12 C 178/2024

Plný text

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Renatou Urbánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně . Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Anonymizováno - Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o určení vlastnického práva k nemovitostem

I. Určuje se, že žalobkyně , Jméno žalobkyně, , r.č. , RČ, je výlučným vlastníkem pozemku (pozemkové parcely) parc. č. , hodnota, – zahrada o výměře , Anonymizováno, m2, a dále pozemku (stavební parcely) parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří o výměře , Anonymizováno, m2, jehož součástí je stavba – budova čp. , Anonymizováno, , rodinný dům, vše v katastrálním území , jméno FO, , obci , adresa, , části obce , adresa, , , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně podala dne , datum, ke zdejšímu soudu žalobu na určení vlastnického práva. Žalobu odůvodnila následovně: Žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako většinová podílová spoluvlastnice s podílem o velikosti , Anonymizováno, z celku nemovitých věcí, a to pozemku (parcela č. , hodnota, - zahrada), a dále pozemku (stavební parcela č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – budova č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, vše v katastrálním území , jméno FO, v obci , adresa, , části obce , adresa, (dále jen „nemovitosti“). Žalovaný , Anonymizováno, je v katastru nemovitostí zapsán jako podílový spoluvlastník výše uvedených nemovitostí, a to se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, , a to na základě vyvratitelné právní domněnky, opuštění nemovité věci upravené v ustanovení § 1050 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení s ustanovením § 3067 o. z. a § 65 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně namítá, že zápisy spoluvlastnického podílu žalovaného státu o velikosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, na daných nemovitostech v katastru nemovitostí, provedené dne , datum, pod sp. zn. , Anonymizováno, s právními účinky ke dni , datum, a dne , datum, pod sp. zn. , Anonymizováno, s právními účinky ke dni , datum, , neodpovídají skutečnému stavu, neboť spoluvlastnický podíl nedostatečně identifikovaného spoluvlastníka označeného v katastru nemovitostí jako „, jméno FO, , , Anonymizováno, “, o velikosti , Anonymizováno, na nemovitostech, nabyla žalobkyně mimořádným držením podle ustanovením § 1095 a § 1096 ve spojení s § 3066 o. z. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl společně se svým manželem , tituly před jménem, , jméno FO, do společného jmění manželů na základě kupní smlouvy uzavřené s prodávajícími , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, dne , datum, , a to s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni , datum, . Kupní smlouvou ze dne , datum, pak byl do vlastnického práva (režim SJM) manželů , Jméno žalobkyně, a , tituly před jménem, , jméno FO, převeden rovněž spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na pozemku parcela č. , hodnota, v a. ú. , jméno FO, , který nebyl omylem uveden v původní kupní smlouvě (právní účinky vkladu vlastnického práva v dané nemovitosti jsou ke dni , datum, ). Žalobkyně se svým manželem uzavřeli kupní smlouvy s výše uvedenými prodávajícími, které byly dědičkami po původním vlastníkovi panu , jméno FO, , protože nemovitosti již po dobu , Anonymizováno, let před jejich koupí užívali jako nájemci na základě dohody s panem , jméno FO, . , jméno FO, byl podílovým spoluvlastníkem nemovitostí se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, na základě rozhodnutí státního notářství v , Anonymizováno, č. j. D , Anonymizováno, ze dne , datum, . , jméno FO, zemřel , datum, a řízení o dědictví bylo pravomocně skončeno usnesením obvodního soudu pro , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , které nabylo právní moci , datum, .

