9 C 275/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem Mgr. Ondřejem Dlouhým sídlem Šafaříkova 201/17, 120 00 Praha 2 proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 890 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 890 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 890 Kč od 18. 1. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 932 Kč k rukám zástupce žalobce advokáta Mgr. Ondřeje Dlouhého, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení částky 10 890 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce s žalovaným uzavřeli dne 2. 11. 2018 smlouvu o poskytování právních služeb (dále jen„ smlouva“), ve které se žalobce zavázal žalovanému poskytovat právní služby s tím, že odměna za jednu hodinu právních služeb byla sjednána na částku 1 800 Kč bez DPH. Žalobce poskytl žalovanému právní služby ve sporu žalovaného s bytovým družstvem [anonymizováno] [číslo] v rozsahu 10 hodin právních služeb. Fakturou č. 2018 [číslo] bylo žalovanému vyúčtováno 5 hodin poskytnutých právních služeb za částku 10 890 Kč, sestávající z 9 000 Kč (5x hodinová sazba) a z 1 890 Kč jako DPH; na úhradu této faktury byla použita záloha složená žalovaným žalobci dne 2. 11. 2018 ve výši 10 890 Kč. Fakturou č. 2018 [číslo], vystavenou na částku 10 890 Kč se splatností dne 17. 1. 2019, pak žalobce žalovanému vyúčtoval poskytnutí dalších 5 hodin právní služby, tuto žalovaný přes výzvy neuhradil. Smlouva byla žalobcem dne 29. 1. 2019 vypovězena z důvodu prokazatelného narušení důvěry mezi advokátem a klientem dle § 20 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.

2. Žalovaný uplatněný nárok neuznal a k věci uvedl, že žalobce mu žádné právní služby neposkytl, ačkoli od žalovaného převzal peníze za vyhotovení a podání žaloby na zrušení usnesení a výstrahy před vyloučením z bytového družstva; je to naopak žalobce, kdo žalovanému odmítá vrátit převzaté peníze, přestože zadání nesplnil a žalobu proti bytovému družstvu nepodal. Dále žalovaný vylíčil pozadí sporu s bytovým družstvem a události, předcházející uzavření smlouvy o poskytování právní služby, k čemuž mj. uvedl, že s žalobcem jednal již v říjnu 2018, ale protože v advokátní kanceláři nebyl přítomen nikdo s oprávněním smlouvu podepsat, podepsal ji pouze žalovaný; dne 2. 11. 2018 pak byla zjištěna v původním výtisku smlouvy chyba v adrese žalovaného, byla proto připravena nová verze smlouvy, kterou účastníci již podepsali.

3. Z provedených důkazů soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

4. Žalobce se žalovaným uzavřeli dne 2. 11. 2018 smlouvu o poskytování právních služeb (dále jen„ smlouva“), ve které se žalobce zavázal žalovanému poskytovat následující právní služby: a) zastupování žalovaného při jednání s Bytovým družstvem [anonymizováno] [číslo], b) zastupování žalovaného před soudy a jinými orgány ve všech věcech, které mu budou svěřeny k vyřízení, c) vypracovávání smluv, písemností, podání, posudků a stanovisek a poskytování konzultací v jednotlivých právních záležitostech, d) zastupování a právní podpora žalovaného při všech jednáních a dalších právních úkonech, ke kterým bude žalovaným pověřen. Mezi účastníky bylo ujednáno, že odměna za poskytované právní služby činí 1 800 Kč za každou započatou hodinu právních služeb s tím, že nedosažení zamýšleného výsledku právního případu není důvodem k nezaplacení či jednostrannému snížení smluvní odměny. Dále bylo ujednáno, že žalobce nezahájí práce do okamžiku úplného a řádného zaplacení první zálohy ve výši 9 000 Kč bez DPH; vyúčtování poskytnutých právních služeb bude provedeno pravidelně, zpravidla měsíčně pozadu s tím, že fakturovaná částka je splatná v den uvedený na faktuře a který nesmí být stanoven dříve než 14 dnů od odeslání faktury. Kontakt na žalovaného je mj. email [email] (zjištěno ze smlouvy ze dne 2. 11. 2018).

5. Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobci zálohu ve výši 10 890 Kč.

6. Dne 20. 12. 2018 zmocnil žalovaný žalobce k zastupování ve všech právních i faktických věcech, veškerému právnímu i faktickému jednání týkajícího se členství v bytovém družstvu [anonymizováno] [číslo] (zjištěno z plné moci ze dne 20. 12. 2018).

