9 C 69/2026

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Esslerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. Martou Ondačkovou sídlem Thunovská 192/27, 118 00 Praha 1 proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 36 302 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 930 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 7 930 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, co do částky 24 320 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 228,40 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 32 250 Kč od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 24 320 Kč od , datum, do zaplacení, částky 4 052,63 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 039,85 Kč a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 28 488,48 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky 111 513,60 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku 36 302 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 30 000 Kč. Tuto částku měl žalovaný vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 72,87 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 2 207 Kč. Ke dni podání žaloby žalovaný dlužil částku 29 910,97 Kč s příslušenstvím s tím, že se tato částka skládá z jistiny ve výši 28 488,48 Kč a dlužného úroku přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 5 151,49 Kč. Žalobkyně dále požadovala uhrazení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč a také náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 800 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po tom, co byl žalobkyní vyzván k plnění. Co se týče posuzování úvěruschopnosti žalovaného, tak žalobkyně si jednak prověřila žalovaného v interních i externích databázích, jednak si od něj vyžádala informace ohledně jeho příjmů a výdajů. Žalovaný uvedl, že jeho průměrný měsíční čistý příjem plynoucí ze zaměstnání činil 32 200 Kč a výdaje činily celkem 10 260 Kč, z toho náklady na bydlení částku 5 400 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že k ověření údajů o příjmu využila potvrzení z bankovního účtu žalovaného a že k ověření tvrzení o výdajích nebylo třeba přistupovat, neboť nemá objektivní možnost si tyto sdělené údaje ověřit, navíc je žalovaný osobou svéprávnou a stvrdil, že veškeré sdělené údaje jsou pravdivé a úplné. Žalobkyně dále zjišťovala i skutečnost, zda žalovaný již má nějaké další závazky, kdy žalovaný uvedl, že nikoliv a žalobkyně toto ověřila prostřednictvím výpisů z externích systémů a databází. K uzavření smlouvy uvedla, že došlo k uzavření prostřednictvím SMS komunikace.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že k uzavření smlouvy došlo elektronickou cestou, přes třetí osobu za pomocí WhatsApp aplikace, kdy komunikoval s obchodní zástupkyní žalobkyně, což považoval za neplatné uzavření smlouvy a navrhnul, aby se provedené platby z jeho strany započetly do bezdůvodného obohacení s tím, že by chtěl dluh hradit ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně.

3. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru č. , číslo smlouvy, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet, a to v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 207 Kč. Smluvní úrok činil 72,87 % ročně, RPSN činilo 102,87 % a žalovaný se také zavázal hradit příslušné poplatky (návrh na uzavření smlouvy ze dne , datum, , oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , číslo smlouvy, , předsmluvní formulář, dodatek č. , číslo smlouvy, k návrhu smlouvy o úvěru č. , číslo smlouvy, a příloha č. , číslo smlouvy, k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru).

4. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo prokázáno, že dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky s příslušenstvím s tím, že pokud tak do 15 dnů neučiní, bude se žalobkyně nároku domáhat soudní cestou.

5. Ze splátkového kalendáře bylo prokázáno, že měl být úvěr splatný v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 207 Kč s tím, že poslední splátka měla být splatná dne , datum, .

6. Z informace o pojištění schopnosti splácet bylo prokázáno, že jde o dokument informující klienty žalobkyně o pojištění schopnosti splácet úvěr od , právnická osoba, .

7. Z karty klienta bylo prokázáno, že žalovaný celkem uhradil částku 26 070 Kč.

8. Z dodejky bylo prokázáno, že dne , datum, si žalovaný převzal doporučenou zásilku od žalobkyně.

9. Z oznámení o zesplatnění ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila dne , datum, žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k uhrazení částky 36 250 Kč.

10. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum, a ze dne , datum, bylo prokázáno, že dne , datum, a , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužných splátek s tím, že pokud tak neučiní, dojde k zesplatnění celého úvěru.

11. Z hodnocení klienta bylo prokázáno, že jde o dokument shrnující informace o osobních a majetkových poměrech žalovaného, které sdělil žalobkyni. Celkové příjmy činí 32 200 Kč, výdaje 4 860 Kč jakožto životní minimum a 5 400 Kč na bydlení. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný, svobodný a bydlí ve vlastním.

12. Z dokladu totožnosti žalovaného bylo prokázáno, že jí žalobkyně disponuje.

13. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, zaslána částka 30 000 Kč.

14. Z prohlášení klienta bylo prokázáno, že jde o formulářový dokument vytvořený žalobkyní, jehož podpisem klienti potvrzují smluvní podmínky žalobkyně a dále například pravdivost uvedených informací.

15. Z výpisu z běžného účtu bylo prokázáno, že jde o výpis z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, . Počáteční zůstatek činil 2 238,73 Kč, konečný 15 811,07 Kč. Z příchozích plateb lze vysledovat dne , datum, mzda ve výši 29 526 Kč. Vedle toho pak platby od fyzických osob (20 000 Kč dne , datum, či 1 375 Kč dne , datum, ) či blíže neidentifikovatelné příchozí platby v různé výši. Výdaje jsou pak platby v obchodech, tyto se pohybují od desetikorun po vyšší stokoruny, dále pak platby na internetu v obdobné až vyšší výši. Časté jsou platby za různá předplatná. Vysledovat lze také výdaje na dopravu, nejčastěji ve výši vyšších desetikorun, dne , datum, se zde objevuje platba ve výši 2 746 Kč pro , právnická osoba, . Z výpisu z účtu nelze vysledovat žádné výdaje na bydlení. Dne , datum, je zde odchozí platba ve výši 149 Kč na pojištění, dne , datum, splátka úvěru ve výši 603,22 Kč a dne , datum, splátka úvěru po splatnosti ve výši 2 617,32 Kč.