2. Formou notářských zápisů sepsaných , tituly před jménem, , jméno FO, , (notářkou se sídlem v , adresa, ), a to konkrétně notářského zápisu č. NZ , Anonymizováno, a N , Anonymizováno, ze dne , datum, a notářského zápisu č. NZ , Anonymizováno, a N , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zúženo společné jmění manželů, tedy žalobkyně a , tituly před jménem, , jméno FO, , a to mj. o spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na předmětných nemovitostech. Žalobkyně je tedy jediným aktivně legitimovaným účastníkem řízení. Dále žalobkyně uvedla, že ona a její právní předchůdci vykonávali od roku , Anonymizováno, , tedy více jak , Anonymizováno, let společně s většinovým podílem o velikosti , Anonymizováno, na nemovitostech, také údržbu spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, , evidovaného v katastru nemovitostí pro spoluvlastníka označeného jako „, jméno FO, , , Anonymizováno, “. Nečinili tak ve zlém, respektive nepoctivém úmyslu, ale v důsledku vnějších okolností, které nemohli ovlivnit. Žalobkyně a její právní předchůdci (příbuzní paní , jméno FO, – rodina , Anonymizováno, a , jméno FO, ) po paní , jméno FO, opakovaně a bezúspěšně pátrali. Nepodařilo se zjistit, zda paní , jméno FO, žije, a pokud ano, kde pobývá, a zda má či měla nějaké potomky či dědice. , jméno FO, pátrala i žalobkyně se svým manželem, nicméně bezúspěšně. , jméno FO, nikdy nevykonávala svá práva ani neplnila své povinnosti spojené se spoluvlastnickým podílem k daným nemovitostem. Práva a povinnosti spojené se spoluvlastnickým podílem o velikosti , Anonymizováno, byly nuceny za paní , jméno FO, vykonávat a plnit ostatní podíloví spoluvlastníci. Žalobkyně po dobu , Anonymizováno, let (respektive do roku , Anonymizováno, se svým manželem), vykonávala držbu spoluvlastnického podílu paní , jméno FO, o velikosti , Anonymizováno, na daných nemovitostech, a plnila veškeré povinnosti spojené s tímto spoluvlastnickým podílem. Žalobkyně po celou dobu řádně platila daň z nemovitosti a veškeré náklady spojené se správou, údržbou a zachováním daných nemovitostí. Žalobkyně se rovněž zasloužila o značné zhodnocení nemovitostí za uplynulých , Anonymizováno, let, kdy provedla kompletně rekonstrukci tak, aby toto vyhovovalo potřebě bydlení její rodiny., právnická osoba, ohledem na výše uvedené se žalobkyně domnívá, že má naléhavý právní zájem na určení, že na základě mimořádného vydržení spoluvlastnického podílu na nemovitostech o velikosti , Anonymizováno, neznámého podílového spoluvlastníka, který byl v katastru nemovitostí označen jako , jméno FO, , , Anonymizováno, , se stala výlučnou vlastnicí nemovitostí. Tento naléhavý právní zájem je odůvodněn nejen zápisem žalovaného státu jako podílového spoluvlastníka nemovitosti v katastru nemovitostí, ale také deklarovaným úmyslem žalovaného v brzké době tento spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na nemovitostech, o jejichž dobrý stav se pravidelnou údržbou a zhodnocením nikterak nezasloužil, co nejvýhodněji zpeněžit.

