9 C 420/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bucharem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 934 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 934 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 934 Kč od 4. 5. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kutné Hoře soudní poplatek za návrh ve výši 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”).

2. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 934 Kč s příslušenstvím v souladu s § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.

3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv žalobkyni byla doručena výzva a žalovanému výzva a žaloba na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

6. Dne 6. 12. 2019 v 21:15 hodin ve [obec] na adrese [adresa], zranění spočívající v tržné ráně na spodním rtu a hematomu na čele nad levým okem, když po předešlé slovní rozepři byla fyzicky napadena dvakrát sevřenou dlaní do oblasti hlavy a poté 3x kopnuta do oblasti kolene, a to [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Poškozená [jméno] [příjmení] byla dne 6. 12. 2019 ošetřena na chirurgickém oddělení nemocnice [obec] Policie ČR, obvodní oddělení [obec], věc předala k projednání přestupku na [stát. instituce]; přestupkové řízení vedené proti žalovanému bylo odloženo dle § 76 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, neboť osoba přímo postižená spácháním přestupku nedala souhlas k zahájení řízení nebo tento souhlas vzala zpět. V příčinné souvislosti s ublížením na zdraví uhradila žalobkyně náklady na hrazené služby poškozeného účastníka zdravotního pojištění v částce 7 934 Kč. Celková dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena ani přes předžalobní výzvu.

7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. <i>8. Dle ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění má žalobce právo na náhradu škody vůči třetí osobě v rozsahu, v jakém její protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce, jakožto následků jejího jednání.</i> 9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vynaložila na ošetření a léčení [jméno] [příjmení] celkem částku 7 934 Kč, když tyto náklady byly vynaloženy v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného, soud shledal žalobu jako důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl.

10. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (v platném znění) úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 900 Kč za 3 úkony v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Vzhledem k tomu, že výše žalobkyni přiznané náhrady, uvedené v protokolu o vyhlášení rozsudku, je chybou v počtech, opravil ji soud v rámci písemného vyhotovení rozsudku postupem podle § 164 o. s. ř. tak, že se výše náhrady nákladů řízení 1 400 Kč ve výroku II. opravuje na 900 Kč.

12. Soud uložil žalovanému dle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (v platném znění), povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh ve výši 400 Kč, neboť navrhovatelka je v řízení od poplatku osvobozena a žalovaný nemá vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení a současně není od poplatku osvobozen. O povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 166 o. s. ř. doplňujícím výrokem rozsudku, jehož písemné vyhotovení bylo zapracováno do písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí.