9 C 337/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci osvojitel: celé jméno osvojitele , datum narození bytem adresa osvojenec: celé jméno osvojenkyně , datum narození bytem adresa manželka osvojitele: jméno příjmení , datum narození bytem adresa o osvojení zletilé osoby I. [celé jméno osvojenkyně], [datum narození] v [obec], dcera [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], a [jméno] [příjmení], narozené [datum], je od právní moci tohoto rozsudku osvojenkou [celé jméno osvojitele], [datum narození].

II. K příjmení osvojenky se připojuje příjmení [příjmení].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”).

2. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne 21. 7. 2021 se navrhovatel [celé jméno osvojitele] domáhal osvojení zletilé [celé jméno osvojenkyně], což odůvodnil tím, že uzavřel v roce 2013 manželství s matkou osvojence, žili všichni ve společné domácnosti a vnikl mezi nimi silný citový vztah, staral se o ni jako o vlastní, když biologický otec nejeví o osvojence žádný zájem.

3. Osvojenec [celé jméno osvojenkyně] s návrhem souhlasila.

4. Manželka osvojitele s osvojením osvojence navrhovatelem souhlasila.

5. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

6. Navrhovatel [celé jméno osvojitele] uzavřel dne 17. 8. 2013 manželství s matkou osvojence [jméno] [příjmení]. Osvojenec [celé jméno osvojenkyně] je dcerou otce [jméno] [příjmení] a matky [jméno] [příjmení]. Osvojitel žil s osvojovanou [jméno] a její matkou, svou manželkou, ve společné domácnosti od roku 2013. S osvojením projevili výslovný souhlas všichni účastníci a rovněž i matka osvojence.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>8. Podle § 846 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) lze zletilého osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.</i> <i>9. Podle § 847 o. z. lze zletilého osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela (odst. 1). Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů (odst. 2). Ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně (odst. 3).</i> <i>10. Podle § 799 o. z. se osvojitelem může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem.</i> <i>11. Podle § 851 odst. 1, 2 o. z. nemá osvojení zletilého vliv na jeho příjmení. Souhlasí-li s tím osvojitel, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení k svému příjmení; trvá-li manželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, vyžaduje se souhlas i druhého manžela.</i> <i>12. Podle § 852 má osvojení právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.</i> 13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že jsou v daném případě splněny veškeré zákonné podmínky stanovené pro osvojení zletilého osvojence, když osvojitel hodlá osvojit dítě své manželky, přičemž o ně již v době jeho nezletilosti pečoval jako o vlastní. V daném případě jde o osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého, když obdobně se dle § 847 odst. 3 o. z. použijí ustanovení o osvojení nezletilého. Všichni účastníci s osvojením zletilé výslovně souhlasili, navrhovatel je vhodnou osobou pro osvojení a v řízení nebylo tvrzeno ani nevyšlo najevo, že by osvojení zletilého bylo v rozporu s dobrými mravy ani v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Soud tak dospěl k závěru, že rozhodnutí o osvojení je v zájmu osvojované i celé rodiny, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

14. V dané věci nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť přestože soud návrhu osvojitele zcela vyhověl, osvojenec se k návrhu fakticky zcela připojil. Za dané situace lze tedy konstatovat, že všichni účastníci byli úspěšnými, přičemž nelze shledat neúspěch kteréhokoliv z nich, tedy nelze ani rozhodnout, že by kterýkoli z nich byl povinen platit náhradu jakýchkoliv nákladů řízení, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.