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, a navrhovala ji v plném rozsahu zamítnout. Žalované není jasné, proč žalobkyně nepodala žalobu již po , datum, , ale vyčkala až na uplynutí dne , datum, , a až bude žalovaná v souladu se zákonem evidována v katastru nemovitostí jako vlastník. Žalobkyně se domáhala po žalované, aby byl předmětný majetek ze seznamu majetku nedostatečně identifikovaných vlastníků vyňat, ovšem ze zcela jiného důvodu, než nyní žalobkyně v žalobě uvádí. Žalovaná v § 65 katastrálního zákona uvádí následující: Toto ustanovení řeší postup při odstraňování zápisů s nedostatečně (neurčitě) identifikovanými subjekty z evidence katastru nemovitostí, konkrétně tedy postup vedoucí k odstranění nesprávných údajů z katastru nemovitostí na základě příslušných listin. Soudní řízení, na které je odkazováno v § 65 odst. 6 a 7 katastrálního zákona, je zcela jiným typem řízení, než je standardní žaloba na určení vlastnického práva. V tomto řízení mohou uplatnit svá práva u soudu osoby (nedostatečně identifikovaní vlastníci), které byly úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových dohledány, anebo které se přihlásily na základě výzvy. Postup dle § 65 katastrálního zákona počítá s tím, že nedostatečně identifikované osoby vyvinou samy aktivitu, a budou prokazovat své vlastnické právo příslušnými listinami, nebo bude úřad v součinnosti s obecními úřady provádět šetření. Tento postup nelze aplikovat na řízení o určení vlastnictví k nemovitostem z titulu vydržení. Pokud jde o otázku vydržení, k tomuto žalovaná uvádí, že má za to, že žalobkyni bylo, a je jednoznačně známo, že předmětný majetek nebyl nikdy předchozími vlastníky ani žalobkyní zakoupen či jim nebyl státem například jako příděl přidělen, a tak neměli žádný právní titul k ujmutí se držby. Všichni nepochybně věděli, že předmětný majetek není v jejich vlastnictví, ale užívali ho, což se z logiky věci ani jinak není možné, protože jde-li o dům a pozemky, a zároveň jde-li o ideální nikoliv reálný spoluvlastnický podíl, tak z povahy věci nelze užívat jen zbylý ideální spoluvlastnický podíl, ale užívá se dům jako celek. Žalobkyně nabyla jen spoluvlastnický podíl na nemovitostech uvedených v kupních smlouvách, nikoliv již zbylý spoluvlastnický podíl, který připadl státu. S tímto rizikem nabytí pouze spoluvlastnického podílu, a nikoliv celku věci, a s tím spojených případných právních a faktických obtíží si musela být žalobkyně objektivně vědoma. Užívání předmětných nemovitostí jako celku tak lze charakterizovat podle dnešních předpisů jako klasické nadužívání, což je užívání ve větší části, než jak to odpovídá jejímu spoluvlastnickému podílu. Z uvedeného je zřejmé, že ani předchozí vlastníci ani žalobkyně nemohli nikdy vlastnictví k předmětnému majetku vydržet, neboť nemohli být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jim věc patří, respektive byli od počátku v nepoctivém úmyslu. Pokud žalobkyně prováděla investice do předmětné nemovitosti, tak toto bylo bez souhlasu spoluvlastníka. Pokud nebylo v jejích silách a možnostech si souhlas spoluvlastníka obstarat, a ten byl nutný pro hospodaření s předmětnými nemovitostmi, mohla se obrátit na soud se žalobou, aby soud nahradil souhlas spoluvlastníka. Toto však neučinila. Došlo-li v průběhu doby ke zhodnocení nemovitostí bez souhlasu, respektive přispění spoluvlastníka, pak mohlo dojít na straně spoluvlastníka k obohacení se. Vzhledem k tomu, že stát se stal ze zákona vlastníkem předmětného majetku až , datum, , nemůže po něm žalobkyně požadovat jakékoliv částky z tohoto důvodu, že byly vynaloženy před tímto datem. Dále žalovaná uvádí, že pokud se realizuje prodej majetku ve formě úplatného převodu, pak musí postupovat v souladu s § 22 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, tedy sjednat kupní cenu, která je nejméně v daném místě a čase obvyklá. Tak se stalo i v daném případě, kdy žalovaná nabídla k odkoupení předmětný majetek, ale žalobkyně odmítla odkoupit za navrženou cenu předmětný majetek, a naopak vše řešila touto žalobou. K právnímu názoru žalobkyně, že uvolněný spoluvlastnický podíl má podle výkladu žalobkyně přirůstat k podílům ostatních spoluvlastníků, považuje žalovaná za nesprávný.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: v daném řízení bylo prokázáno že žalobkyně je vlastnicí , Anonymizováno, nemovitostí zapsaných na LV , Anonymizováno, a LV , Anonymizováno, pro k.ú , jméno FO, , obec a , adresa, , zapsaných u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , přičemž žalobkyně a její právní předchůdci vykonávali od roku , Anonymizováno, (po dobu více než , Anonymizováno, let), společně s většinovým podílem o velikosti , Anonymizováno, na nemovitostech také držbu sporného spoluvlastnického podílu ve výši , Anonymizováno, , který původně patřil paní , jméno FO, neznámého pobytu v , Anonymizováno, (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, LV č. , hodnota, a LV č. , hodnota, pro k.ú. , jméno FO, , dále kupní smlouvou mezi manžely , jméno FO, a , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ze dne , datum, a kupní smlouvou mezi týmiž účastníky ze dne , datum, , dále pak rozhodnutím Státního notářství v Liberci č.j. D , Anonymizováno, dne , datum, , usnesením Obvodního soudu pro , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, notářským zápisem o zúžení a vypořádání společného jmění manželů , jméno FO, NZ č. , Anonymizováno, a N , Anonymizováno, ze dne , datum, a NZ č. , Anonymizováno, ). Bylo prokázáno, že takto nečinili ve zlém (nepoctivém) úmyslu, ale v důsledku vnějších okolností, které nemohli ovlivnit. Žalobkyně a její právní předchůdci (příbuzní paní , jméno FO, , tedy rodina , Anonymizováno, a , jméno FO, ) po nedostatečně identifikovaném spoluvlastníkovi - paní , jméno FO, - opakovaně a bezúspěšně pátrali, kdy pátráním pouze zjistili, že , jméno FO, v roce , Anonymizováno, prchla z východoněmeckého , Anonymizováno, do západního , Anonymizováno, a od té doby o ní nejsou žádné záznamy (prokázáno: přihlašovacími lístky , jméno FO, a jejího otce , Anonymizováno, , spisem k řízení o dědictví po zemřelé , Anonymizováno, z roku , Anonymizováno, , korespondencí žalobkyně a jejího manžela k pátrání po , jméno FO, , korespondencí pana , jméno FO, k pátrání po , jméno FO, , dále dopisem z velvyslanectví České republiky , Anonymizováno, ze dne , datum, , zprávou z , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, a zprávou z , Anonymizováno, , Anonymizováno, služby v , Anonymizováno, ze dne , datum, ). Z daných listinných důkazů je zřejmé, že žalobkyně a její manžel byli v pátrání velmi aktivní a oslovili dostupné instituce, ve kterých byl předpoklad, že by mohly mít a poskytnout informace o paní , jméno FO, . K tomuto soud pouze dodává, že vzhledem k tomu, že není postaveno najisto, zda paní , jméno FO, žije nebo zda již zemřela, nebylo možné zahájit řízení proti neznámým dědicům paní , jméno FO, . Naopak žalovaný stát byl při řešení daného případu pasivní, což vyplývá z korespondence, kterou mezi s sebou účastníci vedli. Pátrání v zahraničí provedl až , právnická osoba, v roce , Anonymizováno, , přičemž tímto pátráním žalovaný stát dospěl ke stejným zjištěním jako již dříve žalobkyně.

6. Spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na nemovitostech nabyla paní , jméno FO, (která v roce , Anonymizováno, odešla se svým , Anonymizováno, do , Anonymizováno, zóny v , Anonymizováno, ) v roce , Anonymizováno, v dědickém řízení po zemřelé , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , když nemovitosti byly přikázány dědicům do spoluvlastnictví podle podílů, kdy dědila spolu s , Anonymizováno, zemřelé paní , jméno FO, (tedy se svými , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). V dědickém řízení ji zastupovala její , Anonymizováno, paní , jméno FO, , a to na základě plné moci, kterou paní , jméno FO, podepsala před matričním úřadem v , Anonymizováno, , v tehdejší , Anonymizováno, , Anonymizováno, republice.

7. Dále bylo prokázáno, že paní , jméno FO, nikdy nevykonávala svá práva ani neplnila své povinnosti spojené se spoluvlastnickým podílem k nemovitostem. Veškerá práva a povinnosti spojené se spoluvlastnickým podílem o velkosti , Anonymizováno, na nemovitostech byli nuceni za ni vykonávat a plnit ostatní podíloví spoluvlastníci nemovitostí. Žalobkyně doložila doklady k platbám za správu a údržbu, z nichž je zřejmé, že se jednalo, mimo jiné, i o nezbytné a nutné náklady na opravu a údržbu nemovitosti, kdy bez těchto výdajů by se nemovitost znehodnocovala (ze záznamu z pozemkové knihy vyplývá, že záznam o daných nemovitostech je již z roku , Anonymizováno, a ze znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že je objekt využíván od roku , Anonymizováno, , má zhoršený stavebně technický stav, neboť zde byla minimální údržba a spodní stavba je silně vlhká). Z potvrzení finančního úřadu vyplývá, že žalobkyně platila po celou dobu vlastnictví daň z nemovitosti (tedy i za paní , jméno FO, ). Dlouhodobá řádná péče o nemovitost nemůže být ostatním podílovým spoluvlastníkům dávána k tíži, naopak záměr legislativy je ten, aby nemovitosti neležely ladem bez péče řádného hospodáře. K argumentaci žalovaného, že žalobkyně měla podávat žaloby, kdy výsledkem by bylo nahrazení vůle spoluvlastníka s každou opravou či úpravou daných nemovitostí, soud uvádí, že tento postup by byl zcela mimo reálné možnosti soudního systému a značně nehospodárný.

8. Jak již bylo uvedeno výše, soud dospěl k závěru, že žalobkyně, ani její manžel či další právní předchůdci nejednali se zlým (nepoctivým úmyslem). V době, kdy žalobkyně s manželem koupila nemovitosti, které se později staly pouze jejím vlastnictvím, tyto již po dobu , Anonymizováno, let užívali jako nájemci na základě dohody s panem , jméno FO, . Žalobkyně s manželem zaplatili za koupi spoluvlastnického podílu na nemovitostech o velikosti , Anonymizováno, cenu, která o , částka, převyšovala cenu nemovitostí jako celku určenou znaleckým posudkem a poté začali po paní , jméno FO, aktivně pátrat, kdy z doložených listinných důkazů jasně vyplynulo, že pátrání nebylo úspěšné.

