9 C 435/2021

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Alenou Šorčíkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o náhradu škody ve výši 240 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 240 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 240 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 76 480 Kč k rukám zástupce žalovaného advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení 240 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, jež mu žalovaný způsobil likvidací 20 000 ks žalobcových šneků Helix [příjmení] [jméno]. Konkrétně žalobce uvedl, že zakoupil v roce 2015 pozemky parc. č. st. 218, jehož součástí je budova [adresa], a parc. č. st. 2077, vše v k.ú. [obec] (dále jen„ předmětné nemovité věci“), do kterých umístil provozovnu pro chov zvířat a na základě stavebního povolení přízemní prostory upravoval pro chov šneků a následné zpracování šnečího masa; v původním chlévě pak vybudoval chladící místnost o objemu cca 20 m3, ve kterém umístil agregát. V květnu 2019 daroval žalobce předmětné nemovité věci žalovanému s tím, že byli s žalovaným domluveni na tom, že je bude žalobce nadále užívat, dokončí po stavební stránce svým nákladem provozovnu a bude v ní chovat šneky a zpracovávat je na maso. Na jaře 2020 ale začal žalovaný žalobce z předmětných nemovitých věcí vyhánět, znemožňoval mu do nich přístup a tím i podnikání v nich. Žalobce proto odstoupil od darovací smlouvy a podal žalobu na určení vlastnického práva; k návrhu žalobce pak zdejší soud vydal dne [datum] předběžné opatření, č. j. 8 Nc 2001/2020-24, kterým byla žalovanému uložena povinnost zdržet se bránění v přístupu žalobci do předmětných nemovitých věcí. Na základě tohoto předběžného opatření pak žalobce v předmětných nemovitých věcech pokračoval v chovu šneků, kdy zde měl deponováno cca 20 000 ks šneků druhu Helix [příjmení] [jméno], tj. cca 330 – 340 kg a zhruba stejné množství šneků zde měl deponováno i pan [příjmení], všechny tyto šneky žalobce na podzim 2020 umístil do chladící místnosti. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2020, č. j. 23 Co 305/2020-67, bylo zrušeno citované předběžné opatření a v návaznosti na to pak žalovaný v průběhu posledního týdne roku 2020 znemožnil žalobci do předmětných nemovitých věcí přístup. Žalobce vyzval žalovaného k vydání věcí, žalovaný mu pak emailem ze dne [datum] sdělil, že obsah chladírny byl pro veliký zápach vyhozen; ke vzniku škody tak došlo v období od [datum] do [datum]. S ohledem na to, že žalobce měl v chladírně deponováno nejméně 20 000 ks šneků Helix [příjmení] [jméno], jejichž cena se v zimě a na jaře pohybuje od 12 Kč/ks výše, vznikla žalobci jednáním žalovaného spočívajícím v likvidaci šneků škoda nejméně ve výši 240 000 Kč, žalovaný přes předžalobní výzvu tuto škodu neuhradil.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí, neboť žalobci šneky v uvedené hodnotě nezlikvidoval. Uvádí, že žalobce neprokázal vznik škody, její rozsah, protiprávní jednání žalovaného ani příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody. Ač je nesporné, že se žalobce chovu šneků věnoval, nikdy žádného neprodal, z jejich chovu nijak neprofitoval. Žalobce v řízení neunesl břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že se v předmětných nemovitých věcech nacházeli před [datum] šneci v množství 20 000 ks, resp. 40 000 ks včetně šneků pana [příjmení]. Žalovaný obsah chladírny sice vyhodil, ale jednalo se pouze o zbytky šneků, které nametl do jedné bedýnky a vyhodil, zcela jistě nešlo o 680 kg šneků. Dále žalovaný upozorňuje na skutečnost, že žalobce si byl vědom, že jej žalovaný v předmětných nemovitých věcech nechce, ač v období od října do prosince 2020 užíval tyto nemovitosti na základě předběžného opatření, to bylo následně zrušeno; musel si být vědom, že musí nemovitosti vyklidit a postrádá tedy logiku, aby zde zanechal šneky v hodnotě 480 000 Kč (včetně šneků pana [příjmení]). V neposlední řadě upozorňuje žalovaný na složitý vztah mezi ním a žalobcem, kdy žalobce je jeho otcem a opakovaně podával na žalovaného trestní oznámení.

