12 C 15/2021

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení věcného břemene,

I. Věcné břemeno, jemuž odpovídá právo služebnosti bytu jako služebnost doživotního a bezplatného užívání jednotky [číslo] se způsobem využití – byt, vymezené v budově – bytovém domě [adresa] v části [územní celek] [anonymizováno] – [příjmení] [příjmení], stojící na pozemku – stavební parcele [číslo] s příslušejícím podílem na společných částech budovy – bytového domu a na stavební parcele v k.ú. [příjmení] [příjmení], zahrnujíc v to zejména právo vstupu do a výstupu z předmětné jednotky, právo volného pohybu po všech místnostech tvořících předmětnou jednotku a právu jejího užívání včetně sklepního prostoru, který je užíván spolu s předmětnou jednotkou, právo odběrů teplé a studené vody, elektřiny, právo užívání optického TV kabelu, právo v kteroukoliv denní či večerní hodinu přijímat návštěvy blízkých, ale i třetích osob, se zrušuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu za zrušení věcného břemene (služebnosti) ve výši [částka], a to do 1 měsíce od právního moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Žalovaný je povinen nahradit státu na účet Okresního soudu v Liberci částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude zrušeno věcné břemeno, jemuž odpovídá právo služebnosti bytu jako služebnost doživotního a bezplatného užívání jednotky [číslo] se způsobem využití – byt, vymezené v budově – bytovém domě [adresa] v části [územní celek] [anonymizováno] – [příjmení] [příjmení], stojící na pozemku – stavební parcele [číslo] s příslušejícím podílem na společných částech budovy – bytového domu a na stavební parcele v k.ú. [příjmení] [příjmení], zahrnujíc v to zejména právo vstupu do a výstupu z předmětné jednotky, právo volného pohybu po všech místnostech tvořících předmětnou jednotku a právu jejího užívání včetně sklepního prostoru, který je užíván spolu s předmětnou jednotkou, právo odběrů teplé a studené vody, elektřiny, právo užívání optického TV kabelu, právo v kteroukoliv denní či večerní hodinu přijímat návštěvy blízkých, ale i třetích osob. Žalobkyně navrhovala, že žalovanému zaplatí náhradu za zrušení tohoto věcného břemene. Žalobu odůvodnila následovně: Žalobkyně je dcerou žalovaného a mimo jiné vlastnicí jednotky [číslo] se způsobem využití – byt, vymezené v budově – bytovém domě [adresa] a v části [územní celek] [anonymizováno] – [příjmení] [příjmení], stojící na pozemku – stavební parcele [číslo] s příslušejícím podílem na společných částech budovy – bytového domu a na stavební parcele v k.ú. [příjmení] [příjmení], tak jak je vše zapsáno na [list vlastnictví], Katastrální úřad pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Liberec. Na základě usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne [datum], ve věci projednání pozůstalosti po zemřelé manželce žalovaného a matce žalobkyně paní [jméno] [příjmení], bylo ve prospěch žalovaného zřízeno věcné břemeno – služebnost bytu jako služebnost doživotního a bezplatného užívání jednotky specifikované ve výroku daného rozsudku. Žalobkyně je tedy osobou povinnou z věcného břemene, od čehož odvozuje i svou aktivní legitimaci v dané věci. Žalovaný je osobou z věcného břemene oprávněnou. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný má trvalé bydliště na adrese [obec] – [část obce], kde po celou dobu trvale bydlí a shora uvedenou bytovou jednotku neobývá. Vzhledem k tomu, že od uvedeného dědického usnesení se změnily poměry tak, že vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou žalovaného, domáhá se, aby toto věcné břemeno bylo zrušeno. Dalším důvodem ke zrušení je skutečnost, že předmětnou bytovou jednotku užívaly osoby jiné než žalovaný a tyto osoby bytovou jednotku poškodily (v bytě byly pořádány hlučné oslavy, kde byly přítomny cizí osoby, jež požívaly alkohol a omamné a psychotropní látky, vyvolávaly v domě konflikty, neboť vulgárně nadávaly ostatním obyvatelům bytového domu). Žalobkyně jakožto majitelka bytu byla nucena řešit velmi časté stížnosti sousedů na hluk a nevhodné chování cizích osob, zdržujících se v jejím bytě. Konkrétně se pak jednalo o nevhodné chování vnuka žalovaného [jméno] [celé jméno žalovaného]. Ten byt bez dovolení žalobkyně užíval, o čemž svědčí skutečnost, že dotyčnému sem chodila pošta, ačkoliv k bytu nemá žádné oprávnění. Žalobkyně se snažila svého otce, bratra i synovce kontaktovat za účelem zjednání nápravy, avšak marně. Žalovaný tedy není schopen řádně zajistit bezproblémový výkon služebnosti bytu tak, aby nebyly na svých právech ohroženy další osoby (tj. obyvatelé domu hlukem a narkomany, žalobkyně tím, že na jejím majetku je páchána škoda). Dohoda s žalovaným není možná, proto se rozhodla věc řešit soudní cestou. Újma způsobená žalovanému zrušením věcného břemene bude výrazně nižší než újma, která je způsobena žalobkyni v důsledku změny poměrů. Žalobkyně dodala, že se po rozvodu přestěhovala z [země] zpátky do České republiky, byt hodlá nadále užívat spolu se svými dětmi, které se budou stěhovat za matkou poté, co bude dokončena nezbytná rekonstrukce předmětného bytu a ukončen soudní spor.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a požadoval, aby byla zamítnuta. Uvedl, že žalobkyně je jeho dcera, se kterou míval dobré vztahy. V období, kdy zemřela jeho manželka paní [jméno] [příjmení], proběhlo dědické řízení, kdy byla uzavřena dědická dohoda, na základě které se žalobkyně stala výlučnou vlastnicí bytu na adrese: [adresa žalobkyně]. Dědická dohoda byla uzavřena na základě rodinné dohody, která měla zajistit bydlení žalovaného pro dobu jeho stáří a zároveň podpořit žalobkyni, která v době uzavření dohody bydlela trvale v [země]. Žalovaný má za to, že daná žaloba je v rozporu s dobrými mravy, když žalobkyně chce žalovaného zbavit výhody bydlení, která mu dle rodinné dohody náleží a nerespektuje, že v rámci dědického řízení byla zvýhodněna oproti svým bratrům, když získala majetek, jehož hodnota převyšovala její dědický podíl. Dále žalovaný uvedl, že v důsledku chování žalobkyně je nucen pobývat na rodinné rekreační chatě, která je určena pro užívání pouze v letních měsících, není zde topení, tekoucí voda, ani sociální zařízení, což žalovanému způsobuje značnou zátěž a zdravotní komplikace. Pokud jde o užívání předmětné bytové jednotky cizími osobami, žalovaný uvedl, že jej v bytě navštěvoval vnuk [jméno] [celé jméno žalovaného], který mu poskytoval potřebnou pomoc, avšak v bytě trvale nebydlel. Dále žalovaný uvedl, že jeho syn [celé jméno žalovaného] mladší vlastní bytovou jednotku ve stejném bytovém domě a ve stejném patře, kde se nachází byt žalobkyně. Žalovaný tvrdí, že předmětnou bytovou jednotku užíval do [datum], kdy zde občas přespal, poté však žalobkyně bez jeho vědomí vyměnila zámek na vstupních dveřích do bytové jednotky a znemožnila mu přístup. Do měsíce srpna [rok] řádně platil veškeré platby za služby spojené s užíváním daného bytu (od září [rok] si vše platí žalobkyně). Počátkem měsíce srpna [rok] daroval žalobkyni nemovitosti, které byly v jeho vlastnictví, a to pozemek s garáží, vše v k.ú. [příjmení] [příjmení]. Následně mu však byl doručen dopis ze dne [datum], kde jej žalobkyně informovala, že chce zrušit věcné břemeno doživotního bydlení v daném bytě. Žalovaný dále uvedl, že k okamžiku, kdy mu bylo znemožněno byt užívat, si není vědom, že by byla bytové jednotka poškozena, že by došlo k její demolici či ke zničení movitých věcí, naopak movité věci z bytu odvezla žalobkyně, ačkoliv byly vlastnictvím žalovaného.