9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Občanský zákoník č. 89/2012Sb., platný od , datum, (dále jen o.z.) obsahuje ustanovení o mimořádném vydržení v § 1095. Jedná se o nový institut, který nebyl obsažen v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. Institut mimořádného vydržení představuje zásadní změnu koncepce držby vlastnického práva, které vychází jednak z držby věci, ale také z držby práva, a to včetně práva vlastnického. V ustanovení § 989 odst. 1 o.z. je uvedeno, že vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. Úprava mimořádného vydržení má podmínku, že v případě mimořádného vydržení u nemovitých věcí je zásadní délka 20 let držby a je zcela vynechán požadavek na existenci právního titulu držby. V daném případě byla délka držby splněna.Dle § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.Jak vyplývá z ustálené judikatury (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 ze dne 19. 4. 2022), podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o.z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o.z.), ani (pro dobu držby před 1. 1. 2014) držba oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Držiteli, který se dovolává mimořádného vydržení, se započte vydržecí doba předchůdce, který držel věc „nikoli v nepoctivém úmyslu“; není třeba, aby byl předchůdce držitelem poctivým (§ 992 odst. 1 o.z.), anebo oprávněným (§ 130 odst. 1 obč. zák.).

10. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá (v daném případě je to žalovaná Česká republika). Žalovaná však neprokázala, že ze strany žalobkyně byl při její držbě nepoctivý úmysl. Z provedeného dokazování je nepochybné, že u žalobkyně a jejích právních předchůdců nikdy nešlo o nepoctivý úmysl. Žalobkyni sice bylo známo, že předmětný majetek nikdy nebyl předchozími vlastníky ani žalobkyní zakoupen a ani jim nebyl státem přidělen, tedy neměli žádný právní titul k ujmutí se držby, nicméně z tohoto nelze dovozovat nepoctivý úmysl. Je nepochybné, že žalobkyně a její právní předchůdci neměli jinou možnost než vykonávat práva a plnit povinnosti i za nedostatečně identifikovaného podílového spoluvlastníka, a navíc vyvinuli veškeré úsilí k jeho zjištění.

11. Zápisy spoluvlastnického podílu žalovaného státu o velikosti , Anonymizováno, na výše uvedených nemovitostech v katastru nemovitostí neodpovídají skutečnému stavu, neboť spoluvlastnický podíl nedostatečně identifikovaného spoluvlastníka, označeného v katastru nemovitostí jako „, jméno FO, , , Anonymizováno, “, o velikosti , Anonymizováno, na nemovitostech nabyla žalobkyně mimořádným vydržením podle ustanovení § 1095 a § 1096 ve spojení s § 3066 o.z. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně má na určení svého vlastnického práva naléhavý právní zájem z důvodu rozporu zápisů v katastru nemovitostí se skutečným stavem.

12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, naproti tomu žalované se nepodařilo prokázat její tvrzení o nepoctivém úmyslu držitele, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 občanského soudního řádu, ze kterého vyplývá, že jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V daném ustanovení je zakotveno moderační právo soudu, které je mimořádným procesním institutem, toto zmírňující právo je nezbytné vykládat nejen ve vztahu k účastníkovi, v jehož prospěch soud rozhoduje, ale zároveň i ve vztahu k ostatním, zejména k tomu, který by jinak měl za normálních okolností právo na náhradu nákladů řízení. Takový účastník (zde ve věci úspěšná žalobkyně) se zpravidla nijak nepodílí na vzniku okolností, pro které nakonec soud neuloží neúspěšnému účastníkovi nahradit náklady řízení. Důvody, které soud vedly k moderaci, jako zvláštního zřetele hodné jsou následující: na straně žalované je Česká republika, která nabyla vlastnické právo na základě legislativních procesů, tudíž se ocitla na straně žalovaného bez svého přičinění. , Jméno žalovaného, , který před soudem za Českou republiku vystupuje, je povinen činit všechny úkony ve prospěch státu a je žádoucí, aby daný spor skončil rozhodnutím ve formě rozsudku, aby nevznikaly spekulativní teorie. Z daného důvodu ani nebylo možné vést mezi účastníky jednání, která by skončila formou usnesení o schválení smíru. V rámci předžalobních jednání je zřejmé, že žalovaná strana činila takové úkony, které směřují ku prospěchu státu a z důvodu procesní opatrnosti navrhovala žalobu zamítnout. Nelze dávat žalované straně k tíži, že daný spor po právní stránce vyhodnotila jinak, než je finální soudní rozhodnutí. Pokud jde o žalující stranu, po celou dobu svého vlastnictví si žalobkyně, dříve i její manžel, museli být vědomi toho, že je tu další vlastník, který je neznámého pobytu, tudíž už při koupi nemovitostí museli počítat s tím, že v budoucnu nastane situace, kdy bude nutné otázku spoluvlastnictví dříve nebo později řešit a s tím budou spojeny náklady (ať už to jsou náklady spojené s pátráním po pobytu spoluvlastníka, nebo náklady spojené se soudním řízením, které nelze spravedlivě požadovat po protistraně).