11 C 6/2023

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Koškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení výživného pro nerozvedenou manželku

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně 2 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 11. 2023 se splatností k 15. dni v měsíci k rukám žalobkyně.

II. Dlužné výživné za období od 1. 11. 2023 do 31. 3. 2024 ve výši 10 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobkyně v měsíčních splátkách po 1 000 Kč spolu s běžným výživným pod ztrátou výhody splátek počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do požadovaného výživného ve výši 7 000 Kč měsíčně od 28. 4. 2023 do 31. 10. 2023 a co do výživného ve výši 5 000 Kč od 1. 11. 2023 zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek na účet Okresního soudu v Liberci ve výši 3 600 Kč.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost přispívat na její výživu částkou 7 000 Kč měsíčně a pro úhradu dlužného výživného splátky a na nákladech právního zastoupení 12 000 Kč. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, peněz do žalobkyně vrazil dost, zhodnocoval jí dům a navrhoval žalobu zamítnout, náklady řízení nežádal.

2. Soud provedl dokazování a zjistil tento skutkový stav: manželství žalobkyně a žalovaného dosud trvá, uzavřeno bylo datum. Vedeno je řízení o úpravu poměrů společného syna Jméno žalovaného, narozeného datum, který byl svěřen do péče žalobkyně a o výši výživného není řízení skončeno. Na výživu syna žalovaný hradí 4 000 Kč měsíčně. Žalobkyně s žalovaným žili ve společné domácnosti do října 2023. Žili v rodinném domě, který je ve vlastnictví žalobkyně, náklady na bydlení 5 100 Kč, záloha na plyn 2 100 Kč, za vodu 1 500 Kč, za elektriku platil do konce října 2023 žalovaný. Žalobkyně platila veškeré finance, které se týkaly dětí – kroužky, telefony, ošacení, obutí. Finančně jí vypomáhali i její rodiče. Žalobkyně má krom nezletilého jméno FO ještě dvě děti a to: jméno FO, nar. datum, a jméno FO, nar. datum. Na tyto děti výživné určeno nebylo. Žalobkyně je vlastníkem osobního automobilu, r.v. 2015. Žalovaný má nájemní smlouvu na byt od 13. 10. 2023, nájem 12 700 Kč, plyn 3 220 Kč, elektrika 1 500 Kč. V bytě se žalovaným žije jeho nezletilá dcera jméno FO, nar. datum, která mu byla svěřena do péče soudem a její matce bylo výživné určeno 500 Kč. Žalobkyni žalovaný peníze dával přímo do ruky, ne na účet, i když věděl, že bude podána žaloba na určení výživného. Žádné srážky ze mzdy nemá, jeho příjmy jsou kolem 40 000 Kč. Na dceru jméno FO platí internát 1 600 Kč.

3. Z rozsudku Okresního soudu v Liberci č.j. 8 P 138/2010 – 232, který nabyl právní moci dne 8. 10. 2013, soud zjistil, že návrh matky na určení výživného otci pro nezletilou jméno FO a nezletilého jméno FO se zamítá.

4. Ze zprávy právnická osoba, územní památková správa na Anonymizováno soud zjistil, že žalobkyně zde pracuje od 1. 6. 2023 na pozici zahradnice a její průměrný čistý měsíční příjem činí 22 441 Kč. Pracovní poměr je uzavřen na dobu neurčitou.

5. Ze zprávy Úřadu práce ČR – krajská pobočka adresa soud zjistil, že žalobkyně byla jako uchazečka o zaměstnání evidována od 8. 2. 2022 do 31. 5. 2023 s nárokem na podporu v nezaměstnanosti.

6. Ze zprávy zaměstnavatele žalovaného soud zjistil průměrný měsíční příjem ve výši 43 000 Kč.

7. Podle § 697 o.z. mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manželi předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manželi platí obecná ustanovení o výživné, tedy pro určení rozsahu výživného jsou rozhodující odůvodněné potřeby, majetkové poměry oprávněného, stejně jako možnosti, schopnosti a majetkové poměry povinného.

8. Podle § 690 o.z. každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytováním majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že zákonná podmínka pro přiznání výživného žalobkyně je naplněna pouze pro období od 1. 11. 2023 a to ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalovaný žil v rodinném domě, žalobkyně do 31. 10. 2023. Od 13. 10. 2023 má uzavřenu nájemní smlouvu pro samostatné bydlení, kam se následně odstěhoval spolu s nezletilou dcerou, která mu byla svěřena do péče rozhodnutím okresního soudu. Do října 2023 žalovaný hradil veškeré náklady v souvislosti s užíváním nemovitosti nejenom pro sebe, ale i pro žalobkyni a její děti, společného syna a dceru žalovaného. Žalobkyně pracuje od června 2023 s průměrným příjmem 22 000 Kč, žalovaný po celou dobu dosahuje příjmu 43 000 Kč. Žalobkyně má výdaje na bydlení 8 700 Kč, žalovaný přes 17 000 Kč. Za odpovídající uvedenému pak soud považuje výživné stanovené částkou 2 000 Kč měsíčně právě s účinností od 1. 11. 2023, kdy se žalovaný z domácnosti žalobkyně odstěhoval a přestal se jakýkoli dalším způsobem podílet na úhradě potřeb žalobkyně a jejich nezletilých dětí. Žaloba byla do 7 000 Kč od podání žaloby, tedy od 28. 4. 2023 do 31. 10. 2023 a co do výše 5 000 Kč od 1. 11. 2023 zamítnuta.

10. Žalobci vznikl na výživném dluh v období od 1. 11. 2023 do 31. 3. 2024 ve výši 10 000 Kč (5 měsíců x 2 000 Kč) a soud rozhodl o povinnosti žalovaného dlužné výživné žalobkyni uhradit v měsíčních splátkách po 1 000 Kč spolu s běžným výživným. Pokud by splátky nedodržel, může žalobkyně požádat o zaplacení celého nedoplatku naráz.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla úspěšná pouze z části a žalovanému náklady nevznikly. Žalobkyně je osvobozena ze zákona od placení soudního poplatku a poplatková povinnost přechází na žalovaného podle § 2 odst. 3 a § 6 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.