3. Pro úplnost je třeba uvést, že žalovaný podal ke zdejšímu soudu žalobu na vrácení daru (tj. předmětné garáže a pozemku na němž garáž stojí), věc je vedena pod sp. zn. [spisová značka], dne [datum rozhodnutí] byl vyhlášen rozsudek, žaloba byla zamítnuta, rozsudek však zatím není pravomocný.

4. Aktivní a pasivní legitimace účastníků vyplývá z výpisu z Katastru nemovitostí (Katastrální úřad pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Liberec, [katastrální uzemí] [list vlastnictví] ze kterého je zřejmé, že žalobkyně je vlastníkem předmětné bytové jednotky a její vlastnické právo je omezeno věcným břemenem ve prospěch žalovaného).

5. V dané věci podal žalovaný návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhal vydání rozhodnutí, kde bude žalobkyni uložena povinnost umožnit žalovanému vykonávat právo věcného břemene – služebnosti bytu na adrese [adresa žalobkyně]; usnesením č.j. [číslo jednací] byl návrh zamítnut, rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím soudem a je v právní moci od [datum].

6. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav: - z usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] vyplývá, že byla schválena dohoda o vypořádání majetku tvořícího společné jmění zůstavitelky a jejího manžela [celé jméno žalovaného], kdy dohodu uzavřeli pozůstalý manžel [celé jméno žalovaného] dědici, tj. pozůstalí synové [celé jméno žalovaného] ml., [jméno] [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalobkyně]; mezi pozůstalými bylo dohodnuto, že [celé jméno žalovaného] st. (zde žalovaný) nenabývá z pozůstalosti žádného podílu ani majetku, syn [celé jméno žalovaného] nabývá z pozůstalosti stavbu v části [územní celek], [adresa] se způsobem využití bydlení, stojící na pozemku – stavební parcele [číslo] která je zapsaná v katastru nemovitostí KÚ pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [část obce], dále dotyčný nabyl ½ pozemku – stavební parcely [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba [adresa] se způsobem vyučíte bydlení, vše zapsáno u téhož katastrálního úřadu, Katastrální pracoviště Jičín na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [část obce]; kromě toho dotyčný nabyl pozemek p. [číslo] – orná půda zapsaná u téhož katastrálního úřadu na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce] s tím, že současně touto dohodou bylo zřízeno ve prospěch pozůstalého manžela [celé jméno žalovaného] právo odpovídající věcnému břemeni – služebnost bytu jako služebnost bezplatného a doživotního a trvalého užívání stavby [adresa] v části [územní celek] se způsobem využití bydlení. Dle dané dohody žalobkyně nabyla z pozůstalosti jednotku [číslo] se způsobem využití – byt, vymezenou v budově – bytovém domě [adresa] v části [územní celek] [anonymizováno] – [příjmení] [příjmení], s podílem na společných částech budovy v daném bytovém domě, zároveň se zavázala vyplatil [jméno] [celé jméno žalovaného] na jeho zákonný dědický podíl částku [částka] a současně bylo zřízeno ve prospěch žalovaného právo odpovídající věcnému břemeni, služebnost bytu jako služebnost bezplatného doživotního a trvalého užívání bytové jednotky [číslo]. - z výpisu z centrální evidence obyvatel vyplývá, že žalobkyně má místo trvalého pobytu na adrese [adresa žalobkyně], (jak sama uvedla u jednání, v dané bytové jednotce fakticky trvale bydlí od listopadu [rok]; v době podpisu dědické dohody bydlela v [země]). Žalovaný má místo trvalého pobytu od [datum] na adrese [adresa žalovaného], na této adrese se také od roku [rok] fakticky zdržuje, což žalovaný uvedl u jednání. - z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že jeho původní tvrzení, které uvedl v písemném vyjádření k žalobě ohledně neobyvatelnosti domu ve [anonymizováno], nejsou pravdivá. Žalovaný konkretizoval, že nemovitost na [anonymizováno] je předělaná stodola, kde je záchod, koupelna i kuchyňka, je zde bojler a teplá voda. Bydlí zde trvale od roku [rok], do [obec] jezdil pouze občas, a to přes zimu a v době, kdy jel k lékaři. Dále uvedl, že je pravda, že klíče od bytu dal svému vnukovi [jméno], tento byt užíval a pomáhal žalovanému s placením povinných plateb vztahujících se k bytu, peníze mu dával [jméno] nepravidelně, když nějaké sehnal a na oplátku mohl byt užívat, kdy se