9 C 51/2025

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Esslerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Liborem Chovancem sídlem Jana Palacha 2944, 530 02 Pardubice proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 1 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 500 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč k rukám zástupce žalobkyně advokáta , Jméno advokáta, , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 1 500 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému.

3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Dále byli účastníci řízení usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, vyzváni, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky.

4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

5. Žalovaný dne , datum, cestoval vozidlem městské hromadné dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, . (IČO , IČO, , dále jen „právní předchůdce“), a na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou; jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného činila 00 Kč a výše přirážky k jízdnému 1 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný právním předchůdcem žalobkyně informován. Žalovaný dosud z dlužné částky ničeho neuhradil, ačkoliv k tomu byl vyzván.

6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

8. Soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl, a to s ohledem na žalobkyní tvrzený skutkový stav a listinné důkazy, které jej v plném rozsahu prokazují. Právně byla věc posouzena podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění a dále z vyhl. Min. DaS č. 175/2000 Sb., Přepravního řádu a Smluvních přepravních podmínek , právnická osoba, . Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. Soud shledal, že účastníci, respektive právní předchůdce a žalovaný uzavřeli smlouvu o přepravě osob dle ustanovení § 2550 o. z. ve spojení s § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, žalovaný se neprokázal v prostředku hromadné dopravy přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, respektive platnou jízdenku u sebe měl, ale nebyla řádně označena, tak byla žalovanému naúčtována přirážka k jízdnému, a tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo požadovat po žalovaném přirážku k jízdnému v výši 1 500 Kč.

10. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 o. z. na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno a žalobkyně je tak aktivně legitimovaná nárokovat si svou pohledávku.

11. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni dle § 1970 o. z. též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši, která je stanovena dle § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí.

12. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč, a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a za písemný návrh ve věci samé). K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč.

14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.