7. Žalobce účtoval dne 6. 12. 2018 žalovanému poskytnutí právních služeb ve výši 9 000 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 1 890 Kč, se splatností do 20. 12. 2018, a to za úkony: dne 9. 11. 2018 právní rozbor – příprava, studium podkladů předaných klientem v rozsahu 2 hodin za 3 600 Kč; dne 12. 11. 2018 právní rozbor – příprava, studium podkladů předaných klientem k dalšímu postupu v rozsahu 2 hodin za 3 600 Kč; dne 23. 11. 2018 jednání s žalovaným v rozsahu 1 hodiny za 1 800 Kč. Žalobce vyfakturoval k úhradě žalovanému 0 Kč, neboť byla na úhradu použita záloha, složená žalovaným dne 2. 11. 2018 ve výši 10 890 Kč (zjištěno z faktury č. 2018 [číslo]).

8. Žalobce účtoval žalovanému dne 3. 1. 2019 poskytnutí právních služeb ve výši 9 000 Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 1 890 Kč, se splatností do 17. 1. 2019, a to za úkony: dne 20. 12. 2018 příprava na jednání s žalovaným v rozsahu 1 hodiny za 1 800 Kč; dne 20. 12. 2018 jednání s žalovaným v advokátní kanceláři v rozsahu 2 hodin za 3 600 Kč; dne 28. 12. 2018 studium podkladů zaslaných žalovaným v rozsahu 2 hodin za 3 600 Kč. Žalobce vyfakturoval k úhradě žalovanému celkem 10 890 Kč (zjištěno z faktury č. 2018 [číslo]).

9. Žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty s účinností od 1. 7. 2003 (zjištěno z osvědčení o registraci, vystaveného Finančním úřadem pro [část Prahy] 14. 4. 2009).

10. Žalovaný předal dne 1. 11. 2018 žalobci podklady v rozsahu 41 příloh (zjištěno z listiny Seznam podkladů dodaných žalobci žalovaným na jednání dne 1. 11. 2018).

11. Žalovaný předal dne 8. 11. 2018 žalobci podklady v rozsahu 22 příloh (zjištěno z listiny Seznam podkladů dodaných žalobci žalovaným na jednání dne 8. 11. 2018).

12. Žalovaný dne 26. 12. 2018 prostřednictvím emailu zaslal Mgr. [jméno] [příjmení] celkem 36 dokumentů (zjištěno z emailu ze dne 26. 12. 2018, včetně příloh, č. l. 33-35).

13. Mgr. [jméno] [příjmení] zaslal dne 20. 1. 2019 žalovanému prostřednictvím emailu právní rozbor věci včetně připravené předžalobní výzvy (zjištěno z emailu ze dne 20. 1. 2019, č. l. 36-37).

14. Žalobce vypověděl smlouvu o poskytování právních služeb dne 29. 1. 2019 z důvodu prokazatelného narušení důvěry mezi advokátem a klientem (zjištěno z emailu ze dne 29. 1. 2019 zaslaného Mgr. [jméno] [příjmení] na adresu [email]).

15. Žalovaný byl zástupcem žalobce vyzván k plnění dlužné částky v celkové výši 12 862,56 Kč (zjištěno z výzvy k plnění ze dne 26. 11. 2020).

16. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný se obrátil na žalobce s žádostí o poskytnutí právních služeb ve věci jednání s Bytovým družstvem [anonymizováno] [číslo]. Mezi účastníky došlo dne 2. 11. 2018 ke sjednání smlouvy o poskytování právních služeb, kdy byla ujednána základní hodinová sazba 1 800 Kč bez DPH, s tím, že žalovaný byl seznámen se skutečností, že žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, a proto bude k základní hodinové sazbě připočtena rovněž daň z přidané hodnoty. Účastníky bylo pod bodem 1. smlouvy sjednáno poskytnutí těchto činností: a) zastupování žalovaného při jednání s Bytovým družstvem [anonymizováno] [číslo], b) zastupování žalovaného před soudy a jinými orgány ve všech věcech, které mu budou svěřeny k vyřízení, c) vypracovávání smluv, písemností, podání, posudků a stanovisek a poskytování konzultací v jednotlivých právních záležitostech, d) zastupování a právní podpora žalovaného při všech jednáních a dalších právních úkonech, ke kterým bude žalovaným pověřen. Žalovaný následně udělil dne 20. 12. 2018 žalobci plnou moc k poskytování právních služeb. Žalobce žalovanému poskytl právní služby v rozsahu 10 hodin a tyto právní služby řádně vyúčtoval, a to nejprve fakturou ze dne 6. 12. 2018 (5 hodin právní služby za 10 890 Kč s tím, že byla započítána záloha žalovaného ze dne 2. 11. 2018) a poté fakturou ze dne 3. 1. 2019 na částku 10 890 Kč (tj. 1 800 Kč x 5 hod. + DPH 21 % ve výši 1 890 Kč). Žalovaný částku ve výši 10 890 Kč, vyúčtovanou mu dne 3. 1. 2019, přes výzvy neuhradil. Žalobce vypověděl smlouvu o poskytování právních služeb dne 29. 1. 2019.

17. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], neboť žalovaný nespecifikoval k prokázání, kterých konkrétních tvrzení má výslech sloužit. Soud dospěl k závěru, že skutkový stav byl zjištěn úplně a provedení tohoto důkazu by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, neboť by z něj nemohly být zjištěny již žádné nové okolnosti podstatné pro rozhodnutí v této věci.

18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>19. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se příkazník příkazní smlouvou zavazuje obstarat záležitost příkazce.</i> <i>20. Podle § 2438 odst. 1, 2 o. z. poskytne příkazce příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.</i> <i>21. Podle § 22 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, se advokacie vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu.</i> 22. V obecné rovině je na místě konstatovat, že smlouva o poskytování právních služeb je typově smlouvou příkazní ve smyslu § 2430 an. o. z., kdy předmětem závazku příkazníka je uskutečnit činnost směřující k obstarání věci nebo jinou činnost, stanovenou ve smlouvě; předmět závazku naopak nespočívá v dosažení určitého výsledku sledovaného touto činností. Zákon o advokacii je ve vztahu k o. z. v poměru zvláštní právní úpravy k úpravě obecné a oproti obecné úpravě stanoví jisté modifikace právního vztahu mezi advokátem a klientem (příkazníkem a příkazcem), zejména povinnosti zástupce, odlišnosti vzniku či zániku právního vztahu. Přestože zákon o advokacii užívá označení smlouva o poskytnutí právních služeb, nejde z pohledu o. z. o samostatný smluvní typ, ale podléhá režimu smlouvy příkazní s modifikacemi stanovenými citovaným zákonem. V případě úplatného příkazu (jak je tomu i v případě poskytování právních služeb advokátem) je příkazce povinen poskytnout příkazníkovi odměnu, i když příkazník svou činností nedosáhl požadovaného výsledku. Příkazník nemá právo na odměnu pouze tehdy, pokud byl nezdar způsoben porušením jeho povinností. Předmětem činnosti příkazníka není totiž dosažení určitého výsledku, ale činnost sama; riziko, zda se výsledek dostaví, proto nese příkazce, nikoliv příkazník. Není porušením povinností příkazníka to, že jeho činnost nepřinesla výsledek, o jehož dosažení měl příkazce zájem; proto má příkazník i v takovém případě práva na odměnu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1034/2011).

23. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena příkazní smlouva ve smyslu § 2430 o․ z., jejímž předmětem bylo poskytování právních služeb uvedených pod bodem 1. písm. a), b), c) d) smlouvy; poskytnuté služby v rozsahu 5 hodin žalobce v souladu se smlouvou žalovanému vyúčtoval fakturou ze dne 3. 1. 2019 na částku celkem 10 890 Kč. Žalovaný však porušil povinnosti vyplývající ze smlouvy, když fakturu neuhradil, přičemž neprokázal, že by jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla, že by zanikla na základě jiné skutečnosti nebo že by měla být snížena. Soud nemohl shledat za relevantní výhrady žalovaného, pokud brojil proti tomu, že mu právní služby poskytnuty vůbec nebyly, když požadoval po žalobci pouze vyhotovení a podání žaloby na zrušení usnesení a výstrahy před vyloučením z bytového družstva, neboť tato obrana žalovaného byla vyvrácena vlastní smlouvou o poskytování právních služeb, kterou žalovaný podepsal a ve které jsou jednotlivé činnosti, jež si spolu účastníci sjednali, popsány. Ve vztahu ke kvalitě poskytnutých právních služeb soud v souladu s výše uvedeným připomíná, že předmětem činnosti advokáta není dosažení určitého výsledku, ale činnost sama a advokát má proto nárok na odměnu, i pokud svojí činností nedosáhl žalovaným požadovaného výsledku; ze skutkových zjištěních nelze učinit závěr, že žalobce při poskytování právních služeb porušil některou z povinností příkazníka či advokáta. Soud proto považuje nárok žalobce na zaplacení v žalobě uplatněné částky z titulu odměny za poskytnuté právní služby za oprávněný a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci uhradit.

24. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968, 1970 o. z.), náleží žalobci též požadovaný zákonný úrok z prodlení z nárokované jistiny dle prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 932 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 890 sestávající z částky 1 540 Kč za každý z 5 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření ze dne 10. 9. 2021, účast na jednání soudu dne 15. 9. 2021) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovené ze základu ve výši 9 200 Kč částkou 1 932 Kč, neboť zástupce žalobce je plátcem DPH. Pro úplnost soud dodává, že není povinen z úřední povinnosti přiznat účastníkovi náhradu nákladů v podobě cestovného a promeškaného času, zjistí-li, že sídlo jeho zástupce je vzdáleno od sídla soudu prvního stupně, neboť je na účastníkovi řízení, aby doložil, že cesta byla fakticky uskutečněna jen v souvislosti se soudním řízením a doložil výši cestovného (srov. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 8. 2016, č. j. 103 VSPH 605/2016-60), což se v dané věci nestalo.

26. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.