mu zachtělo. Do [obec] jezdí žalovaný k doktorovi, poté, co mu byl znemožněn přístup, vrací se zpátky na [část obce] a v [obec] už nepřespává (žalobkyně uvedla, že jí otec od listopadu [rok] nikdy nekontaktoval s tím, že by chtěl v předmětném bytě přespat). - z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný nemá klíče od dané bytové jednotky od srpna [rok], kdy vyměnila zámky, od té doby se také jejich vztahy zhoršily. Došlo u ní ke změně poměrů, neboť se v srpnu [rok] rozvedla a následně odstěhovala z [země] do České republiky. V bytě byla provedena rekonstrukce (tato byla žalovanému předem avizována, stejně tak výměna zámků, žalovanému odvezla jeho věci, které v bytě měl), od listopadu [rok] zde žalobkyně trvale bydlí a tento byt hodlá i do budoucna užívat spolu se svými dětmi. - z fotografií, které pořídila žalobkyně ve svém bytě před rekonstrukcí a doložila k důkazu je zřejmé, že byt byl užíván cizími osobami, byt byl v dezolátním stavu a jeho vybavení bylo velmi staré a opotřebované, dále byl dlouhodobě neuklizený (nánosy prachu a psích chlupů, plný odpadků, nedopalků, znečištěná kuchyňská linka a špinavé nádobí se zbytky jídel, znečištěný záchod; dále je evidentní, že se zde organizovaly akce, kde byl požíván ve velké míře alkohol, což dosvědčují prázdné lahve, rozbitý nábytek, poškozené dveře a zámek od dveří); dle sdělení žalobkyně některé fotografie sama pořídila (ty které dokládají devastaci bytu), další stáhla ze sociálních sítí (ty které dokládají přítomnost cizích osob v jejím bytě, což je nepochybné podle výmalby, dlaždiček, nábytku a koberců, navíc je zřejmé, že zde figuruje [jméno] [celé jméno žalovaného], jemuž žalovaný umožnil byt užívat). To, že se v bytě pořádaly hlučné akce a pohybovali se zde lidé v podnapilém stavu potvrdili i sousedé, kteří byli v dané věci vyslechnuti jako svědci, konkrétně se jednalo o [jméno] [příjmení], dále o [jméno] [příjmení], který o neúnosné situaci informoval žalovaného, který se zpočátku snažil situaci řešit, ale později už na telefonáty pana [příjmení] nereagoval, proto se dotyčný obrátil na žalobkyni, když zjistil, že vlastnicí bytu je ona. Není tedy pravda, že by žalovaný nevěděl o tom, že byt je využíván k akcím, které obtěžují sousedy a narušují společné soužití v bytovém domě. Žalovaný potvrdil, že mu pan [příjmení] volal, aby zklidnil neutěšenou situaci v bytě, tak do [obec] jel, na pár dní se situace zklidnila, ale poté začaly znovu ty samé problémy. Žalovaný uvedl, že ho vnuk [jméno] neposlouchal. Další vyslechnutý svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že byt žalobkyně byl v dezolátním stavu, byl zde rozbitý nábytek a spousta odpadků, které pomáhal žalobkyni odvézt. Obdobně hovořil i svědek [jméno] [příjmení], který byl v předmětném bytě v době, kdy ještě neprošel rekonstrukcí a viděl zničený nábytek, špínu, poházené odpadky a lahve od alkoholu (byt nazval„ feťáckým doupětem“). Shodně vypověděla i svědkyně [jméno] [příjmení], která pomáhala žalobkyni byt vyklidit a vyčistit. Dále byl proveden výslech pana [jméno] [příjmení], a to ke stavu nemovitosti na [anonymizováno], kde bydlí žalovaný, svědek uvedl, že je obyvatelná, ale horší je to s celkovou obslužností, kdy na [anonymizováno] není ordinace lékaře ani obchod s potravinami, toto je zajištěno tak, že sem zajíždí jednou týdně mikrobus vozí obyvatele na nákup do [obec] a zase zpět. Svědek potvrdil, že v předmětné nemovitosti je koupelna, toaleta a lokální vytápění /kamna/, dále uvedl, že si na [anonymizováno] jako sousedé všichni vypomáhají. Pokud jde o pomoc žalovanému, tak ho pouze jednou vezl asi před třemi lety do [obec] k lékaři, jinak si žalovaný jezdí sám, má auto. - z fotografií nemovitosti v [obec] – [část obce] je zřejmé, že se jedná o obývaný rodinný domek staršího typu, má zahrádku a televizní anténu, v okolí domu je nepořádek /skladiště starých věcí/. - z fotografií bytové jednotky, které předložil žalovaný je zřejmé, že se jedná o byt se starým vybavením; v době, kdy žalovaný fotografie pořizoval byl byt uklizený, z čehož lze usuzovat, že fotografie byly pořízeny ještě před tím, že byt začaly užívat a devastovat cizí osoby. Vše nasvědčuje tomu, že žalovaný do bytu nejezdil, jinak by mu určitě vadilo, že se byt ničí a je v něm takový nepořádek.

7. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: v daném případě se žalobkyně oprávněně domáhá zrušení služebnosti zřízené ve prospěch žalovaného, neboť došlo k trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby (změnu poměrů soud shledal v tom, že žalobkyně potřebuje byt pro sebe a své děti, navíc docházelo k poškozování jejího majetku a v neposlední řadě se vážně narušily vztahy mezi účastníky, a to od doby, kdy žalovaná znemožnila přístup žalovanému do bytu a započala s rekonstrukcí). Žalobkyně se domáhá zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. Soudem byl ustanoven znalec z oboru ekonomika, ceny a odhady, [celé jméno znalce], jehož úkolem bylo stanovení výše přiměřené náhrady ceny práva odpovídajícího právu věcného břemene, resp. právu služebnosti bytu jako služebnosti bezplatného, doživotního a trvalého užívání jednotky [číslo]. Znalec vypracoval znalecký posudek [číslo] ze dne [datum], kde stanovil obvyklou cenu věcného břemene služebnosti dané bytové jednotky na částku [částka].

8. Zrušit nebo omezit služebnost lze za přiměřenou náhradu. Není vyloučeno zrušení bez peněžní náhrady, např. pokud by přiznání bylo v rozporu se základními zásadami uvedenými v § 2 odst. 3, § 6 odst. 2 nebo § 8, což v daném případě soud neshledal. Při stanovení náhrady soud zkoumá rozsah majetkového prospěchu, kterého se zrušením dostane povinnému, i majetkových důsledků zániku služebnosti pro oprávněného. V daném případě byla náhrada stanovena znalcem, který vyšel z analýzy srovnatelných nájmů u obdobných bytových jednotek v daném místě (porovnatelná výše nájmů z cenové mapy za metr čtvereční, ke kterým má dotyčný znalec přístup, kdy byty musí být v přiměřené lokalitě a musí mít srovnatelné parametry; znalec tedy vyšel z aktuálních cen ověřených v katastru nemovitostí, dále byl zohledněn věk uživatele, tedy oprávněného z věcného břemene a podle toho pak znalec zvolil koeficient stanovený ve vyhlášce ministerstva financí). Znalec byl slyšen u jednání, kde svůj znalecký posudek obhájil, dostatečným způsobem reagoval na všechny vznesené námitky, zejména se vyjádřil ke zvolené metodě ocenění a k tomu, že pro ocenění je bezvýznamná skutečnost, že má povinný zřízenu služebnost doživotního užívání v jiné nemovitosti). Soud považuje znalecký posudek za vyhovující, závěry znaleckého posudku jsou zcela jednoznačné a odůvodněné, proto jej soud použil jako podklad při určení výše náhrady a zamítl návrh žalovaného na vypracování doplňujícího znaleckého posudku, event. vypracování revizního znaleckého posudku.

9. Soud při určení výše náhrady hodnotil všechny základní skutečnosti, zejména to, za jakých okolností služebnost vznikla, jaký je její charakter, jak dochází k jejímu užívání a v jakém rozsahu a jaká bude faktická újma pro oprávněného v rámci zrušení věcného břemene. Zvážit skutečnosti, proč došlo ke zrušení věcného břemene. Věcné břemeno vzniklo na základě rodinné dohody a mělo zajistit žalobkyni pro případ, že by se vrátila z [země] zpátky do České republiky, už v době zřízení služebnosti bylo všem účastníků smlouvy zřejmé, že žalovaný bude i nadále bydlet na [anonymizováno] a byt v [obec] bude užívat minimálně (bylo prokázáno, že žalovaný byt prakticky neužíval). Z jeho chování vyplývá, že se stále cítí být vlastník bytu a žalobkyni považuje pouze za„ papírového vlastníka“, proto nerespektoval výzvy žalobkyně a opakovaně dával klíče od bytu svému vnukovi, ačkoliv věděl, že v domě působí problémy. Soud může výši náhrady upravit s ohledem na všechny zjištěné okolnosti tak, aby byla určena spravedlivá výše náhrady. V daném případě soud přihlédl k tomu, že žalobkyně v rámci dědické dohody od žalovaného de facto darem obdržela jeho podíl na bytové jednotce, dále k tomu, že jednomu z bratrů vyplatila vypořádací podíl [částka], druhý bratr v rámci dědické dohody obdržel nemovitosti nemalé hodnoty; zohledněno bylo tako to, že žalovaný má zajištěno vyhovující bydlení na [anonymizováno], ke kterému má citový vztah. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl, vědné břemeno zrušil a žalobkyni stanovil povinnost zaplatit žalovanému náhradu ve výši [částka], kterou považuje za přiměřenou a dostačující pro jeho budoucí potřeby v tom směru, že si z této částky může financovat pravidelné, ale i náhlé výdaje (např. zajistit palivové dříví na topnou sezónu, výměnu bojleru, přespání v [obec] z důvodu návštěvy lékaře atd.).

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 1299 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Dle odst. 2 tohoto ustanovení – při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. Pro služebnosti je specifická dlouhodobost jejich trvání. Osobní služebnost zaniká nejpozději smrtí či zánikem oprávněné osoby. Zaniknout mohou jen v důsledku zákonem předvídaných důvodů. V daném případě došlo k zániku rozhodnutím soudu v důsledku změny poměrů. Jestliže služebnost zanikne zcela, vlastnické právo ke služebné věci se obnovuje o rozsah, o který bylo služebností omezeno. V daném případě došlo k trvalé (nikoliv pouze přechodné) změně poměrů zakládající hrubý nepoměr ovlivňující práva a povinnosti ze služebnosti. Změna spočívá jednak v objektivních okolnostech (žalovaný neoprávněně umožnil užívání bytu jiným osobám, které byt znehodnocovaly), ale i v osobních poměrech účastníků a za určitých okolností může vzniknout i změnou v chování účastníků (žalovaný služebnost využíval pouze minimálně, protože má bydlení dlouhodobě zajištěno v jiné nemovitosti, žalobkyně naopak hodlá byt užívat pro svou potřebu a potřebu svých dětí; vztahy mezi účastníky se zhoršily a je evidentní, že žalovaný je pod vlivem svých synů a vůči žalobkyni zastává negativní odmítavý postoj, který vyvrcholil urážkami během soudního řízení). Soud porovnal práva a povinnosti v době, kdy služebnost byla zřízena, se stavem v době rozhodování soudu, vzal v úvahu újmu, která oprávněnému (žalovanému) vyvstane v důsledku zrušení služebnosti, a újmu, která vznikla vlastníkovi služebné věci v důsledku trvalé změny poměrů. Je nepochybné, že změna poměrů nastala po vzniku služebnosti. Zrušení či omezení se podle § 1299 odst. 2 o.z. může domáhat pouze povinný.

11. Lhůtu ke splnění povinnosti uložené ve výroku II. tohoto rozsudku soud určil podle § 160 odst. 1, věta za středníkem, když povolil lhůtu delší, než je obecná třídenní lhůta od právní moci rozsudku. Důvodem pro stanovení delší lhůty je výše částky, kterou je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému, přičemž lhůtu 1 měsíce soud shledává přijatelnou pro obě strany, kdy se žalovanému dostane v přiměřené lhůtě plnění, a žalobkyně má dostatečný časový prostor k úhradě vypořádacího podílu.

12. Závěrem soud dodává, že pokud v daném řízení provedl další důkazy, který nyní nehodnotí, je to z důvodu nadbytečnosti, neboť pro rozhodnutí věci nejsou podstatné.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že se žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřiznává, kdy soud použil aplikaci § 150 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Podle tohoto ustanovení soud může výjimečně, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, náhradu nákladů zcela nebo z části nepřiznat. V daném případě soud důvody hodné zvláštního zřetele spatřuje v následujícím: je to v prvé řadě morální hledisko, a dále bylo přihlédnuto k majetkovým, sociálním a osobním poměrům všech účastníků řízení, kdy žalobkyně je dcerou žalovaného, který je vysokého věku a je předpoklad, že jeho příjmem je pouze starobní důchod. Nemá majetek větší hodnoty /v průběhu řízení vyšlo najevo, že nemovitosti, které vlastnil daroval svým potomkům/. Žalobkyně od žalobce obdržela majetek nemalé hodnoty, jednalo se o nemovitosti, u kterých se v průběhu doby jejich cena ještě zvýšila, navíc je třeba přihlédnout k tomu, že byt, který vlastní žalobkyně bude mít mnohem větší hodnotu bez váznoucí služebnosti. Žalobkyně je pracující osobou mladého věku a nepřiznání nákladů řízení pro ni nebude [anonymizováno]. Navíc soud nepřiznal náhradu za věcné břemeno ve výši, kterou určil znalec, tuto snížil o částku [částka] a jedním z důvodů snížení byla i zamýšlená aplikace § 150 o.s.ř. v dané věci.

14. Ve výroku IV. uložil soud žalovanému nahradit na účet OS v [obec] náklady hrazené státem, a to ve výši [částka]. V dané věci byl vypracován znalecký posudek (znalečné bylo přiznáno ve výši [částka]) a následně byl znalec slyšen u soudního jednání za účelem podání vysvětlení ke znaleckému posudku (za účast u soudního jednání byla přiznána částka [částka]). Na zálohách zaplatila žalobkyně [částka]. [příjmení] [částka] byla hrazena ze státních prostředků. Podle ustanovení § 148 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném řízení byla zcela úspěšná žalovaná, nicméně s ohledem na aplikaci § 150 o.s.ř. jí náklady řízení nebyly přiznány, proto byla povinnost k náhradě nákladů hrazených státem uložena žalovanému, který ve věci úspěch neměl. U žalovaného soud neshledává předpoklady pro osvobození od soudního poplatku, je sice důchodového věku, nicméně v rámci této žaloby ve mu dostane peněžního plnění a částka [částka] není pro jeho osobu likvidační.