3. Soud vzal v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za svá nesporná tvrzení účastníků, které učinili při soudním jednání, konkrétně tato: -) žalovaný je na základě darovací smlouvy ze dne [datum] vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. st. 218, jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. č. 2077, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec], právní účinky vkladu dne [datum]. -) žalobce využíval nemovitosti v [část obce] od usnesení zdejšího soudu ze dne 7. 10. 2020, č. j. 8 Nc 2001/2020-24, až do právní moci rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2020, č. j. 23 Co 305/2020-67. -) žalobce přispíval žalovanému na elektrickou energii a na vodu ve statku v [část obce].

4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z výpisu z živnostenského rejstříku na osobu žalobce (č. l. 4) se podává, že žalobce měl ke dni [datum] celkem 3 živnostenská oprávnění, předmět podnikání: izolatérství, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (obor činnosti chov zvířat a jejich výcvik, přípravné a dokončovací stavební práce, velkoobchod a maloobchod, provozovna [část obce a číslo]) a truhlářství, podlahářství.

6. Z kolaudačního souhlasu Městského úřadu Čáslav, č. j. MěÚ/1926/2020, ze dne 25. 2. 2020 (č. l. 68 – 69) se podává, že k žádosti žalobce byl dne [datum] vydán kolaudační souhlas a bylo povoleno užívání rodinného domu – výrobna v 1. NP, [obec] – [adresa] na pozemku parc. č. st. 218 v k.ú. [obec] s tím, došlo stavebními úpravami ke změně stávajícího obytného prostoru na nový komerční prostor – výrobna, sloužící ke zpracování šnečího masa.

7. Z protokolu o kontrole Městského úřadu Čáslav – odbor Obecní živnostenský úřad ze dne [datum] (č. l. 5 – 6) se podává, že žalobce byl dne [datum] v provozovně na adrese kontroly [část obce a číslo], [PSČ] [obec] kontrolován Městským úřadem Čáslav na základě podnětu majitele nemovitostí, který nesouhlasí s užíváním prostor pro podnikatelské účely. Žalobce kontrolujícímu orgánu nedoložil právní důvod užívání provozovny a bylo mu sděleno, že toto naplňuje dle § 17 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, znaky přestupkového jednání.

8. Z rozhodnutí Městského úřadu Čáslav, č. j. MěÚ/23556/2020, ze dne 25. 8. 2020 (č. l. 70 - 71) se podává, že k žádosti žalovaného byl dne [datum] vydán souhlas se změnou užívání stavby [adresa], spočívající ve změně užívání provozovny v 1.NP na bydlení, kdy vzniklé prostory budou přidruženy ke stávajícímu bytu v 2.NP, vznikne tak rodinný dům o 1 bytové jednotce.

9. Z výzvy ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] (č. l. 75) se podává, že dne [datum] byla zástupcem žalobce zaslána žalovanému výzva k uzavření dohody o užívání předmětných nemovitých věcí.

10. Z listiny odstoupení od darování ze dne [datum], včetně podacího lístku (č. l. 78) soud zjistil, že dne [datum] zástupce žalobce zaslal žalovanému dopis, jehož obsahem bylo odstoupení žalobce od darovací smlouvy ze dne [datum] a odvolání daru pro nevděk darovaného.

11. Z usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 7. 10. 2020, č. j. 8 Nc 2001/2020-24 (č. l. 7), se podává, že zdejší soud vydal na návrh žalobce předběžné opatření spočívající v uložení povinnosti žalovanému zdržet se bránění žalobci v přístupu do provozovny v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] a nad rámec obvyklé správy pak zákaz prodat nebo jinak zcizit, pronajmout, zatížit věcným břemenem, zástavním právem, předkupním právem či jiným právem třetí osoby předmětné nemovité věci.

12. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2020, č. j. 23 Co 305/2020-67 (č. l. 8 - 9) se podává, že usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 7. 10. 2020, č. j. 8 Nc 2001/2020-24, bylo mj. změněno tak, že se návrh na vydání předběžného opatření zamítá.

13. Z e-mailu žalovaného ze dne [datum] (č. l. 81) se podává, že žalovaný vyzval žalobce k vyklizení zvířectva (7 králíků a cca 20 slepic) ve lhůtě do [datum], 8:00 hodin s tím, že posléze bude objekt zamknut a ostatní věci si může odvést po vzájemné dohodě termínu.

14. Z e-mailová komunikace účastníků (č. l. 10 – 13) soud zjistil, že dne [datum] zaslal žalovaný zástupci žalobce email, ve kterém mj. uvádí, že co se týče chladírny, tak z ní před měsícem vycházel velký zápach, obsah chladírny byl vyhozen.

15. Z e-mailové korespondence mezi p. [příjmení] a žalovaným (č. l. 14) se podává, že dne [datum] [jméno] [příjmení] vyzval žalovaného, aby mu vydal 20 000 ks uspaných chovných hlemýžďů, na což žalovaný reagoval sdělením, že žádnými šneky nedisponuje.

16. Z výzvy k náhradě škody ze dne [datum], včetně podacího lístku (č. l. 15) se podává, že zástupce žalobce zaslal dne [datum] žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej vyzval k náhradě škody ve výši 240 000 Kč nejpozději do [datum].

17. Z inzerátu [číslo] zveřejněného na [webová adresa] k datu [datum] (č. l. 17) se podává, že k uvedenému datu byl zveřejněn šnečí farmou [obec] inzerát na prodej chovného šneka Helix [příjmení] [jméno] a [příjmení] za cenu 15 Kč.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek je kamarádem žalobce a pravidelně každý měsíc jej na farmě v [část obce] navštěvoval. Žalobce začal na statku chovat slepice a asi před třemi až čtyřmi lety nakoupil šneky, na dvoře cca 30x30 metrů jim udělal bednění. Po první sezóně začal žalobce pro šneky k zajištění stále teploty budovat chladírnu. Svědek byl na statku v říjnu 2020, kdy mu žalobce šneky ukazoval v chladírně a výslovně mu řekl, že mu ukazuje šneky za půl milionu korun, jednalo se o šneky žalobce a šneky nějakého pána, který žalobci chov pomáhal zakládat. Byli v bedýnkách na přezimování a v chladírně zůstala ulička na průchod; bedny se šneky byly tak dva metry, dva a půl metru vysoké. Na jaře roku 2021 byl svědek znovu na statku, šneci tam už nebyli.

19. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek s žalobcem od roku 2017 spolupracoval na chovu šneků; žalobce i svědek chovali šneky Helix [příjmení] [jméno], kdy jejich cena se pohybuje od 10 Kč do 25 Kč za kus. V září roku 2020 vezl svědek se svým známým na statek v [část obce] k uskladnění svých 20 000 šneků, protože se mu rozbil kompresor; přivezl sem 40 bedýnek. Když je postavili u žalobce v chladící místnosti, viděli, že tam žalobce již má asi stejné množství. Bedýnky svědka si od bedýnek žalobce nijak neoznačovali. Množství šneků nelze spočítat na kus, svědek to počítá za pomocí krabičky na 50 kusů s tím, že když jsou menší šneci, tak se jich tam může vejít i víc. Bedýnky jsou asi 15 cm vysoký krát 40 cm, na sobě jich bylo deset a v jedné bedýnce je zhruba 500 šneků. Bedýnky se šneky vyrovnali do chladící místnosti, protože když na šneky nefouká chladný vzduch, tak se probudí a zemřou. Žalobce pak řekl svědkovi, že mu žalovaný šneky zlikvidoval; svědek proto napsal žalovanému ohledně uskladněných 20 000 šneků, ale ten mu odpověděl, že o žádných šnecích nic neví.

20. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], dcery žalobce a sestry žalovaného, soud zjistil, že žalobce si zakoupil předmětné nemovité věci již za účelem chovu šneků a také sem chtěl přesunout svou dílnu, kde vyráběl skříně na míru. Asi v roce 2017 přišel žalovaný s nápadem, jak pomoci svým rodičům tím, že ti by na něj přepsali předmětné nemovité věci, žalovaný by si vzal hypotéku, z té pak vyplatí svědkyni částkou 1 500 000 Kč, ta mu následně částku ve stejné výši půjčí, žalovaný z těchto peněz statek zvelebí a bude jej pronajímat; ohledně takto poskytnutých peněz vede svědkyně proti žalovanému v současné době soudní spor. Na tamto se domluvili u rodičů v domě na [část obce] a žalovaný zde říkal, že o nemovitosti nemá zájem, nebude tam moc jezdit, že vše zůstane tak, jak to je. Rodičům svědkyně a žalovaného by již úvěr nebyl poskytnut, protože ti už spláceli půjčku na nákup statku v [část obce]. V prosinci 2020, asi 29., 30. prosince byla svědkyně s žalobcem na statku v [část obce], pomáhala otci odsud odvést věci z dvoupatrové budovy, nějaký nábytek, nádobí, to, co se vešlo do jedné dodávky. Vyklízení byli přítomni kromě svědkyně i oba účastníci. Zvířata neodváželi žádná, žalobce je neměl kam dát. Někdy v říjnu, v listopadu svědkyně na statku viděla [číslo] slepic, plný chladicí box šneků a králíky. Při vyklizení statku v prosinci se svědkyně v chladicím boxu podívat nebyla.

21. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek podniká v oboru dřevařského materiálu a žalobce je jeho zákazník, ze zvědavosti se byl svědek vícekrát podívat na chov šneků na statku v [část obce]; původně měli s žalobcem představu podnikat v tomto oboru společně, ale z časových důvodů si to pak svědek rozmyslel. Učili se spolu šneky zpracovávat, dělat z nich paštiky, kaviár apod., ale produkty neprodávali, jen je chutnali. Když mu žalobce řekl, že má hotovou výrobnu, chtěl to vidět. Bylo to někdy v roce 2020, šneci byli za stodolou ve výběhu, nemohlo to být tedy v zimě. V roce 2021 žalobce svědkovi řekl, že ho syn z nemovitostí vyhnal, rozebral mu linku na zpracovávání šneků s tím, že šneci tam zůstali.

22. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [jméno], partnera žalovaného, soud zjistil, že žalobce choval na statku v [část obce] šneky. Při vyklizování předmětných nemovitých věcí žalobcem a jeho dcerou v prosinci 2020 byl svědek v patře budovy, vyklizování přímo přítomen nebyl. Po úklidu hospodářské místnosti a chladírny zde byla nějaká bedna se skořápkami ze šneků, některé prázdné, jiné plné, něco z nich vytýkalo, byl to odpad. Žalovaný bedýnku vynesl z chladící místnosti, co se s ní stalo pak, svědek neví.

23. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že koupil statek v [část obce] za účelem chovu šneků a k umístění truhlárny; v přízemí obytné budovy začal budovat provozovnu na zpracování šneků a horní patro předělával na ubytovnu. Nemovitosti pak darovali žalovanému, protože mu chtěli pomoci, byl s žalovaným domluven na tom, že bude nadále nemovitosti užívat a bude hradit energie. Začátkem května 2020 žalovaný na statku uspořádal oslavu pro své kamarády a při té žalobci řekl, že tam žalobce nemá co dělat a ať vypadne. Žalobce i pak v chovu šneků na statku pokračoval. V roce 2020 žalobce nabídl [jméno] [příjmení], kterému se rozbil mrazák, aby si u něj uskladnil své šneky; ten sem poté přivezl to samé množství, jaké tu už žalobce měl sám uskladněný, asi 40 bedýnek. Bedny byly stejné, ale žalobce měl ty své spočítané. Při vyklizení nemovitostí v prosinci 2020 zde žalobce nechal zvířectvo (šneky, 86 slepic a 7 králíků), protože to neměl kam dát, nepočítal dopředu s tím, že přijde rozhodnutí, na základě kterého ho žalovaný vyzve k vyklizení. Žalovaný se tam hádal se svou sestrou, s žalobcem nemluvili o tom, co bude s věcmi, které tam zanechal, dál. Při vyklízení se do chladicího boxu nedíval, protože věděl, že funguje a že to není potřeba.

24. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že žalobce užíval předmětné nemovité věci před jejich darováním žalovanému k chovu šneků. Dohodli se na převodu nemovitostí s tím, že žalovaný bude nemovitosti rekonstruovat a rodičům pomůže s hypotékou, na tom, že by žalobce v chovu šneků pokračoval, domluveni nebyli. Žalobce žalovaného asi v létě 2020 napadl, pak již neměl žalovaný zájem, aby žalobce nemovitosti užíval. K vyklizení nemovitostí žalobcem došlo ke konci roku 2020, asi 28. nebo 29. prosince, kdy žalobce přijel se sestrou žalovaného, nakládali věci z přízemí domu, něco z dílny; žalobce byl několikrát v chladírně. Věci, které tam zůstaly (skla, zrcadla, profily, nářadí, dřeva), žalovaný dvakrát žalobci připravil za bránu; o šneky se nejednalo. Žalobce si část z takto připravených věcí odvezl a zbytek pak žalovaný vyhodil. Několik dní po 29. prosinci našel žalovaný v chladicím boxu nějaké prázdné bedýnky, bylo jich 10 - 15 kusů a rozšlapané šneky na zemi, byla tam dřevěná ohrádka, jinak nic. To, co zůstalo na zemi z rozšlapaných šneků, zametl, dal to do bedýnky a společně s těmi prázdnými vyhodil.

25. Ačkoli byly v řízení provedeny další důkazy, soud z nich nezjistil žádné pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti.

26. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

27. Žalovaný je na základě darovací smlouvy ze dne [datum] vlastníkem předmětných nemovitých věcí, žalobce využíval tyto nemovitosti k chovu šneků Helix [příjmení] [jméno] a to i po té, co se vlastníkem předmětných nemovitých věcí stal žalovaný, a přispíval žalovanému na elektrickou energii a na vodu za toto užívání. Na žádost žalobce byl dne [datum] vydán kolaudační souhlas a bylo povoleno užívání 1. NP rodinného domu, jenž je součástí předmětných nemovitých věcí, jako nový komerční prostor – výrobna, sloužící ke zpracování šnečího masa. V tomto období měl žalobce mj. živnostenské oprávnění v oboru činnosti chov zvířat a jejich výcvik v provozovně v předmětných nemovitých věcech.

28. Minimálně od léta 2020 žalovaný již neměl zájem, aby žalobce předmětné nemovité věci nadále užíval. Výzvou ze dne [datum] zástupce žalobce žádal o uzavření dohody o užívání předmětných nemovitých věcí. Dne [datum] proběhla u žalobce v provozovně v předmětných nemovitých věcech kontrola živnostenského úřadu na základě podnětu žalovaného, kdy žalobce nedoložil právní důvod užívání provozovny. Na žádost žalovaného byl dne [datum] vydán souhlas se změnou užívání stavby, jež je součástí předmětných nemovitých věcí, spočívající ve změně užívání provozovny v 1.NP na bydlení. Dne [datum] žalobce odstoupil od darovací smlouvy ze dne [datum] a odvolal dar pro nevděk darovaného.

29. Na podzim 2020 žalobce uskladnil do chladírny bedýnky se šneky a následně přivezl na statek [jméno] [příjmení] asi 40 bedýnek šneků, které uskladnil také v chladírně; bedýnky se od sebe nijak nelišily, byly poskládané na sobě do výšky asi 2,5 metru. Dne [datum] rozhodl Okresní soud v Kutné Hoře usnesením č. j. 8 Nc 2001/2020-24, o vydání předběžného opatření, kterým bylo žalovanému uloženo zdržet se bránění žalobci v přístupu do provozovny v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] a nad rámec obvyklé správy pak zákaz prodat nebo jinak zcizit, pronajmout, zatížit věcným břemenem, zástavním právem, předkupním právem či jiným právem třetí osoby předmětné nemovité věci; usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum] pak bylo usnesení zdejšího soudu změněno tak, že byl návrh na vydání předběžného opatření zamítnut. Dne [datum] žalovaný vyzval žalobce k vyklizení zvířectva (7 králíků a cca 20 slepic) ve lhůtě do [datum]. Následně přijel žalobce se svou dcerou [jméno] [příjmení] v dodávce do předmětných nemovitých věcí a vyklízeli předmětné nemovité věci, jednalo se především o nábytek, nádobí a další věci, které se vešly do dodávky; šneky ani jiná zvířata neodváželi. Dne [datum] zaslal žalovaný zástupci žalobce email, ve kterém mj. uvádí, že co se týče chladírny, tak z ní před měsícem vycházel velký zápach, obsah chladírny byl vyhozen. Dne [datum] vyzval [jméno] [příjmení] žalovaného, aby mu vydal 20 000 ks uspaných chovných hlemýžďů, na což žalovaný reagoval sdělením, že žádnými šneky nedisponuje. Dne [datum] zaslal zástupce žalobce žalovanému předžalobní výzvu.

30. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalovaný v období od [datum] do [datum] odstranil šneky z chladící místnosti v předmětných nemovitých věcech, kam je žalobce v bedýnkách uskladnil na podzim roku 2020. Stejně tak v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že se v uvedeném období nacházelo v chladící místnosti 20 000 ks šneků v jeho vlastnictví. <i>31. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb․, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.</i> <i>32. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> 33. V obecné rovině je na místě připomenout, že základními předpoklady pro vznik povinnosti k náhradě způsobené škody jsou protiprávní jednání škůdce spočívající v porušení zákonem stanovené povinnosti, vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním, a zavinění; jednáním se rozumí buď konání škůdce v podobě aktivního projevu vůle, nebo opomenutí v podobě zdržení se určitého konání. Ve sporu o náhradu škody je povinností poškozeného tvrdit a prokázat splnění všech shora citovaných zákonných předpokladů pro vznik povinnosti k náhradě škody.

34. Ze shora uvedeného je zřejmé, že na žalobci leželo v dané věci důkazní břemeno ohledně tvrzení, že aktivním jednáním žalovaného spočívajícím v likvidaci 20 000 ks šneků ve vlastnictví žalobce vznikla žalobci škoda ve výši 240 000 Kč. Žalobce, ačkoliv byl soudem podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučen, aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy ke svému tvrzení, však nenavrhl soudu důkazy, kterými by své tvrzení prokázal. Protože hodnocením provedených důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že se žalobci nepodařilo prokázat své právo, kdy žalobce zůstal ve svých tvrzeních osamocen, nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 76 480 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 7 bod 6., § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 240 000 Kč, sestávající z částky 9 260 Kč za každý z osmi úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, 3x písemné podání ze dne [datum], [datum], [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum] a dne [datum], přesahujícího dvě hodiny), včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle §13 odst. 4 a. t.

36. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.