9 C 135/2026

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Esslerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. Bc. Martinou Pixovou sídlem Bozděchova 1840/7, 150 00 Praha proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený datum bytem Adresa žalovaného o zaplacení 29 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 8 400 Kč, částky 1 450 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 648,14 Kč k rukám zástupce žalobkyně do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 29 580 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy ze dne datum, která byla s žalovaným uzavřena prostřednictvím internetových stránek web. K uzavření smlouvy dochází v podáním online žádosti žalovaným, kdy si klient nejprve vybere parametry úvěru a zaregistruje se do systému tak, že zadá do systému osobní údaje. Následně poté odsouhlasí smluvní dokumentaci a smluvní podmínky a vybere, u jaké banky má bankovní účet a odsouhlasí využití jeho údajů za pomocí systému Kontomatik. Následně byl žalovanému zaslán SMS kód, který vložil do příslušného pole na webových stránkách žalobkyně. Tím dochází k podpisu smlouvy. Úvěruschopnost žalovaného ověřila žalobkyně jednak prostřednictvím lustrace žalovaného v interních a externích databázích, jednak si od žalovaného vyžádala informace o jeho příjmech a výdajích, a to za pomocí výpisu ze systému Kontomatik, kdy žalobkyně došla k příjmům žalovaného ve výši 35 518 Kč měsíčně a výdajům žalovaného ve výši 5 405,20 Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy mohl žalovaný čerpat prostředky do výše 6 000 Kč, kdy tato částka byla po vyčerpání navýšena dodatkem na částku 20 000 Kč a vyčerpané prostředky měl žalovaný splácet tak, že bude vždy hradit přirostlý smluvní úrok. Žalovaný však nesplácel řádně a včas, a tak žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný však ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že úvěrová smlouva ze dne datum obsahuje údaje o stranách kontraktu, tedy společností právnická osoba jakožto věřitele a Jméno žalovaného jakožto dlužníka. Na smlouvě, stejně tak jako na ostatní smluvní dokumentaci absentuje jakýkoliv podpis žalovaného. Úvěr má následující parametry: výše úvěrového rámce 6 000 Kč (po navýšení 20 000 Kč), měsíční úroková sazba 40 %, RPSN 5 538 % a splatnost na dobu neurčitou s tím, že se vždy k 24. dni v měsíci hradí přirostlé úroky. Proces uzavření smlouvy s žalobkyní probíhá tak, že klient podá online žádost, kdy si vybere parametry úvěru a zaregistruje se do systému tak, že zadá do systému osobní údaje. Následně poté odsouhlasí smluvní dokumentaci a smluvní podmínky a vybere, u jaké banky má bankovní účet a odsouhlasí využití jeho údajů za pomocí systému Kontomatik. Následně je mu zaslán SMS kód, který klient vloží do příslušného pole na webových stránkách žalobkyně. Tím dojde k podpisu smlouvy. Tímto způsobem mělo dojít i k podpisu smlouvy s žalovaným (smlouva o spotřebitelském úvěru, dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, proces žádosti o úvěr a uzavření smlouvy z pohledu klienta, sazebník poplatků a potvrzení o schválení půjčky)

4. Ze sdělení banka. ze dne datum bylo prokázáno, že majitelem účtu č. č. účtu je žalovaný a dne datum na účet přišly částky 14 000 Kč a 6 000 Kč.

5. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum a z potvrzení o odeslání oznámení o zesplatnění bylo prokázáno, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému zesplatnění celého úvěru z důvodu porušení smluvních povinností a vyzvala jej k uhrazení částky 47 281,96 Kč, a to do tří dnů.

6. Z potvrzení o provedené platbě bylo prokázáno, že dne datum zaslala žalobkyně žalovaném u částku 6 000 Kč a 14 000 Kč.

7. Z přehledu čerpání nebylo prokázáno nic podstatného.

8. Z osobních dokladů žalovaného – ověření úvěruschopnosti bylo prokázáno, že žalobkyně disponuje fotokopiemi osobních dokladů žalovaného.

9. Z předžalobní výzvy ze dne datum s podacím archem bylo prokázáno, že dne datum zaslala zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k plnění.

10. Z potvrzovacího SMS kódu bylo prokázáno, že na telefonní číslo tel. číslo byla dne datum zaslána SMS.

11. Z výpisu z interního systému Ověřované databáze nebylo prokázáno ničeho.

12. Z výpisu ze systému Kontomatik – příjmy a výdaje bylo prokázáno, že jde o obtížněji čitelný opis výpisu z účtu, u kterého je uvedené jméno žalovaného, a to za období datum až datum. Co se týče příjmové stránky tak nejvýraznější jsou dávky od Ministerstva obrany a Úřadu práce (datum ve výši 19 818 Kč, datum 900 Kč, datum 19 918 Kč, datum 19 918 Kč a datum 14 800 Kč). Vedle toho se zde objevují příchozí platby od jiných fyzických osob, nejčastěji ve výši kolem 1 000 Kč s frekvencí několika plateb měsíčně a také nahodilé příjmy z her a sázek ve výši desetikorun až stokorun. Co se týče výdajů, lze zde vysledovat blíže neurčité časté nákupy v město ve výši vyšších desetikorun až nižších stokorun, dále občasné platby v drogeriích, lékárnách, obchodech s elektrem, restauracích či potravinách, a to nejčastěji ve výši stokorun. Z hlediska objemu finančních prostředků jsou však nejvýraznější jednak výběry v hotovosti v někdy i vysoké výši (nižší až vyšší tisíce), jednak platby na hry a sázky objevující se téměř denně, a to ve výši stovek až tisíců.

13. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

19. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaný listinu označenou jako „Smlouva o úvěru“ podepsal. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o. z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba podávající žádost prostřednictvím internetových stránek, kdy smlouva je uzavřena, když si ji zákazník v systému web zobrazí souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Přestože měla žalobkyně k dispozici fotografii osobního dokladu žalovaného, a další osobní údaje žalovaného, nelze z předmětného jednání ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť fotografiemi osobních dokladů a bankovním účtem žalovaného může disponovat i jiná osoba odlišná od žalovaného, případně mohly být fotografie pořízeny žalovaným za jiným účelem než sjednání úvěru. Jelikož však bylo prokázáno zaslání částek 6 000 Kč a 14 000 Kč na účet žalovaného a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaný ke dni rozhodnutí soudu vrátil částku 0 Kč.

20. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyní nebylo rovněž prokázáno řádné ověření schopnosti splácet žalovaného v době sjednání závazku. Již samotné informace o výši příjmu, absence informací o nákladech na bydlení, nepodložení zkoumání dosavadních závazků a skutečnost, že nejčastějšími výdaji žalovaného jsou platby na hry a sázky svědčí o tom, že k řádnému zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného dojít nemohlo.

21. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 20 000 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaný byl od datum v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po doručení žaloby), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

22. Ve zbývající části včetně poplatků a příslušenství soud žalobu zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 648,14 Kč, přičemž tato částka představuje 21,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,77 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39,23 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 194 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 850 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

24. Povinnost k plnění byla stanovena v prodloužené pariční lhůtě 30 dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá za středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kutné Hoře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.