9 C 147/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr Janem Bucharem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1 proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 001 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 5001 Kč b) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 536,91 Kč, c) kapitalizovaný úrok ve výši 1 225,60 Kč d) zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 949,76 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, e) úrok ve výši 21,90 % ročně z částky 2 949,76 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta JUDr Ing. Karla Goláně, Ph.D., a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit jí částku 5 001 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela smlouvu o zápůjčce se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ [právnická osoba]“). Na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 23. 2. 2015 poskytla společnost [právnická osoba] žalované částku ve výši 4 000 Kč, a ta se zavázala ji spolu s poplatky ve výši 2 901 Kč vrátit v 45 týdenních splátkách po 154 Kč (dále jen„ smlouva o zápůjčce“). Žalovaná však svému závazku nedostála a pohledávka žalobkyně se tak stala dne 4. 1. 2016 splatnou. 2. [právnická osoba] postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 výše uvedenou pohledávku se všemi právy s ní spojenými na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 16. 11. 2017. Do data postoupení žalovaná uhradila na smlouvu o zápůjčce celkem částku 1 900 Kč.

3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, ten se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen.

4. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když účastníci ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky.

5. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zapůjčila žalované částku 4 000 Kč a žalovaná se zavázala půjčku řádně a včas splácet v 45 pravidelných týdenních splátkách ve výši 154 Kč s poslední splátkou ve výši 125 Kč. První splátka byla splatná 7. kalendářní den po uzavření smlouvy a další splátky byly splatné vždy do posledního dne následujícího sedmidenního období. Celková dlužná částka činila 6 901 Kč a sestávala se z jistiny 4 000 Kč a poplatků ve výši 2 901 Kč (tj. úroku ve výši 417 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 667 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 1 817 Kč). Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce soud zjistil, že žalovaná uhradila na svůj závazek celkem částku 1 900 Kč.

6. Z provedených důkazů vyplývá, že není dán důvod pro postup dle § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť smlouvy o spotřebitelském úvěru obsahovaly informace o zápůjční úrokové sazbě, výši RPSN i celkové částce, kterou měla žalovaná zaplatit. Veškeré tyto informace žalovaná současně obdržela v písemné formě. Žalobkyně rovněž v souladu se zákonem posoudila úvěruschopnost žalované.

7. Soud na základě předložených důkazů, tj. smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2017, vzal za prokázané, že na žalobkyni přešla pohledávka právního předchůdce za žalovanou a je na její straně aktivní legitimace. Z příloh žaloby (zejména ze smluv o zápůjčce a předžalobní upomínky), a z tvrzení žalobkyně, kterým žalovaná neodporovala, vzal soud za prokázané, že žalovaná žalobkyni dosud nevrátila peněžní prostředky ve výši 5 001 Kč.

8. Soud shledal, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce dle § 2390 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná se smluvně zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, svému závazku však v částce 5 001 Kč (jistina 2 949,76 Kč a poplatky 2 051,24 Kč) nedostála. Žalobkyni tedy vzniklo právo požadovat po žalované dlužnou částku.

9. Žalovaná se včasným neuhrazením dlužné částky dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění) způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí.

10. Žalovaná je tedy povinna uhradit žalobkyni dlužnou jistinu spolu s dlužnými smluvními úroky, poplatky a úroky z prodlení, jejichž výše je specifikována ve výroku tohoto rozhodnutí.

11. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH.