Okresní soud v Liberci · Rozsudek

12 C 153/2020

č. j. 12 C 153/2020-16

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-22 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLI:2021:12.C.153.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Liberci rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě nákladů za poskytnuté záchytné služby, včetně vyšetření na přítomnost návykové látky. Soud uznal, že žalovaný, jehož přítomnost návykové látky byla prokázána, je povinen hradit náklady na ošetření, pobyt a dopravu v souladu s § 89e zákona o specifických zdravotních službách. Zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku. Náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč byla přiznána žalobkyni podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr Renatou Urbánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 3 750 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 750 Kč od 31. 10. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 3 750 Kč a příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný byl přijat dne 15. 10. 2017 ke krátkodobému detoxikačnímu pobytu v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici, kde bylo žalovanému poskytnuto ošetření s následnou hospitalizací. Žalobkyně současně provedla u žalovaného vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky, přičemž u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky. K propuštění žalovaného došlo následujícího dne. Vzhledem k tomu, že u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, je žalovaný povinen žalobkyni uhradit vyšetření, jakož i dopravu, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici. Podle ceníku žalobkyně je poplatek za hospitalizaci a spojené úkony stanoven paušální částkou 3 500 Kč, poplatek za vyšetření na přítomnost návykových látek pak částkou 250 Kč Tyto částky žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou číslo splatnou ke dni 30. 10. 2017. Na uvedenou fakturu žalovaný přes opakované upomínky ničeho neuhradil.

2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal.

4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci; žalovaný byl dne 15. 10. 2017 přijat na protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou stanici provozovanou žalobkyní, kde bylo žalovanému poskytnuto ošetření. Současně bylo u žalovaného provedeno vyšetření na přítomnost drog, a to s pozitivním výsledkem. Pobyt, ošetření a test na drogy žalobkyně řádně v souladu s ceníkem vyúčtovala výše uvedenou fakturou na částku 3 750 Kč, splatnou ke dni 30. 10. 2017. Na účtovanou částku žalovaný ničeho neuhradil.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89e odst. 1 uvedeného zákona, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle § 89a odst. 3 tohoto zákona, záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací.

6. Po právní stránce v souladu s výše citovanými ustanoveními vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném náklady na dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt žalovaného na záchytné stanici, neboť žalovanému byla vyšetřením prokázána přítomnost návykové látky. Žalobkyně ošetření a pobyt žalovaného v protialkoholní záchytné stanici řádně vyúčtovala v souladu s ceníkem. Žalovaný přitom netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni účtovanou částku uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě.

7. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě fakturované částky nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka s výší mimosmluvní hodnoty za jeden úkon právní služby 200 Kč a paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč k těmto třem úkonům právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a) a.t.), s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.).

9. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.