 2019 jako nepojízdné. Následně žalobkyně zaslala plnou moc pro přepis vozidla na kontaktní adresu žalované, která dopis obdržela, avšak ani přes opakované urgence přepis vozidla neprovedla. Žalovaná tedy v rozporu se svou povinností do dnešního dne přepis neprovedla a žalobkyně je tedy stále vedena jako vlastník vozidla, přičemž v souvislosti s výše uvedeným jí byla vystavena pokuta za překročení rychlosti.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Žaloba na určení vlastnického práva je svou povahou žalobou určovací ve smyslu § 80 o. s. ř. Pro tento typ žaloby platí povinnost prokázat naléhavý právní zájem, kdy břemeno tvrzení a břemeno důkazní tíží žalobce. Soud si proto předtím, než se mohl zabývat věcí samou, musel vyřešit otázku existence naléhavého právního zájmu. Je nepochybné, že naléhavý právní zájem je dán tam, kde případný vyhovující rozsudek soudu může být podkladem pro změnu v registru vozidel, to je také případ dopadající na právní vztah žalobkyně a žalované, neboť žalovaná neposkytla součinnost a v evidenci registru vozidel nebyla zaznamenána změna převodu vlastnického práva. Výše uvedené vyplývá i z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006, podle kterého:„ Žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu, když bez tohoto určení nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. Není rozhodné, že se touto určovací žalobou neřeší vydání věci (vozidla).“ 4. Z příloh žaloby (zejména z kupní smlouvy ze dne 27. 12. 2019), jakož i z tvrzení žalobkyně, jemuž žalovaná neodporovala, vzal soud za prokázané, že žalobkyně dne 27. 12. 2019 převedla na žalovanou předmět koupě (předmětné vozidlo) za kupní cenu 6 500 Kč.

5. Soud v souladu s ustanovením § 555 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) shledal, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření kupní smlouvy dle § 2079 an. o. z. Žalovaná, na niž byl převeden předmět koupě, neposkytla žalobkyni součinnost při jednání se správním orgánem v souvislosti se zanesením změny vlastnického práva (provozovatele) k předmětnému vozidlu do registru vozidel.

6. Žalobkyně, přestože s účinností od 27. 12. 2019 není vlastníkem předmětného vozidla, je stále vedena správním orgánem jako vlastník a provozovatel v registru vozidel. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, provede zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka. Podle § 8a odst. 1 téhož provede obecní úřad obce s rozšířenou působností zápis změny vlastníka rovněž na žádost pouze dosavadního či nového vlastníka, jestliže druhá strana neposkytuje součinnost a společná žádost nebyla podána do 10 dnů ode dne převodu vozidla.

7. Jelikož se žalobkyně nemůže úspěšně u správního orgánu domoci příslušné evidenční změny v registru vozidel, byla nucena se ochrany domáhat u soudu, neboť soudní rozhodnutí je jediným způsobilým podkladem k tomu, aby mohlo dojít příslušným správním orgánem v registrace vozidel ke změně zápisu vlastníka vozidla.

8. Tento rozsudek by měl mimo jiné sloužit žalobkyni při jednání se správními orgány ohledně zajištění změny v registru vozidel v takovém rozsahu, aby při nejmenším bylo dosaženo odstranění nesouladu mezi stavem skutečným (žalobkyně není vlastníkem předmětného vozidla) a stavem evidenčním (žalobkyně je v registru vozidel stále evidována jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla). V obdobné věci, nevyhověl-li správní orgán žádosti o výmaz údaje o vlastnictví vozidla, ačkoli bylo prokázáno, že daný subjekt již vlastníkem není, byla správnímu orgánu ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů uložena pokuta (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2016, č. j. 5 A 139/2013-38).

9. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověno.

10. Přestože žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soud rozhodl o náhradě nákladů řízení výrokem II. tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému účastníkovi, neboť žalobkyně náhradu nákladů řízení nepožadovala.