9 C 72/2026

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Esslerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. Martou Ondačkovou sídlem Thunovská 192/27, 118 00 Praha 1 proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 61 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 39 674 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 39 674 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 16 554 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 56 228 Kč od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 554 Kč od , datum, do zaplacení, částky 5 572,26 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 289,12 Kč a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 45 688,96 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok dosáhne částky 182 188,80 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky Mgr. Marty Ondačkové náhradu nákladů řízení ve výši 3 693,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 61 800 Kč spolu s příslušenstvím s tím, že dne , datum, uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku 46 000 Kč. Tuto částku měla žalovaná vrátit v celkem 48 měsíčních splátkách po 3 163 Kč, a to spolu se smluvním úrokem ve výši 78,58 %. Smlouva měla být uzavřena na dálku, a to prostřednictvím emailové komunikace. K uzavření smlouvy dojít tak, že žalovaná měla poskytnout žalobkyni požadované informace a doklady, následně mělo dojít k jejímu prověření ze strany žalobkyně a poté k zaslání nepodepsané smluvní dokumentace na email žalované. Následovalo vygenerování podpisového kódu a odeslání verifikační platby ve výši 1 Kč na účet žalované. Podpisovým kódem je variabilní symbol této verifikační platby a po odeslání této verifikační platby dochází k odeslání SMS klientovi s pokyny. Následně pak klient, pokud se smlouvou souhlasí odešle žalobkyni SMS obsahující jeho jméno a příjmení a také podpisový kód. Žalovaná tak dle žalobkyně po obdržení verifikační platby učinila a SMS s jedinečným kódem žalobkyni zaslala. Následovalo zaslání oznámení o schválení úvěru a samotné vyplacení úvěru. Žalovaná však neplnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, konkrétně řádně a včas nehradila jednotlivé splátky, dostala se do prodlení s jejich hrazením (uhradila pouze první dvě splátky v celkové výši 6 326 Kč dne , datum, a , datum, ), a žalobkyně proto přistoupila na základě příslušného ustanovení ve smlouvě o úvěru k zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, . Žalobkyně ještě před zesplatněním vyčíslila žalované smluvní pokutu ve výši 998 Kč za prodlení s hrazením splátek a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 600 Kč. Následně po zesplatnění celého úvěru vyčíslila žalobkyně novou jistinu, obsahující celou dosud nesplacenou jistinu plus všechny dosud nesplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění, a to na částku 54 630,78 Kč a vyzvala žalovanou k uhrazení této dlužné částky. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani po tom, co byla žalobkyní vyzvána k plnění.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:

4. Z podpisu na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně předložila dokument, ve kterém popisuje proceduru uzavírání smluv distančním způsobem, konkrétně že klient si požádá o poskytnutí úvěru, v žádosti vyplní své osobní údaje a údaje o své finanční situaci, poskytoval úvěru provede vyhodnocení získaných informací a následně si klient vybere finální verzi úvěru. Následně je klientovi odeslána SMS zpráva a zaslána verifikační platba ve výši 1 Kč, kdy je jako variabilní symbol uveden podpisový kód. Následně po kontrole doručení SMS odešle systém klientovi další SMS, která jej vyzve k odeslání SMS obsahující jméno a příjmení klienta a podpisový kód, za předpokladu, že klient s danou smlouvou souhlasí.

5. Z dodatku č. , číslo smlouvy, k návrhu smlouvy o úvěru bylo prokázáno, že jde o listinu předloženou žalobkyní, obsahuje údaje o žalované jako jsou její jméno, příjmení či adresa, dále pak údaje o způsobu uzavření smlouvy. Na konci pak místo podpisu žalované je uvedený jedinečný kód , hodnota, .

6. Z úplného výpisu ČNB o povolení činnosti bylo prokázáno, že žalobkyně má povolení poskytovat nebankovní spotřebitelské úvěry.

7. Z podacího archu , Jméno žalované, bylo prokázáno, že dne , datum, odeslala žalobkyně žalované doporučenou zásilku.

8. Z výpisu záznamu z registru SOLUS bylo prokázáno, že žalovaná neměla ke dni , datum, záznam v tomto registru.

9. Z výpisu z NRKI bylo prokázáno, že výpis obsahuje informaci o tom, že na žalovanou bylo objeveno 0 finančních institucí s žádostí o úvěr s expozicí 0 Kč a bez dluhů po splatnosti.

10. Z dokladu o vyplacení úvěru ve výši 46 000 Kč bylo prokázáno, že na účet č. , č. účtu, poukázala žalobkyně dne , datum, částku 46 000 Kč.

11. Z prohlášení klienta bylo prokázáno, že žalobkyně předložila dokument obsahující číslo smlouvy o spotřebitelském úvěru, email obsahující osobní údaje žalované, číslo účtu žalované a data vztahující se k poskytnutému úvěru.

12. Z potvrzení o platbě ve výši 40 000 Kč soud nezjistil ve vztahu k žalovanému úvěru nic.

13. Z hodnocení klienta bylo prokázáno, že žalobkyně předložila dokument s tímto názvem, kdy jako pravidelný měsíční příjem žalované je zde uvedena částka 39 636 Kč jako příjem klienta ze zaměstnání, jako výdaje jsou pak uvedeny jen výdaje na bydlení ve výši 6 580 Kč a životní minimum ve výši 4 860 Kč.

14. Z předsmluvního formuláře bylo prokázáno, že žalobkyně předložila listinu obsahující informace o spotřebitelském úvěru jako jsou výše a frekvence splátek, celková částka, kterou je třeba zaplatit ve výši 151 824 Kč, sjednaný úrok ve výši 78,58 %, RPSN 114,08 % a další zákonné informace.

15. Z výzev k zaplacení bylo prokázáno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k uhrazení dlužné částky, a to dne , datum, a , datum, , kdy upozorňovala žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru.

16. Z dodejky bylo prokázáno, že dne , datum, , byla doručována žalované doporučená zásilka od žalobkyně.

17. Z karty klienta bylo prokázáno, že žalobkyně předložila soudu dokument s tímto názvem.

18. Z oznámení o schválení úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně předložila soudu dokument, který má být akceptací nabídky učiněné pomocí verifikačního kódu.

19. Ze splátkového kalendáře bylo prokázáno, že žalobkyně předložila soudu dokument s tímto názvem obsahující předepsané splátky žalované, kdy poslední splátka připadá na , datum, .

20. Z předžalobní výzvy bylo prokázáno, že zástupkyně žalobkyně vyzvala dne , datum, žalovanou k okamžitému zaplacení částky 56 228 Kč a upozornila ji na podání žaloby ve lhůtě 15 dnů.

21. Z návrhu na uzavření smlouvy bylo prokázáno, že žalobkyně předložila dokument, který je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru. Na dokumentu absentuje podpis žalované, místo něj je uveden jedinečný kód , hodnota, . Dokument dále obsahuje informace o spotřebitelském úvěru, jako jsou úroková sazba ve výši 78,58 % nebo RPSN ve výši 114,08 %.

22. Ze zaslané SMS bylo prokázáno, že žalobkyně eviduje, že na telefonní číslo , tel. číslo, byla žalobkyní zaslána SMS informující o odeslání platby ve výši 1 Kč.

23. Z potvrzení o příjmu bylo prokázáno, že žalovaná je zaměstnaný jako asistentka nákupčí na dobu neurčitou s průměrným měsíčním příjmem 39 636 Kč.

24. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní:

25. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

26. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

27. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

28. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

29. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

31. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaná listinu označenou jako „Smlouva o úvěru ze dne , datum, č. , číslo smlouvy, “ podepsala. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o. z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba podávající žádost prostřednictvím internetových stránek a emailu, skutečně souhlasila se zněním smlouvy v podobě, v jaké byla předložena s tím, že nebylo žalobkyní prokazováno, jak se žalovaná se zněním smlouvy seznámila. Přestože měla žalobkyně k dispozici fotografii osobního dokladu žalované, a další osobní údaje žalované, nelze z předmětného jednání ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť fotografiemi osobních dokladů a bankovním účtem žalované může disponovat i jiná osoba odlišná od žalované, případně mohly být fotografie pořízeny žalovanou za jiným účelem než sjednání úvěru. Jelikož však bylo prokázáno zaslání částky 46 000 Kč na účet žalované a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. Žalobkyně uvedla a z karty klienta vyplynulo, že žalovaná uhradila částku 6 326 Kč. Žalovaná tak ke dni rozhodnutí soudu nevrátila částku 39 674 Kč.

32. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že žalobkyní nebylo rovněž prokázáno řádné ověření schopnosti splácet žalované v době sjednání závazku. Žalobkyně neověřovala informace žalované o výši jejích výdajů. Ověřen byl pouze příjem žalované. Žalobkyně tak nedostála své povinnosti řádně ověřit schopnost splácet žalované, čím, pokud by bylo prokázáno uzavření smlouvy, by smlouva byla soudem vyhodnocena jako neplatná z důvodu porušení povinnosti žalobkyně dle § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

33. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení částky 39 674 Kč a vzhledem k tomu, že žalovaná byla od , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po doručení žaloby), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

34. Ve zbývající části včetně poplatků a příslušenství soud žalobu zamítl.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 693,64 Kč, přičemž tato částka představuje 16,14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,07 % a úspěchu žalované v rozsahu 41,93 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 090 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61 800 Kč sestávající z částky 3 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, návrh ve věci samé a účast na jednání dne , datum, ) a z částky 1 790 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada 2 029,49 Kč za 138 ujetých km v částce 1 129,49 Kč (34,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 359,49 Kč ve výši 3 435,49 Kč.

36. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.). O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.