16. Z výpisu SOLUS bylo prokázáno, že jde o tabulku shrnující lustraci žalovaného ohledně dlužných splátek s negativním výsledkem.

17. Z výpis NRKI bylo prokázáno, že byla zjištěna jedna žádost o úvěr a částka expozice žalovaného činila 0 Kč a součet celkového limitu kreditních karet 0 Kč.

18. Z podacího archu bylo prokázáno, že dne , datum, odeslala žalobkyně žalovanému doporučenou zásilku.

19. Z úplného výpisu , banka, bylo prokázáno, že žalobkyně disponuje povolením od , banka, .

20. Z přihlášky pojištění schopnosti splácet bylo prokázáno, že se žalovaný připojil k pojištění schopnosti splácet úvěr s platbou ve výši 271 Kč.

21. Z podpisu na dálku bylo prokázáno, že žalobkyně disponuje dokumentem popisující proces uzavírání smluv s klienty.

22. Ze základních informací o klientovi bylo prokázáno, že jde o tabulku vytvořenou žalobkyní obsahující informace o žalovaném jako je jméno a příjmení, kontaktní e-mail či datum žádosti o úvěr.

23. Z důkazu o zaslání 1,- Kč bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala dne , datum, na účet č. , č. účtu, částku 1 Kč.

24. Z SMS, důkazu o přijaté SMS bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala dne , datum, na telefonní číslo , tel. číslo, SMS informující o provedení verifikační platby.

25. Z historie pohybů – běžný účet bylo prokázáno, že za květen 2024 byl plat žalovaného 31 433 Kč, za červen 27 070 Kč, za červenec 33 722, za srpen 31 260 Kč a za září 2024 31 803 Kč čistého.

26. Z prohlášení k politické exponovanosti bylo prokázáno, že žalovaný stvrdil žalobkyni, že není politicky exponovaná osoba.

27. Z komunikace mezi žalovaným a obchodní zástupkyní žalobce bylo prokázáno, že se žalovaný domlouval se zaměstnankyní žalobkyně na uzavření úvěrové smlouvy.

28. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

29. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

30. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

32. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

33. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

34. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

35. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

36. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

37. Předmětnou smlouvu soud posuzoval dle ustanovení o. z. jako smlouvu o úvěru. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb.

38. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. přistupovala převážně formálně, nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný bude schopen dostát svým závazkům, a to na poskytnutý úvěr ve výši 30 000 Kč zaplatit 2 207 Kč měsíčně. Ověřen byl pouze příjem žalovaného, který ověřila žalobkyně prostřednictvím dotazu na banku žalovaného. Tento (průměrný čistý) měsíční příjem činil 32 200 Kč. Co se týče výdajů žalovaného ve výši 4 860 Kč plus 5 400 Kč na bydlení měsíčně, nedošlo ze strany žalobkyně k dostatečnému ověření těchto tvrzení žalovaného. Žalobkyně se, co se týče výdajů jiných než na bydlení, opírala pouze o částku životního minima. Obezřetnost poskytovatele úvěru byla na místě s ohledem na nízké uvedené náklady na bydlení a skutečnost, že výdaje na další životní potřeby jsou brány z normativní částky životního minima. Žalobkyně sice soudu předložila výpis z účtu žalovaného za prosinec 2023, ale jednak jde o jeden jediný měsíc více než půl roku před samotným uzavřením smlouvy, jednak sama žalobkyně uvedla, že údaje o výdajích žalovaného neověřovala, neboť toto není v jejích schopnostech a žalovaný je odpovědný za uvedené údaje, kdy z výpisu z účtu ověřila jen výši mzdy. Vedle toho z předloženého účtu žalovaného vyplývá, že v prosinci 2023 měl již nějaké závazky a minimálně s jedním z nich byl po splatnosti. Za to z výpisu z účtu nevyplývají náklady na bydlení. Uvedený postup žalobkyně v tomto případě při absenci ověřování výdajových položek hospodaření žalovaného lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.).

39. V souladu se § 86 odst. 2 zákon č. 257/2016 Sb. poskytovatel posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku relevantních podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. Absence podložení zkoumání výdajové stránky hospodaření žalovaného, uvedených výdajů a skutečnost, že, byť více než půl roku před uzavřením smlouvy, byl žalovaný v prodlení se splácením některých svých závazků, tedy objektivně vedla k důvodné pochybnosti o jeho schopnostech dostát svým závazkům řádně, což znamená, že žalobkyně jako odborně způsobilá osoba měla tuto pochybnost odstranit, což zjevně neučinila. Tyto skutečnosti ve svém souhrnu tak měly vést žalobkyni při odborné péči k důkladnějšímu prověřování úvěruschopnosti žalovaného, zejména jeho výdajů. Soud tak uzavřel, že neprokázala, že došlo k řádnému ověření úvěruschopnosti žalovaného.

40. Soud uzavírá, že žalobkyně v daném případě nesplnila svoji povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Porušení této povinnosti pak podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. vede k absolutní neplanosti smlouvy o úvěru. Absolutně neplatné právní jednání nevyvolává žádné zamýšlené právní následky. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč, přičemž nevrácená část finančního plnění činila ke dni rozhodnutí 7 930 Kč. Vzhledem k tomu, že soud uzavřel, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, jedná se ze strany žalobkyně o plnění bez právního důvodu a příjemci vzniká bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 2 o. z.). Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky 7 930 Kč a ve zbývajícím rozsahu, žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, žádné náklady nevznikly (výrok III.).

42. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.